tag:blogger.com,1999:blog-63819259046991857112024-03-23T10:51:59.973-07:00Diversity - Petr NovotnýPetr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.comBlogger41125tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-18609169000331989482020-02-06T17:30:00.000-08:002020-02-06T17:33:19.206-08:00#4 Pivní klinika – Tajemství pivní pěny. Odhad FG? Chmelový čaj místo studeného chmelení? <div style="margin: 0px;">
<div style="text-align: justify;">
Po vánoční přestávce se k vám zase vracím s novým dílem Pivní kliniky, kde Dr. Diversity zodpovídá vaše pivní dotazy.</div>
</div>
<div style="margin: 0px;">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div style="margin: 0px;">
<div style="text-align: justify;">
Opět se sešly velmi zajímavé dotazy. Vypíchnul bych zejména tématiku pivní pěny, která se nedávno intenzivně probírala na facebooku. Tak pokud se chcete dozvědět, jak pěna vzniká a z čeho vzniká, případně jak ji pomoci či ublížit, tak je tento díl přímo pro vás.</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak pojďme na to!</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzvjmjeI03bGluOixGCrt19e4OFucnNFk3O5hAnoLNDTY5qeuEF35ra_1jdAmZk1_m8-LhD7xEenirkIPORTG3MoPnw1WKuOIJsx8y3jkJqtGZ5ojD3WDz7oEI7SeTTYVUozNLjD4wOA/s1600/klinika+2-01.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="423" data-original-width="1600" height="168" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzvjmjeI03bGluOixGCrt19e4OFucnNFk3O5hAnoLNDTY5qeuEF35ra_1jdAmZk1_m8-LhD7xEenirkIPORTG3MoPnw1WKuOIJsx8y3jkJqtGZ5ojD3WDz7oEI7SeTTYVUozNLjD4wOA/s640/klinika+2-01.png" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"></span></b></div>
<a name='more'></a><b><br /></b>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#1: Andrej – Odhad konečné hustoty piva?
Jak ředit mladinu?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dobry den,<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">tak v piatok som spravil recept z pivarky 2 americky ejl
a chmelovar z 22.5 l som stocil do kvasnej nadoby 18 l a hodnota bola 1.054,
tak dnes zmeram hustomerom kolko bude a chcel by som sa spytat ci je daky
vzorec kolko by mala byt vysledna hodnota pre stacanie?<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Ked by som chcel do buducna zriedit mladinu kedy sa to
robi a aku vodu pouzit?<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Pri stacani mam otvorit vrchny kryt z kvasnej nadoby a
dat prec kvasnu zatku?<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dakujem</span><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Drahý Andreji,<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">vzorec pro odhad konečné
hustoty existuje. Je v Pivařce na konci kapitoly výpočtů. Nicméně je to pouze velmi
přibližný odhad a nejlze se na něj spoléhat. Typicky je konečná hustota někde
mezi 1,010–1,015. Někdy je však vyšší, jindy zase nižší. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Že je čas na stáčení se pozná tak, že se
hodnota hustoty několik dní nemění, na hladině není kvasná pokrývka a kvasná
zátka nebublá. To vše značí ukončené kvašení. Občas se stane, že na hladině
zůstane částečně kvasná deka, která se nepropadla. To je zcela v pořádku. Když
pivo necháš v klidu uzavřené pod zátkou, tak není potřeba příliš spěchat. Pivu
pár dní odpočinku po dokvašení vůbec neuškodí, spíše naopak. To jen aby ses
nebál, že je potřeba hustotu nebo dokvašení chytnout přesně. Pokud se tedy
nesnažíš chytit přesnou hustotu kv§li stáčení se zbytkovým extraktem, což bych
určitě začátečníkovi nedoporučoval.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Pokud se podíváme na ředění
mladiny, tak nejlepší je zředit mladinu ještě během chmelovaru, nebo ihned po
chmelovaru před chlazením a použít převařenou vodu. Jednoduchý způsob je uvařit
vodu v rychlovarné konvici a tu poté přilít. Pokud se takto neředí příliš
mnoho, tak to není vůbec problém.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Při stáčení můžeš nechat na
nádobě víko, ale je potřeba odstranit kvasnou zátku. Během stáčení bys v nádobě
vytvořil podtlak, který by vcucnul vodu z kvasné zátky a ta může být v nejhorším
případě i kontaminovaná.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tak ať se dílo podaří!<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tvůj Dr. Diversity</span><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><o:p></o:p></span></span></div>
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
</span>
<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#2: Tomáš – Tajemství pivní pěny</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="SK" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dotaz ze života... Jede takhle jeden tatínek autem
(shodou okolností je tatínek domovařič) se svojí 8 letou dcerkou a tatínek
zaníceně vypravuje své holčičce o vaření piva (s představou, že by z ní mohla
být jednou sládková). Holčička zdá se dokonce i poslouchá a tu se najednou
zeptá: " Tati, proč má vlastně pivo pěnu?" Hmmm.... Hmmm... marně
loví odpověď. Zkouší to trochu zahrát do autu, jako že když pivo kvasí, tak ho
pěna vlastně chrání tak trochu před breberkama ze vzduchu a když se pivo
načepuje, tak je to zase taková čepička, aby pivo hezky vypadalo, neutíkali z
něho tolik bublinky a vůně... jenže to není ta odpověď, kterou chtěla slyšet.
Chtěla slyšet, jak a proč ta pěna vlastně vzniká!<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="SK" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Takže tatínkovi nezbývá nic jiného, než se zeptat pana
doktora přes pivo...</span><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="SK" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Milý Tomáši,<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">to je vynikající dotaz! Není to
úžasné, jak jsou ty naše dítka zvídavá a nezatížena našimi životními
zkušenostmi se dokáží zeptat tak, že nás zaženou do kouta v několika vteřinách.
My už jsme prostě tu pěnu viděli tolikrát, že nás nikdy nenapadne přemýšlet,
jak vzniká. Prostě to bereme tak, že pivo pění, a tak to prostě je a má být...<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Rozhodně ale neuškodí se právě
pustit touto cestou a trochu si osvětlit, proč a jak ta pěna vůbec vzniká.
Možná nám to pomůže i trochu s tím, jak ji můžeme v našich výtvorech ovlivňovat
a třeba vylepšit.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Vezmene to trochu obšírně od
jednoduššího příkladu, který bude blízký i dětem. Bublifuk. Jak vyrobíme pro
děti bubliny? Vezmene trochu vody, přidáme nějaké pěnidlo, jako je saponát na
nádobí, a poslední ingrediencí je plyn (vzduch), který bubliny vytvoří. Takže
vlastně potřebujeme tři ingredience – vodu, saponát a plyn. Když bychom saponát
vynechali, tak bychom moc radosti dětem neudělali, protože jen z vody by
bubliny nebyly. Stejné je to u piva. Jen saponát nahrazují podobně fungující
látky z piva a vzduch nahradí bublinky oxidu uhličitého. Co to jsou ale ty
"podobně fungující" látky?<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tím se opět dostáváme k tomu,
co je saponát – proč dělá to, co dělá. Saponát (někdy také tenzid, či obecně
povrchově aktivní látka) je molekula, která má dva rozdílné konce – jeden konec
"má rád vodu" (odborně se říká, že je polární) a druhý konec
"nemá rád vodu" (odborně nepolární). Vzduch (nebo oxid uhličitý) je
nepolární, neboli sám o sobě nemá moc rád vodu, to poznáš třeba tak, že se s
vodou moc nemísí. Voda je samozřejmě polární (má ráda vodu), protože je voda.
Tudíž saponát má tendenci ten jeden konec, který má rád vodu, nastavit směrem k
vodě a konec, který nemá rád vodu, nastavit do vzduchu (či CO<sub>2</sub>). Když
se blíže podíváme na bublinu, tak voda je schovaná v tom filmu bubliny a vzduch
je kolem bubliny a uvnitř bubliny. Po obvodu bubliny uvnitř i vně se tak jako
vojáčci naskládají molekuly saponátu ve správném směru, tak drží vlastně
bublinu pohromadě, alespoň na nějaký čas. Hezky to ukazuje následující obrázek,
kde molekula tenzidu je zobrazena jako "had s hlavičkou" – ocas nemá
rád vodu a tak trčí do vzduchu a hlavička má ráda vodu, tak se směřuje do vody.
Existuje ještě vědečtější vysvětlení, zahrnující veličiny jako povrchové
napětí, avšak myslím, že tam už nemá cenu zabíhat. Myslím, že je jasné, jakou
roli ten saponát hraje a proč je nezbytný.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtNRkzJ_XXRShnUNag6Dvkg6rU4HEqinVR_rga46dXPh3Pd1t23a8HM4AhlFyC6QJGz7rtkSAoBA2DEusFsgW-cP8pU2zA5AQjFEXl72YYlU-i7HfJ3Y2vP0ZZm0KzI-QqffTcloRfyg/s1600/unnamed.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="512" data-original-width="512" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtNRkzJ_XXRShnUNag6Dvkg6rU4HEqinVR_rga46dXPh3Pd1t23a8HM4AhlFyC6QJGz7rtkSAoBA2DEusFsgW-cP8pU2zA5AQjFEXl72YYlU-i7HfJ3Y2vP0ZZm0KzI-QqffTcloRfyg/s320/unnamed.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zdroj: <a href="http://www.webexhibits.org/causesofcolor/15E.html">http://www.webexhibits.org/causesofcolor/15E.html</a></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Teď tedy zůstává poslední
otázka a to ta, co představuje analogii saponátu v pivě. Pivo obsahuje stovky
ne-li tisíce různých sloučenin. Ty, které fungují jako onen přírodní
"saponát" pocházejí zejména ze sladu a jsou jimy některé peptidy
(bílkoviny). Roli hrají ale i další látky v pivě. Například iso-alfa-hořké
látky původem z chmele (ty, co způsobují největší část hořkosti piva) s těmi
aktivními bílkovinami interagují a pomáhají vytvořit stabilnější pěnu. Určitě
jsi ochutnal někdy jen pěnu, tak jsi sám cítil, že těch hořkých látek v pěně
není málo. Chmel obecně tedy pivní pěně prospívá. Mnoho dalších látek pak pěnu
také ovlivňuje. Zbytky mycích prostředků ze stěn sklenice, mohou pěnu velmi
negativně ovlivnit. Stejně tak mastnota, nebo třeba zbytky rtěnky na sklenici.
Proto je tak důležité mít dobře umytou sklenici, kterou pak ještě vypláchneme
čistou chladnou vodou. Mastnota (tedy tuk) ale mohou někdy přicházet i z
ingrediencí, jako jsou některé druhy koření, přísady jako kakaové boby atp.,
ale také více tuku je třeba v ovsu. Negativně pěnu také ovliňuje alkohol,
zejména pokud je ho v pivě hodně.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Naopak jsou věci, kterými pivní
pěně můžeme pomoci. Hlavní jsou ony bílkoviny. Určitě jsi už slyšel, že mnozí
použivají přídavek pšeničného sladu pro zlepšení pěny. Pšeničný slad má trochu
více bílkovin než slad ječný, a tak to dává smysl. Stejně tak jsou některé speciální
karamelové slady určené právě pro pomoc pěně, jako je Carafoam. Ostatní
karamelové slady také více či méně pomohou (především ty světlé). Opět je to
díky tomu, že mají více těch správných bílkovin, než se nachází v základních
sladech. Surogací surovinami, které mají málo proteinů, jako je rýže, kukuřice,
cukr, se pivo naopak o bílkoviny ochudí, a tak velmi takto surogovaná piva
mívají horší pěnu. To se někdy přemáhá přípravky jako je třeba tetrahop, což je
hydrogenovaný chmelový extrakt, který jednak přidá hořkost a druhak taky zlepší
pěnu tou interakcí, o které jsme již mluvily. Jiné surogáty jako třeba pšeničné
či ječné vločky mohou naopak pomoci. Nakonec také nesmíme zapomenout na
nasycení piva. Samozřejmě vyšší nasycení = více CO<sub>2</sub>, tudíž často
vyšší pěna. V neideálním případě přesyceného piva to dokonce může znamenat, že
natočíme místo piva jen pěnu. V málo nasyceném pivě naopak pěnu mít nebudeme.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Takže jak vidíš, tak tajemství
pivní pěny není úplně triviální a ovlivňuje ho spousta věcí, mnoho jsem jich
ani nezmínil. S trochou toho pochopení ale můžeme pěnu poměrně snadno
ovlivňovat, tak věřím, že se to bude hodit.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tak snad tebe a tvou zvídavou
dcerku tato poněkud obsáhlejší odpověď uspokojjí! Tak ať pění! Vždycky akorát!<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tvůj,<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dr. Diversity</span><b style="font-family: "Times New Roman", serif;"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
<o:p></o:p></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#3: Roman – Chmelový čaj místo studeného
chmelení?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dobrý den. Velmi se mi líbí studené chmelení Dry Hop ve
fermentační nádobě, jelikož pro mně jsou chmelové vůně a chutě v pivu prostě to
nejvíc. Úplně si v těch vůních libuju, ale k věci. Napadlo mně udělat nálev z
chmele stejně jako se zalévá čaj. Tedy zaliju vařící vodou, nechám louhovat (stejně
jako čaj) a po zchladnutí tento chmelový výluh vliju např. 5-tý den po fermentaci
do kvasné nádoby a nechám až do stočení do lahví třeba ještě na 1–2 dny? Před
lahvováním ještě dávám na Cold Crash tak na 2 dny.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Můžete mi prosím k tomu říct, jestli to bude mít nějaký
efekt, popř. jestli to není úplná blbost a nezkazím vykvašené pivo? Zdá se mi
to takové elegantnější, než tam dávat přímo chmel, který vycucne půl litru
pivka.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Moc děkuji za odpověď a těším se na další poutavé blogy.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Milý
Romane,<o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">asi tě
nepřekvapí, že nejsi první s podobným nápadem. Osobně jsem nezkoušel, ale když
si vyhledáš termín "hop tea" na webu, tak zjistíš, že někteří metodu
používají a pochvalují si ji. Jiní jsou spíše kritičtí.<o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Pokud
metodu chceš zkusit, tak bych jen upozornil na několik problémů, které by mohly
nastat. V první řadě není určitě dobrý nápad chmel zalít vroucí vodou. Účelem
dry hoppingu je extrahovat aromatické silice, které by byly během chmelovaru
ztraceny. Pokud použiješ vroucí vodu tak většina z těchto aromat se vypaří a ty
je tak do piva nedostaneš. Druhá věc je, že ve vroucí vodě by došlo k výrazné
isomerizaci hořkých látek a ty bys takovým čajem poté výrazně zvýšil hořkost
piva a to možná až nad příjemnou a žádoucí úroveň. Je tedy potřeba vodu
převařit kvůli sterilizaci ale chmel do ní přidat až po dostatečném ochladnutí,
řekněme na 50–70°C. I tak se ale výsledek možná bude blížit více chmelení do
Whirlpoolu než-li pravému studenému chmelení, což však nemusí být na překážku.
Druhou věcí je, že voda má vyšší pH než pivo, do kterého by jinak chmel na
studené chmelení přišel. Výsledky extrakce se budou tedy lišit. Problematické
to může být zejména u travnatých chutí, trpkých taninů apod., které se mouhou v
horké vodě o vyšším pH více vyluhovat, než by se vyluhovaly v pivu. Jak moc
bude toto problém nedokážu předem odhadnout, ale je dobré to mít na paměti. <o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Vyšší
pH také výrazně podporuje isomerizaci hořkých látek, které se navíc neztratí do
kalů a během fermentace. Zejména pokud bys čaj připravoval za horka, je tedy
nutné být velmi opatrný, aby si čajem nezpůsobil nesnesitelně hořké pivo. Během
běžného studeného chmelení hořkost piva vzrůstá, avšak poměrně málo. S
takovýmto chmelovým čajem ten nárůst může být ale výrazný. Na škodu by tedy
nebylo čaj nejdříve vyzkoušet na malém množství piva stranou, než ho naliješ do
celé várky, aby nebyl pak výsledek nemilé překvapení.<o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Experiment
je to rozhodně zajímavý a určitě může vést ke zvýšení chmelové chutě a vůně.
Rozhodně tě od něj neodrazuji. Jen jsem chtěl naznačit oblasti, na které je
potřeba dát pozor. Výsledek téměř jistě nebude ekvivalentní studenému chmelení,
ale to neznamená, že by to nestálo za vyzkoušení.<o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tak
hodně štěstí!<o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Váš
Dr. Diversity</span><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><o:p></o:p></span></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
</div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#4: anonym – magická konečná hustota?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dobrý deň.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Som začiatočník a zatiaľ mám za sebou 4 pokusy z výťažku.
Pri troch som na obohatenie použil metódu extrakcie špeciálnych sladov (Grain
steeping).<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Napríklad: Pri pokuse č.1 som postupoval presne podľa
receptu na Stout z "Pivařky 2" a FG sa zastavilo na hodnote 1020
(merané hustomerom). Po dvoch meraniach bez zmeny som pivo nafľaškoval a nechal
odležať... a pivo bolo velmi dobré.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Pri ďalších dvoch pokusoch (s grain steeping) sa FG
zastavilo taktiež na hodnote 1020.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Je to len zhoda náhod... alebo by sa vo všeobecnosti dalo
povedať že pri metóde Grain steeping sa do diela dostane určité množstvo
neskvasiteľných cukrov a FG nižšie nepôjde?<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Vďaka</span><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Zdravím Patriku,<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">nejspíš to je i není náhoda. FG je dané zejména stavem
mladiny (, kolik nezkvasitelných cukrů) a pak zvolenými kvasinkami (, kolik
cukru jsou schopny zpracovat). V tvém případě je základem výtažek, který předpokládám
byl vždy stejný. Toho sladu na grain steeping bylo řádově max 5–10 %, tudíž do
toho příliš nepromlouvá, prostě protože je ho málo. To, že máš vždy 1020 je
tedy dané zejména tím použitým výtažkem, protože toho je tam většina. Kdybys
využil jiný výtažek (nebo jiné množství), tak by ses dostal třeba jinam. Hlavní
zpráva ale je, že 1020 není žádná magická hodnota a s tím, jak budeš
recepty a proces dále obměňovat se setkáš s jinými hodnotami, typicky bych
řekl nižšími. <o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tak doufám, že to pomohlo.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">S pozdravem,<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tvůj Dr. Diversity<b><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
<o:p></o:p></b></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"></span></div>
<h4 style="font-family: "times new roman";">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times" , "times new roman" , serif; line-height: 17.12px;"><span style="font-size: 12pt;">Taky se na něco chcete zeptat? Dotazy zasílejte skrze formulář na </span><a href="https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67" style="background-color: transparent;">https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67</a><span style="background-color: transparent; font-size: 12pt;"> nebo na klinika@diversity.beer</span></span></h4>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-6119286020001956042019-12-18T09:17:00.001-08:002019-12-18T09:17:29.216-08:00#3 Pivní klinika – jak obohatit výtažek? Dokrmovat kvasinek cukrem? Změkčování vápnem? Jak se projeví nadměrný odpar? A jak overpitching?<div style="text-align: justify;">
Týden se s týdnem sešel a máme tu opět pravidelný report z Pivní kliniky. Dotazy, které přicházejí, mi dělají velkou radost. Již teď mám dostatek materiálu na další díl, a tak mám pocit, že se nápad poměrně ujal. Tak snad mé nadšení sdílíte. Odpovídat na vaše dotazy mě baví a navíc cítím, že tak můžeme společně pomoci mnohem více lidem naráz, než v rámci soukromé korespondenci, či komentáře na facebooku. Tak mi jistě odpustíte, že svoji prezenci a aktivitu na facebooku trochu tlumím a věnuji se raději tomuto způsobu komunikace, který mi připadá jako mnohem lépe investovaný čas, kterého je stále méně a méně.</div>
<br />
Dotazy jsou opět velmi zajímavé a budou pro mnohé zajímavé a poučné.<br />
<br />
Tak pojďme na to!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzvjmjeI03bGluOixGCrt19e4OFucnNFk3O5hAnoLNDTY5qeuEF35ra_1jdAmZk1_m8-LhD7xEenirkIPORTG3MoPnw1WKuOIJsx8y3jkJqtGZ5ojD3WDz7oEI7SeTTYVUozNLjD4wOA/s1600/klinika+2-01.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="423" data-original-width="1600" height="168" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzvjmjeI03bGluOixGCrt19e4OFucnNFk3O5hAnoLNDTY5qeuEF35ra_1jdAmZk1_m8-LhD7xEenirkIPORTG3MoPnw1WKuOIJsx8y3jkJqtGZ5ojD3WDz7oEI7SeTTYVUozNLjD4wOA/s640/klinika+2-01.png" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<br />
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#1:
Martin – příliš pomalé kvašení? Jak na vyšší tělo u piva z výtažku?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Hezký den,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Měl bych na Vás
2 dotazy:</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;">1) Vařil jsem
pivo ze sladového výtažku a stalo se mi, že kvašení bylo velmi pozvolné, téměř
nezřetelné. Kvasná zátka vůbec nebublala. Přisuzuji to špatnému skladovaní
kvasnic, kdy díky tomu došlo k under pitchingu. Pivo dle měření hustoty po 2
týdnech přesto dokvasilo na správnou hustotu. Můj dotaz zní, jak veliká je
pravděpodobnost, že bude vůbec pitelné. Při ochutnaní při stáčení nechutnalo
nějak spatně nebo nakysle.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;">2) Jsem
začátečník, vařím ze sladových výtažků a snažím se vařit a experimentovat podle
receptů z kuchařky a často se mi stává, že výsledné pivo nemá plnou chuť –
myslím tím, že na první ochutnaní je příjemně hořké, ale chybí mu takový ten
typický chuťový ocásek. Dokážete poradit co s tím?</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Děkuji moc!</span></span></div>
<br />
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Hezký den,
Martine,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">k vašemu
prvnímu dotazu. Pokud kvasná zátka vůbec nebublala, a přesto vám pivo dokvasilo
za dva týdny, tak bych tipoval, že vám úplně netěsní víko kvasné nádoby. Byl
byste překvapen, jak je to časté. Mnoho vík kbelíků, které lidé používají,
uchází kolem těsnění (pokud kbelík těsnění vůbec má). Jak vypadala hladina mladiny
během kvašení? Pokud se bojíte, že nekvasí, tak dobrá kontrola je vždy vzhled
hladiny. Pokud se tam nachází kvasná pěna, tak bublák-nebublák pivo kvasí. Další
kontrolou toho, že pivo kvasí je úbytek cukru, měřený jako změna cukernatosti
nebo hustoty. Jinak ano, underpitching může způsobit pomalejší kvašení, pokud k
němu došlo. Pokud, jak říkáte, všechno při stáčení chutnalo v pořádku, tak
pravděpodobné je to, že pivo bude úplně v pořádku. Určitě bych na něj ale
nespěchal. Zrání může trvat trochu déle, než jste zvyklý. Délka kvašení dva
týdny není zas taková tragédie. Důležité je, že dokvasilo. Samozřejmě však
platí, že správné dávkování kvasinek vám napříště urychlí a usnadní práci,
nabídne více klidu v duši a pivu také prospěje.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">K druhému
dotazu. Občas se to u výtažků stává. Zejména pokud už třeba výtažek není
nejčerstvější. Zkoušel jste techniku louhování speciálního sladu (grain
steeping)? Je to děsně jednoduché a výtažku tak můžete dodat čerstvou sladovou
chuť a tělo. Pokud byste se o této metodě chtěl něco více dozvědět, tak je
podrobně popsána, a to včetně ilustračních fotografií v novém vydání
Pivařky – Pivařka<sup>2</sup>.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Tak ať příště
vzorně bublá a hlavně chutná!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">S pozdravem,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#2:
Peťo – dlouhodobé uchovávání kvasinek? Dokrmovat cukrem?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="SK" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dobrý deň, pane
Doktore,</span><span lang="SK" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="SK" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="SK" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Keďže som sa
nikde presnejšie nedozvedel ako chovať pivné kvasinky v domácich podmienkach
aby som ich ani veľmi neprekrmoval ani netrápil hladom, a chcel by som ich
uchovať dajme tomu aj 3 mesiace v chladničke do ďalšieho varenia, bez nejakej
degradácie a deformácie, rád by som položil túto otázku do éteru. Ide mi o to
ako sa správať ku spodným tekutým kvasinkám po stočení mladého piva. V podstate
asi viem ako na to (po stočení mladého piva presytovanie od zvyšku chmeľu,
premytie studenou čistou vodou, uloženie v chlade, a raz za čas im dať trochu
cukru aby prežívali)<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>– ale koľko cukru,
ako často, aká teplota, ako dávkovať cukor – či rozpustený koncentrát rozmiešať
v usadnutých kvasniciach aby sa výživa dostala ku každej kvasinke alebo len
naliať na povrch – toto sú otázky ktoré sú mi neni celkom veľmi jasné aby som
dosahoval čo najčistejšie a netrpiace kvasinky.</span><span lang="SK" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="SK" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="SK" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Ďakujem za
odpoveď, s pozdravom Peťo</span></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Zdravím Peťo,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">je chvályhodné,
že se chcete o kvasinky dobře postarat.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Postup, který
popisujete, je možný, ale je vhodný pouze ke krátkodobému uchovávání kvasinek.
Déle než měsíc bych takto uchovávat a pak použít nedoporučoval. Při takovémto
stavu kvasinky odumírají rychlostí přibližně 50 % za měsíc. Po měsíci budete
tedy mít polovinu mrtvou. Cukr se nikdy pro uchovávání kvasinek, ani jejich
množení nepoužívá. Cukr je v podstatě čistá sacharóza, což je jednoduchý cukr.
Pivní mladina obsahuje zejména maltózu, a pak maltotriózu. Pokud krmíte
kvasinky jednoduchým cukrem může se stát, že jakoby "zleniví" a pak
si nebudou umět dobře poradit s mladinou. Během skladování se kvasinky ale
nedokrmují ničím. Vy nechcete, aby pracovaly, ale aby vlastně spaly.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Pro dlouhodobé
úspěšné skladování kvasinek ve vysoké kvalitě je potřeba využít fyziologický
roztok nebo mít kvasinky zamražené v roztoku glycerolu. Pak mluvíme o vytvoření
tzv. kvasinkové banky. Pokud byste se do tohoto chtěl pustit, tak více
informací a přesné návody najdete v mojí knize Pivařka<sup>2</sup>, případně v
třetím čísle časopisu Pivař v článku "Malý velký průvodce domácího
chovatele kvasnic". Časopis je zdarma dostupný (stejně jako ostatní čísla)
zde: https://cech-pivo.cz/cs/pivar/49-pivar-2017-3</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Hodně štěstí ve
vašem dobrodružství s kvasinkami!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Váš Dr.
Diversity</span><b style="font-family: "Times New Roman", serif;"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
</b></span><b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#3:
Josef – Zase ta tvrdost. Změkčování vápnem?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Zdravím Petře,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">než se dostanu
k dotazu tak opět se musím opakovat ohledně díku za Pivařku<sup>2</sup> a
shodně s ostatními, kteří zasílají dotazy, tobě i tvému kolektivu díky,
díky, díky…, takže k tématu dotazu, a tím je tvrdost varní vody.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Vím, že již jsi
na to téma v této odpovědně reagoval s tím, že jde o problém, který se řeší
podstatně hůře než opak – tj. měkkou vodu upravit na tvrdou s požadovanými
parametry tvrdosti. Posledně, když jsem s tebou komunikoval, společně jsme
žehrali na „kvalitu“ pivařských domovarnických překládaných publikací. </span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Avšak výjimka
potvrzuje pravidlo, alespoň částečně, což se týká mé zkušenosti s návodem z
publikace Děláme si sami pivo, autor Richard Lehr, vydáno v BRD v roce 2000. U
nás přeloženo a vydáno v roce 2017. Jde o kapitolu Zbavení varní vody tvrdosti,
str. 46/47. Zde je uvedena tabulka, která doporučuje metodu odstraňování
tvrdosti vody pomocí kontrolovaného přidání páleného, resp. hašeného vápna.
Autor upozorňuje na striktní dodržování doporučené gramáže a současně
předpokládá co nejpřesnější stanovení původní tvrdosti vody. </span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Protože jsem
začal vařit původně pivo v mém bývalém bydlišti (město Slaný), kde podle
rozboru VaKu tvrdost vody kolísala mezi 23 až 26 ºdH, což je hodnota, která se
blíží až k vodě extrémně tvrdé, zkusil jsem použít výše uvedenou metodu.
Zakoupil jsem u firmy dodávající čisté chemikálie pálené vápno (CaO) a pokusil
se stáhnout podle uvedeného návodu tvrdost vody a ono se to zdařilo. Nechtěl
jsem to přehánět, ale dostal jsem se na tvrdost 17 ºdH, tj. na hranici tvrdé a
velmi tvrdé vody. Stalo se to, co autor popisuje v knize, cituji „vápno reaguje
s nežádoucími solemi rozpuštěnými ve vodě, kdy se nejprve z páleného vápna
vytvoří hašené vápno Ca(OH)<sub>2</sub> a to reaguje s rozpuštěnými
hydrouhličitany, které se usadí na dně nádoby“.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Vzhledem k
tomu, že jsem tuto metodu nikde jinde nezaznamenal (ani v Pivařkách), chtěl
bych se zeptat na tvůj názor k této metodě úpravy tvrdosti varní vody.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Díky moc a
těším se na tvoji odpověď.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Zdraví</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Josef</span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Zdravím Pepo,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">díky za vřelá
slova ohledně Pivařky, udělala mi radost a jsem rád, že se kniha líbí a dobře
slouží!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">K tvému dotazu.
Metodě změkčování, kterou popisuješ, se říká změkčování vápnem (<i>angl. lime
softening</i>). Skutečně může pomoci, ale není to zas tak jednoduché, tak já se
pokusím vysvětlit o co jde a taky důvod, proč se o této metodě zas tak často
nedočteš (třeba v pivovarských knihách).</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Metoda funguje
pro snížení přechodné tvrdosti – pokud se tedy potýkáš s tvrdostí stálou, tak
si moc nepomůžeš. To je první zádrhel. Málokdo totiž dobře ví, jestli má
tvrdost stálou (sírany, chloridy, dusičnany) nebo přechodnou
(hydrogenuhličitany). Někomu to tedy může fungovat dobře, jinému napůl a někomu
třeba dost málo.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">O co vlastně
jde? Tvrdost vody je dána obsahem vápenatých a hořečnatých iontů. Jak si
zmínil, tak jsem se tomuto věnoval již v jednom z předchozích dotazů, tudíž
podrobnosti vynechám. Metoda změkčování vápnem funguje na bázi zvýšení pH vody.
Tady si pomůžu následujícím obrázkem, který ukazuje rovnováho mezi různými
ionty uhličitanu ve vodě v závislosti na pH. Běžná voda bude mít pH blízké hodnotě
kolem 7-8 (pitná voda se dle vyhlášky musí vejít do rozmezí 6.5–9.5 pH,
optimálně však do 8). Když se podíváš do toho grafu, tak je jasné, že při
takovém pH je ve vodě CO<sub>2</sub> obsaženo zejména jako hydrogenuhličitan
(HCO<sub>3</sub><sup>-</sup>). Hydrogenuhličitan vápenatý je ve vodě docela
dobře rozpustný. Pokud ale zvýšíš pH vápnem, tak se obvykle dostaneš někam
kolem pH 10. Tam, jak si můžeš z grafu všimnout, začíná být ve vodě nejvíce
zastoupený uhličitan (CO<sub>3</sub><sup>2-</sup>). Uhličitan vápenatý je ve
vodě velmi málo rozpustný, a tak se vysráží a sedne na dno. Částečně se lze
takto zbavit i hořčíku, ale poměrně omezeně. Takže vidíš, proč je potřeba, aby
tvá voda měla přechodnou tvrdost, tedy obsahovala hydrogenuhličitany. Bez nich
to nebude fungovat. Protože jde pouze o zvýšení pH, tak stejně jako vápno budou
fungovat i jiné zásady (báze, louhy). Použitelná by byla třeba soda, ta by
navíc přinesla i ten zmiňovaný uhličitan. Přidal by sis tak do vody navíc sodík.
Do jisté míry by to pak bylo ekvivalentní s používáním změkčovače vody, který
také přidává sodík.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTyKcRF06Yub5Cq7TiqjCRVy6Qx77-fwl1S8o35l4uK5WBXnYxJVLixXU-IZQeB0Az3KwsqbNOYbEAyNHC54mH-wXPDXx_iZChckAevfSI8U6vabwXayMiZZZPw9Nm2e_Bdp1BfFRPdg/s1600/thumbnail_Outlook-ll32o5qp.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="480" data-original-width="561" height="341" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTyKcRF06Yub5Cq7TiqjCRVy6Qx77-fwl1S8o35l4uK5WBXnYxJVLixXU-IZQeB0Az3KwsqbNOYbEAyNHC54mH-wXPDXx_iZChckAevfSI8U6vabwXayMiZZZPw9Nm2e_Bdp1BfFRPdg/s400/thumbnail_Outlook-ll32o5qp.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zdroj: <a href="https://skepticalscience.com/archive.php?r=165" target="_blank">internet</a></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12pt;">Teď k tomu,
proč to nemusí být pro pivo úplně ta nejlepší volba, a tedy proč se o metodě
příliš v pivovarských knihách nedočteš. První je tedy to, že je potřeba
přechodná tvrdost. O tom už jsme mluvili. Za druhé je samotné provedení metody
trochu nepraktické. V první řadě musíš nadávkovat vhodně vápno, což by se mělo
řídit znalostí tvé vody a ideálně bys měl mít pH metr, abys věděl, jakého pH
jsi vápnem dosáhl. Aby to bylo účinné potřebuješ dosáhnout pH kolem oněch 10.
