tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post1860916900033198948..comments2024-03-23T10:51:56.649-07:00Comments on Diversity - Petr Novotný: #4 Pivní klinika – Tajemství pivní pěny. Odhad FG? Chmelový čaj místo studeného chmelení? Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.comBlogger9125tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-65973353648730666932024-01-05T12:51:53.222-08:002024-01-05T12:51:53.222-08:00tak neni tim mysleno prilis dlouho. Spise cca 2-3 ...tak neni tim mysleno prilis dlouho. Spise cca 2-3 dny po tom co se kvaseni zda byt hotove. Kvasnice v objemu vzdycky zustanou, tvuj problem byl hlavne chybejici cukr ne chybejici kvasnice. Kdybys pridal jen cukr a ne kvasnice s velkou pravdepodobnosti by se to taky rozjelo, jen mozna trochu pomaleji.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-38491504046864601172024-01-05T11:52:23.447-08:002024-01-05T11:52:23.447-08:00Pivo jsem výše uvedeným postupem zachránil.
Původ...Pivo jsem výše uvedeným postupem zachránil. <br />Původně jsem se bál všechna piva otevírat, dát do každé lahve trochu kvasnic a fermentační drops. Ale případná kontaminace je asi opravdu velmi málo pravděpodobná a myslím, že jiné nebezpečí než kontaminace nehrozí.<br />Pivo chutná a má super pěnu.<br />Chtěl bych ale podotknout, že asi nemá velký význam nechat pivo dlouho čekat na stočení ve fermentační nádobě. V pivařce se píše, že to pivu spíše prospěje. Já si myslím ale, že když pivo stojí s kvasnicemi na stálé hustotě dlouho, poté se stočí do lahví s fermentačním dropsem, zbylé kvasnice už nemají sílu ten cukr z fermentační dropsu přeměnit na CO2 (čímž by měla vzniknout pěna) a trochu alkoholu. Nebo se mýlím?Jirkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-39871689319443211472023-12-17T09:42:43.594-08:002023-12-17T09:42:43.594-08:00Takže jsem měl tento plán:
Lahve s pivem dám do te...Takže jsem měl tento plán:<br />Lahve s pivem dám do teploty 18°C, nějaké lahve otevřu, přidám do každé otevřené lahve trochu zrníček sušených kvasnic a 1 tabletu ferm. dropsu. Ostatní lahve otevírat nebudu a za týden provedu kontrolní vypití 1 láhve s výše uvedenou úpravou a 1 láhve bez úpravy s účelem jestli pivo začalo pěnit.<br />Jakmile jsem do otevřené lahve dal fermentační drops, okamžitě se začala řinout pěna z lahve. Zkusil jsem f. drops nadrtit v hmoždíři a do další lahve ho dát méně. I tak pivo z lahve bouřlivě pěnilo. Přes tu řinoucí pěnu jsem 2 lahve zazátkoval a zbytek nechal být. Počkám a prosím, jestli mi někdo řekne, jestli to je takto OK, nebo mám něco změnit. Děkuji.Jirkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-5169429404903075682023-12-16T13:23:39.394-08:002023-12-16T13:23:39.394-08:00Ahoj, děkuji za odpověď a musím říct zcela bez skr...Ahoj, děkuji za odpověď a musím říct zcela bez skromnosti, že jsem o tom otevření a doplnění f. dropsem uvažoval, ale na druhou stranu si nebyl jistý, jestli otevření lahve a přidání dropsu (nebo i kvasnic) není vyřešení jednoho problému ale vygeneruji si problém jiný (kontaminace?). Takže když tak bych měl ještě dotazy. <br /><br />1.Když jsem kvasil, kvasil jsem 9 dní, i když 3 poslední dny byla hustota 1010 konstantní. Na několika místech v pivařce se píše, že tento "odpočinek" na kvasnicích po dokvašení neškodí a pivu prospěje. Co když se tedy kvasnice vyčerpaly a po přidání f. dropsu už ten drops nebyly schopné vykvasit a nevznikl CO2 a tudíž pivo nepěnilo?<br /><br />2. Várku jsem kvasil vrchními kvasnicemi. Ty už doma nemám, ale mám několik balíčků spodních kvasnic Saflager. Když teď budu chtít zachránit pěnivost a lahve se svrchně kvašeným pivem otevřu, tak asi není problém do něj přisypat kvasnice spodní. Ale kolik do každě láhve? Aby to pak nebouchlo! Odhaduji, že několik málo zrníček sušených kvasinek na láhev.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-31734189587185527922023-12-09T19:49:11.273-08:002023-12-09T19:49:11.273-08:00Ahoj, ano behem chmelovary chceme aby se nektere b...Ahoj, ano behem chmelovary chceme aby se nektere bilkoviny vysrazeli, ale i tak jich mnoho zustane v pivu. V tvem pripade si tipuju, ze to bude malo nasycene, nejspis jsi tedy mozna zapomnel na drops nebo dal malo, no anebo ten cukr z nich jeste neprokvasil, presunul bych to tedy znovu do tepla a nechal treba dva tydny, pak vyzkouset jedno pivo, jestli uz je nasyceno no a pokud stale ne tak pro zachanu piva bude asi treba otevrit a pridat cukr a treba i cerstve kvasinky.