Po vysrážení je potřeba nechat vodu poctivě a důkladně usadit. Pak odlít a
použít bez usazeniny. To, jak dlouho a efektivně se bude sražený CaCO</span><sub style="font-family: "Trebuchet MS", sans-serif;">3</sub><span style="background-color: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12pt;">
usazovat, je těžké odhadnout a bude záviset také na tvé vodě. Pokud bys použil
vodu, tak jak je i s usazeninou, tak by sis vůbec nepomohl.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Další a
důležitější věc je, že vodu ihned po úpravě není pro vaření piva vhodná.
Problém je v tom, že má příliš vysoké pH, což může dělat velkou neplechu během
rmutování a taky vyslazování. Rozhodíš si tím pH rmutu a nedej bože také můžeš
způsobit vyluhování trpkých taninů během vyslazování. Takto upravenou vodu by
bylo tedy potřeba před použitím na výrobu piva (nebo i konzumací) zpětně
zneutralizovat nějakou kyselinou (např. kyselinou mléčnou). Opět bys potřeboval
pH metr, abys to provedl tak akorát. Tvrdost je jedna věc, ale bez neutralizace
si vápnem zvyšuješ výrazně alkalitu (zásaditost) vody. To je pro pivo obecně ještě
horší než ta tvrdost. Bez zpětné neutralizace by to tedy bylo trochu z bláta do
louže.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Takže abych to
shrnul. Je to v domácích podmínkách vlastně docela pracná metoda, která navíc
vyžaduje pH metr (či pH papírky). Vápno musíš nadávkovat, vodu nechat usadit,
odlít, zneutralizovat a pak teprve použít. Navíc metoda nefunguje pro všechny
typy vod. Ne každý má doma také pH metr, aby si s tím dobře poradil. Ideálně si
pak také musíš vodu otestovat na tvrdost, jako jsi to udělal ty, abys věděl, že
ta metoda skutečně zabrala. Taky abys věděl, jak moc zabrala. Opět ne každý
bude ochotný se tomu tolik věnovat a nechat si udělat takový rozbor. Nedej bože
se složení vody v průběhu roku změní (což není v některých lokalitách nezvyklé)
a ty jsi zase na začátku. Proto se to pro vaření piva doma příliš nepoužívá. Je
s tím hodně práce a výsledek nejistý. Ostatně jak sám uvádíš ty, tak jsi takto
změkčil vodu pouze z 23–26 °dH na 17. To je sice změkčení ale ten rozdíl není
nikterak zásadní, aby ti to za to stálo. Z velmi tvrdé vody sis připravil
tvrdou vodu. Nejspíš bys ale chtěl spíš měkkou…</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Pokud bys chtěl
skutečně měkkou vodu, tak se reverzní osmóze v podstatě nevyhneš. Výhoda tam
je, že jednoduše jen spustíš jednotku reverzní osmózy a máš jistotu, že voda na
konci je demineralizovaná. Odpadají tedy všechny starosti a nejistoty. Z takové
vody si pak vyrobíš pomocí varních solí jakoukoliv vodu, která tě napadne.
Jistější metody není. Překážkou je jen ta počáteční investice.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">S pozdravem,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity</span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#4:
Láďa – vliv nadměrného odparu na IBU a EBC piva?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dobrý den,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">zajímalo by mě,
jak velký má vliv vyšší odpar během chmelovaru, než bylo odhadováno, na původní
přibližné hodnoty barvy a hořkosti piva?</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Příklad:</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Původně je
plánováno 20 litrů mladiny k zakvašení. Barva hotového piva by měla být 10 EBC
a hořkost 50 IBU. Objem mladiny k zakvašení je nakonec pouze 15 litrů. Jak moc
se hodnoty EBC a IBU změní?</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Děkuji za
odpověď</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Láďa</span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dobrý den Láďo,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">velmi dobrá
otázka. Barevné i hořké látky lze v jistém zjednodušení považovat za
"obyčejné" látky. Stejně jako byste si třeba solil polévku. Je jasné,
že pokud si osolíte malou misku polévky a velkou misku polévky stejným
množstvím soli, tak polévka ve velké misce bude v chuti méně slaná. Vnímání
chuti, ale i barvy totiž závisí na koncentraci látky.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Pokud jste tedy
měl naplánováno 20 litrů o IBU 50 a EBC 10, ale finální množství bylo 15 litrů,
tak máte vlastně o čtvrtinu méně objemu. Tedy o to vyšší koncentraci. Přibližně
budete mít tedy 50/0.75=67 IBU a 10/0,75=13 EBC.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">To platí
samozřejmě pouze přibližně, ale pro praktické účely to bude naprosto stačit. V
reálu pak může ještě ovlivnit výsledek to, že pokud máte hustší mladinu, tak
vývoj některých barevných látek během chmelovaru může být intenzivnější. To ale
není něco, co bychom mohli předem odhadnout.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Každopádně
pokud byste skutečně měl takto velký odpar, tak bude lepší příště vařit méně intenzivně.
Bohatě postačí odpar do 10 % a vyhnete se všem problémům (taky ušetříte za
elektřinu).</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">S pozdravem,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Váš Dr.
Diversity</span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">#5:
Jarda – projevení overpitchingu v pivu?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Ahoj Petře,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">dnes jsem pro
zakvašení várky použil kvasinky sebrané z deky předchozí várky (svrchní
kvasinky), která mi právě kvasí. Bylo jich dost, takže asi mírný overpitching,
ale hlavně si myslím, že díky tomu musela být velmi krátká nebo žádná růstová
fáze. Už po 4 hodinách jsem si všiml husté pár centimetrů vysoké pěny. Moje
otázka je, zda tento způsob zakvašení se může nějak výrazně projevit na
konečném pivu? Množství esterů nebo tak něco?</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Díky za
odpověď, Jarda.</span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Ahoj Jardo,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">v kvasné pokrývce
by měly být ty nejzdravější a nejschopnější kvasinky. Navíc si je hned použil
bez toho, aby prošly útlumem aktivity, jak tomu obvykle bývá během skladování
mezi várkami. Není tedy až tak překvapivé, že se do práce pustili tak rychle.
Možná to tedy ve skutečnosti ani overpitching nebyl. To lze ale bez bližší
znalosti množství a kondice kultury těžko odhadnout. Oproti třeba nulkách ze
sušených určitě můžeš pozorovat chuťový rozdíl. Je ale těžké odhadovat na jakou
stranu, protože druhá a další generace se bude vždy chovat trochu jinak než
nultá ze sušenek nebo i ze zakoupených tekutých. Očekával bych, že budeš s
výsledkem ještě spokojenější než v předešlé várce. Estery mohou být trochu
jiné, ale jak říkám, nedá se to úplně snadno svést na způsob sběru kvasinek,
protože druhá generace by byla trochu jiná tak jako tak. Teplota kvašení taky
nemusela být úplně stejná a aktivnější kvasinky si taky více přitopí.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Mimochodem, a
to už se teď netýká tvého dotazu, protože jsi sběr z hladiny provedl
poprvé, ale kdybys to takto praktikoval dlouhodobě se stejnými kvasinkami, tak
bys mohl ovlivnit jejich sedimentaci. Tím, že bys vybíral jen kvasinky, které
byly na hladině, by sis kulturu vlastně "vytrénoval" tak, že by méně
sedimentovala/flokulovala. Naopak při odběru kvasinek ze dna je
"trénuješ" k větší sedimentaci tím, že dále používáš ty, které
ochotněji sedimentovali. Je to trochu jako šlechtění rostlin. Tím, že vybíráš
zástupce s jednou specifickou vlastností (tady tedy sedimentace), tak po
mnoha opakování tu vlastnost v populaci ještě více zafixuješ. Toho se
někdy skutečně využívá, avšak po pár otočeních se to nemůže projevit. Takže jen
takové zajímavost od cesty.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">S pozdravem,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Petr</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<h4 style="font-family: "times new roman";">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times" , "times new roman" , serif; line-height: 17.12px;"><span style="font-size: 12pt;">Taky se na něco chcete zeptat? Dotazy zasílejte skrze formulář na </span><a href="https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67" style="background-color: transparent;">https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67</a><span style="background-color: transparent; font-size: 12pt;"> nebo na klinika@diversity.beer</span></span></h4>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-49098272767069790042019-12-06T12:18:00.000-08:002019-12-14T16:58:39.018-08:00#2 Pivní klinika – Chmelovar bez varu? Rozinky? Perkarbonát? Hop spider? Recyklace kvasinek?<h2 style="text-align: justify;">
</h2>
<span lang="CS" style="font-family: "times" , serif; font-size: 13.5pt; font-weight: normal; line-height: 107%;">A máme tu opět pěknou dávku otázek a odpovědí z ordinace Dr.
Diversity. Napadlo vás někdy, jak byste mohli použít rozinky při vaření
piva, jaká je optimální teplota používání perkarbonátu, nebo třeba co se stane,
když vám mladina během chmelovaru úplně tak nevaří? Nenapadlo? Nevadí. Někdo se
zeptal za vás!</span><br />
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="font-family: "times" , serif; font-size: 13.5pt; font-weight: normal; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; font-size: medium; font-weight: 400; text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; font-size: medium; font-weight: 400; text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; font-size: medium; font-weight: 400; text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs3biwKjkdFDMdY7Rc-ruJaa3wEpxmGTdx2Dq41Hn-bJ-N0BrA6zlQm3_M3ljMyJMGg10btESzbcesQmE8G4Gjf2iPvq84hoIggKIKFRHf1gx-tB2sgo8mIiuDEvIDO5kHZgGIkDOw3A/s1600/klinika+2-01.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="423" data-original-width="1600" height="168" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs3biwKjkdFDMdY7Rc-ruJaa3wEpxmGTdx2Dq41Hn-bJ-N0BrA6zlQm3_M3ljMyJMGg10btESzbcesQmE8G4Gjf2iPvq84hoIggKIKFRHf1gx-tB2sgo8mIiuDEvIDO5kHZgGIkDOw3A/s640/klinika+2-01.png" width="640" /></a></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; font-size: medium; font-weight: 400; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="font-size: medium; font-weight: 400; text-align: start;">
<span style="font-family: inherit;"><span id="goog_1047673222"></span><span id="goog_1047673223"></span></span></div>
<a name='more'></a><br />
<div style="font-size: medium; font-weight: 400; text-align: start;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; line-height: 107%;"><span style="color: orange; font-size: large;">#1:
Martin Dvořák – Ideální teplota pro perkarbonát sodný?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dobrý den. Zajímá
mne posouzení účinnosti perkarbonátu sodného při různých teplotách.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Sanituji s ním
tak, že ho sypu v poměru 4g/l do vody teplé od 50°C výše. Často i do skoro
vroucí vody. Nechám do té doby, než roztok přestane bublat, a pak vypláchnu
studenou vodou.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Otázka je, zda
se účinnost nesnižuje, pokud jej nasypu do téměř vroucí vody. Reakce roztoku je
rychlá, ale neměla by být spíš pomalejší? Setkal jsem se s názorem, že ve
vyšších teplotách je účinnost menší.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Je nějaká
ideální teplota?</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Děkuji za
odpověď. </span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Milý Martine,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">výborný dotaz.
Určitě bude zajímat i spoustu našich kolegů. Pojďme se tedy spolu podívat na
to, jak funguje perkarbonát a chemické reakce s teplotou obecně.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Nejdříve ten
perkarbonát.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Perkarbonát má
tu vlastnost, že se rozkládá na sodu a peroxid vodíku. Peroxid vodíku se pak
rozkládá na vodu a aktivní kyslík. Kyslík je právě to, co funguje jako
desinfekční činidlo. Jsou to tedy vlastně dvě následné chemické reakce –
rozklad perkarbonátu a pak rozklad vzniklého peroxidu – které musí proběhnout,
abychom dosáhli desinfekce.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Rychlost
chemických reakcí s teplotou vzrůstá. Přibližné pravidlo je, že s každým
zvýšením 10°C se rychlost reakce přibližně zdvojnásobí. To je právě důvod, proč
se perkarbonát dávkuje do horké vody. Rozklad perkarbonátu (a tedy desinfekce) by
byl ve studené vodě příliš pomalý. Když použijeme teplotu 50 °C místo 20 °C,
tak to je rozdíl 30 °C. Rozklad bude tedy přibližně 2*2*2=8 krát rychlejší než
ve studené vodě. To platí jen velmi přibližně a kdybychom chtěli opravdu jít do
hloubky, tak bychom dokázali pro tyto reakce najít přesná data a spočítat
přesné rozdíly. To ale není nutné. Zároveň je už asi patrné, že když místo 50 °C
použiješ vroucí vodu (100°C), tak rozklad perkarbonátu bude ještě výrazně
rychlejší.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Rychlejší ale
nutně neznamená účinnější. Obvykle totiž existuje něco jako rychlé akorát. Když
bude reakce příliš pomalá (nízká teplota), tak by desinfekce trvala příliš
dlouho. Když bude reakce ale příliš rychlá (moc vysoká teplota), tak všechen
ten kyslík vyšumí najednou a vlastně nebude mít dost času pozabíjet ty
breberky. Vlastně chceš, aby byla reakce rozumně rychlá tak, aby se kyslík
uvolňoval postupně během nějakého rozumného desinfekčního času. Výrobce
přípravku by to měl mít vymyšlené tak, aby to bylo akorát. Návod na oblíbeném
Chemipro OXI mluví o teplé vodě a 5 minutách kontaktu. Teplou určitě není
myšleno vroucí, avšak tím, že nespecifikují přesnou teplotu, nám nejspíš chtějí
naznačit, že se o přesnou teplotou nemáme až tak strachovat.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Vroucí voda je
tedy téměř jistě až příliš, nicméně o to, jak přesně teplá ta voda bude, se
není potřeba obávat. Často se doporučuje více >60 °C, takže tam bych se držel.
60–80 °C tipuji bude ideální, avšak perkarbonát bude samozřejmě fungovat i mimo
tento interval. To samé platí i pro čas kontaktu. Když použiješ delší dobu než
výrobcem deklarovanou, tak se rozhodně nic špatného nestane.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Pokud by si
chtěl trable s teplou vodou obejít kompletně, tak lze k perkarbonátu přidat
aktivátor TAED. Perkarbonát pak bude účinně fungovat i za nižších teplot. Jen
pozor na kvalitu TAED, který někteří výrobci barví na modro (nejspíš pro
použití do pracích prášků). Ta modrá barva hrozně ráda zabarví všechny nádoby a
z plastu se nedá snadno umýt. Čistý TAED je bílý prášek a jeho roztok
bezbarvý. Jakákoliv jiná barva znamená přidané barvivo, a tomu je dobré se
obloukem vyhnout.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Kyslíku a
desinfekci zdar!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Tvůj Dr.
Diversity</span><b style="font-family: "Times New Roman", serif;"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
</b></span><b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; line-height: 107%;"><span style="color: orange; font-size: large;">#2:
Vířivá káď – jak provést chmelení s použitím hop spideru?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Chtěl bych se
zeptat, jak nejlépe provádět Whirlpool (<i>pozn. red. vířivá káď</i>) při
použití hop spideru. V případě chmelení od začátku chmelovaru by asi tolik nevadilo
hop spider na Whirlpool vyndat, ale při chmelení do Whihrlpoolu tam chmel
samozřejmě musí zůstat. Tak tedy vyndat hop spider, roztočit mladinu a vrátit
ho zpět? Nebo ho tam nechat a zkusit to roztočit i tak? Nebo ho na chmelení do Whirlpoolu
vůbec nepoužívat?</span></span><b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></b></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Máš pravdu. Hop
spider bude správnému roztočení mladiny překážet. Pokud chceš tedy provést skutečně
účinný Whirlpool, tak by toho mělo v tu chvíli být v nádobě co nejméně. Cokoliv
bude totiž vír zastavovat. To je samozřejmě problém pro chmelení do Whirlpoolu.
Nic však příliš nebrání v tom, nechat chmel v hospideru v nádobě na nějakou
rozumnou dobu – řekněme třeba 20–30 minut, pak ho vytáhnout a teprve zavířit
(případně vychladit a pak zavířit). Pak už bych hop spider nevracel, protože
jednak už bude vylouhováno a nejspíš by sis tím jen rozvířil usazená kaly.
Řešením je samozřejmě také hop spider na Whirlpool chmelení nepoužívat vůbec,
ale to je trochu hloupé, když hop spider máš, chceš ho používat a chmelení
během chmelovaru si v něm nejspíš provedl.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Tak ať to víří
podle tvých představ!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">S pozdravem,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dr. Diversity</span><b style="font-family: "Times New Roman", serif;"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
</b></span><b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; line-height: 107%;"><span style="color: orange; font-size: large;">#3:
Jak použít rozinky?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Napadlo mě
přidat do piva rozinky, mohlo by to dodat zajímavou chuť. Něco málo jsem o tom
na netu našel, ale zajímaly by mě praktické zkušenosti a doporučení.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">To jsi se mi
trefil přímo do chuti. Rozinky miluji! S rozinkami a jiným sušeným ovocem
je to vlastně stejné jako s běžným ovocem. Možností je více.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Nejjednodušší
je přidat nasekané rozinky na konci chmelovaru, což zajistí dobrou extrakci a
zároveň desinfekci rozinek. Je ale známé, že ovoce přidané během chmelovaru
ztrácí čerstvou chuť a může mít pak v pivu spíše vínový charakter. Nejspíš
bys tedy část aroma a chuti rozinek ztratil, ale určitě to bude lahodné.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Další variantou
je přidat rozinky až během kvašení. Je velká pravděpodobnost, že na slupkách
rozinek budou bydlet různé divoké breberky, tudíž přidávat rozinky přímo do
kvašení může být riziko, stejně jako u ovoce. Mám pro tebe ale jeden návrh,
který tento problém řeší a možná přidává i něco navíc. Co takhle namočit na
týden nasekané rozinky v tvé oblíbené značce rumu, whisky či bourbonu a tuhle
celou dobrotu pak přidat během kvašení? </span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Už se mi
sbíhají sliny! Doufám, že mi trochu necháš!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Tvůj Dr.
Diversity </span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">PS: Některé
speciální slady jako třeba Special B dodávají pivu chutě sušeného ovoce, jako
jsou třeba právě rozinky. Kdybys to tedy náhodou nevydržel a rozinky v rumu
„nechtěně“ snědl <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span style="mso-spacerun: yes;"> </span>dříve, než půjdou do piva, tak tě možná zachrání
belgický slad Special B.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<span style="font-family: Trebuchet MS, sans-serif;"><b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
</span></b>
</span><br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Trebuchet MS, sans-serif;">PS2: Dobrý připomínka z facebooku od Jana Doubka. Některé rozinky mohou být ošetřené proti plísním. Tento postřik může způsobit problémy při kvašení. Je tedy dobré pečlivě číst složení a takto ošetřeným rozinkám se raději vyhnout. Organické rozinky by měly být poměrně sázka na jistotu.</span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; line-height: 107%;"><span style="color: orange; font-size: large;">#4:
Dana – chmelovar bez varu?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dobrý den,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">nejdřív bych
chtěla z celého srdce poděkovat za Pivařku 2, která mě po měsících úvah nakopla
k činům. Dnes jsem vařila svoje první pivo (APA ze slad. výtažku, 10l vody
– v hrnci na sporáku) a i když jsem první dávku chmele dávala do vroucí
sladiny, pak už se mi nepodařilo var udržet a celou dobu se teplota držela mezi
91–95 °C (a tak se to tam líně převalovalo). Nakonec jsem vše dokončila,
protože to vonělo i chutnalo pěkně.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Co může
chmelovar bez varu způsobit – možné nakažení breberkami zvenčí, protože to
neprošlo 100 °C? A jinou hořkost (,ale to já stejně nepoznám)?</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Mějte se fajn, a
ještě jednou díky,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dana</span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Drahá Dano,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">velmi mě těší,
že se kniha líbí a dobře slouží. CmeloVAR bez VARu. Trochu protimluv, že?
Nicméně se vůbec nebojte. Pivo bude jistě i tak výborné.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">V první řadě
vám chci moc pochválit váš přístup a zejména to, že věříte svým smyslům. Když
to "pěkně vonělo a chutnalo", tak jste pokračovala. Takového přístupu
se držte. Nejlepší způsob, jak celý proces vaření piva pochopit a mít pod
kontrolou, je čuchat a chutnat – a to naprosto všechno. </span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Teď se ale
pojďme podívat na to, co se stane a nestane během chmelovaru, který vlastně tak
úplně nevře.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Jedním z účelů
chmelovaru je sterilizace, jak naznačujete těmi breberkami. Dobrou zprávou ale
je, že k usmrcení většiny breberek není potřeba nutně 100°C a vašich 91–95°C k
těmto účelům poslouží dostatečně.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">V tom druhém
máte pravdu. Díky nižší teplotě bude vývoj hořkosti probíhat pomaleji, a tak
vaše pivo bude nejspíš méně hořké. Opět ale platí, že během vaší teploty to
ještě není úplná tragédie a nějakou hořkost získáte. Stejně to platí pro lom
mladiny a vývoj barvy – za nižší teploty se vám může vysrážet méně (nebo hůře)
bílkovinných kalů a mladina bude trochu světlejší. Nicméně ani jeden z těch
efektů není nijak velká tragédie a výsledné pivo bude určitě chutnat výborně.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Když jsme u té
teploty. Nějaký rozdíl od 100°C je v podstatě běžný a očekávaný, většinou kolem
1–2 °C. Mladina má nejvyšší teplotu u dna, kde se ohřívá a skutečně vře
(přibližně 100°C). Tímto varem je pak zbytek nádoby promícháván, ale u hladiny
bývá obvykle trochu nižší teplota, což je zcela přirozené. Záleží tedy taky na
tom, kde teplotu měříte. Cílem je udržet mírný klokotavý var. Není to potřeba
přehánět a odpar by neměl zbytečně přesahovat 10 % objemu, klidně i méně
(pivovary mají běžně mezi 2–5%). Při zbytečně velkém odparu, a tedy příliš
intenzivnímu varu výrazně zahustíte mladinu, která se také může připalovat a
tmavnout.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">To jen něco
navíc, abyste viděla, že existuje i opačný extrém – jedna věc je nevařit vůbec
a druhá vařit příliš – jako obvykle je ideální být někde mezi a vařit tak
akorát. Pro to ale časem získáte dobrý cit.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Dej Bůh štěstí
a hodně dobrého piva!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Váš Dr.
Diversity</span><span style="font-family: "times new roman" , serif;"> </span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; line-height: 107%;"><span style="color: orange; font-size: large;">#5:
Roman – jak recyklovat a uchovávat kvasinky?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Předem musím
neskutečně poděkovat za Pivařku i Pivařku<sup>2</sup>. Padesát mi už bylo a
doposud jsem nečetl lepší a poutavější knihy. Pořád mně to baví. Moc děkuji,
protože jste dal dokupy to, co jsme potřebovali vědět (teda aspoň já). Dokážu si představit, co to obnášelo a
klobouk dolů za to, jak se Vám povedlo. Nyní k mému dotazu. Po nalahvování piva
mi zůstane v kvasné nádobě sediment kvasnic. Prosím polopatě vysvětlit, jak je
nejlépe uchovat a jak je nejlépe použít do další várky? Pokud už je to v Pivařce nějak vysvětleno tak
tento dotaz prosím igonurujte a smažte, nalistuju znovu. Velmi pěkně děkuji a
těším se na Vaše další poutavé blogy.</span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr.
Diversity:</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Drahý Romane,</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">jsem moc rád,
že se knihy líbí a dobře slouží. Ano, v Pivařce odpověď na otázku skutečně
najdete, ale možná to nebude hned tak patrné, tak vás rád navedu. V kapitole
Kvasinky najdete část zaobírající se recyklací kvasinek, což je přesně ta část,
kterou hledáte. V kapitole výpočtů se pak nachází informace k tomu, kolik
kvasinek by se mělo použít.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Ve zkratce, po
ukončení kvašení můžete kvasinky ze dna odebrat do vydesinfikované zavařovací
sklenice a nechat usadit v lednici. Doporučuji neuzavírat víko příliš na těsno,
protože je riziko, že kvasinky stále trochu pracují a mohlo by dojít k natlakování,
prasknutí, až výbuchu sklenice. Až se kvasinky usadí, tak odlejte vodu nad
kvasinkami a nahraďte ji čistou vychlazenou převařenou vodou. Můžete mírně
promíchat ale zbytečně neprovzdušnovat. Postup opakujte pravidelně dokud bude
voda nad kvasinkami zbarvená. Poté stačí jednou za pár dní. Takto properete
kvasinky a zbavíte se části těch, které již umřely.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>I tak byste měl kvasinky co nejrychleji znovu
použít, poněvadž jich zhruba 50 % za měsíc uhyne. Nedoporučuji používat
kvasinky takto skladované po déle než 2–4 týdnech. Riziko kontaminace za to
nestojí. Další pivo by se mělo zakvasit pouze částí, a ne všemi kvasinkami z
předchozí várky, protože jinak byste dosáhl předávkování, které může mít
negativní důsledky. Správné množství kvasinek podle objemu a síly vařeného piva
můžete najít v Pivařce v kapitole výpočtů.</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Tak hodně
štěstí při práci s kvasinkami!</span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; color: black; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Dr. Diversity</span></span><span lang="CS" style="background: white; font-family: "times new roman" , serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<div class="MsoNormal" style="-webkit-text-stroke-width: 0px; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: medium; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: justify; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;">
</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="-webkit-text-stroke-width: 0px; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: medium; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: justify; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;">
<div style="text-align: left;">
<h4>
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "times" , "times new roman" , serif; line-height: 17.12px;"><span style="font-size: 12pt;">Taky se na něco chcete zeptat? Dotazy zasílejte skrze formulář na </span><a href="https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67" style="background-color: transparent;">https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67</a><span style="background-color: transparent; font-size: 12pt;"> nebo na klinika@diversity.beer</span></span></h4>
</div>
</div>
</div>
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-23911442058177515412019-11-24T17:45:00.000-08:002019-12-06T12:18:51.057-08:00#1 Pivní klinika – Udusí mě kvasinky? Chmelení a chlazení? Co s tvrdou vodou? Zrání piva.<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit;">K mé velké radosti to zatím vypadá, že projekt Pivní klinika se ujal a schází se mi vaše dotazy pro Dr. Diversity téměř rychleji, než pan doktor stíhá odpovídat. Dotazy to jsou často vskutku zajímavé a inspirativní, tudíž budete jistě rádi, když vám teď přednesu zápis z prvního ordinačního dne.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs3biwKjkdFDMdY7Rc-ruJaa3wEpxmGTdx2Dq41Hn-bJ-N0BrA6zlQm3_M3ljMyJMGg10btESzbcesQmE8G4Gjf2iPvq84hoIggKIKFRHf1gx-tB2sgo8mIiuDEvIDO5kHZgGIkDOw3A/s1600/klinika+2-01.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: inherit;"><img border="0" data-original-height="423" data-original-width="1600" height="168" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs3biwKjkdFDMdY7Rc-ruJaa3wEpxmGTdx2Dq41Hn-bJ-N0BrA6zlQm3_M3ljMyJMGg10btESzbcesQmE8G4Gjf2iPvq84hoIggKIKFRHf1gx-tB2sgo8mIiuDEvIDO5kHZgGIkDOw3A/s640/klinika+2-01.png" width="640" /></span></a></div>
<span style="font-family: inherit;"><span id="goog_1047673222"></span><span id="goog_1047673223"></span><br /></span>
<b><span style="font-family: inherit; font-size: large;">Tak sestro! Dalšího pacienta prosím...</span></b><br />
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<a name='more'></a><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<h2>
<b style="text-align: justify;"><span lang="CS" style="background: white; color: orange; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: large; line-height: 107%;">#1: Tomáš – Udusí mě kvasinky ve spánku?</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Zdravím všechny nadšené domovařice a děkuji za tuto možnost
dotázat se. Můj dotaz se týká množství CO<sub>2</sub> vznikajícího při kvašení.
Kolik CO<sub>2</sub> vznikne budeme-li se bavit o standardní domácí várce 20–25
litrů piva 12-13°? Nemám o tomhle ani minimální představu a jde mi o to, jestli
i při takhle malé dávce může teoreticky hrozit nějaké nebezpečí. Jestliže
bydlím v pražském 1kk a fermentor (případně lednice) s kvasícím pivem bude pár
metru od postele, udusím se přes noc? Zatím jsem tuto informaci nikde neviděl.
Předem děkuji za odpověď.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Ahoj Tomáši, skvělá otázka! Díky za ni. Možná může někomu
znít zvláštně, protože se nad tím nikdy nezamyslel, ale všichni víme, že třeba
pobyt ve vinném sklípku, kde kvasí mladé víno (burčák), může být velmi
nebezpečný. Určitě si pamatujeme třeba scénu z filmu Bobule, kde měl
kvasící burčák málem na svědomí dva policisty. Měli bychom se tedy bát
kvasícího piva stejně jako burčáku?<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Odpověď zní: určitě se nemusíš bát. Doma se kvůli kvašení
25 litrů piva neudusíš. Já jsem živoucí důkaz. Poměrně pravidelně jsem spával s
kvasnou nádobou na peřiňáku hned vedle postele. Vždycky jsem se probudil...
Pojďme se na to ale podívat trochu podrobněji. Řekněme, že kvasíš 25 litrů 13°
a pivo prokvasilo na konečný reálný extrakt 4°. Vezmeme to jen rychle od boku.
Na nějakou velkou přesnost si nemá cenu hrát. Odkvasilo tedy 13-4=9 % cukru. To
je v 25 litrech: 25*0,09=2,3 kg cukru. Během kvašení vznikne z cukru přibližně
46 % CO<sub>2</sub>. To znamená, že z toho cukru vzniklo 2,3*0,46=1 kg CO<sub>2</sub>.
Abychom tomu číslu dali nějakou perspektivu, tak člověk průměrně vydýchá kolem
1 kg CO<sub>2</sub> denně. Při fyzické zátěži samozřejmě více. Kvašení tvého
pivka to kilo vyprodukuje za několik dnů až třeba týden. Pokud jste doma třeba
dva, tak jasně vidíš, že se spíš udusíte díky svému dýchání než kvůli 25 litrům
kvasícího piva. Takže žádný strach! Větrat je určitě potřeba, ale domácí pivo v
tom hraje malou roli. Pokud se zrovna nerozhodneš začít kvasit v 1kk pár
hektolitrů piva, tak se není čeho bát.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">S pozdravem a přáním čerstvého vzduchu a dobrého piva,
Dr. Diversity.</span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; color: orange; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: large; line-height: 107%;">#2: Andrej – jak provádět chmelení na
konci varu a chlazení?</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dobrý deň prajem, veľmi sa mi páči vaša kniha Pivařka<sup>2</sup>
a chcel by som vyskúšať recept zo sladového výťažku americký ejl. Len by som sa
chcel spýtať na to záverečne chmelenie čo píšete 0 minút a 30 gramov chmeľu Mosaic
a Cascade. Že či mam na konci chmelovaru dať tieto chmele a potom 20 minút počkať
a schladiť mladinu? A chladenie mladiny sa robí ešte s chmeľom? Ďakujem<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Ahoj Andreji, jsem rád, že se kniha líbí. Ano, pokud je v receptu
napsáno 0 minut, tak se myslí na konci chmelovaru před chlazením –
v okamžiku vypnutí ohřevu. Jak se potom přesně postupuje už se liší sládek
od sládka, a také podle vybavení. Pokud chladíš pomalu (řekněme třeba hodinu),
tak můžeš klidně začít chladit. Pokud bys snad používal rychlejší způsoby chlazení,
jako jsou deskový či protiproudý chladič, tak pak by stálo za úvahu počkat
třeba těch 20 minut a pak teprve ochladit. Během těch 20 minut teplota trochu
samovolně klesne. Vyšší teplota podpoří rychlejší extrakci a transformaci
chuťových a vonných látek z chmele, ale není potřeba to přehánět. Při vyšší
teplotě se také získá ještě nějaká hořkost, i když už se chmel nevaří. Teď
k druhé části otázky. Chlazení se někdy provádí s chmelem a někdy bez.
Když se podíváš do Pivařky na techniky vířivá káď za studena a za horka, tak
tam je to podrobně popsáno. Vířivá káď je technika odstranění kalů a chmelového
mláta z díla po chmelovaru. Pokud se dělá za horka, tak se nechá nejprve mírně
ochladit, třeba i samovolně, na cca max 80°C. Pak se zavíří – doma to v hrnci
simulujeme roztočením mladiny třeba vařečkou. Poté se mladina nechá uklidnit,
aby si chmel a kaly sedly na dno a stáhne se čirá mladina, která se dochladí
před zakvašením buďto v kvasné nádobě, nebo průchodem přes deskový nebo
protiproudý chladič. Vířivá káď za studena se provádí až po vychlazení, postup
je však stejný. V domácích podmínkách s běžnějším vybavením je obvykle jednodušší
provést víření za studena. Dostane se pak do kvasné nádoby i méně kalů, a tak
se často nemusíš ani trápit se sbíráním deky během kvašení. Můžeš si však
vybrat jaký způsob se ti bude více líbit. Případně vyzkoušet oba a pak se
rozhodnout, s kterými výsledky jsi nejspokojenější. Zároveň je to otázka
vybavení. Pokud máš chladící spirálu nebo chladíš mladinu v hrnci ponořením
do studené vody, tak si můžeš vybrat z obou. Pokud máš ale protiproudý či
deskový chladič, tak do nich je vhodné nepouštět kaly a chmelové částice, aby
se předešlo ucpání. Tudíž je vhodné provést víření před ochlazením, tedy
v podstatě vždy budeš volit víření za horka a z chladiče poteče
chladná a čistá mladina rovnou do kvasné doby.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Ať to chladí a chutná! Dr. Diversity.</span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; color: orange; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: large; line-height: 107%;">#3: Andrej – proč chmelíme na konci
varu, nebo i později?</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dobrý večer, je dosť pre mňa laika zaujímavé prečo ide na
prvé a druhé chmelenie často toľko malo chmeľu a vlastne na konci chmelovaru keď
už sa nevarí omnoho viac<i>? (pozn. red. Jedná se o recept na APA
z Pivařky)<o:p></o:p></i></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Zjednodušeně to lze říct tak, že jsou tři druhy chmelení
během chmelovaru. Na hořkost, na chuť a na aroma. Aby se do piva dostala
většina hořkých látek dostupných z chmele, tak je potřeba chmel dlouho povařit
(řekněme 45 minut a déle). Při dlouhém vaření z chmele ale vytěkají vonné a
chuťové látky, a proto se na chuť musí vařit chmel kratší dobu. Kolem 30-45
minut se obvykle pak může mluvit o chmelení na chuť – vaří se dost dlouho na
to, aby látky chmele dokázaly vytvořit chuťově důležité molekuly, ale zase se
nevaří tak dlouho, aby se všechny odpařily a zničily. Nakonec je pak chmelení
na aroma, které je řekněme 0–30 minut varu. Krátký var zajistí to, že se
nevypaří všechny vonné látky. Ve skutečnosti vždy probíhají všechny tři procesy
najednou – hořkost, chuť i aroma – a časově se překrývají. Dobou varu lze ale balancovat
mezi důrazem na hořkost, chuť a na aroma. Někdy se nemusí používat všechny tři
druhy chmelení – na hořkost se třeba vynechá. Jindy v některých pivních stylech
není důležité chmelové aroma, a tak se bude chmelit třeba zase jen na hořkost.
Tady u tohoto receptu na APA je velmi důležité chmelové aroma, a tak je použito
velké množství chmelu až na konci varu tak, aby se všechny ty vzácné ovocné
aromatické látky nevyvařily a zůstaly v pivu. Některé moderní IPA a APA jsou
dokonce třeba chmeleny pouze až po skončení varu a za studena. To už je ale
zase na povídání na jindy. Všechny druhy chmelení jsou popsány v Pivařce<sup>2</sup>
a to mnohem podrobněji, než si můžu dovolit tady v krátké odpovědi.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Vonným silicím zdar a sílu! Dr. Diversity</span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; color: orange; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: large; line-height: 107%;">#4: Alex – co s tvrdou vodou?</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dobrý den, můžu požádat o pomoc? Myslím, že můj ležák je,
jak má být, ale přemýšlel jsem, že bych ho ještě vylepšil. Voda u nás je asi
moc tvrdá na vaření ležáku. Dá se s tím něco dělat? Rozbor: dusičnany 12,9
mg/l, vápník 120 mg/l, hořčík 14,5 mg/l, tvrdost: 3,6 mmol/l 20,2 °dH, pH 7,5.
Ještě mě napadlo vařit pivo z kojenecké vody nebo vodu převařit. Klidně bych investoval
i do balené vody, kterou byste mi doporučil? Do nového domu jsem koupil
automatický změkčovač vody. Pomůže to? Nevíte, jak to funguje na soutěžích,
přeměřuje se tvrdost? Děkuji za pochopení a pomoc. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Zdravím Alexi, s tvrdou vodou je těžká práce. V první
řadě si řekněme, co to tvrdost vody je. Tvrdost vody je vlastně součet
koncentrací vápníku a hořčíku. Jediná spolehlivá možnost, jak se těchto iontů
zbavit je vyrobit demineralizovanou vodou pomocí reverzní osmózy. Taková voda
v sobě pak nebude mít žádné ionty, a tak je potřeba ji buď obohatit
přidáním varních solí, nebo ji naředit původní vodou. Určité množství minerálů
je ve vodě na vaření piva prospěšné. O varních solích a jejich dávkování se
můžeš podrobně dočíst v Pivařce. Při této volbě je však nevyhnutelné se
připravit na investici do jednotky reverzní osmózy, která vyjde nejméně na 6000–8000
Kč. <o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Pokud se takové investici chceš vyhnout, tak bude
nejsnazší si sehnat jiný zdroj vody. Možností je nakupovat na vaření i vodu
balenou. Nemusí to být zrovna kojenecká voda, kterou zmiňuješ. To totiž
s tvrdostí nesouvisí. Kojenecká voda značí lepší kvalitu, co se týče
těžkých kovů, dusičnanů atp. Teoreticky může být klidně stejně tvrdá jako ta tvoje,
i když nemusí. Když už se rozhodneš nakoupit balenou vodu, tak by to měla být
voda s nižší tvrdostí. V podstatě všechny balené vody budou mít
tvrdost nižší než ta tvoje tvrdá voda.</span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"> </span><span lang="CS" style="background: white; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Lepší je ale mít
nějakou představu. Na internetu nalezneš celou řadu spotřebitelských testů
balených vod, kde tvrdosti uvádějí a pak se můžeš řídit podle těchto hodnot a
nejspíš také podle ceny. Jeden z takových testů nalezneš zde: https://www.arecenze.cz/balene-vody/<o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Metoda převaření, kterou také zmiňuješ někdy skutečně
pomoci může, ale někdy nepomůže zase vůbec. Jde totiž o to, jestli se jedná o
tvrdost přechodnou (způsobenou uhličitany), nebo tvrdost stálou (způsobenou
dusičnany a zejména sírany). Přechodná tvrdost se po převaření vysráží ve formě
vodního kamene a po odlití bude výsledná voda měkčí. Se stálou tvrdost však var
nic neudělá. Tvůj rozbor bohužel neobsahuje koncentrace síranů ani uhličitanů,
takže těžko posoudit, jestli se potýkáš se stálou nebo přechodnou tvrdostí.
Nejjednodušší možností, jak to zjistit, by bylo si nechat změřit vzorek
převařené vody a podívat se, jestli se tvrdost snížila a jestli se snížila
dostatečně.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Změkčovaní vody pomocí změkčovače s tvrdostí
rozhodně pomůže, ale má to jeden háček. Změkčovače fungují tak, že ionty
vápníků a hořčíku vymění za ionty sodíku. Takže sice budeš mít měkkou, ale do
určité míry osolenou vodu. To by pro pivo neměl být velký problém, ale může to
chuť ovlivnit. Reverzní osmóza odstraňuje všechny ionty, tudíž je z tohoto
pohledu vhodnější.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Mimochodem tvrdost není nic zdravotně nežádoucího. Naopak.
Vápník a hořčík jsou zdravé. Problémy jsou jen technologické, jako je vodní
kámen, a případně vliv na výrobu a na chuť piva. Nicméně i když tvoje voda není
pro výrobu ležáku ideální, tak by neměl být zas takový problém vyrobit výborné dobré
pivo. Na soutěžích se tvrdost nepřeměřuje, protože to ani nejde. Obsah minerálů
v pivě je úplně jiný než ve vodě, z kterého to pivo bylo vyrobeno. Na
soutěži se hodnotí, jestli je pivo dobré nebo špatné. Porotci nemohou vědět a
často to není ani v lidských schopnostech odhadnout, z jakých přesně
ingrediencí bylo pivo vyrobeno.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Pokud jsi s pivem spokojený, tak jak je, a nechce se ti
pouštět do úpravy vody či kupovat vodu balenou, tak můžeš s radostí
pokračovat ve své dosavadní praxi. Spokojenost s výsledkem je to nejdůležitější.
Pokud chceš svůj ležák ale ještě dále vyšperkovat, tak jsem tě doufám dokázal
navést na několik cest, jak tento zapeklitý problém řešit. Tak hodně štěstí!<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Voda je základ života, ale také piva. Nebo pivo je základ
života a je vyráběné z vody? To už nechám na posouzení každému.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Tak na vítězství v bitvě s tou natvrdlou vodou!<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Tvůj Dr. Diversity</span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; color: orange; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: large; line-height: 107%;">#5: Daniel – pšenice je po týdnu
nepitelná, co jsem udělal špatně? </span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Nazdárek. Vyzerá to tak že sa mi nepodarila 1. várka.
Varil som American wheat pivo chuti dosť po kvasniciach a je horke dosť ako
keby sa zaseklo po primare... Proste ma takú surovú chuť a kvasnice je cítiť.
Sakra len neviem čím to môže byt. Použil som 50:50 plzen pšenica a 05ky zo
sáčku. Leží to týždeň. Nameral som FG 1010.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h2>
<b><span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dr. Diversity:</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Daniel, v první řadě si sedni a otevři v klidu
jedno domácí. Určitě máš nějaké doma zralé už z minulých várek. Tak dobře,
teď se tomu můžeme podívat na zoubek. S největší pravděpodobností se totiž
vůbec nic neděje. Chuť, kterou popisuješ, je naprosto typická pro mladé
nedozrálé pivo. Hustota, kterou jsi naměřil, je naprosto adekvátní a určitě se
pivo během kvašení nezaseklo. Neboli nic nenasvědčuje tomu, že by se dělo
cokoliv nekalého. Pivo nech trochu více uzrát – řekněme alespoň měsíc a pak je teprve
čas vynášet soudy. Zejména kvasničná chuť by měla hodně klesnout, poněvadž
kvasinky se usadí a ukončí svou práci. Hořkost se také zakulatí a zpříjemní. Týden
zrání je příliš málo. Upřímně neznám skoro žádné pivo, které by bylo v top
kondici po týdnu. Pšeničné pivo Weissbier má reputaci velmi rychlého zrání, ale
ani tam pivo nedosahuje optimální kondice tak rychle a minimálně 2–3 týdny mu
prospějí. U ostatních piv je to obvykle ještě déle, než je dosaženo optimální
uzrání. Existují sice výjimky, avšak soudit pivo, které zrálo méně než jeden
měsíc, je v podstatě vždy předčasné. Takže žádné obavy. Jen dej pivu čas a
nespěchej na něj. Ono se ti pak jistě odmění vynikající chutí.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Jak by řekl Charlie Papazian: Relax. Don't worry. And
have a homebrew. (Uvolni se. Netrap se. Dej si jedno domácí!)<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">uvolněný Dr. Diversity<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="background: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span><br />
<div style="text-align: left;">
<h4>
<span lang="CS" style="background: white; font-family: Times, Times New Roman, serif; line-height: 107%;"><span style="font-size: large;">Taky se na něco chcete zeptat? Dotazy zasílejte skrze formulář na </span><a href="https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67" style="background-color: transparent;">https://forms.gle/Cz1f5vQUHAz7W7d67</a><span style="background-color: transparent; font-size: large;"> nebo na klinika@diversity.beer</span></span></h4>
</div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-85206408693605569572019-11-15T13:41:00.000-08:002019-11-15T13:45:15.557-08:00Pivní klinika – ordinuje Dr. Diversity<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-V19dfvhUNOE/Xc8aKv_JMwI/AAAAAAAAFPo/VD7FIXxXy5c_H7oi-lrA5zntuQUufyb3wCK4BGAYYCw/s1600/klinika%2B2-01.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="168" src="https://1.bp.blogspot.com/-V19dfvhUNOE/Xc8aKv_JMwI/AAAAAAAAFPo/VD7FIXxXy5c_H7oi-lrA5zntuQUufyb3wCK4BGAYYCw/s640/klinika%2B2-01.png" width="640" /></a></div>
<div>
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Máte dotaz ohledně domácího vaření piva, nebo třeba knihy Pivařka, se kterým si nevíte rady? Tak jste tady správně. Stačí napsat a slibuji, že všechny dotazy budou zodpovězeny. Zajímavé dotazy a odpovědi zveřejním buďto na těchto stránkách, nebo na stránkách časopisu Pivař.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2>
<b><span style="font-size: x-large;">Žádná otázka není hloupá. Hloupé je pouze nevědět a nesnažit se najít odpověď.</span></b></h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Cílem je nabídnout pomocnou ruku všem, kteří tápou, a zároveň vytvořit něco poučného i pro všechny ostatní. Mnoho dotazů se opakuje a zároveň trápí nejen vás ale i celou řadu vašich kolegů. Tímto způsobem získáte tedy nejen odpověď na svou otázku, ale zároveň pomůžete svým kolegům, kteří si dotaz a odpověď budou moci přečíst a dozvěť se třeba něco nového.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b><span style="font-size: large;">Vyhrávají tak vlastně všichni!</span></b></h3>
<b><br /></b></div>
<a name='more'></a><br />
<div style="text-align: justify;">
Nikdo neví všechno, ale myslím, že mám dostatek kontaktů k tomu, abych pro vás odpověď získal, pokud bych sám nevěděl. V případě zveřejnění dotazu a odpovědi máte možnost si vybrat, jestli bude u dotazu vaše jméno uvedeno, anebo bude dotaz anonymní. To je zcela na vás. Dotaz může být před zveřejněním upravoven po gramatické stránce a případně pro zvýšení srozumitelnosti. Do podstaty dotazu nebude zasahováno.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2>
Dotazy můžete posílat skrze níže uvedený formulář, nebo mailem na klinika@diversity.beer, kam můžete směřovat i veškeré připomínky a náměty.</h2>
<br />
<b><span style="color: orange; font-size: large;">Formulář: <a href="https://forms.gle/u5ax9CUFjqXMv6Rs8" target="_blank">https://forms.gle/u5ax9CUFjqXMv6Rs8</a></span></b><br />
<br />
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-10646586870838361172019-10-23T10:00:00.001-07:002022-10-02T21:01:55.132-07:00Pivařka: Erratum / Chybovník, 1. i 2. vydání<div style="text-align: justify;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-QzU1Yspz-gE/XWGxy2crczI/AAAAAAAAFDc/ppafANrKRdMKAZj6NNPdjQ3Wd9lwVaWwwCPcBGAYYCw/s1600/Piva%25C5%2599ka%2Bvizualizace%2B2k.png" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1055" data-original-width="1600" height="263" src="https://1.bp.blogspot.com/-QzU1Yspz-gE/XWGxy2crczI/AAAAAAAAFDc/ppafANrKRdMKAZj6NNPdjQ3Wd9lwVaWwwCPcBGAYYCw/s400/Piva%25C5%2599ka%2Bvizualizace%2B2k.png" width="400" /></a><br />
Jako v každé obsáhlé publikaci, tak i v Pivařce se mohou vyskytnou menší či větší tzv. tiskařští šotkové. Ne snad, že by za mě někdo tajemně zasáhl do knihy a způsobil nějaký překlep nebo chybku, ale prostě během procesu tvorby a revizí jsem jednoduše něco přehlédl a nevšimli si toho ani ti, kteří to po mě četli. Je dobrým zvykem v zahraničních publikacích, že autoři vedou chybovník neboli<b><i> </i>Erratum</b><b style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif; font-size: 16px;"><i>. </i></b>V Česku to možná tak obvyklé není, avšak já to považuji za velmi rozumné a také správné. Myslím, že udělat chybu je lidské a správný chlap se ji nestydí přiznat, i kdyby byla sebemenší. Proto jsem se rozhodl založit tento příspěvek, kde budu shromažďovat vše špatné, co v Pivařce kdokoliv najde. Zároveň to může sloužit pro všechny, kteří si mohou případně svou Pivařku vzít k ruce a tužkou si chybu opravit. Proto prosím všechny, kteří v knize něco najdou, nebo si myslí, že našli, aby mi to oznámili. Dosáhneme tak toho, že bude Pivařka zas o kousek lepší a bude aktuální.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Může se jednat o překlep, ale také skutečnou chybu, takových ale věřím bude v Pivařce minimum, pokud nějaká. Další oblastí jsou samozřejmě pravopisné chyby, které mohou sice někomu trhat oči, avšak mi jistě odpustíte, že těm se zde věnovat nebudu. Je sice pravdou, že knihu revidovalo po jazykové stránce hned několik lidí, nicméně si nedělám iluze, že by tam nějaká hrubka nezůstala. To je vzhledem ke složitosti našeho pravopisu a rozsahu knihy téměř nemožné. Důležité je, že pravopisná chyba neovlivní faktickou správnost knihy a o tu jde v Erratu zejména. S tím také souvisí, že pokud zjistím, že se naše pivní poznání v některých oblastech posunulo k jinému názoru, než je prezentován, tak se to v tomto článku pokusím adresovat.<br />
<br />
Najdete zde "chybovník" pro obě vydání. Tzn. jak Pivařka - Tajemství domácího pivovarství, tak i <b>Pivařka na druhou – Průvodce domácího sládka.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pojďme tedy na to!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a name='more'></a><br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-QzU1Yspz-gE/XWGxy2crczI/AAAAAAAAFDc/ppafANrKRdMKAZj6NNPdjQ3Wd9lwVaWwwCPcBGAYYCw/s1600/Piva%25C5%2599ka%2Bvizualizace%2B2k.png" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1055" data-original-width="1600" height="211" src="https://1.bp.blogspot.com/-QzU1Yspz-gE/XWGxy2crczI/AAAAAAAAFDc/ppafANrKRdMKAZj6NNPdjQ3Wd9lwVaWwwCPcBGAYYCw/s320/Piva%25C5%2599ka%2Bvizualizace%2B2k.png" width="320" /></a><span style="color: red;">CHYBOVNÍK - 2. vydání</span></h2>
<div><b style="text-align: justify;">str. 37</b><span style="text-align: justify;"> - překlep v chmelení receptu na Porter. </span><b style="text-align: justify;">První dávka chmele má být 60 min</b><span style="text-align: justify;"> (je uvedeno 20).</span></div><div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;"><b>str. 140,</b> kapitola Teplota kvašení, <b>graf Úbytek různých cukrů během kvašení</b>, <b>překlep v popisku časové osy.</b> Uvedeno čas ve dnech, <b>správně se jedná o čas v hodinách</b>. Graf nalevo je spravně ve dnech.</div>
<span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /></span></span><span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><b>str. 178, kapitola Hygiena a sanitace</b>: druhý odstavec, 5. řádek, <b>překlep ve zkratce TetraAcetylEthylenDiaminu</b>, správně je TAED, jak plný název napovídá, a také jak je to správně uvedeno v přechozích dvou větách.</span></span><br />
<span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /></span></span><b style="text-align: justify;">str 234 </b><span style="color: black; text-align: justify;"><b>vyroba protiproudeho chladice, upresneni </b>– v knize neni blize specifikovan rozmer vetsiho hadicniku, na ktery se nasunuje hadice na chladici vodu (<b>na fotce onen vlevo</b>). Z fotky se muze mylne zdat, ze se jedna o hadicnik s vnejsim prumerem 1/2. Skrze takovy by vsak neprosla medena trubka 10 mm. <b>Hadicnik pouzity na fotografii ma vnejsi prumer 5/8, 1/2 je rozmer jeho zavitu </b>(pripadne metricky ekvivalent), kterym 10mm Cu trubka v poradku projde a zbyde skvira na prutok chladici vody (doporucuji zkontrolovat vnitri rozmery hadicniku pri koupi, muze se stat ze tloustka steny bude jina a tim i vnitrni prumer). Stale lze vyuzit hadici 1/2 ci 5/8. 1/2 se musi jen trochu nasilim natahnout. Ostatni rozmery jako uvedeno v knize. Pripadne lze vyuzit jinou kombinaci Cu trubka-hadicnik.</span><br />
<span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /></span></span><span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><b>str 389</b> recept Svatební White IPA - <b>překlep u studeného chmeleni</b>. Mělo by být <b>50 g </b>každého chmele, je chybně uvedeno 36. Množství surovin vlevo v seznámu souhlasí. </span></span></div><div>
<span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /></span></span><span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><b style="color: black; text-align: justify;">str 392 recept Divoka Bylina –</b><span style="color: black; text-align: justify;"> <b>v prvnim radku sekce chmelovar chybi zapis: Belma 10 g 15 min.</b> Chmel je spravne zapocten v celkovem mnozstvi surovin a je s nim pocitano ve vypoctu IBU, pouze chybi tento zapis v chmelovaru.</span></span></span><br />
<span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /><span style="color: red; text-align: left;"><span style="color: black; text-align: justify;"><b>str. 406, kapitola Recepty: </b>Recept Black Beast, Miroslav Černý, v sekci Chmelovar v prvním řádku má být 6<b>0 g chmele Cascade, </b>tak aby součet dával 130 g, jak je uvedeno v surovinách a sedělo IBU.</span></span><br style="text-align: left;" /><span style="color: red; text-align: left;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /></span></span><span style="color: red; text-align: left;"><span style="color: black; text-align: justify;"><b>str. 461, kapitola Recepty:</b> recept Florida Weisse, Jan Doubek. <b>Překlep </b>v názvu pivního stylu: správně je <b>Catharina Sour</b>. </span></span><br /><br /></span></span></span><span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><span style="color: black; text-align: justify;"><b>str. 474 recept Mango Habanero</b> - v receptu se vytratila informace o tom, kdy pridat pyre z manga. Autor pridaval po 3 dnu fermentace spolu s chmelem a paprickou. Pyre lze zakoupit ci vyrobit z plodu.</span></span></span><br />
<span style="color: red;"><span style="color: black; text-align: justify;"><span style="color: black; text-align: justify;"><br /></span></span></span></div>
<div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: red;">CHYBOVNÍK - 1. vydání</span></h2>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-_3cqqwWcYjU/WPVbk5KtOxI/AAAAAAAAC8c/W5Rr4Deb7a0KKWc_48w19CXqvFDsoPuOgCPcBGAYYCw/s1600/Pivarka1_.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="583" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-_3cqqwWcYjU/WPVbk5KtOxI/AAAAAAAAC8c/W5Rr4Deb7a0KKWc_48w19CXqvFDsoPuOgCPcBGAYYCw/s320/Pivarka1_.jpg" width="242" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>1) str. 37, kapitola Kvasinky:</b> U vydání zákona o čistotě piva <b>Reinheitsgebot</b> je uveden <b>chybný letopočet. Správný letopočet je rok 1516</b>, který můžete nalézt v Pivařce dále na stranách 8 a 26, kde je uveden správně.<i> Pozn.: Zde se vyřádil tiskařský šotek, který zaměnil letopočet Reinheitsgebotu za objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Pokud jste tedy našli tuto chybu, tak trochu jste "objevili Ameriku".</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>2) str. 296, recept Ich Bin Ein Berliner:</b> V sekci suroviny se nachází zřejmý překlep u Pšeničného sladu, kde má být správně uvedeno 50,0 %. Kilogramy a další hodnoty receptu jsou však správné. <i>Pozn.: Kovářova kobyla...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>3) str. 119, druhý - složitější vzorec pro výpočet alkoholu:</b> Toto je trochu specifická oprava, protože se ve skutečnosti nejedná o chybu. Vzorec je zde uveden správně a věrohodná literatura ho uvádí jako přesnější variantu. Během práce na článku o výpočtech alkoholu, který bude velmi brzy zveřejněn v připravovaném cechovním časopisu, jsem tento vzorec podrobil důkladné analýze a srovnání s výsledky z pivních analyzátorů a zjistil jsem, že je tento vzorec překvapivě méně přesný než jednodušší vzorec ABV=133*(OG-FG). Z tohoto důvodu Vám tento vzorec <b>nedoporučuji používat a lepších výsledků dosáhnete při použití jednodušší varianty</b>.<i> Pozn.: Ano, i to se stává a to je jedním z míst, kde se naše poznání posunulo. Trochu nešťastně těsně po vydání, ale nedá se nic dělat. Když jsem přišel na něco lepšího, nebudu si to šetřit do šuplíku a dělat, že nic nevím :-). Na kompletní analýzu a další mnohem přesnější vzorce, které už jsem tentokrát odvodil zcela sám, a tak mám nad jejich výsledky zcela plnou kontrolu a také je nikde jinde nenajdete, se můžete těšit do prvního vydání cechovního časopisu (doufejme do konce dubna).</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>4) v tiráži </b>- je špatně uveden t<b>itul za jménem odborného konzultanta</b>. <b>Správná podoba titulu je Ph.D</b>. Titul PhDr. se píše před jménem a znamená "doktor filosofie", zatímco titul Ph.D. dostávají vědci, kterým pan Košin je. Naštěstí v poděkování knihy je titul uveden správně. Tímto se tedy omlouvám za tohoto tiskařského šotka hlavně panu Ing. Košinovi.<br />
<br />
<b>5) str. 300, recept Rye Saison</b>: V kolonce IBU je chybně uvedené číslo 52, poněvadž správné číslo je IBU = 26. Jedná se pouze o tiskovou chybu v tomto rámečku, všechny suroviny a jejich množství jsou uvedeny správně.<br />
<br />
<b>6) str. 144, tabulka vzorců pro výpočet objemů</b> - u vzorce pro objem sladiny je uvedeno špatné znaménko. Správně je V_S=V_M/(1-zt_CH). Stejně jako je to na straně 142. Hodnoty jsou vypočteny správně. Za upozornění děkuji Michalovi Konupčíkovi.<br />
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Našli jste nějakou nepřesnost, překlep, či snad chybu v Pivařce? Neváhajete a dejte mi to vědět v komentářích, mailem na novotny.petr@hotmail.cz, nebo třeba na facebooku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Děkuji všem, kteří vyjadřujete podporu Pivařce a sdílíte fotky a krásné komentáře, že se vám kniha líbí. Děláte mi obrovskou radost! Stejně tak děkuji všem, kteří snad vyjádří s knihou nespokojenost. Každý názor je důležitý. Spolu děláme Pivařku lepší!</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn9emb-BOhhbemUy2WvGxuk6pcxkcihzWj8LDzBKkkT2iRwVGDdz-pce0Pg4ssWWuVCeCg7nROXUoy9UA8Jt_jwr6LiwJ4d2hB5XPSdvA1PFY9YYbHQlN5zyS2iArsvxVuR4z2vp9fdQ/s1600/cech-logo-barva-rgb.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn9emb-BOhhbemUy2WvGxuk6pcxkcihzWj8LDzBKkkT2iRwVGDdz-pce0Pg4ssWWuVCeCg7nROXUoy9UA8Jt_jwr6LiwJ4d2hB5XPSdvA1PFY9YYbHQlN5zyS2iArsvxVuR4z2vp9fdQ/s200/cech-logo-barva-rgb.jpg" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Dej Bůh štěstí!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Petr Novotný</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>poslední aktualizace: 23. 10. 2019</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com14tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-9196148748433653142019-08-24T14:53:00.001-07:002019-08-24T14:53:54.311-07:00Pivařka na druhou – Průvodce domácího sládka<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<b><span lang="CS">23. 8.
2019 v 11:02. To je důležitý časový údaj. Je to čas, kdy jsme provedli
nejposlednější úpravy a odeslali kompletní tisková data. V pondělí se
tiskne!</span></b><br />
<b><span lang="CS"><br /></span></b>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7SAzP0a9x2FZqDJc2eGWtpablMiua4xk2wpIW-wsLQXBj1Knr4qfrClj1MRxrkcZQ5zDrXQyewHFFBFiNlwpOKwIBnjRCnnUxzs3VSuopkb40R2Y0ejxkUJg5Mkqvev0XJ773BgI4kw/s1600/Piva%25C5%2599ka+vizualizace+2k.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1055" data-original-width="1600" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7SAzP0a9x2FZqDJc2eGWtpablMiua4xk2wpIW-wsLQXBj1Knr4qfrClj1MRxrkcZQ5zDrXQyewHFFBFiNlwpOKwIBnjRCnnUxzs3VSuopkb40R2Y0ejxkUJg5Mkqvev0XJ773BgI4kw/s640/Piva%25C5%2599ka+vizualizace+2k.png" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<span lang="CS">Druhé vydání kompletně přepracované Pivařky je
tedy na světě – prozatím pouze v elektronickém světě nul a jedniček, ale v pondělí
se zhmotní i ve své fyzické podobě na starém dobrém papíře. S distribucí a
všemi dalšími starostmi ale i radostmi byste se ji měli na pultech vašich knihkupectví
dočkat do konce září. Podrobnosti oznámím v následujících dnech a týdnech.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Teď se spolu jen trochu mrkneme na některé
základní novinky a budete si moci prohlédnout taky nějaké ty ukázky. V následujících
článcích pak proberu některé novinky i více do hloubky.</span><br />
<span lang="CS"></span><br />
<a name='more'></a><span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<h2>
<b><span lang="CS" style="color: orange;">Co je
nového?</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Kniha, jak jsem sliboval, trochu narostla.
Počítadlo se zastavilo na straně č. 500! První vydání mělo 328 stran, tudíž nám
kniha narostla o rovných 172 stran. Nebude to tedy žádný drobeček a rozšíření
skutečně není jen kosmetické. Celá kniha je přepracovaná, rozšířená a obsahuje
i zcela nové kapitoly. Hlavní rozšíření se odehrálo na obě strany od středu –
kniha je uvedena obsáhlou kapitolou pro začátečníky, kde zjistí, jak začít se
sladovými výtažky a jak se postupně posouvat dále. Samozřejmě včetně návodu „jak
na to – krok za krokem“. V další části knihy naopak přibyla nová kapitola
pro pokročilejší kolegy, kteří se zde dozví o domácím sladování, kvasinkové bance,
vaření kyselých piv a stavbě vlastních pomůcek od protiproudového chladiče až
po kompletní varnu! Ti, kteří jsou zvědaví na inspiraci v podobě receptů,
se také dočkají. V knize je 110+ receptů na 73 různých pivních stylů od 66
různých domácích sládků! Z toho 50 kompletně nových receptů, které v prvním
vydání nebyly. Jistě si také všimnete, že jsme se poučili z některých věcí,
které úplně dobře v prvním vydání nefungovali a také jsme vyslyšeli mnohá
vaše přání a nápady, aby vám kniha ještě lépe sloužila.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBnAK3FR9VQX76w07eQ_Ipjy7bSpRfk3ml-W3hWOYchVLv5jwnljJRYBn2SU__Urw2KctbL8NsM82gN3JHqiT1iWCU6qxsEh2XyLZauFAZQMTOe5KiubiYLwp0r3ShgIDyNNAmZwlPoA/s1600/za%25C4%258D%25C3%25ADn%25C3%25A1me.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="811" data-original-width="1271" height="408" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBnAK3FR9VQX76w07eQ_Ipjy7bSpRfk3ml-W3hWOYchVLv5jwnljJRYBn2SU__Urw2KctbL8NsM82gN3JHqiT1iWCU6qxsEh2XyLZauFAZQMTOe5KiubiYLwp0r3ShgIDyNNAmZwlPoA/s640/za%25C4%258D%25C3%25ADn%25C3%25A1me.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tak co? Vydáte se s námi opět na vzrušující cestu za poznáním vaření piva ze všech úhlů?</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nové krásné grafické zpracování od Michala Pecky je už taková třešnička na dortu. Myslím, že to knize sluší jako nikdy předtím. Ostatně posuďte sami v několika ukázkových stránkách na konci článku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<b><span lang="CS" style="color: orange;"></span></b></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="color: orange;">Cena,
formát a zpracování</span></b></h2>
</div>
<div class="MsoNormal">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Cenová hladina zůstane stejná, alespoň co se
týče „ceny za stránku“. S větším rozsahem musí samozřejmě vzrůst i cena,
která se bude v obchodech zřejmě obvykle pohybovat pod 500 Kč. Konečnou
cenu si samozřejmě nastavuje každý obchodník sám, ale například přímo
nakladatelství má cenu nastavenou na 478 Kč (<a href="https://www.jota.cz/pivarka-2">https://www.jota.cz/pivarka-2</a>). Ze
zkušenosti s prvním vydáním očekávám, že většina ostatních se bude snažit
držet podobné ceny, i když se najdou nejspíš někteří s levnějšími zaváděcími
cenami a stejně tak se najdou i ti s vyšší cenou. Rozměr i zpracování
knihy zůstává zachovány.<o:p></o:p></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Těžko budete hledat takhle fortelnou a barevnou
knihu, na kvalitním papíru, v tvrdých deskách, s hezkým grafickým zpracování.