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-74272812728274570892023-12-08T12:59:27.546-08:002023-12-08T12:59:27.546-08:00Ahoj, díky za velmi zajímavý článek o pivní pěně. ...Ahoj, díky za velmi zajímavý článek o pivní pěně. Ale prosím o vysvětlení. Jestli dobře rozumím, aby pivní pěna vznikla potřebuji mít v pivu zdroj bublinek - tedy plyn CO2 a potom bílkovinu, kterou plyn nafoukne aby bublinu vytvořil. My ale přeci při chmelovaru chceme, aby se nám bílkoviny vysrážely, při chlazení usadily a pokud možno při whirpoolu zůstaly v chmelovém mlátě a do stočeného piva se nedostaly.<br />Mě se teď stalo, že jsem vařil z výtažku a k tomu jsem louhoval slad Carapils, kvasil jsem svrchními kvasnicemi a po stočení pivo stálo 12 dní při 18°C. Když jsem toto mladé pivo ochutnával, chutnalo dobře, ale téměř nepěnilo. Teď leží na cca 5°C. Pravdou je, že při stáčení žena nebyla doma a jsem měl zmatky v podobě hlídání dětí a už nevím jestli jsem do lahví dával potřebné množství fermentačního dropsu. Pokud by ho bylo málo, bylo by to vysvětlení malého pěnění. Nebo je ještě nějaké jiné vysvětlení? Může se po několika týdnech ležení pěnivost vylepšit? Děkuji. Moc chválím Pivařku 2. Je to super kniha. Otevřela mi nové obzory. Čtu jí před spaním a o víkendech i přes den.Jirkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-33148447199706766402023-01-11T01:43:16.296-08:002023-01-11T01:43:16.296-08:00Zajímavé čtení Zajímavé čtení Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-61284187767868417322020-02-11T09:38:53.156-08:002020-02-11T09:38:53.156-08:00Zdravím Martine, řekl bych, že v základu je proble...Zdravím Martine, řekl bych, že v základu je problematika toho dostat lepší pěnu stejná a platí i na její kvalitu. Všechny ty negativní činitele co jsem zmínil způsobí to, že bude mít pěna větší bubliny a bude rychleji padat. Z toho co jsem nezmínil a stálo by za to, je třeba teplota – nižší teplota bude podporovat hutnější a déle trvající pěnu, zatímco vyšší teplota bude vést spíše k pěně s většími bublinami a rychleji opadající. <br /><br />K té druhé části tvé otázky. Oni ne tak nucené sycení, jak spíš čepování z kegu, které s tím souvisí, ti pomůže. V lahvi máš malou kontrolu nad tím, jak pivo neleješ do sklenice. S výčepním kohoutem se ti otevírá snazší manipulace s pivem a tak i pěnou. Řekl bych, že obecně budeš mít u točeného piva vždycky trochu lepší pěnu než u lahvového. U točeného se to případně dá ještě více podpořit použitím Biogonu k tlačení piva. Ten obsahuje dusík, který dělá jemné bubliny a pěna pak bývá velmi hustá a dlouho drží. Doma si spíš ale vystačí s lahví CO2, s kterou docílíš pěny naprosto dostačující.<br /><br />V tvém případě a lahvemi, bych řekl, že si můžeš pohrát s teplotou piva a tím jak ho naléváš, což může pěně pomoci. Případně se zamyslet nad tím, jestli nemáš pivo málo nasycené a tak nemá dost "bublinek" k udržení pěny. Pak bys mohl pozorovat zlepšení s použitím louhování speciálních sladů (grain steeping), případně až se posuneš k surovinám.Petr Novotnýhttps://www.blogger.com/profile/13542789106926044694noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-43741260533564059602020-02-10T09:09:03.858-08:002020-02-10T09:09:03.858-08:00Zdravím! Díky za velmi zajímavý vhled do problemat...Zdravím! Díky za velmi zajímavý vhled do problematiky pivní pěny. Mne by k tématu zajímalo, jak ovlivnit "charakter" pěny. Mám na mysli to, že v pivnicích vyhledávám jemnou, smetanovou pěnu s nízkou porézností. Mám za sebou kurz čepování od Prazdroje, takže vím o důležitosti čistého, chladného a mokrého skla. Ale i tak se u mých domácích prvotin vyskytuje spíše menší pěna, která má větší bubliny a rychle zmizí. Je nutno dodat, že zatím pracuji se sladovým výtažkem a nenuceným sycením v láhvích. Dá se předpokládat, že nucený sycení v budoucnu pomůže? Díky moc! Martin Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/04227723928979814472noreply@blogger.com