V porovnání se zahraničními domovarnickými publikacemi, které jsou téměř
vždy v „paperback“ vazbě a stojí při menším rozsahu a v menším rozměru srovnatelně, nebo i více, tak si dokonce myslím, že se Pivařka<sup>2</sup> bude prodávat
opět za pakatel. Druhé vydání bude navíc opatřeno záložkou, takže už se v knize
nikdy neztratíte. V kapitole výpočtů bude taky vyklápěcí stránka se
seznamem symbolů, abyste je mohli mít vždy po ruce. Doufám tedy, že si najde
cestu do rukou všech domácích sládků.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-vcXybijWs70/XWGfZWLAl-I/AAAAAAAAFC4/XA5El12xFpYEYNq_7zqqHUfxq38GLdXpACEwYBhgL/s1600/vykl%25C3%25A1p%25C4%259B%25C4%258Dka.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="795" data-original-width="561" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-vcXybijWs70/XWGfZWLAl-I/AAAAAAAAFC4/XA5El12xFpYEYNq_7zqqHUfxq38GLdXpACEwYBhgL/s400/vykl%25C3%25A1p%25C4%259B%25C4%258Dka.JPG" width="281" /></a></div>
<span lang="CS"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Poděkování patří všem, kteří se na knize větší
či menší měrou podíleli. Našim partnerům, kteří knihu podpořili a jejich loga
můžete nalézt v následujícím obrázku. V neposlední řadě také
nakladatelství Jota, které s námi do nové knihy šlo a má lví podíl na tom,
že se kniha dostane až k Vám.<o:p></o:p></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3eJu21tmb7vYFIor_rDwq1lhTp2Du2pwNeGDot29UnRjG_qV1iXTWDB-SXCwDCj8WR4Z1CH35ZfU8h-ayJajv3OWimo2y8MDqzXFAD-Rx5Vjhh09MvhhQaveUoPhcxrFbCW08SlwV0A/s1600/partne%25C5%2599i.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="251" data-original-width="704" height="226" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3eJu21tmb7vYFIor_rDwq1lhTp2Du2pwNeGDot29UnRjG_qV1iXTWDB-SXCwDCj8WR4Z1CH35ZfU8h-ayJajv3OWimo2y8MDqzXFAD-Rx5Vjhh09MvhhQaveUoPhcxrFbCW08SlwV0A/s640/partne%25C5%2599i.JPG" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: center;">
<span lang="CS"><b>A teď už tedy k těm slibovaným ukázkám… Další informace již brzy!</b></span></div>
</div>
<br />
<br />
<iframe height="800" src="https://drive.google.com/file/d/1vjhjKsAc94ynoXLMWdMl2k43OPXuAuDJ/preview" width="600"></iframe>Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-82274728205975020912019-02-27T10:10:00.000-08:002019-03-13T07:18:51.600-07:00Protitlaké stáčení a jak ho (ne)provádět<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEju6oeKaGM5nHiMlRv2p0UJZOKwhg1UnrpHARm_At5JLfR8N6EJOARr7GBvjHhRmiK9gRCxBSAofNeYSJ9n76S9FGAH66-NO0bbbaxfuR1XbwlB63RSXsognohAeFa14OPLgnq7dJeMTg/s1600/st%25C3%25A1%25C4%258De%25C4%258Dka.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="668" data-original-width="1000" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEju6oeKaGM5nHiMlRv2p0UJZOKwhg1UnrpHARm_At5JLfR8N6EJOARr7GBvjHhRmiK9gRCxBSAofNeYSJ9n76S9FGAH66-NO0bbbaxfuR1XbwlB63RSXsognohAeFa14OPLgnq7dJeMTg/s320/st%25C3%25A1%25C4%258De%25C4%258Dka.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Slavná Kurucova stáčečka. Foto: Martin "Grádyš" Březa</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Velmi rád se pouštím
do zpracování témat, které se stanou aktuálními na internetových fórech. Je
prostě třeba kout železo, dokud je žhavé. Komentáře a další rozumy, které
zaznějí, mají na facebooku jepičí život, a tak považuji za vhodné jim život
vtisknout tím, že je kompletně zpracuji v takovém rozsahu, který se ani
v běžné diskuzi postihnout nedá. Mnohé problémy takovou hloubku potřebují,
protože ona slavná selská logika ne vždy funguje. Nebo spíše bychom měli říci,
že ne každému funguje, protože někdy je potřeba mít k zodpovězení otázky
mnohem širší vědomosti a zkušenosti a nevystačíme si jen s analogií
s něčím, co je nám blízké. To právě dnes uvidíte.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Dnes se spolu po
kolena zaboříme do tajů protitlakového stáčení piva. Pojďme si tedy rychle
říci, o co se vlastně jedná, kdyby vás náhodou tento pojem zcela minul. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"></span><br />
<a name='more'></a><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Stáčení pod
protitlakem je metoda, jak vaše pracně uvařené pivo dostat ze sudu (či jiné
tlakové nádoby) do lahve, v co možná nejlepší kondici. Základním
nepřítelem pivovarníka číslo jedna není celní úředník, jak by se někdy mohlo
zdát, avšak je jím kyslík. Stáčení pod protitlakem je tedy metoda, kterou by se
měl omezit kontakt hotového piva s kyslíkem na minimum. Pivo se tedy
napouští do lahve, v které by měl být obsah kyslíku výrazně snížen –
v podstatě by tam žádný neměl být – a místo kyslíku (vzduchu) by lahev
měla obsahovat oxid uhličitý. Tak se zajistí, že pivo na jeho počátku setrvání
v lahvi, bude mít ty nejlepší podmínky.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"></span></div>
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV49epTglMty71-MXpHrb2FMXsKzsqe17Zfh5NHkxHZx7YJWEfq7GAizY4Dyotp_WGe3UgzsUnKlKSmNd13WpLIIxF601PVitVUwlRJLN7rVOPvaFGRZdqsPoJjemIPkj0FpMrcFx-PA/s1600/O2-oxygen-507182002-.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="370" data-original-width="723" height="162" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV49epTglMty71-MXpHrb2FMXsKzsqe17Zfh5NHkxHZx7YJWEfq7GAizY4Dyotp_WGe3UgzsUnKlKSmNd13WpLIIxF601PVitVUwlRJLN7rVOPvaFGRZdqsPoJjemIPkj0FpMrcFx-PA/s320/O2-oxygen-507182002-.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kyslík: nepřítel sládka číslo 1. (zdroj: internet)</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Negativní vliv kyslíku na hotové pivo je poměrně
známý a doporučuji přečíst článek o oxidaci od Franty Sýkory v čtvrtém
vydání časopisu<a href="https://cech-pivo.cz/cs/pivar/downloads/pivar-4-2018-ds3dggs45vd" target="_blank"> Pivař na straně 20</a>.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Vyjmenujme rychle pouze
pár zásadních důsledků oxidace piva. Vlivem oxidace piva se mohou projevit
oxidační vady a pivo má menší stabilitu/trvanlivost. Pokud si chcete ze
vzdělávacích účelů vyzkoušet, jak chutnají oxidační vady, tak otevřete nějaký
lacinější ležák, foukněte do hrdlového prostoru tak, abyste plyn, který se tam
nachází, vyměnili za vzduch (preciznější z vás k tomuto použijí třeba
stříkačku). Znovu zazátkujte. Pak ponechte pivo několik dní stát v teple, poté už pouze
vychlaďte a ochutnejte. Případně porovnejte s lahví, kterou jste takto
„nevylepšili“. Klíčový vliv má oxidace také na chmelové aroma, které se díky
oxidaci může vytratit skutečně velmi rychle, což jistě u vaší IPA,
z kterého má chmel vysloveně stříkat, dozajista nechcete.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Je tedy už asi jasné,
že oxidace hotového piva je něco špatného a něco, čemu se chceme za každou cenu
vyhnout. Protitlakové stáčení je technika, která by nám k tomu měla
pomoci. Problém je ten, že ne každá stáčečka je dobře vymyšlena, a ne každý ji
správně používá. Vinou jsou často velmi zkreslené představy o průběhu procesu. Neberte to jako neúctu k práci druhých, ale prostý fakt, který
teď můžeme dát snadno do pořádku tím, že se spolu na proces plnění podíváme
očima fyziky. Ukážeme si tedy, jak procesy skutečně probíhají. V tomto článku
se nevyhnu zmínění různých stáčeček a jejich výrobců. Není v tom absolutně
nic osobního. Stáčečky jsou obvykle dílensky velmi kvalitně provedeny. Problém
je pouze v designu, který není ideální. Drobnou úpravou (třeba jen výměnou
kohoutu) lze tyto nedostatky odstranit. Pak získáte při stejné pracnosti
stáčení mnohem lepší kvalitu výsledku.<span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b><span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;">Krok
první: Kyslík ven, CO<sub>2</sub> dovnitř</span></b><b><span lang="CS" style="background: white; color: #333333; font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;"><br />
<!--[if !supportLineBreakNewLine]--><br />
<!--[endif]--></span></b><span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Prvním krokem
protitlakového stáčení je vytěsnění vzduchu (tedy kyslíku) z lahve.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Právě tento proces je
nejčastěji prováděn chybně, a právě na tento proces jsou ty nejčastější domácí
plničky špatně designované, tudíž tento účel špatně plní. Druhý krok plnění lahve
už obvykle není problém a budu se mu tedy věnovat až úplně na konci tohoto
článku v Bonusu. Chleba se totiž láme hned při kroku prvním a z toho, co jsme si o
kyslíku řekli, je zcela jasné, že čím lépe kyslík z lahve odstraníme, tím
kvalitnější bude plnění. Jinými slovy: tím kvalitnější bude vaše pivo v lahvi,
a hlavně tím déle v ní v kvalitní formě vydrží.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><i>Obvyklá mylná představa je
asi takováto: Oxid uhličitý je těžší než vzduch, takže padne na dno lahve a
vzduch odejde horem lahve.</i></span></b><span lang="CS" style="font-size: 16pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Tuto představu bych
nazval jakousi selskou logikou/analogií k vodě. Tak si totiž pravděpodobně
většina lidí tento proces představuje. Voda je těžší než vzduch a teče. Co se
stane, když nalejeme vodu přes hrdlo do lahve? Padne na dno a vzduch
z lahve odejde hrdlem. Analogie sice hezká a snadno vizuálně představitelná,
avšak nefunkční, a to hned z několika důvodů. <span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HS4KSn969JA/XHbPP7ltsKI/AAAAAAAAD1k/T-5kxX8NFN05jUJO5h0Reg9cG7LPSQ7aQCLcBGAs/s1600/Pitcher-pouring-water-4.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1201" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-HS4KSn969JA/XHbPP7ltsKI/AAAAAAAAD1k/T-5kxX8NFN05jUJO5h0Reg9cG7LPSQ7aQCLcBGAs/s320/Pitcher-pouring-water-4.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Představa s naléváním vody je sice hezká a snadno představitelná, <br />
avšak pro oxid uhličitý vcelku nepoužitelná. (zdroj: internet)</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"></span><br />
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><span style="color: orange;">Důvod č. 1</span></span></b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">: Ano, oxid uhličitý je sice
těžší než vzduch, ale ne o moc. Hustota vzduchu je cca 1,2 kg/m<sup>3</sup>.
Hustota vody 1000 kg/m<sup>3</sup>. To znamená, že vůči vzduchu je voda poměrně
těžká, a tak v něm rychle bude také „padat“ ke dnu lahve. Hustota plynného
oxidu uhličitého je za normálního tlaku ale pouze 1,9 kg/m<sup>3</sup>, tedy
cca 60 % více než vzduch. Oxid uhličité je tedy sice těžší než vzduch, ale ne
zas tak o moc. Pokud by voda byla naším měřítkem, tak bychom museli
konstatovat, že vůči vodě jsou vzduch i CO<sub>2</sub> v podstatě stejně
těžké. To, jak rychle bude něco „padat“, je ovlivněno tím, jak moc těžké to je
v porovnání s tím, v čem to „padá“. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Pokud se vám tedy
líbí analogie s vodou, tak si představte, jak voda padá ke dnu lahve. Teď
si tuto představu přehrajte 500krát pomaleji (neboli každá sekunda teď bude 8,3
minuty). Takhle „rychle“ by přibližně „padal“ oxid uhličitý ve vzduchu, kdyby
ale dokázal držet tvar a nemísil se, jako to umí voda. Celkem pomalé,
nemyslíte? A to navíc ani oxid uhličitý neumí, čímž se dostáváme k druhému
důvodu.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><span style="color: orange;">Důvod č. 2</span>: </span></b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Voda je od vzduchu
ohraničena fázovým rozhraním. Se vzduchem se tedy téměř nemísí. To je vcelku
zásadní rozdíl oproti oxidu uhličitému, který je plyn, tudíž od vzduchu není
fyzicky ohraničený. Pokud jsou vzduch a CO<sub>2</sub> v kontaktu, tak se
vcelku ochotně mísí. Pokud byste někde měli nerušenou vrstvu CO<sub>2</sub>,
jako třeba na hladině kvasící mladiny (, kde navíc neustále CO<sub>2</sub> přibývá),
tak míšení se vzduchem bude probíhat pouze difuzí, a tedy relativně pomalu.
Jakmile ale přidáte jakýkoliv pohyb těchto plynů, tak se mezi sebou budou mísit
velmi rychle až téměř okamžitě. Při plnění lahve a výměně plynů v lahvi je
pohyb samozřejmou součástí. Takže nejen, že CO<sub>2</sub> „nepadá“ ke dnu
příliš rychle, ale po cestě se ještě promísí se vzduchem a tím bude ještě
pomaleji „padat“, protože se bude ještě více smývat rozdíl mezi hustotou plynu
v lahvi (CO<sub>2</sub> a vzduch) a čistým CO<sub>2</sub>. Navíc vzduch
odcházející z lahve musí nutně jít v hrdlu přímo proti proudu oxidu
uhličitého, což míšení ještě více usnadňuje.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Spoléhat tedy na to, že CO<sub>2</sub>
přivedete k hrdlu lahve a ono jaksi poslušně padne na dno lahve a postupně
kyslík vytěsní, je pohled z říše fantazie jakéhosi alternativního vesmíru,
kde funguje zcela jiné fyzika než na planetě Zemi.<o:p></o:p></span></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">A přece se najdou
uživatelé stáčeček, kteří to takto praktikují a stáčečky, které jsou <i>de facto </i>na tento princip postavené.
Třeba zrovna ta slavná od Honzy Kuruce. Nedá se nic dělat, ale není jiné cesty
než si nalít čistého vína a říci, že by mohla být vymyšlená malinko lépe. Dá se
ale snadno a levně vylepšit. O tom už za chvíli. <span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">(stejný princip využívá stáčečka od Ondry Kašuby, jeho stáčečka se mi však líbí ještě o kousek více způsobem zpracování a rozebiratelností)</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 18pt; line-height: 107%;">Jak se doopravdy chová CO<sub>2</sub>
během proplachu lahve?<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 18pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Tak a teď se dostáváme
k sekci, kvůli které jste tento článek dost možná začali číst. Pokud jsem
vás sem nalákal skrze dobře vypadající videa simulací toku, tak teď přišla vaše
chvíle. Já vám totiž snadno řeknu, jak se to chová. Vy si ale nejspíš řeknete,
proč byste mi měli věřit. Problém je ten, že CO<sub>2</sub> je bezbarvý plyn, a
tak ho při práci nevidíte. Proto jsem se rozhodl využít počítačových simulací
toku. CFD (Computational fluid dynamics) je dneska nástroj, který se používá
naprosto všude – od simulací toku v potrubí až po aerodynamický vývoj
automobilů či letadel. Proč bychom si tento nástroj tedy nemohli vypůjčit také
pro vznešenou „pivní vědu“.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"></span></div>
<div style="background: #D9D9D9; border: solid windowtext 1.0pt; mso-background-themecolor: background1; mso-background-themeshade: 217; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b>O čem je vlastně to CFD?</b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN0NKqX7UMMEnqbFCSMvoEldv2T3AKAQn9lx8QzEhyphenhyphenMnLoojdPbLpq0RCWHGEuLm_6OTL1QPgWge4zHn28f6LbMWdT6WiZ26mhwM2np_BTWgiur3O6t688rAoSQ1brPpah4zgqVUD1UA/s1600/cfd.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="664" data-original-width="1024" height="206" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN0NKqX7UMMEnqbFCSMvoEldv2T3AKAQn9lx8QzEhyphenhyphenMnLoojdPbLpq0RCWHGEuLm_6OTL1QPgWge4zHn28f6LbMWdT6WiZ26mhwM2np_BTWgiur3O6t688rAoSQ1brPpah4zgqVUD1UA/s320/cfd.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">CFD má velmi široké použití - například pro výpočty </span><br />
<span style="font-size: small;">aerodynamiky aut. Proč si ho tedy nepůjčit pro</span><br />
<span style="font-size: small;"> výpočty piva! (zdroj: internet)</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Není potřeba,
abyste znali podrobnosti CFD, protože to by bylo dalece nad rámec tohoto
článku. Postačí, když si v kostce naznačíme, o co jde. Existují rovnice
toku (Navier-Stokes), které popisují tok tekutin natolik dobře, že lze přesně
modelovat tok při jakékoliv situaci. Problém je ten, že rovnice jsou to natolik
složité, že kromě nějakých naprosto triviálních situací je nikdo z nás
nedokáže analyticky vyřešit (nebo třeba takové řešení v podobě vztahu ani
neexistuje). Vyřešení Navier-Stokesovi rovnice je dokonce vypsáno jako jeden ze
sedmi problémů tisíciletí, a pokud to dáte zrovna vy, tak odměnou je milion
dolarů! To, že složitější případy nejdou vyřešit analyticky, ale neznamená, že
by nešli vyřešit numericky. Numerické řešení si můžete představit jako takovou
kličku, kdy jeden složitý problém rozsekáme na „milion“ jednodušších a řešíme
je samostatně. Řešení pak složíme dohromady. Řešení tedy není zcela dokonalé,
ale je přibližné. Pokud chcete, aby takové řešení bylo velmi blízko přesnému
řešení, tak je potřeba rozsekat ho na dostatečné množství malých kousků, což byla
poměrně dlouho zcela zásadní limitace. Až do té doby, než přišli počítače… Dnes
máme v ruce všichni dostatečný výpočetní výkon, abychom dokázali rozumně
numericky vyřešit základní situace a tomu se právě věnuje CFD. Čím složitější
problém si vymyslíte, tím lepší počítač potřebujete, a pak přijdou k řeči
i superpočítače. Abyste dostali trochu představu, tak videa v tomto článku
byla vypočítána na mém pracovním počítači, který není úplně marný a zahráli byste
si na něm i ty nejnovější hry. I přes to trval výpočet jedné 10sekundové
simulace třeba celé dva dny.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Tak se nezdržujme a
pojďme se podívat na ta videa. Na začátek jen krátká poznámka k použité
geometrii. 3D model, který jsem nakreslil, vychází z lahve NRW. Všechny
základní rozměry lahve jsou shodné s realitou, avšak hrany jsou ponechány
ostré. Zaoblení hran například u dna, jak jej najdete v opravdové lahvi,
nehraje klíčovou roli a už vůbec ne zde, kde se vám jen snažím předvést, jak
plyn v lahvi teče. Průtok plynu je u všech simulací nastaven na 0,25 L/s,
což je hodnota reálná a zároveň je zvolena tak, aby se dala snadno představit. Prostě
kdyby všechno fungovalo zcela ideálně a plyny by se nemísili, tak
k vypláchnutí půllitrové lahve, byste za těchto podmínek potřebovali pouhé
2 sekundy. Ve skutečnosti již za chvíli uvidíte, že vždy potřebujete
násobně více.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Účelem těchto videí je vám lépe přiblížit, jak se opravdu plyny
za takovýchto podmínek chovají. Abyste viděli, že výše zmíněné představy jsou
daleko od pravdy. Výsledky s vaší stáčečkou a s vaším vybavením se
budou lišit – například průtok plynu bude záležet na nastavení redukčního
ventilu, jeho typu, nastavení stáčečky atd. Mechanismus, kterým se děje budou
dít, zůstane však téměř stejný. Hlavní rozdíly budou v tom, jak dlouho
bude proces u vás trvat.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Simulace </span></b><b><span style="line-height: 107%;">#</span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">1</span></b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"> –
Stáčečka a la Honza Kuruc v režimu proplachu <o:p></o:p></span><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/HEcdHB74R64/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/HEcdHB74R64?feature=player_embedded" width="320"></iframe><br />
Čas v sekundách můžete na videích sledovat vlevo dole.<br />
Pro lepší kvalitu videa ho otevřete přímo na YouTube.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">A začneme rovnou od
této varianty, o které jsme si již řekli, že není ideální. Situace zde je
taková, že plyn proudí na videu zleva do stáčecí hlavy a odvod plynu (napravo,
stáčecí hlava) je plně otevřen. Jak se sami můžete přesvědčit, tak proces je to
velmi velmi neúčinný. Simulaci jsem ukončil po 352 sekundách (téměř 6 minut),
kdy se v lahvi stále ještě nacházelo mezi 4-5 % kyslíku, což je žalostně
nedostatečné. Důvodem je to, že víceméně jediný důvod proudění CO<sub>2</sub> do
lahve je difúze (pomalý děj) a gravitace (malý rozdíl hustot). Navíc kyslík a
dusík, které jsou v lahvi také musejí chtít odejít a musejí mít kudy.
Jediná cesta jejich úniku je nahoru, a tak musejí jít nutně přímo proti CO<sub>2</sub>,
čímž se sním budou o to ochotněji mísit.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Simulace </span></b><b><span style="line-height: 107%;">#</span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">2</span></b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"> –
stáčečka s CO<sub>2</sub> přiváděným do lahve ke dnu<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/rQpj4QjGk9Q/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/rQpj4QjGk9Q?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Trubička 1 cm ode dna</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Druhou simulací je
poměrně oblíbený model stáčečky, která přivádí CO<sub>2</sub> horem trubičkou
či hadičkou až téměř ke dnu lahve. Ihned si můžete všimnout, že tento design je
mnohem chytřejší. Tím, že se mírně těžší CO<sub>2</sub> přivádí až ke dnu, se
v lahvi vytvoří jednosměrný tok, kdy CO<sub>2</sub> přichází „spodem“ a
nechtěný vzduch odejde horem. Vstupující a vystupující plyny nejsou
v přímém kontaktu, a tak je míšení omezeno. I tak si ale samozřejmě
všimnete, že plyny se v lahvi mísí, a to poměrně výrazně. Důvod je ten, že
CO<sub>2</sub> do lahve přichází poměrně velkou rychlostí a tok je turbulentní,
tudíž jeho přirozenou vlastností je vířit, což podporuje míšení plynů. Simulace
je ukončena ve 4 sekundách, kdy koncentrace kyslíku v lahvi klesla pod 1
%. To stále není ideální hodnota, která by stačila třeba profesionálům. Výsledek
to ale vyloženě špatný není a pro domácí podmínky to může být adekvátní, pokud zajistíte,
že ostatní kroky stáčení proběhnou dobře – například, že zazátkujete do pěny. Dle přesného průtoku plynu ve vašem zařízení
může stejný proces trvat kratší či delší dobu. Rozhodně ale vidíte, že je
takový design výrazně lepší, než ten předchozí.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Simulace </span></b><b><span style="line-height: 107%;">#</span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">3-6 </span></b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">– stáčečka s CO<sub>2</sub> přiváděným do lahve v různé výšce<b><o:p></o:p></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/B_Qsc2zq5AU/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/B_Qsc2zq5AU?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Trubička 4 cm ode dna</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/mbms1oYUrTo/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/mbms1oYUrTo?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Trubička 18 cm ode dna</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/T5C0EQ4Tt-E/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/T5C0EQ4Tt-E?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Trubička 19,8 cm ode dna tam, kde začíná krk lahve</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/KlcM31a3ST4/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/KlcM31a3ST4?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Trubička 21,5 cm ode dna - v krku lahve</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Nejspíš vás napadne,
jestli je nutné mít hadičku/trubičku CO<sub>2</sub> přivedenou až úplně ke dnu,
nebo jestli by stačila jen krátká do půlky, nebo třeba jen do krčku lahve.
Přesně to podchycují tyto simulace, které se liší tím, kde se nachází hrdlo
trubičky s CO<sub>2</sub>. Výsledek? Ten byste asi snadno tipnuli. Čím
níže trubička je, tím lépe. Pokud máte trubičku někde mezi, tak se plyny
v lahvi více promísí, tudíž účinnost proplachu klesá. Nicméně tak dlouho,
dokud bude trubička dlouhá alespoň tak, že bude sahat po úroveň krku lahve, tak
to není žádná tragédie. Důležité je, aby byl krk lahve vyhrazen pro nerušený
odvod plynů a „nepral“ se v něm s plynem příchozím.<span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4_3n2-4ZhbhwIEVq0DDNtXdcrfCAA_jnpevn6c0U7W293Eon2tBJi_O6RU2utjvAT7s6X8mskNvrLkyWgJZXtoo9BxquoEE4X3ecNNrErrqV76hHDh5mbW2o4x3O7DVleBvI46NCfCQ/s1600/graf+proplach.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="601" data-original-width="793" height="301" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4_3n2-4ZhbhwIEVq0DDNtXdcrfCAA_jnpevn6c0U7W293Eon2tBJi_O6RU2utjvAT7s6X8mskNvrLkyWgJZXtoo9BxquoEE4X3ecNNrErrqV76hHDh5mbW2o4x3O7DVleBvI46NCfCQ/s400/graf+proplach.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Graf průměrné koncentrace kyslíku v lahvi v závislosti na pozici trubičky ode dna. </td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 18pt; line-height: 107%;">Jaké jsou tedy vhodné možnosti použití stáčečky?<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: left;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 18pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;">T</span><span lang="CS" style="line-height: 107%;">ak teď už máme
trochu lepší představy o tom, jak plyny tečou a mísí se. Také víme, co je během
tohoto procesu důležité. Teď si spolu tedy shrňme možnosti, jakými lze kyslík z lahve
účinně dostat. Třeba i ty, které jsme ještě nezmínili. Stranou zcela ponecháme
možnost, kterou jsem již diskutoval mnohokrát – tedy ono „modlíme se, že CO<sub>2</sub>
padne na dno“, protože to, jak jsme si ukázali, dost dobře nefunguje. S nadsázkou
by se dalo říci, že pokud děláte jen to, tak už rovnou profukovat nemusíte
vůbec a lahev pouze natlakujte a plňte (, což také někteří dělají). Teď se ale
podívejme na ty lepší možnosti v pořadí směrem k nejlepším.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Možnost </span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 19.26px;"> </span></b><b><span style="line-height: 19.26px;">#</span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">1 – tlakování a vypouštění</span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-2v_pde4huJ4/XHcI9kb7vQI/AAAAAAAAD2M/lwsZthhrkpg4CeTIDFfIsf7ta-KVBluBACLcBGAs/s1600/kuruc.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="668" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-2v_pde4huJ4/XHcI9kb7vQI/AAAAAAAAD2M/lwsZthhrkpg4CeTIDFfIsf7ta-KVBluBACLcBGAs/s320/kuruc.jpg" width="213" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kurucova stáčečka - hlava. <br />
Vlevo plyn, v pravo vývod (úkap), horem pivo.<br />
Foto: Martin "Grádyš" Březa</td></tr>
</tbody></table>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">První možností je jediná
cesta, kterou lze Kurucovu stáčečku používat tak, abyste alespoň nějaký kyslík
vypláchli. Na redukčním ventilu nastavíte třeba 2 bary a lahev natlakujete.
Potom uzavřete přívod CO<sub>2</sub> a lahev vypustíte (odvodem). V lahvi
je na počátku vzduch o atmosférickém tlaku, pokud lahev natlakujete na 2 bary
(přetlak), tedy v lahvi bude nakonec 3 bary celkový tlak, tak
v takovém plynu již bude obsah vzduchu (tedy i kyslíku) třetinový. Kyslíku
je ve vzduchu nějakých 21 %. Po prvním cyklu tlakování-vypuštění bude v lahvi
1/3*21=7 % kyslíku, což je stále ještě hodně. Po druhém to bude 2,33 % atd.
atd. Vypláchnout tedy takto lahev lze, avšak bude vám to trvat mnohem déle.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Teď ale pozor. Pokud
jste skončili už po prvním kroku – neboli jste pouze na začátku natlakovali
lahev pomocí CO<sub>2</sub> a pak rovnou plnili pivo, jako to řada lidí dělá.
Tak jste sice snížili procentuální zastoupení kyslíku, ale vůbec jste pivu
nepomohli vůči oxidaci. Pro rozpustnost plynu v kapalině je totiž klíčový
takzvaný parciální tlak kyslíku a ten zůstane stejný do té doby, než tlak
z lahve upustíte (on ten kyslík logicky neměl kam utéct, tudíž jste ho
nikam nemohli propláchnout). <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Kolik cyklů máte
projít? To je otázka toho, jak moc chcete kyslík odstranit. Z praktického
hlediska se asi málokomu bude chtít dělat více než 4 cykly – tak vám v lahvi
zůstane 0.3 % kyslíku (stáčení při 2 bar). Pokud byste stáčeli pouze při 1
baru, tak po 4 cyklech byste skončili stále ještě s 1.3 %. To je samozřejmě
mnohem lepší, než jak byste na tom byly bez žádné snahy. Jen pro představu: abyste
se dostali na hodnoty požadované v průmyslu, museli byste provést cca 9-11
cyklů! Výsledky se samozřejmě zlepší, pokud byste použili vyšší tlak, ale dejte
bacha na to, abyste ty lahve nerozstřelili. Nad 2 bary bych nechodil a pokud to
chcete dělat lépe, budete se muset posunout k lepšímu způsobu provedení.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Možnost </span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 19.26px;"> </span></b><b><span style="line-height: 19.26px;">#</span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">2 – výplach pomocí CO<sub>2</sub> trubičkou od
spodu lahve</span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-Kx5Lw5E5Cp0/XHcJ9Eghz2I/AAAAAAAAD2Y/FqnP4eRmt_ApdAAM1BetLKhVFKna11trACLcBGAs/s1600/ali.PNG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="240" data-original-width="238" height="200" src="https://3.bp.blogspot.com/-Kx5Lw5E5Cp0/XHcJ9Eghz2I/AAAAAAAAD2Y/FqnP4eRmt_ApdAAM1BetLKhVFKna11trACLcBGAs/s200/ali.PNG" width="198" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stáčečka s trubičkou ke dnu. Všimněte si nahoře<br />
trojcestného kohoutu pro plyn a pivo a jehlového<br />
ventilu na výstupu. Taková konfigurace je velmi<br />
vhodná. Dostupné např. z AliExpress. Nevýhodou<br />
je, že stáčečka nemá vlastní stojan.</td></tr>
</tbody></table>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Jak jsme si řekli a
ukázali, tak spoléhat na to, že CO<sub>2</sub> „padne“ na dno, není dobré.
Mnohem lepší je ho přímo na dno přivést. S tímto principem operuje
například oblíbená varianta stáčečky z Číny, která má trubičku sahající
téměř ke dnu, a kterou se přivádí pivo i CO<sub>2</sub> na proplach. Oproti
Kurucově stáčečce není až tak jiná a můžete si na tento princip stáčečku snadno
vylepšit. Potřebujete jen vyměnit kohout pivního vedení za trojcestný kohout a dosáhnete
v podstatě stejného výsledku (V diskuzi jsem se dozvěděl, že Kurucova stáčečka by měla mít všechny závity 1/4, vhodný trojcestný kohout můžete koupit za hubičku na <a href="https://www.aliexpress.com/item/GOGO-3-way-female-thread-Ball-valve-1-8-1-4-3-8-1-2-3/32792817834.html?spm=2114.search0104.3.2.17704839F9kPA1&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_3_10065_10130_10068_10890_10547_319_10546_317_10548_10545_10696_453_10084_454_10083_10618_10307_537_536_10902_10059_10884_10887_321_322_10103,searchweb201603_6,ppcSwitch_0&algo_expid=68b80362-4555-430c-8ca2-894f0a316706-0&algo_pvid=68b80362-4555-430c-8ca2-894f0a316706" target="_blank">AliExpress</a> a když už v tom budete kupte i jehlový ventil na v<a href="https://www.aliexpress.com/item/Free-Shipping-1-8-1-4-3-8-1-2-BSP-Equal-Female-Thread-SS-304/32961212884.html?spm=2114.search0104.3.9.2c0b7596uF3XqR&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_3_10065_10130_10068_10890_10547_319_10546_317_10548_10545_10696_453_10084_454_10083_10618_10307_537_536_10902_10059_10884_10887_321_322_10103,searchweb201603_6,ppcSwitch_0&algo_expid=53678f24-38da-49b0-9d6b-61419dba0cd8-1&algo_pvid=53678f24-38da-49b0-9d6b-61419dba0cd8" target="_blank">ýstup stáčečky</a>). CO<sub>2</sub> přivedete ke dnu a vzduch
odejde hrdlem. Oba plyny se tedy mísí méně a proplach je tak mnohem
efektivnější. To, co byste dosáhli předchozím způsobem až po několika cyklech
tlakování-vypouštění, tak tady dosáhnete za několik sekund. Přesný čas závisí
na konkrétní situaci, jako je průtok plynu atd. I tak se ale plyny stále budou
trochu mísit, a tak ani tato varianta není dokonalá, i když pro domácí použití je
vcelku adekvátní.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4sltsApdTDfvpeqklX23SE0SD8uaqRsv8ihWBtJz3rqI8BJz8Y2iw8-ebfCqN8JYJCgH-8Cipz66FAyaUfWLhmyGFtSj7kuApoLd4m_btaNx2SoUo0AcI3v4Ii88HQhSzKwyL1JLQng/s1600/gun.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4sltsApdTDfvpeqklX23SE0SD8uaqRsv8ihWBtJz3rqI8BJz8Y2iw8-ebfCqN8JYJCgH-8Cipz66FAyaUfWLhmyGFtSj7kuApoLd4m_btaNx2SoUo0AcI3v4Ii88HQhSzKwyL1JLQng/s320/gun.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Další variantou s proplachem od spodu je tzn. BeerGun. Originál od Blichmann Engineering. Ta se ale nedá nazvat protilakovou stáčečkou, protože lahve se vůbec netlakují. Lahev se vypláchne pomocí oxidu uhličitého trnem od spodu a poté se stejným trnem plní pivem. Vzhledem k tomuto principu je nutné plnit velmi chladné pivo pod nižším tlakem a ideálně do vychlazených lahví. V opačném případě má pivo tendenci se velmi rozpěňovat. Někteří BeerGun úspěšně používají, avšak je mnohem více náročný na to, abyste našli přesné podmínky stáčení. Klasická protitlaková stáčečka je jak se lidově říká "blbuvzdornější", neboli je s ní dosažení dobrého výsledku snazší.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Možnost </span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 19.26px;"> </span></b><b><span style="line-height: 19.26px;">#</span></b><b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">3 – evakuace</span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Naprosto nejlepší a
nejúčinnější metodou je opakovaná evakuace lahve a napuštění CO<sub>2</sub>. K tomu
potřebujete vývěvu, což samozřejmě není něco, co se vám doma válí na stole.
Nicméně všechny opravdu kvalitní stáčečky v pivovarech budou
s evakuací pracovat. Vývěva je velmi široký pojem a existuje mnoho možných
provedení. Ty se liší konstrukčně a i tím, jak dobré (hluboké) vakuum dosahují.
Plyny se snadno mísí, a proto jsou předchozí metody pouze omezeně účinné. Při
použití vývěvy se tento problém obejde tím, že vývěva vysaje z lahve
v podstatě všechen plyn a lahev se pak už jen naplní pomocí čistého CO<sub>2</sub>.
Teoreticky by tedy stačil jeden cyklus evakuace-napouštění a jste zcela bez
kyslíku. Žádná vývěva ale nevysaje zcela všechen plyn, tudíž v závislosti
na použitém typu a ostatních podmínkách se často pro jistotu použijí alespoň 2
cykly. Po dvou cyklech dosáhnete takové kvality, jakou byste nedokázali ani
proplachem po desítky vteřin pomocí předchozí metody. Tady už se bavíme o
profesionální kvalitě a profesionálním balení, které zajistí dlouhou stabilitu
piva vůči oxidačním vadám, což je něco, s čím bojuje i řada minipivovarů.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlfnc2I6l2PxyQ_w4J0jK4NjiTECaGC5muMHJAsyOxzwHcIhG0lWLlEcxLoHlhnqdYor0qNupahH3NXSkWVHeVVZ2HF34JkPYU7-DTnu4scUB15huiV4cCafM-VLZZgRthxsQ3YUSPGA/s1600/vodn%25C3%25AD+v%25C3%25BDv%25C4%259Bva.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="575" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlfnc2I6l2PxyQ_w4J0jK4NjiTECaGC5muMHJAsyOxzwHcIhG0lWLlEcxLoHlhnqdYor0qNupahH3NXSkWVHeVVZ2HF34JkPYU7-DTnu4scUB15huiV4cCafM-VLZZgRthxsQ3YUSPGA/s320/vodn%25C3%25AD+v%25C3%25BDv%25C4%259Bva.jpg" width="239" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vodní vývěva je jednoduchá, levná a dostupná.</span><br />
<span style="font-size: small;">(zdroj: internet)</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">To zní parádně, že? Jen
škoda, že v domácích podmínkách to nepřipadá v úvahu, protože vývěvy
jsou drahé a nevyplatí se nám. Nebo, ne? Ano, vývěvy, které by používali
pivovary, jsou pro nás cenově nedostupné, ale existuje jedna jednoduchá a velmi
levná vývěva, kterou si dovolit určitě můžeme. Dokonce byste si ji i mohli doma
vyrobit – jmenuje se vodní vývěva. Možná jste ji někdy zahlédli během svých
studií, kde se používá v laboratořích obvykle k vytvoření podtlaku pro
filtraci. Vodní vývěva funguje tak, že voda proudí tenkou kapilárou a tím bokem
přisává plyn. Taková vývěva sice nedosáhne tak nízkého tlaku jako její vznešenější
kolegyně vývěvy, avšak oceníte to, že je naprosto jednoduchá a levná.
Potřebujete pouze samotnou vývěvu, kterou koupíte za 200-300 Kč
v laboratorních potřebách (třeba <a href="http://www.mercishop.cz/zbozi/z1331850191395-vyveva-vodni-plastova-pp/" target="_blank">ZDE</a>), a nějakou tu hadici, kterou vývěvu připojíte ke
zdroji tlakové vody (vodovod, čerpadlo, atd.). 2-3 cykly s vodní vývěvou
dosáhnete mnohem lepších výsledků, kterými se budete moci kvalitou balení piva
téměř měřit s profesionály. Pokud jste vlastníkem Kurucovi stáčečky a
rozhodli byste se pro takovouto modifikaci, tak postačí přidat na postranní
kohout (přívod plynu) trojcestný kohout – k jednomu vývodu připojíte CO<sub>2</sub>
a k druhému vývěvu.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b>Pokud se vám zalíbila možnost evakuace a chtěli byste pořídit vývěvu, ať už vodní nebo jinou, tak nemiňte Bonus 2 na konci tohozo článku, kde jsou rady na to – co pořídit a jak zapojit.</b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span class="MsoHyperlink"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 16pt; line-height: 107%;">Jak dobrý proplach je
dostatečný?<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 16pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Musí být proplach zcela dokonalý? Kolik
kyslíku můžeme v pivě tolerovat? To jsou všechno správné otázky, ale
nemají nutně jednoznačnou odpověď.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Odpověď je například daná tím, co
s daným pivem zamýšlíte. Čas a skladovací teplota jsou dva velké faktory,
o čemž se můžete přesvědčit v následující tabulce. Nezapomeňte ale i na
to, že každé pivo se chová jinak. Například v pivech postavených na
chmelu, můžete negativní vlivy oxidace pozorovat ještě mnohem rychleji.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"></span></div>
<table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0" class="MsoTableGrid" style="border-collapse: collapse; border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-yfti-tbllook: 1184;">
<tbody>
<tr>
<td style="border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 155.8pt;" valign="top" width="208"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<br /></div>
</td>
<td colspan="2" style="background: #00B050; border-left: none; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 208.45pt;" valign="top" width="278"><div align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: center;">
<b><span lang="CS">Doba do projevení účinků oxidace<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="background: #92D050; border-top: none; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 155.8pt;" valign="top" width="208"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<b><span lang="CS">Množství vzduchu v headspace (mL / 330 mL
lahev)<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
<td style="background: #92D050; border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 109.45pt;" valign="top" width="146"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<b><span lang="CS">Skladování při 30 °C<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
<td style="background: #92D050; border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;" valign="top" width="132"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<b><span lang="CS">Skladování při 6 °C<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-top: none; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 155.8pt;" valign="top" width="208"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">0,5<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 109.45pt;" valign="top" width="146"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">60<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;" valign="top" width="132"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">120<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-top: none; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 155.8pt;" valign="top" width="208"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">1,0<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 109.45pt;" valign="top" width="146"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">40<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;" valign="top" width="132"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">100<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-top: none; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 155.8pt;" valign="top" width="208"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">1,5<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 109.45pt;" valign="top" width="146"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">20<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;" valign="top" width="132"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">80<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-top: none; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 155.8pt;" valign="top" width="208"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">2,0<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 109.45pt;" valign="top" width="146"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">5<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border-left: none; border-right: solid windowtext 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-left-alt: solid windowtext .5pt; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;" valign="top" width="132"><div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS">70<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Tabulka převzata z: <a href="https://www.morebeer.com/articles/oxidation_in_beer">https://www.morebeer.com/articles/oxidation_in_beer</a></div>
<div class="MsoNormal">
<span class="MsoHyperlink"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Jen doplním, že standard pivovarů (US) je
dnes na 0,2 mL vzduchu v headspace (plynném prostoru lahve). Při nešetrné
práci s domácí zátkovačkou na tom budete ještě daleko hůře než 2 mL. Bez
proplachu se můžete pohybovat někde kolem těch 2. Jen bych rád upozornil, že i
když budete zavírat do pěny, tak stále vaše pivo bylo s kyslíkem v kontaktu,
pokud jste lahev předem dobře nevypláchli pomocí CO<sub>2</sub>. Napouštěné
pivo bude v kontaktu s obsahem lahve, tudíž se snažte alespoň, aby se
co nejméně rozstřikovalo a vířilo. I tak ale ke kontaktu s kyslíkem dojde.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Abych ilustroval, jak dramatický vliv na to
má kvalita designu zátkovačky, tak jsem pro vás vynesl následující graf.<span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiymdcK4hFRXDY6x-0HaZrJ3HykORk8eqvGEEOWwgoYq7gyvPJK213i7ZozzEor8poTGmTSJtwJQ1nvouhrSDYDZ-qr6zP8AMFbuXsUHfZ6paHPynyJw3Qg5iYomaJhtEiRb724Ef13og/s1600/cyklus.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="441" data-original-width="688" height="255" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiymdcK4hFRXDY6x-0HaZrJ3HykORk8eqvGEEOWwgoYq7gyvPJK213i7ZozzEor8poTGmTSJtwJQ1nvouhrSDYDZ-qr6zP8AMFbuXsUHfZ6paHPynyJw3Qg5iYomaJhtEiRb724Ef13og/s400/cyklus.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="font-size: 13.5pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V grafu jsou vyneseny úrovně obsahu
kyslíku odpovídající objemům vzduchu z předchozí tabulky a vynesena data
toho, jaká úroveň se dá očekávat od různých možností stáčečky v závislosti
na počtu cyklů (varianta s proplachem pomocí trubičky ode dna, by byla
někde mezi tlakováním a evakuacemi). Graf slouží pro představu toho, jak účinná
varianta s evakuací je, a naopak jak neúčinné je pouze tlakování/odpouštění.
Ne všechen kyslík ponechaný v lahvi před plněním pivem skončí ve finále
pod zátkou, tudíž porovnání s hladinami kyslíku berte pouze orientačně.
Nicméně pro představu účinnosti je to dostatečné.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Zpátky tedy k otázce, jak dobrý proplach
je dost dobrý proplach.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><i>Chcete nalahvovat jen proto, abyste si pivo
ten samý večer otevřeli u televize? Pak se můžete na celou stáčečku vykašlat a
opatrně si do lahve stočit pivo přes výčepní kohout. Chcete, aby vaše pivo
vydrželo v lahvi v ideální kondici po dlouhou dobu (třeba i pár
měsíců)? Pak byste se naopak měli snažit hodně o to, abyste všechny kroky
stáčení provedli co možná nejlépe.</i><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Ať už jsou vaše potřeby a úmysly jakékoliv,
tak to neospravedlňuje nevhodně navrženou stáčečku, nebo její špatné používání.
Méně kyslíku je vždycky lépe pro kvalitu vašeho piva, ať už se snažíte o
cokoliv. Tím chci říci, že účelem protitlakového stáčení je nalahvovat pivo,
tak aby se riziko oxidace významně snížilo. Pokud tohoto cíle nedosáhnete, tak jste
si celý ten aparát pořizovali zbytečně. Na to mizerně nalahvovat pivo, nepotřebujete
protitlakovou stáčečku. Takže ano, někteří z vás se mnou nemusí souhlasit
a řeknou si, že na to jejich domácí, které za měsíc stejně vypijou, to nevadí.
Já vám na to ale odpovím: tak proč vůbec stáčíte protitlakem? Jak jsme si
v tomto článku ukázali: postarat se o naše pivo během stáčení lépe nám nezabere
žádný čas ani snahu navíc. Pouze je potřeba používat dobré nástroje a používat
je správně. A i když některé stáčečky, které se mezi domovarníky, ale i malými
pivovarníky potulují, nejsou zrovna ideálně vymyšleny, tak úprava na mnohem
lepší kvalitu není ani nikterak nákladná ani složitá. Často stačí jen přidat
jeden trojcestný kohout a <i>voila</i> –
jste úplně někde jinde.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Čímž jsme se dostali až na samý konec článku o teoretických aspektech protitlakového stáčení. Jako bonus</span> jsem si ještě dovolil shrnout mnou
doporučený design protitlakové stáčečky a jejího používání.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Dej Bůh štěstí!</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Petr Novotný</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: 13.5pt;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: 13.5pt;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: 13.5pt;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="color: red;">BONUS 1</span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;">Dobrá
stáčečka a jak ji poznat a používat (a třeba i vyrobit)<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Jako první je potřeba se rozhodnout, jestli
bude využita evakuace nebo proplach. Pojďme na proplach jako první, poněvadž je
v domácích podmínkách mnohem častější. Vezmeme to hezky přímo od začátku
až po zazátkování.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Pivo máte v kegu pod tlakem. Z kegu
bude převedeno tlakem do lahve pomocí stáčecího zařízení (stáčečky). Abyste
neztráceli říz a pivo se vám nerozpěňovalo, tak bude stáčecí tlak muset být vyšší
než tlak, při kterém je pivo v sudu (neboli vyšší, než je rovnovážný tlak
k vámi žádanému nasycení). Nemusíte se bát, během tohoto krátkého procesu
se vám pivo nepřesytí. Na redukčním ventilu tedy musíte nastavit vyšší tlak,
můžete začít třeba s 2 bary a podle potřeby doladit později. Plyn
z tlakové lahve by měl vést do kegu a poté na CO<sub>2</sub> vstup
stáčečky.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Prvním krokem je to, o čem pojednával celý
tento článek. Odstranit z lahve co nejvíce kyslíku. K tomu by měl být
CO<sub>2</sub> přiváděn trubičkou či hadičkou ke dnu lahve. Jediná praktická
varianta je ta, že CO<sub>2</sub> sdílí stejnou přívodní trubičku s pivem
a mezi pivem a plynem přepínáte pomocí trojcestného kohoutu. Nasaďte lahev na
stáčečku. Měla by dobře těsnit. Proplach začnete tím, že otevřete trojcestný
kohout do polohy pro plyn a otevřete výstup stáčečky, tak aby mohl plyn unikat
hrdlem lahve a proplach započal. Mělo by vám stačit několik sekund (5-10)
proplachu k tomu, abyste odstranili většinu kyslíku. Poté první uzavřete
výstup stáčečky, čím plyn přestane proudit, avšak lahev bude pod tlakem.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Pak přichází plnění pivem. Otočte trojcestný
kohout do polohy piva. Pivo by stále ještě nemělo proudit. Rychlost plnění budete
totiž regulovat otevíráním výstupu stáčečky, tak aby bylo pivo neustále pod
tlakem CO<sub>2</sub>. Ostatně proto se o tom mluví jako o protitlakovém plnění
– neboli plníme proti tlaku. Na mnoha stáčečkách naleznete na výstupu kulový kohout,
který není k jemné regulaci vůbec vhodný. Vřele doporučuji ho vyměnit za ventil
jehlový – ihned to oceníte. Po naplnění lahve (necháváme vždy prostor pro plyn,
tak jak známe od komerčních piv cca 2-3 cm) proud piva opět zastavíme uzavřením
výstupu stáčečky. Až pak uzavřeme trojcestný kohout s pivem. V tuto chvíli
tedy máme naplněnou lahev a stále ve stáčečce pod tlakem.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Je čas lahev zazátkovat. Zkontrolujte, že
všechny kohouty stáčečky jsou uzavřeny! Nechcete malovat strop. Upusťte přetlak
výstupním kohoutem stáčečky. V ideálním případě máte výstup odveden
například do sklenice a úkap, který nějaký nejspíš nevyhnutelně bude, můžete posléze
vypít. Vyjměte lahev ze zátkovačky a okamžitě zazátkujte. Zazátkování by vám
mělo trvat jen několik málo vteřin. Pro dobrou kvalitu je důležité zátkovat
pivo do pěny, protože pěna vyžene a zpátky nevpustí vzduch, který by se nám
mohl do lahve vrátit. Po odstranění lahve ze zátkovačky se pivo obvykle samo trochu
rozpění, případně je potřeba získat cit tak, abyste pivo během napouštění
rozpěnili tak akorát, abyste mohli zátkovat do pěny. V tom je celý trik.
Rozpěníte příliš a ztratíte trochu nasycení a nenaplníte lahve celou. Rozpěníte
málo a nebudete uzavírat do pěny. To prostě chce vyzkoušet a získat cit a cvik.
To je celý základ. Další drobnosti odladíte po cestě – jako třeba to, že ať
chcete nebo ne, tak trochu naděláte, tudíž je lepší plnit v prostoru, kde
to nevadí, nebo je snadno omyvatelný.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Jediný rozdíl při práci se stáčečkou
využívající evakuaci je v prvním kroku. CO<sub>2</sub> nemusí jít trubičkou ke
dnu, protože bude plnit vzduchoprázdnou lahev. Stejně tak vývěva může být
napojena na stranu stáčecí hlavy, tudíž zde se vyplatí mít trojcestný kohout na
vývěvu a CO<sub>2</sub>. Pivo pak přivádět samostatně trubičkou. Lahev
evakuujte, pak naplňte CO<sub>2</sub> a postup jednou opakujte. Vše ostatní
zůstává stejné. Při plnění evakuované lahve může tlak ve vedení plynu (tedy i
v kegu) rychle klesnout. Je potřeba vyzkoušet pro vaše konkrétní řešením,
jak moc velký je to problém, protože by vám to mohlo zbytečně rozpěňovat pivo.
Jednoduše zkuste jednu lahev a pozorujte kolísání tlaku na redukčním ventilu.
Pokud by to byl problém, tak se ještě vyplatí omezit průtok plynu do lahve
třeba polouzavřeným jehlovým ventilem. Pokud byste stáčečku chtěli ještě vyšperkovat,
tak můžete přidat měřák tlaku (podtlaku), abyste mohli monitorovat evakuaci.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Netvrdím, že jsou to jediné možné postupy,
avšak jsou to ověřené postupy, které zajišťují kvalitu plnění, za kterou se
nemusíte stydět a dopřejete svému pracně vyrobenému pivu péči, kterou si
zaslouží.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b><span style="color: red;">BONUS 2</span></b></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b><span style="color: red;"><br /></span></b></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b><span style="color: red;"><br /></span></b></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><span style="font-weight: 700;">Dostupné vývěvy vhodné pro domácí použití a práce s nimy</span></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><span style="font-weight: 700;"><br /></span></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">V první chvíli jsem trochu podcenil váš zájem o variatu s evakuací, a tak jsem se rozhodl sem na konec doplnit krátké info.</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Není totiž vývěva jako vývěva.</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Začněme od oné <b>vodní vývěvy</b>, kterou jsem navrhoval původně. Ta je jednoduchá a levná. Pozor byste si měli dát na to, že občas při spouštění vody nebo rychlém tlakovém rázu se může stát, že místo sání vstříkne do systému vývěva trochu vody. Z toho důvodu je důležité, abyste vodu do vývěvy pustili jako první, nastavili průtok vody, na který již pak nešahejte. Změna průtoku vody je totiž nejčastějším důvodem náhlé změny tlaku vedoucí k tomuto problému. Po celou dobu stáčení mějte tedy vývěvu v chodu a evakuaci provádějte otevíráním kohoutu na stáčečce. Zároveň je vhodné pro jistotu osadit ještě pojistou lahev, jako je ukázáno na obrázku níže, která případnou vodu zachytí. Pojistnou lahev můžete buďto koupit, nebo vyrobit. Jedná se vlastně jen o nádobu s trubičkami napojenou na hadičky (v krajním případě vyrobíte i z větší zavařovací sklenice).</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPkw5QlDKQedAmI9vkwIg2y5MuiC18XMn0VRKbXJrDd0VORk2UiK5KR0__8DLv93hGHmZBPoshyphenhyphenJ-GojAgRgoxhqvqiqkTW5mhOznXpCrj36mdmqaPSiEn4L8gB8V5ixwyRVVFFjODdw/s1600/v%25C3%25BDv%25C4%259Bva+zapojen%25C3%25AD.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="462" data-original-width="534" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPkw5QlDKQedAmI9vkwIg2y5MuiC18XMn0VRKbXJrDd0VORk2UiK5KR0__8DLv93hGHmZBPoshyphenhyphenJ-GojAgRgoxhqvqiqkTW5mhOznXpCrj36mdmqaPSiEn4L8gB8V5ixwyRVVFFjODdw/s320/v%25C3%25BDv%25C4%259Bva+zapojen%25C3%25AD.PNG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Klasické zapojení vodní vývěvy pro filtraci. Ve vašem případě bude<br />
filtrační aparatura (3, 4) nahrazena stáčečkou. (zdroj: internet)</td></tr>
</tbody></table>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Vodní vývěva má určitý minimální průtok vody, bez kterého nebude vůbec sát. Zvyšováním průtoku se zvyšuje sací síla – lepší podtlak a větší sací rychlost. Práci s vývěvou si předem vyzkoušejte a naučte se s ní manipulovat, pokud máte měřák tlaku, můžete pozorovat vliv průtoku vody na úroveň vakua. Jak správně někdo podoktnul, tak tímto způsobem zbytečně plýtváte vodu. Doporučuji tedy spotřebovanou vodu nějak smysluplně využít, případně nemusíte využít vodovodu, ale můžete vodu ve vývěvě cirkulovat čerpadlem. </span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Všechny ostatní lepší vývěvy jsou dražší. Dejte si také pozor, abyste nekoupili příliš slabou vývěvu, která nedosáhne dobrého vakua. V české kotlině jsem v podstatě nenalezl žádné cenově dostupné řešení a kvalitní laboratorní vývěvy jsou otázkou několika málo desítek tisíc, což je pro domácí použití zbytečné. Na zahraničních webech se dají ale sehnat vhodné vývěvy za 50-100 USD, což už může být lákavé.</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">V podstatě jsou dva typy, které nás pro tyto účely zajímají – <b>membránová či olejová vývěva</b>. </span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b>Membránová vývěva</b> by byla úplně nejlepší, poněvadž snese i trochu eventuální tekutiny bez velké újmy. Problém je, že aby membránová vývěva dosáhla kvalitního vakua, musí mít alespoň dva stupně a více (dual stage, dual chamber). Takové jsou už poměrně drahé a ty kvalitní samozřejmě ještě více. Na internetu naleznete poměrně levné membránové pumpy (jako <a href="https://www.ebay.com/itm/DC12V-Mini-Vacuum-Pump-Negative-Pressure-Suction-Pump-70L-min-50Kpa-W-Holder/292809760212?hash=item442cd25dd4%3Ag%3ANAYAAOSwNNVbDnXT&fbclid=IwAR1Ae4LI3Dee7Gbg6w5_MuXNXFujgDh0FB2AAPVhMNt1WDVdlWh8OGf4ous" target="_blank">třeba tuto</a>), které jsou vždy ale pouze single stage (jeden stupeň), tudíž nedosahují vakua, které bychom si představovali. Často se u nich uvádí vakuum jako "vacuum degree" např. -76 kPa, což znamená, že dokáže snížit tlak o 76 kPa. Atmosferický tlak je přibližně 100 kPa, tudíž dosažené vakuum by bylo 24 kPa. Neboli po jednom cyklu evakuace, byste se dostali na 24% vzduchu (tedy 5 % kyslíku), po dvou cyklech na 1 % kyslíku. Ještě je dobré vzít v úvahu, že skutečně dosažené vakuum bude o něco vyšší. Takže řekněme, že tato možnost je použitelná, ale není příliš efektivní, protože vakuum není příliš dobré. S vodní vývěvou byste měli dosáhnout lepších výsledků.</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFVxtaNmSc3euo96abQHkCQ0QCUUIteqo6ny4P3mZH8EI8bHWoqyjKDThSRmDTtQBhhhLyqJ4gdZfrHTQqLhJOaS2-zw_XjQBg-g2BJcpUN-8fw86YQg67IyHcvOI2vdyo9ANWPLPJsQ/s1600/oil.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1137" data-original-width="1282" height="176" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFVxtaNmSc3euo96abQHkCQ0QCUUIteqo6ny4P3mZH8EI8bHWoqyjKDThSRmDTtQBhhhLyqJ4gdZfrHTQqLhJOaS2-zw_XjQBg-g2BJcpUN-8fw86YQg67IyHcvOI2vdyo9ANWPLPJsQ/s200/oil.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Olejová vývěva - nalevo olejová vana, vlevo motor.</td></tr>
</tbody></table>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b>Olejová vývěva </b>(vacuum rotary vane pump) je další možností a na zahraničních webech je můžete sehnat za 50-100 USD, což není úplně mimo náš rozpočet (<a href="https://www.amazon.com/Kozyvacu-TA350-Single-Stage-Refrigerant-Recharging/dp/B01N6IOBWF/ref=sr_1_1_sspa?keywords=vacuum+pump&qid=1551378271&s=gateway&sr=8-1-spons&psc=1" target="_blank">například takováto a jí podobné</a>). Tato vývěva funguje na jiném principu a potřebuje vakuový olej (vacuum oil), ten obvykle musíte koupit zvlášť a s pumpou ho neposílají - na to bacha! Díky jinému principu vám na naše účely bohatě stačí single stage (jeden stupeň). Například vývěva z předchozího odkazu má specifikaci na 0,15 Torr (atmosferický tlak 760 Torr). To znamená, že po prvním cyklu s touto vývěvou zůstane v lahvi jen 0,02 % vzduchu (0,004 % kyslíku) a to je stále ještě jedna z nejobyčejnějších olejových – kvalitní laboratorní nemají problém s úrovní 10^-3 Torr. Ve skutečnosti to bude trochu více, ale už asi sami vidíte, že po 1-2 evakuací dosáhneme v podstatě perfektního stavu... Pokud se tedy rozhodnete pro menší investici, tak doporučuji tuto alternativu. Dejte si pouze pozor, aby se vám do vývěvy nedostala tekutina. Proto vřele doporučuji zapojit pojistnou lahev, stejně jako v případě vodní vývěvy. Pouze v tomto případě obráceně – tzn. dlouhá trubička v pojistné lahvi by měla být zapojena směrem ke stáčečce a krátká trubička nahoře v pojistné lahvi k vývěvě. V případě, že byste pak nasáli trochu piva, tak toto pivo skončí v pojistné lahvi a ne ve vývěvě. V případě proniknutí piva do vývěvy, vývěva ztratí svůj výkon a je potřeba pečlivě vypustit olej a vyměnit ho za nový. Olej z vodou se ale nemísí, a tak perfektní vypuštění a vyčištění nebude tak snadné.</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><b>Modifikace stáčečky Kuruc:</b></span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="CS" style="line-height: 107%;">Trojcestný ventil <a href="https://www.inerez.cz/nerezove-armatury/nerezove-kohouty-a-ventily/nerezove-kulove-kohouty/nerezovy-kohout-kulovy-tricestny-353l/" target="_blank">na inerez.cz</a>. Případně levná alternativa z Číny, která bude myslím více než stačit <a href="https://www.aliexpress.com/item/GOGO-3-way-female-thread-Ball-valve-1-8-1-4-3-8-1-2-3/32792817834.html?spm=2114.search0104.3.2.17704839F9kPA1&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_3_10065_10130_10068_10890_10547_319_10546_317_10548_10545_10696_453_10084_454_10083_10618_10307_537_536_10902_10059_10884_10887_321_322_10103,searchweb201603_6,ppcSwitch_0&algo_expid=68b80362-4555-430c-8ca2-894f0a316706-0&algo_pvid=68b80362-4555-430c-8ca2-894f0a316706" target="_blank">ZDE</a>. Dále ještě můžete vylepšit výstupní kohout stáčečky na jehlový (třeba <a href="https://www.aliexpress.com/item/Free-Shipping-1-8-1-4-3-8-1-2-BSP-Equal-Female-Thread-SS-304/32961212884.html?spm=2114.search0104.3.9.2c0b7596uF3XqR&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_3_10065_10130_10068_10890_10547_319_10546_317_10548_10545_10696_453_10084_454_10083_10618_10307_537_536_10902_10059_10884_10887_321_322_10103,searchweb201603_6,ppcSwitch_0&algo_expid=53678f24-38da-49b0-9d6b-61419dba0cd8-1&algo_pvid=53678f24-38da-49b0-9d6b-61419dba0cd8" target="_blank">ZDE</a>), který se mnohem snáze a jemněji reguluje. Neručím za správnost závitů, nicméně z diskuze vyplynulo, že Kurucova stáčečka má všechny závity 1/4.</span><br />
<span lang="CS" style="line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com37tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-91590641457876434052019-01-08T10:00:00.003-08:002019-01-09T11:26:52.968-08:00Termodynamika pro pivovarníky 101: Teorie a praxe ohřevu díla<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-FvOfwJAUrIY/XDTbBgbsC1I/AAAAAAAADxE/VwYSbGRohw0_54OHxXIj6JrDQZLDeanzgCK4BGAYYCw/s1600/1.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-FvOfwJAUrIY/XDTbBgbsC1I/AAAAAAAADxE/VwYSbGRohw0_54OHxXIj6JrDQZLDeanzgCK4BGAYYCw/s320/1.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;">aneb kolik „šťávy“ potřebujeme pro vaření<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes jsem se
rozhodl trochu podrobněji popsat něco, co se v diskuzích objevuje velmi
často. <b>Jaký vlastně potřebujeme výkon
k tomu, abychom mohli uvařit pivo. </b>Je to vlastně naprosto základní
otázka, kterou musí každý z nás zodpovědět. Řada z nás prostě vezme
hrnec, postaví ho na plotnu, rožne to na plno a uvidí se... No jo, ale když
plánujete novou varnu, nebo nákup nového hrnce, bude trochu hloupé koupit hrnec
a po tom teprve zjistit, že nemáte, čím ten hrnec ohřát.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Velmi obecná
poučka říká: na 10 L potřebujete alespoň 1-1,5 kW. Je to ale skutečně dobrá
poučka a platí vždy? Je to příkon nebo výkon? Ne, není to to samé. Je rozdíl
mezi litinovou plotýnkou, tištěným tělesem, indukcí a třeba plynem? Na to
všechno se teď spolu podíváme.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<a name='more'></a><br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A začněme rovnou
od podlahy. Vědecká disciplína zabývající se přenosy tepla se nazývá
termodynamika, proto termodynamika 101 pro pivovarníky neboli základy sdílení
tepla pro pivovarníky.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div style="background: #F7CAAC; border: solid windowtext 1.0pt; margin-left: .25in; margin-right: 0in; mso-background-themecolor: accent2; mso-background-themetint: 102; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoListParagraph" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; margin-left: 0.25in; padding: 0in; text-align: justify; text-indent: -0.25in;">
<!--[if !supportLists]--><b><span lang="CS" style="color: red; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">1.<span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; font-weight: normal; line-height: normal;">
</span></span></b><!--[endif]--><b><span lang="CS" style="color: red; mso-ansi-language: CS;">Zákon termodynamický<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Celkové množství energie
(všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno.<o:p></o:p></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS;">Pokud byste si z tohoto článku neměli nic odnést kromě jediné věci,
tak aspoň toto. Určitě se vám to bude někdy hodit. Znamená to, že energie
(jednou z nich je teplo) se neztrácí, ale pouze mění formy.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS;">Vezměme si takový elektrický odporový ohřev. Dodáváme energii elektrickou,
která se v topném elementu mění na energii tepelnou. Elektřina je to, co
zaplatíme. Teplo je to, co dostaneme.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS;">Bilance energie pro ohřev</span></b></h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Když teď víme, že
energie se nám nikde neztrácí (pokud jsme schopni uvažovat všechny její formy),
tak abychom ohřáli onen hrnec s pivní mladinou, potřebujeme vědět odkud a
kam všechny ty energie proudí. Tomu říkáme energetická bilance.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span lang="CS">Dodané teplo = teplo uschované uvnitř kapaliny +
ztráty<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Tepelná energie,
kterou dodáváme pomocí vařiče, se přemění v teplo uchované uvnitř naší
mladiny, což zvýší její teplotu (=ohřejeme ji) a bohužel nějaká energie se nám
ztratí – ať už díky (ne)účinnosti ohřevu, ztrátou tepla stěnami hrnce, nebo
třeba odparem.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Kolik tepla potřebujeme?</span></b></h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-kBF2oE6Z--U/XDThburWk_I/AAAAAAAADxo/0gGFyzgjgCQ4BykLmPpPICeKlMh0pr_HgCK4BGAYYCw/s1600/p%25C5%2599%25C3%25ADkon%2Bsch%25C3%25A9ma.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-kBF2oE6Z--U/XDThburWk_I/AAAAAAAADxo/0gGFyzgjgCQ4BykLmPpPICeKlMh0pr_HgCK4BGAYYCw/s320/p%25C5%2599%25C3%25ADkon%2Bsch%25C3%25A9ma.png" width="319" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Vždycky se řekne:
potřebuješ tolik a tolik kW. Co to ale znamená? Znamená to snad, že když budeme
mít menší výkon, tak mladinu neuvaříme? Většinou ne. Pokud jsme si řekli, že
energie se nám nikde neztrácí a hypoteticky bychom byly schopni omezit ztráty
na minimum, tak by nám k tomu uvést obsah hrnce k varu stačil velmi
malý výkon, klidně třeba 100 W. V reálném světě nám takový výkon ale
rozhodně nestačí kvůli ztrátám. To ale není konečná odpověď. Je třeba
nezapomenout na to, že nejde jen o to „uvařit“, ale hlavně taky o to „jak
rychle uvařit“. Menší výkon znamená pomalejší ohřev, tak jednoduché to je...
Pojďme si to ale kvantifikovat.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-uU4oXkZFq0U/XDTgPLeMquI/AAAAAAAADxQ/m6BjCZ_M47ESPE_f9hVn8dFe4YAa4t6igCK4BGAYYCw/s1600/r1.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="68" src="https://3.bp.blogspot.com/-uU4oXkZFq0U/XDTgPLeMquI/AAAAAAAADxQ/m6BjCZ_M47ESPE_f9hVn8dFe4YAa4t6igCK4BGAYYCw/s400/r1.JPG" width="400" /></a></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">P je příkon našeho
ohřevu, </span><span lang="CS">η</span><span lang="CS">
je účinnost ohřevu, Cp tepelná kapacita kapaliny, m její hmotnost, dT/dt je
diferenciální rychlost ohřevu. Rovnice vlastně říká – dodané teplo se použije
ke zvýšení teploty kapaliny a něco se ztratí. Takže. Jak velký ten výkon
potřebujeme?<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Otázka směřuje na
to, jak rychle vlastně chceme ohřívat. Během rmutování bychom měli ohřívat
šetrně vůči enzymům – maximálně 1 °C/min. Pomaleji ohřívat příliš nechceme,
abychom u toho netvrdli celý den. Po scezení budeme naopak nejspíš chtít ohřát
mnohem rychleji, protože není na co čekat, ale držme se těch 1 °C/min (=1/60=0,017
°C/s) jako vodítka. Tepelná kapacita vody je přibližně 4,2 kJ/kg/°C. Řekněme,
že máme 25 L vody (přibližně 25 kg vody). Nejdříve uvažujme, že ztráty jsou
zanedbatelné.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-uOxiV_9mKwQ/XDTgYsgIfRI/AAAAAAAADxY/OGy1oDM84sAirKoIgIFlFBQuMlED7ldvgCK4BGAYYCw/s1600/r2.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="60" src="https://1.bp.blogspot.com/-uOxiV_9mKwQ/XDTgYsgIfRI/AAAAAAAADxY/OGy1oDM84sAirKoIgIFlFBQuMlED7ldvgCK4BGAYYCw/s400/r2.JPG" width="400" /></a></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Tady máte část
odpovědi. Abyste ohřáli 25 L vody rychlostí 1 °C/min potřebujete alespoň 1,75
kW tepelného výkonu. Reálně ale potřebujete více, protože nějaké teplo se vám
ztratí. A pak je tu ještě účinnost... Pojďme se tedy podívat na to, jestli to
dokážeme nějak více zpřesnit. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Účinnost různého způsobu ohřevu</span></b></h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Vařič si nebudete
kupovat podle tepelného výkonu dodaného do hrnce, ale podle příkonu, což je
vlastně kolik elektrické energie (nebo třeba plynu) ten vařič „žere“.
K tomu potřebujeme znát alespoň přibližně účinnost daného ohřevu a ta se
zcela zásadně liší mezi různými druhy ohřevu, ale také závisí na konkrétní
situaci. Tím se ale při odhadu tolik nemusíme zatěžovat a bude nám stačit vědět
přibližně, jakou účinnost mají různé metody ohřevu.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span lang="CS"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6QfiZw4J6lFQbKTvi-R3UOJEcqbP6rkXMorOYml7eqZE7zFgb2MokrOySnMfye6mTGFctBYcQ8eAvdMGEgzVczhxXSMketeh8X0vY6R7dO31e9um9EVtHtJFg1a13zzNxqVeFz_M5dw/s1600/tab.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="218" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6QfiZw4J6lFQbKTvi-R3UOJEcqbP6rkXMorOYml7eqZE7zFgb2MokrOySnMfye6mTGFctBYcQ8eAvdMGEgzVczhxXSMketeh8X0vY6R7dO31e9um9EVtHtJFg1a13zzNxqVeFz_M5dw/s400/tab.JPG" width="400" /></a></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i>hodnoty v tabulce jsou pouze orientační a velmi závisí na konkrétní situaci</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" height="200" src="https://2.bp.blogspot.com/-Z3YIgg9qT8c/XDTj7uX55dI/AAAAAAAADyU/StoZY9Ac8yUuDnXpBVOTzXHelOMmVUPHACK4BGAYYCw/s200/17620.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="200" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na ohřev párků dobré, ale ta účinnost...</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-SUvUB7jVUYM/XDTj2vQdesI/AAAAAAAADyM/3t1BZXcPD94NoaLDp7du2Bx1_zjP8RtrQCK4BGAYYCw/s1600/ti%25C5%25A1t.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="165" src="https://2.bp.blogspot.com/-SUvUB7jVUYM/XDTj2vQdesI/AAAAAAAADyM/3t1BZXcPD94NoaLDp7du2Bx1_zjP8RtrQCK4BGAYYCw/s200/ti%25C5%25A1t.JPG" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tištěná tělesa od Backer-Elektro jsou na tom o mnoho lépe</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-Z3YIgg9qT8c/XDTj7uX55dI/AAAAAAAADyU/StoZY9Ac8yUuDnXpBVOTzXHelOMmVUPHACK4BGAYYCw/s1600/17620.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<span lang="CS">Pokud se podíváte na
elektrické způsoby ohřevu, tak vidíte, že úplně nejhorší je klasická litinová
plotýnka. Naopak rychlovarná konvice nebo tištěné těleso je na tom mnohem lépe.
Hlavní důvody jsou v tom, že tyto metody mají velmi dobrý kontakt mezi
ohřívanou nádobou a topným elementem – tištěné těleso je přímo přilepené na
nádobě a u rychlovarné konvice je topný element součástí dna. U indukce je
vysoká účinnost díky tomu, že indukce ohřívá přímo hrnec (teplo se tvoří ve dně
nádoby díky indukci). To ukazuje, jak důležitý je dobrý kontakt topného
elementu a topené plochy. Naproti tomu klasická litinová plotýnka má velkou
setrvačnost a hmotu, kterou musí nejdříve rozehřát a kontakt mezi nádobou a plotýnkou
je obvykle ne zrovna ideální. Díky tomu místo hrnce velkou měrou ohříváme i
okolní vzduch a tělo plotýnky, což zvyšuje ztráty. Sami vidíte, že účinnosti
jsou značně variabilní i pro danou metodu ohřevu. Vždy záleží na konkrétní
situaci. Jeden příklad za všechny – vždy je mnohem účinnější mít velkou nádobu
na menším vařiči než opačně. Pokud byste dokonce měli hrnec menší, než je
vařič, tak přímo spoustu tepla mrháte na ohřev okolního vzduchu.</span><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Pokud se vrátím
k příkladu, kde jsme vypočetli, že potřebujeme minimálně 1,75 kW tepelného
výkonu, tak ten můžeme dosáhnout přibližně pomocí 3,5 kW litinové plotýnky (</span><span lang="CS">η</span><span lang="CS">=50
%), 2,2 kW indukčního vařiče (</span><span lang="CS">η</span><span lang="CS">=80 %) či na 4,4 kW plynovém sporáku (</span><span lang="CS">η</span><span lang="CS">=40
%). V závislosti na konkrétních podmínkách budete potřebovat méně či více.
Například u plynu bude velmi záviset na tom, jestli a jak dovedete využít teplo
spalin. Moderní plynové kotle dovedou mít účinnost i 80-90 %. To však pouze
díky tomu, že využívají i teplo spalin. Na plynovém vařiči většina tohoto tepla
uteče kolem hrnce, se spalinami. Rozhodně si tedy nemyslete, že s plynovým
hořákem budete hrnec ohřívat stejně účinně, jako je spalování
v plynovém kotli.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><i><b>Poznámka</b>: Pokud jste se rozhodli pro otop dřevem, či jinou romantickou a přírodní variantu – nic raději nepočítejte a radši pořádně přiložte ;-) </i></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Tepelné
ztráty</span></b></h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Posledním kouskem
skládačky jsou tepelné ztráty. Mluvím o tepelných ztrátách v hrnci,
poněvadž tepelné ztráty ohřevu jsme již započetli pomocí účinnosti. Všichni
rozumíme tomu, že horký hrnec ohřívá okolní vzduch a tím se část tepla ztrácí,
ale kolik? Nejvíce tepla se ztrácí během varu, poněvadž je největší rozdíl mezi
teplotou okolí a teplotou povrchu hrnce.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">
</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Jednoduchý případ
během varu pro klasický 30 L hrnec jsem pro vás spočítal pomocí základních
inženýrských tepelných výpočtů (skrze Nusseltovo kritérium, zájemci mohou psát
o podrobnosti). Při uvažování pouze volného proudění mimo hrnec vychází, že
stěnou hrnce během varu ztrácíme cca 0,2 kW, což není zase tolik. Pokud bude
vzduch kolem hrnce více proudit, což je téměř vždy, (průvan, digestoř, větrák atd.) tak bude tato
hodnota i výrazně vyšší (klidně 2-3x větší). Snížit ji naopak můžeme použitím izolace. Velmi
oblíbená je například izolace z minerální vaty s hliníkovou folií,
případně karimatka. Při použití karimatky si samozřejmě dejte velký pozor na
to, aby vám nezačala hořet. To byste nakonec moc neušetřili. Minerální vata je
rozhodně bezpečnější, protože je nehořlavá.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background: #D9D9D9; border: solid windowtext 1.0pt; mso-background-themecolor: background1; mso-background-themeshade: 217; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Poznámka: Co s izolací
s hliníkovou fólií?<o:p></o:p></span></b></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3_2Hm8PkJOAdf5qD3QGp4y_NAOVyNepyQm27C6TLFhpVrvjvCJeop6r2OhNZDccOIUA_KPwuQmIPqe_e-P-BryeVMRTMvW5W31J6Jucy1dttdeqKtONiysEeoVFpKLW8rnShJJBnNgQ/s1600/LSP+s-500x500.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3_2Hm8PkJOAdf5qD3QGp4y_NAOVyNepyQm27C6TLFhpVrvjvCJeop6r2OhNZDccOIUA_KPwuQmIPqe_e-P-BryeVMRTMvW5W31J6Jucy1dttdeqKtONiysEeoVFpKLW8rnShJJBnNgQ/s200/LSP+s-500x500.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">izolace Nobasil s Al folií</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0in; text-align: justify;">
<span lang="CS">Mimochodem, zaznamenal jsem také diskuzi o tom,
jestli má přijít strana s hliníkovou folií ven nebo dovnitř k hrnci.
Samozřejmě vně! Důvodů to má hned několik. U většiny těchto minerálních vat je
strana s folií zatěžovatelná do 100 °C, zatímco strana minerální vaty
třeba až do 600 °C. Při chmelovaru byste tedy folií zatěžovali na samé hraně
její použitelnosti. Druhý důvod je ten, že při kontaktu hliníkové folie se
stěnou hrnce ztrácí folie kompletně smysl – tepelná vodivost hliníku je
obrovská, takže se v podstatě zahřeje na stejnou teplotu jako stěna hrnce.
Další důvod je estetický a praktický. S hliníkovou folií vně se na pohled
i na omak dá žít, s minerální vatou ne a budete muset vyrobit opláštění.
Argument zastánců fólie k hrnci je sálání tepla, které fólie odráží. Ano,
hliníková fólie dokáže odrážet sálavé teplo. Ale víte, jak moc sálá povrch o
teplotě 100 °C? Moc ne. Sálavé teplo je významné (oproti ostatním mechanismům sdílení jako třeba proudění a vedení) až při teplotách vyšších (hodně výrazné třeba kolem 500-600 °C). Ztráta sálavým teplem je pro běžný nerezový hrnec (30L) se stěnou horkou 100°C přibližně 40 W (výpočet tady nebudu rozmazávat), což je oproti ostatním ztrátám zanedbatelné. Za teplot 100 °C je teplo přenášené zejména vedením nebo
prouděním a proti tomu vám rozhodně hliník (jakožto dobrý vodič tepla)
nepomůže, ale spíš naopak. Hlavně v okamžiku, kdy se hliníková fólie dotýká hrnce stává se vodičem a ne tepelným štítem. To znamená, že vůbec žádné sálání nebude stínit, ale naopak se sama stane zářičem.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Poslední
významnou ztrátou tepla je odpar. Dokud tekutina nevaří, tak tuto ztrátu můžeme
v podstatě zanedbat, avšak během varu se jedná o ztrátu velmi významnou.
Páry vody si sebou totiž odnáší poměrně hodně tepla. Odpar během chmelovaru by
měl činit přibližně 10-15 %. Uvažujme tedy 28 L sladiny, kterou během 60 minut
vyvaříme na přibližně 25,2 L (10 % odpar). Odpařili jsme tedy 2,8 L vody za 1
hodinu, tj. 0,0467 L/min = 0,000778 L/s. Výparné teplo vody je 2,26 MJ/kg,
tudíž tepelný tok odparem je roven 2 260*0,000778=1,8 kW.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Tím jsme se
dostali k druhému požadavku na výkon ohřevu. Ten může znít například tak,
že je potřeba zajistit dostatečně intenzivní odpar (10 %, nebo třeba více).
Během varu jsou tedy největší ztráty stěnou, ale také velké nároky na výkon
kvůli odparu. Když bychom tedy uvažovali 0,2 kW ztráty stěnou a 1,8 kW ztráty
odparem, tak abychom dokázali takto tekutinu vařit, potřebujeme celých 2 kW
tepelného výkonu, což může být klidně 4 kW příkonu pro litinovou plotýnku.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Závěrem</span></b></h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Tak a teď už
víte, jak si spočítat potřebný příkon vařiče, abyste mohli pohodlně vařit.
V základu můžeme použít dva požadavky – (1) minimální rychlost ohřevu
(obvykle 1 °C/min), (2) potřebný odpar (10-15 %). Od toho se pak můžeme
odpíchnout a vypočítat, kolik té „šťávy“ budeme potřebovat, aby se nám dobře vařilo.
Doporučuji si vypočítat oba požadavky a zajistit ohřev takový, abyste
uspokojili ten náročnější z nich (často odpar).<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Na pohodlné
vaření 25 L várek budete tedy potřebovat alespoň 2 kW tepelného výkonu. Příkon
spotřebiče se bude odvíjet od toho, jaký způsob ohřevu jste zvolili a jak
šikovně ho využíváte. V dobrém případě na indukci to tak může být 2,2 kW,
ve špatném případě na plynovém vařiči bude potřeba klidně 4-5 kW.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Co když tolik wattů
nemáte? Logicky uvaříte pivo i s menším výkonem než ideálním, třeba klidně
50 % toho, co jsme tady vypočítali. Vaření vám bude ale trvat mnohem déle a na
potřebný odpar třeba ani nedosáhnete. Každopádně izolace hrnce vás v tom
případě může vytáhnout alespoň z nejhoršího.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tak ať to vaří!</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Petr Novotný</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">
</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Poznámka na konec</span></b><span lang="CS">: Pokud chcete vařit větší než 25 L várky, tak
potřebný výkon zcela jistě opouští možnosti běžných kuchyňských spotřebičů. Ohřev
budete nejspíš muset řešit speciálním vařičem, hořákem, nebo třeba topnými
elementy. V takovém případě je ještě dobré myslet u elektrického ohřevu na
možnosti dané vašimi rozvody elektřiny. Snadno totiž zjistíte, že potřebujete
větší proud, než vám vaše domovní jističe dovolí. V malém bytě můžete mít
například k dispozici pouze jistič 1x25A. Elektrický příkon je součinem
napětí a proudu, tudíž v tom případě byste dostali maximálně 25 A x 230 V
= 5,7 kW. A to je hodnota pro celou domácnost, a nejen pro váš hrnec, nepřejte
si tedy, aby se vaše manželka rozhodla v tu chvíli také uvařit nedělní
oběd a upéct buchtu. Větší dům s třífázovým jističem může mít třeba 3 x 16
A, to už pak teoreticky dostanete až 11 kW. To se ale bavíme o hodnotě hlavního
jističe. Vaše domácí jističe budou mít nižší hodnoty, a tak nemůžete počítat
s tím, že si z běžné zásuvky můžete „sosnout“ 10 kW pro vaši 100
litrovou varničku. Větší výkony jsou obvykle řešeny třífázovým rozvodem. To
říkám jen proto, abych ukázal limity. V případě toho, že budete chtít
elektrický ohřev pro várky větší než cca 30-50 L, bude vhodné se poradit
s elektrikářem, který vám může říci, jestli je to pro vás možné nebo ne, a
jak moc úprav na vašich jističích a rozvodech by si to vyžádalo. Výpočet výkonu
ohřevu tedy přijde vhod i pro plánování elektroinstalace.</span><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><i>zdroj obrázků: internet</i></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-80829928335061052762018-02-10T12:32:00.003-08:002018-02-10T12:36:42.701-08:00IBU Spreadsheet – English version<a href="https://2.bp.blogspot.com/-WIIf9Mo9Lds/VdpSODK2ApI/AAAAAAAAAH4/GbiVoY8nUzoIDZB-wOjZVTvAsnk6NMriQCPcBGAYYCw/s1600/chmel.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="968" data-original-width="626" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-WIIf9Mo9Lds/VdpSODK2ApI/AAAAAAAAAH4/GbiVoY8nUzoIDZB-wOjZVTvAsnk6NMriQCPcBGAYYCw/s320/chmel.png" width="206" /></a><b>New IBU estimation method suitable for Whirlpool and all other hopping practices. </b><br />
<br />
You can download the spreadsheet that I made from:<br />
<br />
<a href="https://drive.google.com/open?id=1EPOTW0mnxaRLFjRPJ9wYci7zWSJf50Gz">https://drive.google.com/open?id=1EPOTW0mnxaRLFjRPJ9wYci7zWSJf50Gz</a><br />
<br />
More info about the method in March/April 2018 issue of Zymurgy magazine. Enjoy!<br />
<br />
<br />
<br />
Let me know if you have any question or ideas about further improvement of the spreadsheet and/or the method.<br />
<br />
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-36841983322239781282017-09-05T14:00:00.003-07:002017-09-05T14:04:37.512-07:00Časopis Pivař: 2. díl<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOnUheVLvuFamdsJKNkbmwt5zC13PKNaWbbmLOX3n9j3_Z7VY9_T0Mmur1XcfnBdQPVPw2-rP4f9ZinfFfC0tGyBjHgGpvi6Jv1XAgytmsqnWqZj_g8d2LvjlcZLlKR6oojm37DmKdJg/s1600/Pivar+2017+10.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="324" data-original-width="886" height="116" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOnUheVLvuFamdsJKNkbmwt5zC13PKNaWbbmLOX3n9j3_Z7VY9_T0Mmur1XcfnBdQPVPw2-rP4f9ZinfFfC0tGyBjHgGpvi6Jv1XAgytmsqnWqZj_g8d2LvjlcZLlKR6oojm37DmKdJg/s320/Pivar+2017+10.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Minulý týden jsme vydali druhý díl magazínu Cechu domácích pivovarníků - Pivař! Rozhodně jsme se nenechali zahanbit prvním dílem, i tentokrát je časopis nabit kvalitními články od čekých pivních nadšenců a domovarníků! Co je obsahem tohoto čísla, a jak se vlastně k časopisu můžete zdarma dostat se dočtete v tomto článku...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Prvním číslo Pivaře vyvolalo poměrně kladnou odezvu a k 1/9/2017 zaznamenal cca 1000 stažení. Rozhodli jsme se, že s každým novým číslem uvolníme kompletně to staré, tudíž první číslo již můžete nalézt volně k dispozici na <a href="https://www.cech-pivo.cz/cs/pivar/33-pivar-2017-1" target="_blank">CECHOVNÍCH STRÁNKÁCH</a>. Tam také nalezte podmínky odběru časopisu a způsoby, jak se k němu můžete zdarma dostat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na obsah druhého čísla a editorial se můžete podívat v dokumentu níže. Celé číslo mají členové Cechu již v mailových schránkách a ostatní si musejí počkat dva týdny (pokud jsou vůbec přihlášení k odběru).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<iframe height="900" src="https://drive.google.com/file/d/0BwXZq6QZJerNeThCLU1OMHBzVEE/preview" width="640"></iframe>
<br />
<br />
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-30123683792920030932017-06-28T05:36:00.004-07:002017-06-28T05:36:43.488-07:00Můj článek v prestižním Zymurgy magazine! <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKZDr-NUblgTuyn43FvAXmw93sEAfN-rLRXSBQTTAvkqLQ6WOcmH125N5qzSYHLXyFYci7NycZSsjbKH4APGXkj7WhzJbHCr8TwhHuRMLbfnLSPsFkAfig4O6VTW07aqDh1n3oCnnOYA/s1600/zymurgy+cover.PNG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="853" data-original-width="658" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKZDr-NUblgTuyn43FvAXmw93sEAfN-rLRXSBQTTAvkqLQ6WOcmH125N5qzSYHLXyFYci7NycZSsjbKH4APGXkj7WhzJbHCr8TwhHuRMLbfnLSPsFkAfig4O6VTW07aqDh1n3oCnnOYA/s320/zymurgy+cover.PNG" width="246" /></a><br />
<div style="text-align: justify;">
V aktuálním vydání (July/August 2017) jednoho z nejprestižnějších domovarnických časopisů - <a href="https://www.homebrewersassociation.org/magazine/search-zymurgy-issues/" target="_blank">Zymurgy magazine</a> - právě vyšel můj článek shrnující poznatky a výsledky mé práce ohledně nové korekční metody refraktometru. Jedná se v podstatě o práci, kterou již znáte z mého blogu (článek<a href="http://diversity-pivo.blogspot.com/2017/01/pocitame-nova-korekce-refraktometru.html" target="_blank"> zde</a>). Článek byl však dopracován a rozveden více do hloubky. Pokud tedy jste členem AHA (American Homebrewers Association) a nebo máte předplacen přístup k Zymurgy, tak vám vřele doporučuji si nalistovat stranu 48.</div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Je to pro mě velký úspěch a ukazuje, že české domovarnictví a čeští domovarníci mají "co říci" i ve světě. Každý máš šanci se ve svém pivovarském snažení posouvat, tak myslete vždycky jen vysoko! Zároveň článek posloužil jako vhodný prostředek k mezinárodnímu zviditelnění <a href="https://www.homebrewmap.com/cs/cech-domacich-pivovarniku" target="_blank">Cechu domácích pivovarníků</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pevně věřím, že to nebyl můj poslední článek v zahraničním časopise, ale pouze první z mnoha. Tak držte palce!</div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-r0-inIgfKVaG0JQgVG9zXxnM1qfShw0J_NX9O2oLKDogOkeE1dut4JN9yu2hRhWuRBfFxbXc9QuooyAd6F8XVZNItABx1pxGCXsV81siSmXDTsduchsdnck9uBHFqJ65v_FHnGCQGg/s1600/article.PNG" imageanchor="1" style="clear: right; display: inline !important; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="610" data-original-width="1327" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-r0-inIgfKVaG0JQgVG9zXxnM1qfShw0J_NX9O2oLKDogOkeE1dut4JN9yu2hRhWuRBfFxbXc9QuooyAd6F8XVZNItABx1pxGCXsV81siSmXDTsduchsdnck9uBHFqJ65v_FHnGCQGg/s640/article.PNG" width="640" /></a></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-19754309068778102272017-03-03T16:45:00.001-08:002019-05-15T11:40:14.218-07:00Pivařka: Sběr receptů pokračuje!<a href="https://1.bp.blogspot.com/-i_fwqvGUBSg/WLoNvV3zkYI/AAAAAAAACp8/qEw5cg3ygEUrQmIoHpiec9fW6eJIKAgAQCLcB/s1600/cech-logo-barva-rgb.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-i_fwqvGUBSg/WLoNvV3zkYI/AAAAAAAACp8/qEw5cg3ygEUrQmIoHpiec9fW6eJIKAgAQCLcB/s320/cech-logo-barva-rgb.jpg" width="320" /></a>Vážení přátelé Pivařky a Cechu domácích pivovarníků,<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Pivařkou naše snažení o rozvíjení homebrewingu v Čechách rozhodně nekončí. Máme v plánu další projekty, a tak budeme stále potřebovat vaši pomoc se sběrem osvědčených receptů na domácí pivo. Způsob zvěřejnění se může různit, některé recepty se třeba dostanou do dalšího vydání Pivařky, jiné budou například zveřejněny v cechovním časopisu Pivař. Zapsáním receptu dostanete vždy zpětnou vazbu a zároveň možnost se podělit o svůj recept s ostatními.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<br />
<a name='more'></a><br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pro zapsání receptu využijte prosím následující formulář. Na e-mail vám po vyplní přijde jako potvrzení kopie vyplněných informací.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dej Bůh štěstí!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Petr</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
¨
<iframe frameborder="0" height="1200" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdrCUcDUbydk6cfr79x1rMyE6vndr6zJGxIFtTHc2NahLtWgA/viewform?embedded=true" width="650">Načítání...</iframe>Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-46517301655967043542017-02-20T17:47:00.001-08:002017-02-20T17:54:02.685-08:00Pivařka: předobjednávky<br />
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKir9xS-xbdao6rT61eeaRit3SiUJhxEJkUaKJH8QkUleH6mVQfvQNQBquDHksOxMNtrwW8CFlzYo_PeMmDSJokkWnCJjriPihhi0qyj0uxECttevKITcYfEQWd0zC1oFPf3DsQ4ty2A/s1600/piv.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKir9xS-xbdao6rT61eeaRit3SiUJhxEJkUaKJH8QkUleH6mVQfvQNQBquDHksOxMNtrwW8CFlzYo_PeMmDSJokkWnCJjriPihhi0qyj0uxECttevKITcYfEQWd0zC1oFPf3DsQ4ty2A/s400/piv.jpg" width="252" /></a>Právě se rozběhly v knihkupeckých obchodech předobjednávky knihy. Nasadili poměrně velmi výrazné předobjednávkové slevy, proto můžu vřele doporučit využít předobjednávky a zajistit si tak knihu za vynikající a velmi příznivou cenu. Až uvidíte její obsah a rozsah, jistě budete muset uznat, že za cenu stratující kolem 300 Kč, je to kniha takřka zadarmo...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
předobjednávky lze provést např. zde: <a href="https://www.knihacek.cz/nakladatelstvi-jota-s-r-o-/pivarka-tajemstvi-domaciho-pivovarnictvi/" target="_blank">ODKAZ</a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
a v dalších e-shopech. Stačí googlit heslo: Pivařka: Tajemství domácího pivovarnictví.</div>
<br />
<div itemscope="" itemtype="http://data-vocabulary.org/Product" style="background-color: #0e1843; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 12px;">
<div class="row" style="margin-top: 0px; position: relative; zoom: 1;">
<div class="col col-content" style="display: inline; float: left; left: 990px; margin-left: -990px; margin-top: 0px; position: relative; width: 990px;">
<br />
<article class="in" style="margin-top: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px;"><div class="row" style="margin-top: 0px; position: relative; zoom: 1;">
<div id="product-img" style="display: inline; float: left; font-family: Signika, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 15px; font-weight: 600; margin: 0px 0px 30px; text-align: center; width: 300px;">
</div>
</div>
</article></div>
</div>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
</div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-60051482026789167342017-01-13T07:11:00.000-08:002020-06-05T16:06:38.305-07:00Recenze: Sušené kvasinky na Weissbier - WB-06 vs. MJ M20<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: right;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoMfbkODSkwA_iIjcGTRukKgCDeEAqcYn3JgiH3hGUXiSg7l3Tm2oLYESqGw0XH2g7xLI46le2m7R05T_8HN7tOx5N-N70CnnoporM-suFM82qJ5DHLOouoz5yseBQFx-g-NEvQL90uw/s1600/schneider-weisse-tap7-unser-original-500-ml-54.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoMfbkODSkwA_iIjcGTRukKgCDeEAqcYn3JgiH3hGUXiSg7l3Tm2oLYESqGw0XH2g7xLI46le2m7R05T_8HN7tOx5N-N70CnnoporM-suFM82qJ5DHLOouoz5yseBQFx-g-NEvQL90uw/s320/schneider-weisse-tap7-unser-original-500-ml-54.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Prototyp stylu Weissbier</td></tr>
</tbody></table>
V české kotlině jsou stále nejvíce dostupné sušené kvasinky. I když se postupně ozývají prvotní výkřiky, kdy lze sehnat i některé tekuté zejména od White Labs, nebo Wyeast, stejně mám ty sušky tak nějak radši. Dají se snadno skladovat, dávkovat, vydrží mnooooohem déle, nemusím se zaobírat starterem, cena příznivá atd. Problém je však ten, že jsme měli ještě do nedávna poměrně omezený výběr. Pokud se začneme bavit o vaření pšeničného piva Weissbier / Weizen, tak drtivá většina českých domovarníků použivá Safbrew WB-06. Minulý rok se v ČR ale rozšířily kvasnice Magrove Jack's, které tak trochu narušily současný monopol kvasinek především od Fermentis. Protože jsem osobně nikdy nebyl s WB-06 úplně spokojen, protože to podle mě prostě nejsou správné kvasinky na Weizen (ještě se k tomu dostaneme proč), tak jsem mile rád vyzkoušel MJ M20 Bavarian Wheat. Mám tak teď zkušenosti s oběma produkty, a tudíž si troufám shrnout svá pozorování. Protože vím, že Weissbier je velmi oblíbeným produktem českých domovarníků, tak to možná někomu z Vás může pomoci ve snaze posunout ty naše pšenky více směrem k autentickém Weissbieru, jak byste si ho dali v bavorské hospůdce.</div>
<div>
<a name='more'></a><h2>
<span style="color: orange;">Weissbier</span></h2>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě než se pustím do popisu svých zkušeností, měli bychom si trochu představit samotný Weissbier.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud jste někdy měli Schneider Weisse Original, tak pravděpodobně tušíte, jak by měl Weizen vypadat. Toto pivo se totiž považuje za naprostý prototyp stylu a má ze všech dnes produkovaných Weizenů nejdelší tradici. Zdařilý a ve světě úspěšný příklad také vaří náchodský Primátor.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Weissbier je charakteristický zejména svým banánovo-hřebíčkový aroma, vyšším řízem, sušším koncem, ale jemnou chutí. Suchá chuť by ale měla pocházet spíše z fenolů a kvasinek, než že by nějak vyčníval alkohol. Nachmelení je slabé a chmel by měl být cítit jen málo nebo vůbec. Vitální charakteristiky jsem pro vás vytáhl z BJCP Guidelines 2015.</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b>OG</b>: 1,044 - 1,052 (tj. 11-13 °P)</div>
<div>
<b>FG</b>: 1,010 - 1,014 (tj. 2,5 - 3,5 °P)</div>
<div>
<b>IBUs</b>: 8 - 15</div>
<div>
<b>EBC</b>: 4 - 12</div>
<div>
<b>ABV</b>: 4,3 - 5,6 %</div>
<div>
<br /></div>
<h2>
<span style="color: orange;">Recept</span></h2>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwN8icOQJjjCfZZTvm08xhIUkvuc1JdbZiY9R3HLfVxgcNBevGacW2_qrxYCnIyWwharEox3LaXCOsSbjGiiqllcTVxDImzrhjc-5_lhCS6G5FD-0frCGSeBo0823r-BuufA0GgIpv4Q/s1600/P1013154.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwN8icOQJjjCfZZTvm08xhIUkvuc1JdbZiY9R3HLfVxgcNBevGacW2_qrxYCnIyWwharEox3LaXCOsSbjGiiqllcTVxDImzrhjc-5_lhCS6G5FD-0frCGSeBo0823r-BuufA0GgIpv4Q/s400/P1013154.JPG" width="300" /></a>Co se týče surovin je recept na Weissbier obvykle velmi jednoduchý. V sypání by to mělo být >50 % pšeničného sladu a zbytek obvykle tvoří plzeňský slad. Někdy je pro zvýšení těla ještě využito nějakých světlejších karamelových sladů jako je např. CaraPils, nebo třeba CaraHell. Jako chmel se volí jemné aromatické odrůdy u nás asi nejspíše Žatecký poloraný červeňák. Co ale Weissbier dělá Weissbierem jsou kvasinky, které musí být speciální, tak aby tvořily právě to krásné banánovo- hřebíčkové aroma.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Co se týče technologie rmutování, tak se dočtete o mnoho různých zlepšovácích, jak zvýšit produkci prekurzorů toho či onoho a zvýšit obsah dextrózy ve rmutu atd. Například Maritn Urban u svého úspěšného kousku využil poměrně zajímavou metodu rmutování, pokud vás zajímá, je k nalezení na Homebrewmap.com. Já se těmto technologickým vychytávkám nebudu zde nijak podrobněji věnovat, protože jsem si je sám za jedno neoblíbil a za druhé o rozsahu jejich vlivu mám mírné pochyby. Zejména si myslím, že jsou tyto vychytávky často velmi přeceňovány, protože na banány a hřebíčky ve vůni bude mít daleko větší vliv použitá teplota kvašení, než všechny tyto hrátky dohromady. Pokud si tedy chcete hrát s banány, tak první vřele doporučuji se držet během kvašení nad 20 °C (mě se osvědčilo kolem 23 °C), pokud tak nedosáhnete zamýšlené úrovně banánů, můžete snadno přemýšlet co dál... Tradiční bývá u vaření těchto pšeničných piv dvourmutová dekokce, ale já poměrně úspěšně používám to nejjednodušší - infuzní rmutování. Mimochodem i mnoho komerční producentů a údajně i právě Schneider už používají "jen běžnou infuzi".</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<h2>
<span style="color: orange;">Kvašení</span></h2>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Protože má být tento článek o recenzi a mých zkušennostech s kvasinkami, tak asi nebude překvapením, že nejvíce se budeme věnovat zrovna kvašení. Začneme rovnou tím, že si popíšeme WB-06 a M20.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<b>WB-06: </b>výrobce udává zdánlivé prokvašení 86 %, pokud bychom tedy vařili 13 °P mohli bychom skončit na (1-0,86)*13=1,82 °P (tj. 1,007). Podle statistiky a požadavků bychom však pro 13 °P měli končit někde na horní hranici FG, řekněme kolem 1,014. Při tak vekém prokvašení jako tyto kvasinky mají, se snadno stane, že pivo bude moc suché a vynikne alkohol.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
To není pouze teorie, ale také praxe a skutečně se mi stalo, že jsem uvařil Weizen (nebo spíš Weizenbock) zdánlivé prokvašení 85 %! To jsem navíc vařil 15 °P (1,060) a skončil jsem na 1,009. Pivo to nebylo špatné, ale hodně daleko od mé představy. Mnoho kolegů mi dokonce vůbec nevěřilo, že to je vůbec pšeničné pivo, protože to byla celkem síla a podpořená další nemilou schopnosti WB-06 - dobrou sedimentací. Weiss s WB-06 je schopen se kompletně vyčeřit klidně po dvou týdnech v lednici a vy budete mít křišťál jako z pohádky. Jedna z variant Weiss je také varianta Krystal, která čirá je, nicméně v kombinaci s tím na pšenici brutálním prokvašením to není uplně ono.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
To zbytečně velké prokvášení WB-06 lze rešit různě, můžete přidat trochu karamelů, abyste si to tělo udrželi apod. Není to ale nic s čím bych byl duševně spokojen, protože můj pohled je ten, že správný Weiss by měl být jen z pšeničného a ječného sladu a tělo a chuť se mají radši řídit prokvašením, než přídavky speciálních sladů do pšenice.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<b>M 20:</b> naproti tomu u M20 udává výrobce zdánlivé prokvašení 70-75 %. Když si tedy vezmeme 13 °P mohli bychom skončit na (1-0,75)*13=3,25 °P (tj. 1,013) pro 70 % by to bylo 1,016. Takže to je přesně takové prokvašení, jaké bychom si u Weizenu mohli představit. Flokulace je střední, což opět hraje pro autentický Weizen. Podle teoretických charakteristik se tedy zdá, že M20 jsou mnohem lepší kmen na tradiční Weiss, protože mají menší prokvašení a zároven nižší flokulaci.</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Teď ale opět k praxi, která ale tyto charakteristiky u mě potvrzuje. Vezmu to však trochu důkladněji a popíšu celý recept a průběh vaření. Třeba byste si to pivo někdo chtěl uvařit :-).</div>
<div>
<br /></div>
<h2>
<span style="color: orange;">Weissbier</span></h2>
<div>
<span style="color: orange;"><br /></span></div>
<div>
<b>Objem mladiny v kvasné nádobě</b> (<i>batch size</i>): 25 L</div>
<div>
<b>Efektivita varny: </b> 83 %</div>
<div>
<b>EPM: </b> OG 1,052 (13 °P)</div>
<div>
<b>FG:</b> FG 1,015 (3,75 °P)</div>
<div>
<b>IBU Tinseth: </b> 12</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: orange;">V sypání</span> </b>jsem se držel co nejjednodušeji: </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Pšeničný 3,07 kg (60 %)</div>
<div>
Plzeňský 2,04 kg (40 %)</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: orange;">Chmel:</span></b></div>
<div>
<br /></div>
<div>
ŽPČ celkem 60 g (20 g 60 min, 20 g 30 min, 20 g 5 min)</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: orange;">Kvasnice:</span></b></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Magrove Jacks M20 Bavarian Wheat 1 balíček</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: orange;">Rmutování</span></b> (vícekroková infuze):</div>
<div>
<br /></div>
<div>
30 °C vystírka ( hustota rmutu 3,5 L / kg tj. 18 L vody)</div>
<div>
50 °C 25 min</div>
<div>
63 °C 40 min</div>
<div>
72 °C 20 min</div>
<div>
80 °C odrmutování 10 min</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Scezeno a vyslazeno k dosažení cca 30 L sladiny.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: orange;">Chmelovar</span></b> 60 min: viz chmel...</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: orange;">Kvašení:</span></b> cca 5-7 dní při 23 °C</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Lahvováno s 7 g/L dextrózy - alespoň 14 dní při pokojové teplotě a pak šup do lednice</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<span style="color: orange;"><b>Popis:</b></span></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Vaření probíhalo vcelku pohodově i přes to, že jsem se po přestěhování seznamoval se zcela novým vybavením. Asi netřeba dalšího komentáře a zastavím se až u kvašení.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Kvašení začalo intenzivně hned přes noc, bublák burácel jako o život. Pěna byla velmi mohutná, byl jsem rád, že jsem nechal v kvasné nádobě dost místa. Pokud nenecháte cca kolem 1/3 volného prostoru připravte se na "hrnečku vař". Krásná vůně banánů už teď. Po cca 4 dnech fermentace se vše postupně uklidnilo a pěna výrazně padla. Při měření mělo pivo cca 1,020, tudíž jsem se rozhodl to ještě v klidu nechat dojet, protože byla vůně poměrně dost "jalová", prostě jako mladé pivo (řekl bych trochu acetaldehydu), tak mi to přišlo jako velmi dobrý nápad. Kvasinky dojedou a trochu uklidí ten bordel. </div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Zde bych se trochu přizastavil a dal pár porovnání s WB-06. Co se týče rychlosti fermentace, tak mi přišly WB-06 dost podobné. Včetně velké pěny a intenzivního průběhu. WB-06 to ale samozřejmě srazí mnohem níže, při tomto receptu byste pravděpodobně bylu už v tuto chvíli někde kolem 1,010. Takže z tohoto pohledu to v tuto chvíli vypadalo poměrně slibně, tedy že to tolik neprokvasí. Co mě ale překvapilo byla vůně, protože ty M20 to fakt nechaly celkem rozorané až jsem se začal strachovat, jestli se to ztratí, cítil jsem trochu acetaldehydu a asi i trochu síry. Proti tomu mi WB-06 přišly vždycky mnohem čistší.</i></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjewDA3IdMcqfOvpLEK8_sWJlESdQrCOIe63g97fI4_gDhyphenhyphenPg6ZA-R-y-uEJgd1j6z87dh6QCNQk5g527Zw33DUGeyiYqV7jsaIMxPC1j0SGBSgCuytoGadvv5PR7rJXYJFGgDhJCyXvg/s1600/P70110-203650.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjewDA3IdMcqfOvpLEK8_sWJlESdQrCOIe63g97fI4_gDhyphenhyphenPg6ZA-R-y-uEJgd1j6z87dh6QCNQk5g527Zw33DUGeyiYqV7jsaIMxPC1j0SGBSgCuytoGadvv5PR7rJXYJFGgDhJCyXvg/s400/P70110-203650.jpg" width="240" /></a>Nechal jsem tedy pivo ještě tři dny v primáru, vůně se trochu zmírnila a konečně vynikly víc banány a hřebíček a fenoly. Začalo to vypadat obstojně, pivo se taky trochu vyčistilo, což je dobře protože jsem měl v plánu úplně vynechat cold crashing, abych si nechal dost kvasinek a neskončil s Krystalem jako u WB-06. Zase jsem jich ale nechtěl mít v láhvi centimetr :-). Nalahvoval jsem tedy do třetinkových lahví s dávkování 7 g/L dextrózy, aby to bylo trochu poctivější s pořádným řízem.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Po týdnu při pokojové teplotě jsem vychladil první ochutnávkovou lahev. Výsledkem byly moje smíšené pocity. Nasycení a vše dobré, ale chuť a vůně taková dost mladá, ještě se úplně nestačilo uhladit. Trochu jsem se začal obávat, že přes všechny ty klady těchto kvasinek, budu asi muset hledat ještě jinde. Nechal jsem to ale tedy ještě při pokojové teplotě necelé dva týdny a obden ochutnával. Cca tři týdny po nalahvování přišlo velké překvapení v podobě parádního Weissbieru, přesně podle mých představ. Jalová chuť nikde! Takže jsem nakonec uvařil svůj nejpovedenější Weissbier vůbec.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Večer při televizi jsem schopen zlomit 5 kousků a ani si toho nevšimnu. Je neskutečně pitelný a balancovaný, že se to pije úplně samo. Banány a hřebíčky přítomné, ale hezky s mírou, aby to vše nepřebyly. Nachmelení velmi jemné. Chuť plná se sušším dojezdem zejména díky mírným fenolům a kvasnicím. Barva krásně zlatavá kalná, skoro jsem se přistihl, že jsem přemýšlel jestli mi Schneider chutnal více nebo méně... Takže nakonec velký úspěch.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Závěrem můžu tedy vaše pokusy s M20 jen doporučit. Věřím, že se jedná o mnohem lepší kmen než WB-06 pro vaření autentického Weissbier. Zejména kvůli rozumějšímu (nižšímu) prokvašení a nižší sedimentaci. Pro mě jsou tedy M20 zatím mezi sušenými rozhodně favoritem. A jaké jsou vaše zkušennosti?</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com25tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-58826272714768094412017-01-12T06:44:00.000-08:002017-01-15T09:15:16.374-08:00Počítáme: Nová korekce refraktometru<h3>
aneb "Jak se Sean Terrill vydal slepou uličkou..."</h3>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw83o-sH6SpIpW985Pr1NztyPtxoobF32k8H4KZLRYEbc_2_dwLXnEYJDiJEeCOPd1Y4YXAlEZoiUDzvgYvO-5ZnRYMY-otzAbe0-MIfJ_ZD6HQohzLtyjf9T_Sb8B386NmXuDVUbXsQ/s1600/refraktometr.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw83o-sH6SpIpW985Pr1NztyPtxoobF32k8H4KZLRYEbc_2_dwLXnEYJDiJEeCOPd1Y4YXAlEZoiUDzvgYvO-5ZnRYMY-otzAbe0-MIfJ_ZD6HQohzLtyjf9T_Sb8B386NmXuDVUbXsQ/s1600/refraktometr.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zdroj: refraktometr.cz</td></tr>
</tbody></table>
Je tomu v krátké době podruhé, co se odvážně a drze pouštím do křížku s "výpočtovými bohy". Nejprve to byl Glenn Tinseth a jeho formule, kterou jsem si dovolil zobecnit a upravit do nové metodiky pro výpočet chmelení (IBU), který lze pak použít obecně pro jakékoli chmelení (i pro Whirlpool, naleznete <a href="http://diversity-pivo.blogspot.cz/2016/11/cesta-horkych-latek-4-dil-pocitame-ibu.html" target="_blank">ZDE</a>). Teď je to naproti tomu Sean Terrill, jehož rovnice pro korekci refraktometru je dnes velmi oblíbená. Využívájí ji výpočetní kalkulačky jako třeba Brewersfriend.com, nebo nedávno také Homebrewmap.com. Bohužel to dnes vyzní pro Seana mnohem hůře, protože si ukážeme, proč je jeho rovnice pouze slepá ulička. Navíc vám nabídnu mnohem lepší a přesnější rovnici, která navíc vychází z profesionálně získaných dat, takže její relevance bude mnohem lepší. Pojďme tedy na to!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Tento článek je jedním z dalších pozitiv, které mi přinesla práce na Pivařce. Začněme ale od začátku. Refraktometr je u nás domovarníků, čím dál více oblíbený. Jeho použití je snadné, rychlé a potřebuje jen velmi malé množství vzorku. Kladem je také to, že lze v poslední době sehnat refraktometr ve srovnatelné ceně jako lepší hustoměr. Protože jsou výsledky po zakvašení piva velmi silně závislé na obsahu alkoholu, musí se změřená hodnota Brix přepočítat na reálnou hodnotu pomocí některé z korekcí. V poslední době je to často právě rovnice Seana Terrilla. Mám ale otázku: zkoušeli jste si někdy pivo během kvašení a po dokvašení také přeměřit hustoměrem? Možná byste byli dost překvapeni, jaké z té rovnice mohou lézt nesmysly.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;">
Jak funguje chytrá korekční rovnice?</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Že rovnice není nic moc, poznáte poměrně rychle. Po korekční rovnici chceme, abychom do ní nasypali původní hodnotu Brix, aktuální naměřenou hodnotu Brix a vypadla nám hustota, nebo stupňovitost po korekci.<br />
<br />
Vezměmě si dva krajní případy. Pokud na začátku nemáme žádný extrakt, tak bychom měli dosadit za obě hodnoty 0 a vyjít by nám měla hustota vody 1, to je ten jednodušší konec. Druhý případ je ten, že když si vezme počáteční stupňovitost a dosadíme za obě hodnoty (neboli začínáme kvašení) mělo by se stát, že nám vyjde odpovídají hustota. To znamená, že by rovnice měla tak trochu také fungovat jako rovnice pro převod Brix na SG. Zkuste to pro rovnici Seana Terrilla a dostanete úplné nesmysly... Proč?<br />
<br />
Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše, protože vás jistě zajímají hlavně výsledky. Je to pravděpodobně proto, že je jeho rovnice špatně "naroubovaná" na experimentální data. Využil totiž pouze data pro "dobře prokvašené" pivo, a tak měl málo a špatně rozvrstvená data, což vyvrcholilo špatně určenými koeficienty. Zkuste si vyhodnotit rovnici pro pivo, které bude mít prokvašení pod 60 % a uvidíte, že výsledky budou hodně daleko realitě. Pro výsledné pivo může vycházet poměrně správná hodnota, pro sledování kvašení je však úplně k ničemu. Teď už se ale posuňme od toho, co je na této rovnice špatně, a ukažme si lepší cestu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;">
Nová korekční rovnice</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Během práce na Pivařce jsem měl šanci konzultovat knihu s panem Ing. Košinem z Budějovického Budvaru. Spolupráce to byla vynikající a po všech stranách pro knihu i pro mě prospěšná, a tak jsem se jednoho dne dostal ke článku, který publikoval tým pana Košina v časopisu Kvasný průmysl. Jednalo se právě o sledování průběhu kvašení pomocí refraktometru. Plný text můžete nalézt volně přístupný <a href="http://kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/2009/04/01.pdf" target="_blank">ZDE</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V této studii zpracovali velké množství provozních vzorků z Budvaru. Zejména je důležité, že právě testovali pivo v různé fázi kvašení, a tak jsou zde uvedené výsledky platné pro jakkoli prokvašené pivo. Pro nás jsou v tomto článku ale dvě důležité rovnice, z kterých lze přímo vypočítat reálný extrakt Re a hmotnostní procenta alkoholu ABW:</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-JJOst7zI-cc/WHQ1ryBfhHI/AAAAAAAACO8/fEezNPIETasJ29xDPAyeAtYEV3V0m7wTQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-JJOst7zI-cc/WHQ1ryBfhHI/AAAAAAAACO8/fEezNPIETasJ29xDPAyeAtYEV3V0m7wTQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Do rovnic dosazujeme počátečný extrakt ve stupních Brix (značeno <span lang="CS" style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;">Bx<sub>i</sub></span>) a aktuální naměřený extrakt v Brix (značeno <span lang="CS" style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;">Bx<sub>f</sub> </span>). Reálný extrakt Re a alkohol ABW nám vyjde v hmotnostních procentech. Nás jako domácí sládky však zajímá zejména aktuální hustota, nebo zdánlivý extrakt. Reálný extrakt a alkohol jsou sice velmi cenné údaje a je skvělé, že máme doma šanci je tímto způsobem změřit (což je rozhodně lepší než je odhadnou pomocí odhadových vzorců), ale jsme zvyklí se řídit hlavně pomocí hustoty a zdánlivého extraktu, tudíž pro nás tyto vzorce ještě nejsou úplně ten žádaný výsledek. </div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Z těchto rovnic však lze odvodit rovnici pro hustotu. To jsem také provedl a není to vůbec složité, jednotlivé veličiny jsou totiž snadno propojitelné přes rovnici dle Tabarie. Odvozením vás tu však zatím nebudu zatěžovat a zvědavci mohou jeho nástin nalézt na konci článku. My se teď rovnou podívejme na jeho výsledky. Pro hustotu jsem tedy odvodil následující dvě rovnice (lineární a kvadratickou formuli).</div>
<b><br /></b>
<b>Lineární formule:</b><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-LDT_YwVjYt0/WHQ37b_hTUI/AAAAAAAACPE/uADEd67u9MUPqMCELfEjcjIhrGYuCI5ZQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-LDT_YwVjYt0/WHQ37b_hTUI/AAAAAAAACPE/uADEd67u9MUPqMCELfEjcjIhrGYuCI5ZQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>Kvadratická formule:</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-Oml3bqhtBqM/WHQ4fhqwtKI/AAAAAAAACPQ/jDACOPAmqWYV8W1Se7e4trC2a6emidDMACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-Oml3bqhtBqM/WHQ4fhqwtKI/AAAAAAAACPQ/jDACOPAmqWYV8W1Se7e4trC2a6emidDMACLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br />
Z těchto rovnic vyjde specifická hustota vzorku FG, jak jsme zvyklí. Pokud jste radši zastáncem zdánlivého extraktu, tak pro přepočet mezi specifickou hustototou (SG, FG) a extraktem ve stupních Plato platí:<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhp456pG1GnP6nChSWgnr6gg1OVgvhzUkYc8U6FPs7CEeg-URwG0xAqNbGchgs1qnWQ75yZKvPFe_VOCDoVNxVkuiKtcj_er50YkHyqT2ped75IFU4V9Ea_Jmgjt-hhRyNuLgNGnlbCbA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhp456pG1GnP6nChSWgnr6gg1OVgvhzUkYc8U6FPs7CEeg-URwG0xAqNbGchgs1qnWQ75yZKvPFe_VOCDoVNxVkuiKtcj_er50YkHyqT2ped75IFU4V9Ea_Jmgjt-hhRyNuLgNGnlbCbA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Další variantou je také využít přibližného přepočtu se čtyřkou. Platí, že to, co je u SG za desetinou čárkou, vezmeme a vydělíme čtyřmi a máme přibližně stupně Plato. Např.: SG = 1,048 -> vezmeme to, co je za des. čárkou tedy 48 -> 48/4 = 12 -> je to tedy přibližně 12 ° Plato.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nutno podotknout, že výše uvedená kvadratická korekční formule je přesnější než ta lineární. Nicméně vzhledem k přesnostem s jakými obvykle pracujeme nám téměř vždy bohatě stačí lineární formule. Kvadratickou tedy uvádím zejména pro úplnost.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<i><span style="color: blue;"><b>Poznámka: </b>obvykle jsme zvyklí u piva uvádět alkohol v objemových procentech, tudíž nás ještě zajímá jak přepočítat hmotnostní procenta alkoholu ABW na objemová procenta ABV. K tomu nám slouží následující jednoduchý vztah:</span></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6bU0EcNDZumYPLRAVC806KtPGqFTREej7Q5y9YffnsFS_BOVnWFRRKHY9pSZ1lqgPdSD7gk-wgL3S4Wt77mmBTdJMxs8PqV2-VONZrNGLesrbBxpWh67MwJZdaZLH-Mk6HcPLLWImXw/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6bU0EcNDZumYPLRAVC806KtPGqFTREej7Q5y9YffnsFS_BOVnWFRRKHY9pSZ1lqgPdSD7gk-wgL3S4Wt77mmBTdJMxs8PqV2-VONZrNGLesrbBxpWh67MwJZdaZLH-Mk6HcPLLWImXw/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<h2 style="clear: both; text-align: justify;">
<span style="color: orange;">
Praxe</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Teď, když máme novou výpočtovou formuli, vás jistě napadá: "No hezký, zas nějaký čísla, jak ale máme vědět, že je to lepší. Máme tomu Novotnýmu snad věřit?" Moje práce je v tomto ohledu mnohem jednodušší než práce Seana Terrilla.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Za prvé jsem totiž data neměřil já sám doma s mým chabým vybavením, ale hlavní práci za nás odvedli profíci v laboratoři. Já si s výsledky jen torchu matematicky pohrál. Přesnost naměřených dat je tedy poměrně dobrá. Protože jsem využil pro přepočet rovnici dle Tabarie, kterou mimochodem používají i automatické analyzátory piva (je tedy docela přesná), tak i můj odvozený výsledek by měl být ve velmi dobrém souladu s naměřenými daty, a tudíž poměrně přesný. Dalším důkazem, že rovnice poměrně dobře funguje, je to, že pro ni a její mezivýsledky velmi hezky sedí další velmi používaný a poměrně přesný vztah - Velký Ballingův vzorec. To je už poměrně dost důkazů, nemyslíte? Ne, nemyslíte. Já vím, že ne, protože málokdo z vás si umí tyhle pěkný řeči v praxi vyzkoušet...<br />
<br />
<b>Dnes hrají: Terrill vs. Novotný</b><br />
<b><br /></b>
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Proto a nejen proto jsem se rozhodl uspořádat experimentální souboj mezi mou a Terrilovo formulí. Jaká jsou pravidla? Jednoduchá. Připravil jsem si v termosce z Plzeňského sladu sladinu (jednokroková infuze při 67 °C, 60 min). Tuto sladinu (cca 12 °P) jsem pak předhodil kvasinkám Safale K-97 v odměrném válci a měřil jsem ji v průběhu kvašení refraktometrem a zároveň hustoměrem. Data z refraktometru jsem korigoval pomocí mojí a Terrilovo formule a výsledky jsem vám vynesl do následujících grafů. Protože jsem vynesl na osu X hodnotu naměřenou hustoměrem ("přesná") a na osy Y hodnotu vypočtenou z korekce, tak vítězem je ten, kdo se trefí blíže na diagonálu (to znamená, že naměřené i odhadnuté hodnoty jsou stejné nebo velmi blízko. Kdo tento souboj vyhrál můžete posoudit na grafu. Aby to bylo spravedlivé a neřekli jste, že to byla náhoda, tak jsem nechal souboj ještě jednou zopakovat a vztyčil vyšší cíl, protože jsem soupeřům postavil do cesty 17 °P silnou sladinu.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_8I4Wq-g8flCpIGvY_XLCfspadVdOeDLZzs7UnMHft7nlaiU3r1jJofV70PMxuZPYgIHvXVqpZ0NRF1qtL-AkGRQuFdkXgOlbxStumq8qX8MA7KFX2NE8PtUEW_8G0A4xqjWemvOqaQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="321" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_8I4Wq-g8flCpIGvY_XLCfspadVdOeDLZzs7UnMHft7nlaiU3r1jJofV70PMxuZPYgIHvXVqpZ0NRF1qtL-AkGRQuFdkXgOlbxStumq8qX8MA7KFX2NE8PtUEW_8G0A4xqjWemvOqaQ/s400/o1.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div style="font-size: medium; text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Původní data<br />
<div>
<br /></div>
</td></tr>
</tbody></table>
</div>
</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBgan4n-AfFNKabyIWnpFlds08gWo1Qexub50-GKA7dykKxk8VCo-TCNLeTpdtmYlKQhvcwbg4tKk1EXlw-Xvm4N9bHnpZibLh71YZYc-sI-T8MXXnqSvHQsD8KD_2LSFJTVKDmPbuew/s1600/z%25C3%25A1pas.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBgan4n-AfFNKabyIWnpFlds08gWo1Qexub50-GKA7dykKxk8VCo-TCNLeTpdtmYlKQhvcwbg4tKk1EXlw-Xvm4N9bHnpZibLh71YZYc-sI-T8MXXnqSvHQsD8KD_2LSFJTVKDmPbuew/s400/z%25C3%25A1pas.jpg" width="240" /></a>Z grafu velmi hezky vidíme, že pro Terrilovu formuli je charakteristické, že během kvašení je totálně mimo, ale jak se blíží pivo k výslednému prokvašení, tak se nakonec trefuje poměrně blízko realitě. Proto právě jakžtakž funguje jen pro "dobře prokvašené" pivo. Na mojí formuli si můžete všimnout, že je poměrně velmi blízko diagonále. Obvykle jsou ale vždy hodnoty systematicky cca o 0,001-0,002 SG nižší, než naměřená hodnota z refraktometru. Tady je však potřeba diskutovat poměrně důležitou věc. První je ta, že přesnost měření mým hustoměrem je právě 0,001, a refraktometru 0,2 Brix (což odpovídá cca taky 0,001 SG), tudíž to, že se odhadem netrefíme na 0,001-0,002 je vlastně velmi porovnatelné s chybou měření, a tak to zrovna nic moc neznamená. Je však trochu podezřelé, že se moje formule trefuje vždy trochu pod, protože kdyby se jednalo o chybu měření, tak by pravděpodobně existovaly body, které by byly pod ale i nad. Tady přicházíme k druhé důležité věci. Tou je fakt, že správně se hustota měří ve vzorku zbaveném oxidu uhličitého, což jsem samozřejmě vzhledem k povaze mého měření nemohl praktikovat. Ulpívání bublinek na hustoměru jsem se snažil kompenzovat rotací hustoměru a neprodleným odečtem hodnoty po vhození hustoměru. Rozpuštěný oxid uhličitý ale stejně zvyšuje čtení hustoty. Otázkou tedy je o kolik? Pro zodpovězení této otázky jsem zabrousil do literatury (<a href="http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0196890492900725" target="_blank">ZDE</a>). Z tohoto článku jsem se dozvěděl, že na 1 hm. % CO2 v roztoku přiipadá zvýšení hustoty o cca 0,00284 kg/L. Za atmosferického tlaku máme při našich podmínkách přibližně 2 g/L CO2 v pivě (o čemž se můžete přesvědčit ve článku o sycení piva <a href="http://diversity-pivo.blogspot.cz/2016/08/pivarka-pivni-vypocty-hrou-syceni-piva.html" target="_blank">ZDE</a>). To odpovídá tedy zhruba (2/1000)*100=0,2 hm. % CO2. Můžeme tedy přibližně očekávat, že vlivem rozpuštěného CO2 v pivě, měříme o 0,00284*0,2=0,0006 kg/L větší hustotu, než je skutečně ta pravá. Pokud tuto konstantu zavedeme do výsledků a "opravíme" měření hustotoměrem, tak se přesnost ještě zlepší a formuli můžeme prohlásit za přesnou, rozptyl bodů je už dán pouze experimentální chybou, neboli experimentální chyba (to jak přesně měříme), je horší než to jak přesná je formule.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Rekapitulace zápasu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Níže naleznete grafy, které tedy lépe popisují reálnou situaci po zavedení korekce měření nedekarbovaného vzorku.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgX_1i04K-DXK2kuYuHBf9rg7INJg8Ee9k0uLVpF1PNe66v-Xt6fog5XueQLm5UFtz7ptOZBCOkaGFWyCCoQExa8NJSoNdPtiUMWqZhlzq-5-XdjSbGF4kQI6WjHlzNzmDkbmaSgq560w/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="328" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgX_1i04K-DXK2kuYuHBf9rg7INJg8Ee9k0uLVpF1PNe66v-Xt6fog5XueQLm5UFtz7ptOZBCOkaGFWyCCoQExa8NJSoNdPtiUMWqZhlzq-5-XdjSbGF4kQI6WjHlzNzmDkbmaSgq560w/s400/o1.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Porovnání hodnoty korekce a z hustoměru<br />
<div>
<br /></div>
</td></tr>
</tbody></table>
</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjawZCc8ZK86ebHwuziBH_JEE0YZ-p8_6uIEpdjqWIjuQV7igZml5J7EQQVgPsxUjSKz_vpnvdso6LiPM7IKbCNLaaNTVaACantwjf8SyNa9tovXRn76rsjvFZGj62Jxk76zpoUQuW7XA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="275" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjawZCc8ZK86ebHwuziBH_JEE0YZ-p8_6uIEpdjqWIjuQV7igZml5J7EQQVgPsxUjSKz_vpnvdso6LiPM7IKbCNLaaNTVaACantwjf8SyNa9tovXRn76rsjvFZGj62Jxk76zpoUQuW7XA/s400/o1.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Průběh kvašení - měřený hustoměrem (zelená) a refraktometrem (korekce dle Terrilla červená, moje korekce fialová)</td></tr>
</tbody></table>
</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<span style="text-align: justify;">Spodní graf bychom mohli popsat asi takto....</span><br />
<b style="text-align: justify;"><br /></b>
<b style="text-align: justify;">Komentátor se ujímá slova: </b><i style="text-align: justify;">Dámy a pánové vítám vás u dnešního utkání. Dnes budeme svědky souboje, kdy nový vyzyvatel jistý pan Novotný, hodlá vyzvat k souboji nejen Terrilla ale dokonce i samotný hustoměr. Aktuální stav utkání můžete sledovat na grafu výše. Je 12:00 a závodníci se staví na stratovní čáru. Hustoměr přijíždí ze stájí jak jinak s hustoměrem. Novotný volí svůj nový vyleštěný refraktometr, který pořídil ze cenu deseti piv v Čínské lidově řečeno demokratické republice. Terrill vyjíždí ze stájí se stejným modelem, který ale zkalibroval již kdysi dávno. Alealeale! Copak to vidíme! Terrill se již na začátku souboje staví na zcela jinou čáru než ostatní závodníci. Jako by snad závod předem vzdal. Teď ale zpět na startovní čáru. Sladina je zakvašena a K-97 se pomalu rozkoukávají, nehledíc na tužby jednotlivých soutěžících. Bohužel nemůžeme sledovat přímo celý závod. Přeci jen zírat na kvasinky při jídle není slušné, a tak je budeme sledovat pouze na kontrolních stanovištích. A už tu máme výsledky z prvního kontrolního stanoviště: Novotný doběhl hustoměr a v tuto chvíli se přetahují o první místo, závodnící jsou si vědomi, kdo je tu pánem a kdo si na hustotu "jen hraje", a tak se Novotný drží hustoměru těsně za ocasem, ale ví, že předjet ho nikdy nemůže. Terrill si stále jede po své vlastní trase, jako by ho snad ani skutečně nezajímalo, co se v té sladině doopravdy děje! Zvláštní přístup tohoto borce. Možná ale doufá, že alespoň v cíli bude dříve, i když úplně jinou cestou. V průběhu závodu se Novotný stále urputně drží hustoměru jen co mu síly stačí. Terrill vyklusává na cestě stranou, ale přibližuje se závodní dráze ze spoda, pravděpodobně zkratkou přes hospodu. Jak se přibližujeme k cíli závodu, drží se Terrill stále více našich vyrovnaných borců. Těsně před cílem se však Terrill na vzdory všem předpokladům rozhodl zkřížit závodní dráhu hustoměru a pokračovat svou vlastní cestou. Naštěstí pro něj je závod u konce a kvasinky už nemají další sílu projídat cestu naším závodníkům, a tak je Terrill alespoň na dohled cíli. Novotný těžce oddechuje a utírá zbytky potu, vlastně piva, ze sklíčka refraktometru a ví, že to byl velmi dobrý závod, i když hustoměr je nedostižní vzor.</i><br />
<br />
<b><span style="color: orange;">Další diskuze výsledků</span></b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Dostáváme se do paradoxní situace. Protože je refraktometr jen velmi málo závislý na obsahu rozpuštěného CO2, tak to, co vypočteme korekcí z refraktometru může být nakonec ještě přesnější, než to, co naměříme přímo hustoměrem v nedostatečně upraveném vzorku (nedekarbonizovaném).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě nám zbývá jedna věc k diskuzi. Určitě jste si všimli, že korekce je nejméně přesná úplně ze začátku měření a kvašení (tzn. při malém prokvašení). Teď samozřejmě mluvím o mé formuli, protože ta Terrilova je pro takové případy zcela mimo. Není to však náhoda. Je to tím, že obecně se kvašení řídí podle rovnic kvašení (tzn. předvídatelně). Produkuje tedy vždy podobné množství alkoholu vzhledem k úbytku extraktu. Právě proto může tato metodika fungovat a můžeme vypočítat jak Re, ABW a i nakonec FG. Během rozjezdu kvašení je však samotný vznik alkoholu mírně potlačen a buňky více rostou a neplatí pro ně zcela přesně právě zmíněné rovnice kvašení, které dobře sedí pro ostatní fáze kvašení. Právě proto je přesnost během úplného počátku kvašení trochu menší. Už ale po přibližně 5-10 % prokvašení je korekční rovnice spolehlivá a přesná na cca +-0,001 SG, což je většinou shodné s naší experimentální chybou.</div>
<br />
<h2>
<span style="color: orange;">
Závěrem</span></h2>
<br />
Pro ty, kteří se ztratili neb je to prostě nebavilo, je asi vhodné provést krátkou rekapitulaci.<br />
<br />
Na základě literárních dat jsem odvodil přesnější korekční rovnici pro měření refraktometrem během kvašení v základním tvaru:<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlZ4sqLJGLadC1S4UzE42QjxVOPOgAVfj3i2YPSyG8W4yFe0f8LIybTgUhtUvte3ywmlgr_bLjQATDMUvj-QvA4reeEVtUCQgqg64ehJN97ftTdfp31HREZk-bBRJ5XqdnL2UDWDp25Q/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlZ4sqLJGLadC1S4UzE42QjxVOPOgAVfj3i2YPSyG8W4yFe0f8LIybTgUhtUvte3ywmlgr_bLjQATDMUvj-QvA4reeEVtUCQgqg64ehJN97ftTdfp31HREZk-bBRJ5XqdnL2UDWDp25Q/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Korekční rovnice má přesnost přibližně 0,001 FG, což je zároveň stejná chyba jakou má většina našich měřících pomůcek. V podstatě tedy nezměříme hodnotu ani běžným hustoměrem přesněji. Tuto rovnici lze narozdíl od rovnice Seana Terrilla využít pro sledování celého kvašení a je mnohem obecněji platná. Testována byla na kvašení 12 a 17 °P vzorku. Je tedy velmi pravděpodobné (téměř jisté), že je možno ji využít pro celé rozmezí síly piva, které by nás mohlo vůbec zajímat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Konverzní faktor: </b>Nezapomeňte ale nikdy na použití konverzního faktoru refraktometru. Pouze potom budou výsledky formule přesné. To znamená, že musíme začít vyhodnocení přesného konverzního faktoru. Rozhodně se nespoléhejte na obecnou hodnotu 1,04. Hodnota se totiž velmi často liší a já mám například 1,00 (což je trochu ideální případ), ale jsou i tací, kteří mají 1,1. Jak určit konverzní faktor si ale nebudeme vyprávět a rovnou vás odkážu na <a href="https://www.homebrewmap.com/cs/tools/calculators/refractometer-correction-factor" target="_blank">Homebrewmap</a>, kde najdete ten správný nástroj.</div>
<br />
A úplně na závěr si dáme praktický příklad:<br />
<br />
<div style="background: #92D050; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<h3 style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS" style="color: red;">Příklad</span></b></h3>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Mladina změřená refraktometrem měla 14 °Bx (po korekci konvezním faktorem) a
po kvašení jsme naměřeli 7 °Bx (taktéž po konverzi). Jaké to odpovídá konečné hustotě a zdánlivému
extraktu?<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-upzr-UxJK1E/WHUeuCssk3I/AAAAAAAACQU/vvbDmg0u4iwMZ5dzR72m9k-WLNebwEDQQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="53" src="https://4.bp.blogspot.com/-upzr-UxJK1E/WHUeuCssk3I/AAAAAAAACQU/vvbDmg0u4iwMZ5dzR72m9k-WLNebwEDQQCLcB/s640/o1.PNG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMathParaPr><m:jc
m:val="center"/></m:oMathParaPr><m:oMath><span lang=CS style='font-family:
"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty m:val="p"/></m:rPr>FG=-0,002323∙</m:r></span><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Bx</m:r></span></m:e><m:sub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>i</m:r></span></m:sub></m:sSub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>+0,006294∙</m:r></span><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Bx</m:r></span></m:e><m:sub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>f</m:r></span></m:sub></m:sSub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>+0,9992==-0,002323∙14 °Bx+0,006294∙7 °Bx+0,9992=1,0105
(2,8 °P)</m:r></span></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span lang="CS" style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><!--[if gte vml 1]><v:shapetype id="_x0000_t75"
coordsize="21600,21600" o:spt="75" o:preferrelative="t" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe"
filled="f" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter"/>
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0"/>
<v:f eqn="sum @0 1 0"/>
<v:f eqn="sum 0 0 @1"/>
<v:f eqn="prod @2 1 2"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @0 0 1"/>
<v:f eqn="prod @6 1 2"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="sum @8 21600 0"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @10 21600 0"/>
</v:formulas>
<v:path o:extrusionok="f" gradientshapeok="t" o:connecttype="rect"/>
<o:lock v:ext="edit" aspectratio="t"/>
</v:shapetype><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75" style='width:470.25pt;
height:27.75pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image001.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<span lang="CS">Poté
ještě můžeme spočítat obsah alkoholu a reálný extrakt:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgimSJj3BVrEGnTW4eOJFqw2KJ0JwCDyFM8-bw3aVd1ktmqzJaS1VILTvUAs1PpQqgOvkkX3we1wabWj9nFilSHXnTWzK_UP6pQDhELTccWZ4j8U2vyW65lfJIRQGXokh_EDQAnRBrPYQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="72" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgimSJj3BVrEGnTW4eOJFqw2KJ0JwCDyFM8-bw3aVd1ktmqzJaS1VILTvUAs1PpQqgOvkkX3we1wabWj9nFilSHXnTWzK_UP6pQDhELTccWZ4j8U2vyW65lfJIRQGXokh_EDQAnRBrPYQ/s640/o1.PNG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>ABW=0,67062∙</m:r></span><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Bx</m:r></span></m:e><m:sub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>i</m:r></span></m:sub></m:sSub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>-</m:r><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty m:val="p"/></m:rPr>0,66091∙</m:r></span><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Bx</m:r></span></m:e><m:sub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>f</m:r></span></m:sub></m:sSub><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>0,67062∙14 °Bx-0,66091∙7 °Bx=4,8 hm. %</m:r></span></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span lang="CS" style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:411pt;height:14.25pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image003.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Re=-0,29388∙</m:r></span><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Bx</m:r></span></m:e><m:sub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>i</m:r></span></m:sub></m:sSub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>+1,27582∙</m:r></span><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>Bx</m:r></span></m:e><m:sub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>f</m:r></span></m:sub></m:sSub><span lang=CS
style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>=-0,29388∙14 °Bx+1,27582∙7 °Bx</m:r></span><span
lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>=4,8 hm. % (°P)</m:r></span></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span lang="CS" style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:438pt;height:14.25pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image005.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<span lang="CS">Nakonec
z těchto hodnot ještě vypočteme obsah alkoholu v objemových
procentech, tak jak jsme zvyklí ho obvykle uvádět:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc0C_GmIi4xxKIrb3BKoc2qkmGIgmqkD1rRwopDYV_de2h732smaKn4t7X8BBVWbQwyEYzgRVtO3deh96yI-13XzQ14tX5nNHNUfV5Y3A6EdvcjFc7eljlcAZbmkm7K5vXrinOm6IVwA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="75" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc0C_GmIi4xxKIrb3BKoc2qkmGIgmqkD1rRwopDYV_de2h732smaKn4t7X8BBVWbQwyEYzgRVtO3deh96yI-13XzQ14tX5nNHNUfV5Y3A6EdvcjFc7eljlcAZbmkm7K5vXrinOm6IVwA/s320/o1.PNG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
</div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Poznámka:</b> Jestliže používáte korekci refraktometru v <b>BeerSmith</b>, asi by vás zajímalo, že její výsledky jsou poměrně blízké mým výsledků. Můžeme tedy jen spekulovat, jestli má <b>BeerSmith </b>podobnou formuli, nebo využívá jiný ekvivalentní způsob. Toho, že Terrillova je špatná, si však jsou jistě vědomi. <b>BeerSmith</b> je však komerční produkt, tudíž z pochopitelného důvodu není jeho zájmem takové informace veřejně šířit. Já na tom rozhodně vydělat nechci, a tak mám trochu škodolibou radost z toho, že to pustím ven.</div>
<br />
<b>Nakonec pro ukázku ještě data z kvašení 17 °P sladiny</b><br />
<b><br /></b>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigPm8Hz7O3_SKQX7w6fQHvYinoP2Wix0_liPR1h2-1H69MnQ1l0O7wvwoqwlKpguRj1m7ZkPY9OsfMTd-hwwwTC-cwJteb1xQ8nGSgddxEFTzVNFgg7gjMc8-OB11jZyscwMPRZbuMvg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigPm8Hz7O3_SKQX7w6fQHvYinoP2Wix0_liPR1h2-1H69MnQ1l0O7wvwoqwlKpguRj1m7ZkPY9OsfMTd-hwwwTC-cwJteb1xQ8nGSgddxEFTzVNFgg7gjMc8-OB11jZyscwMPRZbuMvg/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<h2>
<span style="color: red;">
BONUS</span></h2>
<b>Odvození</b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Jak už jsem předeslal, tak reálný extrakt a hm. % alkoholu musíme provázat na FG pomocí rovnice dle Tabarie, která nám říká, že hustota piva je součtem hustoty odpovídající roztoku čistého reálného extraktu a roztoku pouze odpovídajícího alkoholu:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-z8yd8eNJXWw/WHUYzBL0q_I/AAAAAAAACPs/FaIDsfHBteouYEGn1H9L-kRr5C-QkK5lwCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-z8yd8eNJXWw/WHUYzBL0q_I/AAAAAAAACPs/FaIDsfHBteouYEGn1H9L-kRr5C-QkK5lwCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
SG<span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 12.2222px;">A</span> značí spec. hustotu roztoku alkoholu, která je závislá na ABW. SG<sub style="font-family: Calibri, sans-serif;">E</sub> značí spec. hustotu roztoku reálného extraktu, která je závislá na obsahu reálného extraktu. Protože ABW i Re známe ze vzorců z výpočtu refraktometru uvedených výše, tak jediné, co potřebujeme znát, je vztah mezi hustotami roztoku extraktu a alkoholu a jejich hm. %. K tomu se dříve používaly pivovarské tabulky, ale v dnešní době je mnohem praktičtější využít vztahů. Vztahy můžete nalézt např. v odborné literatuře, z které jsem vztahy převzal a předělal do kvadratické, nebo lineární podoby, protože polynom 4. řádu je opravdu zde zbytečný. Dále vám uvedu kvadratické vztahy, které poslouží k odvození kvadratické formule:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-zzPKDZIthiI/WHUaypTBG6I/AAAAAAAACP8/9p5G8WsTvNcyyJIsX1dF1qhVqtNToIooQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-zzPKDZIthiI/WHUaypTBG6I/AAAAAAAACP8/9p5G8WsTvNcyyJIsX1dF1qhVqtNToIooQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvAF2Cm2u-SjkwdlTxdmfm6zjLgupyqbJylsDr-PWqPjARYkjxFXCaC1DVrYQbPn_2PnyPG87VUfiEj6uDZg7Dx8cpaVuzx6Pueme23Mmkcadh2zpcUD0O5CNNVogsS63mExvKSbRtVQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvAF2Cm2u-SjkwdlTxdmfm6zjLgupyqbJylsDr-PWqPjARYkjxFXCaC1DVrYQbPn_2PnyPG87VUfiEj6uDZg7Dx8cpaVuzx6Pueme23Mmkcadh2zpcUD0O5CNNVogsS63mExvKSbRtVQ/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;">Zdroj dat: Košin, P.; Šavel, J.;
Brož, A.; Sigler, K. Control and Prediction of the Course of Brewery
Fermentations by Gravimetric Analysis.<span class="apple-converted-space"> </span><i>Folia
Microbiol. (Prague)</i><span class="apple-converted-space"> </span><b>2008</b>,<span class="apple-converted-space"> </span><i>53</i><span class="apple-converted-space"> </span>(5), 451–455.<o:p></o:p></span></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Odvození konečné formule pro FG z údajů naměřených refraktometrem je už tedy velmi zřejmé. Tyto dva vztahy dosadíme do rovnice dle Tabarie a za ABW a Re všude dosadíme rovnice pro korekci refraktometru. Pak už stačí jen probít se algebrou a uspořádat jednotlivé členy k sobě, což zde nemá smysl ukazovat, to si můžete zkusit, když budete chtít. Pro získání lineární formule budeme potřebovat lineární vztahy, ale postup bude úplně stejný.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rovnice dle Tabarie je poměrně přesná, což dokazuje i fakt, že ji využívají automatické analyzátory piva (Anton Paar atd.). Ty pracují tak, že změří hustotu vzorku a obsah alkoholu a z rovnice dle Tabarie mohou dopočíst reálný extrakt. Na základě znalosti reálného extraktu a obsahu alkoholu pak mohou vypočítat původní extrakt (EPM). Na tento výpočet se používá např. Velký Ballingův vzorec, který vám níže pro úplnost uvádím:</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxdKJY9Wpw4iX5eAowT0BfwQ-lprPZ4EACIDFecOfnXXY0bus_HmcJf_bDpIBuALB5en8_2-5iKajS6WDWOzM34-KH295iep27jGUnP6w3OmzpogMHEvlkHam6YadPgtMDtK2JxEqshw/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxdKJY9Wpw4iX5eAowT0BfwQ-lprPZ4EACIDFecOfnXXY0bus_HmcJf_bDpIBuALB5en8_2-5iKajS6WDWOzM34-KH295iep27jGUnP6w3OmzpogMHEvlkHam6YadPgtMDtK2JxEqshw/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
zdroj: <span style="background-color: white; font-size: 12pt;">Basařová, G.; Šavel, J.;
Basař, P.; Lejsek, T.</span><span class="apple-converted-space" style="font-size: 12pt;"> </span><i style="font-size: 12pt;">Pivovarství:
Teorie a praxe výroby piva</i><span style="background-color: white; font-size: 12pt;">, 1st ed.; VŠCHT Praha: Praha, 2010</span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="background: white; font-size: 12pt; line-height: 107%;"><o:p></o:p></span></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Pokud tedy změříte u konečného piva hustoměrem hustotu a refraktometrem refrakci, můžete pomocí vztahů uvedených v tomto článku získat odhad počáteční stupňovitosti piva, to kdybyste ji třeba neznali... Můžete vlastně tedy pracovat stejně jako automatický analyzátor piva (samozřejmě tedy ale s menší přesností).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br /></div>
<div>
<br /></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-13307253515506656582016-11-23T20:29:00.000-08:002016-12-20T20:18:04.558-08:00Cesta hořkých látek 4. díl: Počítáme IBU s novým modelem <div class="Standard">
<b><i><span lang="CS" style="font-size: 18pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">aneb kompletní manuál s příklady a programem<o:p></o:p></span></span></i></b></div>
<div class="Standard">
<b><i><span lang="CS" style="color: red; font-size: 18.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></i></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">V předchozím díle tohoto ambiciózního seriálu jsme spolu prošli celý můj myšlenkový a matematický postup odvození nového modelu odhadu IBU piva. Pro mnohé z vás byl tento článek asi nestravitelný, ale bylo to nutné matematické zlo, bez kterého bychom nemohli přijít s něčím novým a zároveň smysluplným. Tento díl seriálu bude ale pouze o praxi a používání této metodiky, tudíž informace jsou zde pojaty jako manuál k používání pro všechny zájemce, kteří chtějí počítat lépe, smysluplněji a také se i z výsledků něčemu naučit o chmelovaru.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACF0/d340dbGWRS4gm1MkqTFcamgEzBw0iwIOQCPcB/s1600/sch%25C3%25A9ma.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="380" src="https://3.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACF0/d340dbGWRS4gm1MkqTFcamgEzBw0iwIOQCPcB/s640/sch%25C3%25A9ma.png" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Problém, který v tomto seriálu řeším, není nový, a tak se není čemu divit, že nejsem první domovarník, který se mu věnoval. Troufám si však říci, že ať hledám, jak hledám, tak jsem asi jediný, který tento problém solidně vyřešil. V můj prospěch totiž hraje fakt, že mám odpovídající vysokoškolské vzdělání z chemie a inženýrství. Po nastudování některých pokusů mých kolegů na internetu, kteří problém řešili zavedením dalších „opravných koeficientů“ Tinsethovy formule a nastudování odborné literatury, jsem totiž zjistil, že skutečným řešením toho problému není opravování starých metod a vzorců, ale posunutí výpočtu blíže ke skutečné podstatě a průběhu dějů během chmelovaru. To si vyžádalo kompletní přepracování způsobu výpočtu, který je teď hony vzdálen od Tinsethovy formule. Výsledky tohoto snažení si tedy v praxi ukážeme právě v tomto dílu seriálu.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">I když se nový postup může zdát příliš složitý, je ve skutečnosti velmi systematický a s použitím Excelu i jednoduchý. Věřím tedy, že moje práce není pouze křikem do prázdna a má potenciál se prosadit v běžném domovarnickém životě. Má práce na tomto modelu však není a asi nebude v dohledné době zcela dokončena, protože posledním článkem skládačky jsou vlastní data získaná moderní profesionální metodikou. Vypadá to však nadějně, protože budu mít brzy přístup k odpovídající technice, a tak si snad najdu čas a možnosti… Do té doby nám však nebrání využít současných literárních dat a využívat metodiku již teď, pojďme tedy na to!<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEia0IHJMD6CXtllUD1yn0lnO1Y-d2qBPv3ofqtl1PQl_4Ta1M3EmgaH1-5gV-X1PPJz13Ktf9xfhe_XuBuZDC-6T8DVqy3treP6d86ePgprZtCdQyLrZ_jUuXSqKKGKsdc6rQVBu96PyA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEia0IHJMD6CXtllUD1yn0lnO1Y-d2qBPv3ofqtl1PQl_4Ta1M3EmgaH1-5gV-X1PPJz13Ktf9xfhe_XuBuZDC-6T8DVqy3treP6d86ePgprZtCdQyLrZ_jUuXSqKKGKsdc6rQVBu96PyA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 10.0pt;"><span style="color: orange;">Jak s modelem zacházet?</span></span></b></h2>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<i>Pozn. V této kapitole ukáži, jak si můžete pomocí modelu počítat. Najdou se pravděpodobně tací, v jejichž možnostech a schopnostech není tento postup následovat. Například pokud nejste příliš zdatní s počítačem. Nic se neděje a vůbec z toho nesmutněte. Na konci tohoto článku se nachází odkaz na hotovou kalkulačku pro tyto výpočty a taky na manuál, jak ji používat.</i><br />
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Protože je náš model nelineární diferenciální rovnicí, nelze řešit analyticky (pokud se mění teplota). Musíme tedy využít tzv. numerické integrace. Asi jste si všimli, že grafy v mých článcích zatím nepocházejí z Excelu. Já totiž používám MATLAB, který má mnoho šikovných nástrojů na řešení právě těchto problémů. Pokud někteří z vás umějí v MATLABu, můžete nalézt kódy programů, které jsem napsal <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNUjRrTkRxSXVnZW8" target="_blank">ZDE</a>.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Předpokládám ale, že většina z vás nikdy o MATLABu neslyšela a ani k němu nemá přístup. V základu nám pro výpočet ale stačí i obyčejný Excel. Ukažme si tedy, co to vůbec znamená numerická integrace, a uvidíte, že nepotřebujeme až tak profesionální nástroje a znalosti, jak by se mohlo zdát.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Podívejme se na člen, který popisuje úbytek alfa hořkých látek v našem modelu:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_TXOSK3RD_nwu162ufqNKyB1krB2c7IJ-OkiJOQrFuSC2U8UchMxcs9gRegN_1F1BK9T2sxis7AvNh_OilA4o6L_xfymBDFJ0t-oZC_vYmgNblNkKsKork4PgU8eGn8uYHLJoTw490g/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_TXOSK3RD_nwu162ufqNKyB1krB2c7IJ-OkiJOQrFuSC2U8UchMxcs9gRegN_1F1BK9T2sxis7AvNh_OilA4o6L_xfymBDFJ0t-oZC_vYmgNblNkKsKork4PgU8eGn8uYHLJoTw490g/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Symbolicky to vypadá nesrozumitelně, avšak vlastně je to jen <u>rychlost zániku </u></span><u><span lang="CS">α</span></u><u><span lang="CS">-hořkých látek</span></u><span lang="CS">. S rychlostmi můžeme pracovat v principu stejně, jak jsme ze života zvyklí. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<b><span lang="CS">Představme si to na cestování autem:</span></b><span lang="CS"> pokud víme, že jedeme rychlostí 30 km/h, tak můžeme odhadnout, že za půl hodiny bychom měli touto rychlostí dorazit do 15 km vzdáleného města. Během té doby, ale budeme muset rychlost pravděpodobně během jízdy měnit, a tak do města dorazíme v trochu jiný čas, než jsme původně odhadovali – pozdě nebo brzy (v realitě ale VŽDY pozdě díky Murphyho zákonům - asi jako když máte cestu do práce naplánovanou na minuty přesně, ale co čert nechtěl, potkáte všude červenou, průvod z mateřské školy na přechodu a zácpu </span><span lang="CS" style="font-family: "wingdings"; mso-ansi-language: CS; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span><span lang="CS"> ).<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="CS">Pokud ale budeme chtít vědět, za jak dlouho aktuální rychlostí ujedeme třeba 100 m, tak vypočtený výsledek bude realitě pravděpodobně velmi blízký, protože víme, že za tak krátkou dobu se nestane žádná zásadní komplikace v naší jízdě a naše rychlost bude poměrně stabilní.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="CS">Takový výpočet má ještě jedno, asi mnohem atraktivnější, přirovnání. Vlastně tak trochu věštíme budoucnost. Předpovídáme to, co teprve bude, na základě informací, které máme k dispozici právě teď </span><span lang="CS" style="font-family: "wingdings"; mso-ansi-language: CS; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Stejně tak je tomu s tímto úbytkem hořkých látek a způsobem výpočtu. Na začátku víme, kolik jsme přidali hořkých látek c<sub>A</sub> a jakou máme teplotu, tudíž můžeme vypočítat rychlost úbytku </span><!--[if gte msEquation 12]><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ansi-language:CS'><m:r>-</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";mso-ansi-language:CS'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ansi-language:CS'><m:r>k</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ansi-language:CS'><m:r>1</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";mso-ansi-language:CS'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ansi-language:CS'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span lang=CS style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ansi-language:CS'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:oMath><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%; position: relative; top: 2.5pt;"><v:shapetype coordsize="21600,21600" filled="f" id="_x0000_t75" o:preferrelative="t" o:spt="75" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe" stroked="f"> <v:stroke joinstyle="miter"> <v:formulas> <v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0"> <v:f eqn="sum @0 1 0"> <v:f eqn="sum 0 0 @1"> <v:f eqn="prod @2 1 2"> <v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth"> <v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight"> <v:f eqn="sum @0 0 1"> <v:f eqn="prod @6 1 2"> <v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth"> <v:f eqn="sum @8 21600 0"> <v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight"> <v:f eqn="sum @10 21600 0"> </v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:formulas> <v:path gradientshapeok="t" o:connecttype="rect" o:extrusionok="f"> <o:lock aspectratio="t" v:ext="edit"> </o:lock></v:path></v:stroke></v:shapetype><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 12.75pt; width: 29.25pt;" type="#_x0000_t75"> <v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image001.png"> </v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><span lang="CS">, představme si tedy, že jsme třeba dali 100 mg/L hořkých látek a vaříme při 100 °C:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFQtlRFL6UhGN_T_SEuwJABXWYjgDsdrd7-cHtGoV_C_qmqXFfRRqljPGq-YnWBWlb4vltJPEXOjSw5GfPRxVx5RuhxeoxGv-E-j3tPuJsHKNUXD1hlsCvAIL8hDD79AKHKxxtVWFlow/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFQtlRFL6UhGN_T_SEuwJABXWYjgDsdrd7-cHtGoV_C_qmqXFfRRqljPGq-YnWBWlb4vltJPEXOjSw5GfPRxVx5RuhxeoxGv-E-j3tPuJsHKNUXD1hlsCvAIL8hDD79AKHKxxtVWFlow/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">To tedy znamená, že za jednu minutu ztratíme asi 2 mg/L hořkých látek. Za 1 minutu od přídavku budeme mít tedy v roztoku už jen přibližně 98 mg/L alfa-hořkých-látek. Není však dobré hned z tohoto údaje předpokládat hodnotu po 60 minutách, ale stejně jako v autě musíme volit pro náš odhad kratší časové úseky. Tento postup můžeme pak opakovat tak dlouho až postupně dosáhneme času, který nás zajímá. Čím menší časový krok výpočtu zvolíme, tím přesnější bude výsledek, ale také budeme potřebovat mnohem více výpočetních kroků. Pokud bychom hypoteticky udělali časové kroky nekonečně malé, tak by náš výsledek byl přesným řešením rovnice a analytické řešení a numerický výsledek by byly stejné.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Naším cílem je tedy zvolit krok takový, aby výsledek byl přesný, ale zároveň jsme nemuseli provádět příliš mnoho výpočtů (pro naše případy stačí, když si čas rozvrhneme alespoň na 100-200 kroků). Stejným způsobem se stavíme i k výpočtu koncentrace iso-</span><span lang="CS">α</span><span lang="CS">-hořkých látek a degradačních produktů. Takové množství výpočtů samozřejmě nebudeme dělat v ruce, ale využijeme Excel. Ukažme si alespoň pár prvních kroků na příkladu a uvidíte, že to není tak složité:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Příklad 1: Přídavek </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS">-hořkých látek je 100 mg/L a teplota je 100 °C. Vypočtěte koncentraci všech látek po 6 minutách od přídavku. <o:p></o:p></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Vypočteme nejprve rychlostní konstanty pro tuto teplotu: rovnou vidíme, že jsou k<sub>1</sub>=0,02085 a k<sub>2</sub>=0,00952. Na počátku nejsou ve směsi žádné iso-látky, ale pouze náš přídavek, takže první krok výpočtu je určení počátečních rychlostí změn koncentrací:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOsLg-eEI7sJbQnmbw1OzJ4oThi8mES_qXG1Mma1lXK95Gh8KydS31FJszQ0rHwV_oo3tMKcVDEbkQT0YjkJtOonYwZvBXthizH3niCqYfSig917gVRQHdpvBadZHuXGGtunarLz4nGA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOsLg-eEI7sJbQnmbw1OzJ4oThi8mES_qXG1Mma1lXK95Gh8KydS31FJszQ0rHwV_oo3tMKcVDEbkQT0YjkJtOonYwZvBXthizH3niCqYfSig917gVRQHdpvBadZHuXGGtunarLz4nGA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS">Teď z rychlostí vypočteme nové koncentrace látek na počátku 2 minuty varu:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-Goj7KT976QU/WDDnITw5XdI/AAAAAAAACKY/kC6GjqzhfBcykBP7VrDF26kI5eE0y3ErgCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-Goj7KT976QU/WDDnITw5XdI/AAAAAAAACKY/kC6GjqzhfBcykBP7VrDF26kI5eE0y3ErgCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS">A teď opět vypočteme nové rychlosti a postup opakujeme… Zkuste si to dále už sami v Excelu, pro kontrolu vám však uvádím tabulku výsledků do šesté minuty, abyste věděli, že vše děláte správně.<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjrcNweU9SLfBl3A8PpLxnAyp-6h7bWiXQK9hhmtP9mxLhsrKREKUkBCTuKTI3RgrRRDlmbtw5e9gfm9A6lfHhCN_g8NqIsH-GUmsg-3-pu4Jgw6h9zDPyNHfxh0nuY45EwZ9KvUA3vA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjrcNweU9SLfBl3A8PpLxnAyp-6h7bWiXQK9hhmtP9mxLhsrKREKUkBCTuKTI3RgrRRDlmbtw5e9gfm9A6lfHhCN_g8NqIsH-GUmsg-3-pu4Jgw6h9zDPyNHfxh0nuY45EwZ9KvUA3vA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div align="center" class="MsoNoSpacing" style="text-align: center;">
<span lang="CS">Tento výpočet také naleznete v souboru, který si můžete stáhnout <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNOWlGOERvV2NGbGM" target="_blank">ZDE</a>.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm; text-indent: 36pt;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Pokud se nám během času mění i teplota (například chladíme mladinu), musíme navíc v každém časovém kroku vypočítat nové hodnoty rychlostních konstant, jinak je postup naprosto stejný. Změnu teplot nebudeme uvažovat skokovou, ale spíše lineární a zapracování teploty do výpočtu si ukážeme v dalším příkladu:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Příklad 2: Stejné počáteční podmínky jako v předchozím příkladu. Začínáme při bodu varu, ale poté rychle ochladíme během 10 minut na teplotu 70 °C a pak opět během 10 minut ohřejeme zpět k varu. Tentokrát zvolíme menší časový krok 0,5 minuty.</span></b><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Nejprve si vypočteme rychlost chlazení: (100-70)/10=3°C za minutu, stejně rychlý je i ohřev. Pak postupujeme stejně jako v předchozím příkladu s tím, že máme ještě navíc teploty a rychlostní konstanty, což jistě zvládnete i sami a tady je výsledek:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<i><span lang="CS">TIP: teploty řešíme stejně pomocí rychlostí, jako počítáme koncentrace. Rychlostní konstanty vypočtete z těchto vztahů:<o:p></o:p></span></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-uRDZtKiVFUw/WDDn1RJwgTI/AAAAAAAACKk/bPR4iwaZjUU4fUp7xTTPFT1kIgvSDdcIACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://1.bp.blogspot.com/-uRDZtKiVFUw/WDDn1RJwgTI/AAAAAAAACKk/bPR4iwaZjUU4fUp7xTTPFT1kIgvSDdcIACLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-ZnhEdgH9UXY/WDDoA-mztYI/AAAAAAAACKs/CKzWELu33w42SDSZm8GSR99WYRv5UerGwCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-ZnhEdgH9UXY/WDDoA-mztYI/AAAAAAAACKs/CKzWELu33w42SDSZm8GSR99WYRv5UerGwCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-xBuj78MdAts/WDS1tdUVUhI/AAAAAAAACMU/63ihVhdAQ6ge7Bhf_TyYNQIUIEs8QcQ1wCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-xBuj78MdAts/WDS1tdUVUhI/AAAAAAAACMU/63ihVhdAQ6ge7Bhf_TyYNQIUIEs8QcQ1wCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-wErnLpkV6WE/WDS18-Wk-HI/AAAAAAAACMY/l1FVfx8N0fEf1Ym70pwCNe59bbpGXUBrgCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-wErnLpkV6WE/WDS18-Wk-HI/AAAAAAAACMY/l1FVfx8N0fEf1Ym70pwCNe59bbpGXUBrgCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">V tabulce jsem uvedl pouze první pár kroků tohoto výpočtu, protože zbylé kroky včetně přesného výpočtu, můžete nalézt v Excelovém souboru<a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNOWlGOERvV2NGbGM" target="_blank"> ZDE</a>. Na grafech je dobře vidět jedna důležitá věc. Jak nám teplota klesá k 70 °C při 10 minutách, tak výrazně klesá rychlost reakce, což se projevuje na prohnutí křivek, které mají poté tvar S. Postupem zahřívání se rychlost opět zvyšuje.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS">Už jsme se tedy naučili, jak model využít a vypočítat průběh koncentrací i při změně teplot, což nám právě umožňuje tento nový model výpočtu. Poslední věcí, s kterou se ještě tedy musíme naučit počítat je vícenásobné chmelení, protože málokdy přidáváme chmel pouze jedním přídavkem. Tady máme dvě možnosti – ve specifických časech chmelení přidáme odpovídající množství </span><span lang="CS">α</span><span lang="CS">-látek k předchozí vypočtené hodnotě, nebo budeme počítat pro každý chmel zvlášť a výsledky sčítat. Pojďme si to tedy opět ukázat na příkladu, který bude teď již zcela reálný, takový jaký vás může potkat při vaření.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Příklad 3: Provádíme chmelovar 60 min a chmelíme na třikrát – 60 min, 30 min a 5 min. Používáme chmel o 8 % </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS">-hořkých látek – první chmelení 15 g, druhé 15 g a třetí chmelení pomocí 30 g chmelu o 12 %. Objem mladiny je 20 L. Během chmelovaru uvažujeme stálou teplotu varu 100 °C a po chmelovaru ochladíme mladinu během 20 min na 70 °C.<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Úkol: Vypočtěte profily látek v čase a poté odhadněte konečné IBU piva za předpokladu, že vaříme 14 °P pivo. Následně porovnejte výsledky s Tinsethovo formulí.<o:p></o:p></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhd1hHRCoxQEJKgE5QXEloXgOhbEjC8Qym5EGlZzIzAZmIn0xj6eIOKFtDwS6DmcJOIee8O-CywRdK75o8hB7okw_jGiwkb-gHXKIklQBWWVRz8Ndd64uFJdcAzOurUuAvwMKEB6EvGfA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhd1hHRCoxQEJKgE5QXEloXgOhbEjC8Qym5EGlZzIzAZmIn0xj6eIOKFtDwS6DmcJOIee8O-CywRdK75o8hB7okw_jGiwkb-gHXKIklQBWWVRz8Ndd64uFJdcAzOurUuAvwMKEB6EvGfA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Ostatní výpočty jsme si tedy už ukázali v předchozích příkladech a rovnou tedy postoupíme k výsledkům. Pokuste se nejprve výpočet sami provést a pak se na výsledky podívejte opět do Excelu ZDE.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-aMr-n2Pllqk/WDS2eRHP6WI/AAAAAAAACMc/jLvFQoojaeUUi59OFlCyGA4KqPPEDxusgCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-aMr-n2Pllqk/WDS2eRHP6WI/AAAAAAAACMc/jLvFQoojaeUUi59OFlCyGA4KqPPEDxusgCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpwBOnysicDSQidu_LmUzVaFhefaqRUZaGGr6LTVgjcAqBtnu_2v4ZcwMKW-QbytY8tmqk-QbEvHS_9HNJbynsZ5RDkDo_0MGRhaZ4Vh30tHOqdo9CAAUyvdEVCGhZGML_NNiMCJPvCg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpwBOnysicDSQidu_LmUzVaFhefaqRUZaGGr6LTVgjcAqBtnu_2v4ZcwMKW-QbytY8tmqk-QbEvHS_9HNJbynsZ5RDkDo_0MGRhaZ4Vh30tHOqdo9CAAUyvdEVCGhZGML_NNiMCJPvCg/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Na výsledcích profilů koncentrací jsou krásně vidět jednotlivá chmelení (zuby). Na profilu iso látek je také ale hlavně vidět, že i po ukončení varu během chlazení ještě stále vznikají iso látky a to poměrně v nezanedbatelném množství.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Na konec si tedy můžeme vyjádřit celkově koncentraci redukovanou o adsorpci na kaly a kvasinky a porovnat to s výsledky Tinsethovy formule. Dle:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-WwCwL0GL_EU/WDDpQideldI/AAAAAAAACLA/TVQu6U0-Wr0BvF3GibeYOEX9_zsRKB8DQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-WwCwL0GL_EU/WDDpQideldI/AAAAAAAACLA/TVQu6U0-Wr0BvF3GibeYOEX9_zsRKB8DQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Na následujícím grafu je velmi dobře vidět, že pokud se podíváme pouze na samotnou dobu varu, tak z našeho modelu dostaneme v podstatě úplně stejnou hodnotu IBU, jako z Tinsethovy formule. Problém nastává s tím, co se děje nebo neděje po ukončení varu. IBU – nový model = 45; Tinseth = 34</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUq4ToaDmwdvREjaIzLv09UfQzG2k6yyMN13cwUdxWhyphenhyphenVO6awVFZo4zeOVMjGIbixhfjgjsdlWVwD8KB9gtlYJm9nzng4GmLoBJWsBE68M13Si4IVd3WWr48GaGWOulzs93Je0uFUaw/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUq4ToaDmwdvREjaIzLv09UfQzG2k6yyMN13cwUdxWhyphenhyphenVO6awVFZo4zeOVMjGIbixhfjgjsdlWVwD8KB9gtlYJm9nzng4GmLoBJWsBE68M13Si4IVd3WWr48GaGWOulzs93Je0uFUaw/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Základní Tinsethova formule totiž uvažuje, že po varu už iso látky nevznikají. Jak je ale vidět, tak když chladíme rychlostí na 70 °C za 20 minut, což se často může bez problémů stát, tak nám IBU vzroste ještě o 11 jednotek, což tedy u cca 34 IBU piva může být už poměrně zásadní změna, kterou asi dokážeme rozpoznat i na chuti. Pokud budeme chladit rychleji, tak rozdíl bude samozřejmě menší. Tady jsme také použili poměrně hodně chmele na pozdní chmelení 5 minut před koncem, čím méně chmele budeme směřovat ke konci, tak tím méně se bude lišit rozdíl Tinsethovy formule a naší nové metody.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Takto už jsme si tedy ukázali kompletní výpočet chmelení pomocí tohoto modelu a dokonce i jeho výhody. Jednotlivé kroky opět naleznete v připojeném souboru <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNOWlGOERvV2NGbGM" target="_blank">ZDE</a>.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<i><span lang="CS">Pozn: Teplotní profil samozřejmě nemusí být během celého chlazení lineární. Zejména během počátečního chlazení bude mladina vlivem vysokého rozdílu teplot (chladivo vs. mladina) chladnout mnohem rychleji, než při dochlazování. To je potřeba řešit tím, že během chlazení budete měřit teplotu častěji, abyste získali menší úseky výpočtu, kde teplotní profil lineární přibližně je. Opět tedy stejný princip s odhadováním toho, co bude v budoucnu na základě toho co známe teď. <o:p></o:p></span></i></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 0cm 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
</div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;"><span lang="CS"><br /></span><b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 10.0pt;">Obecný postup použití modelu</span></b></span></h2>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Jistě jste si řekli, že i když je tento nový model velmi hezký a funguje skvěle, tak je poměrně pracné si pokaždé upravovat a vytvářet novou tabulku. Na poprvé je dobré si to prostě zkusit a osahat, ale napříště už bychom rádi pouze nasypali data a dostali výsledky. Je tedy potřeba si postup zautomatizovat.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Vstupní data tohoto modelu, budeme označovat jako <b>schéma chmelovaru</b> – potřebujeme znát časy a množství chmelení ve specifických časech a také teplotní profil v závislosti na čase.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Náš postup si tedy musíme rozdělit na časové úseky, v kterých se děje (mění) něco důležitého. Je jedno, jestli je tento zajímavý děj přidání chmele nebo se „pouze“ změnila teplota. Každou změnu zaznamenáme do podrobné tabulky, jakou si ukážeme v následujícím příkladu. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Aby byl váš výpočet, co nejpřesnější, nesmíte zanedbat zanesení dostatku dat o změně teplot zejména v období, kdy hřejeme a chladíme.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS"></span><br />
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS">Pokud používáte hlávkový chmel, nezapomeňte využít korekci chmelení, jak jsme si ukázali v předchozím článku. V tomto článku ale všude uvažujeme častější pelety, a tudíž korekci nepotřebujeme. V programu v Excelu, který vám dále dávám k dispozici, je možno formu chmelu jednoduše volit. Připomeňme si ještě korekci z minulého článku:</span></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEia1RKP1CMMa7J1EXuWx14QTF_EDS8KweoZejTjblJILg3BRb4FNZjB3-2D3wq954TqS5CRwBRs726SK4h1iVipSO8srWHO2LM11DpdnyopeR4wbXuStMJsucqasPxxgMbXxzKcGAMacA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEia1RKP1CMMa7J1EXuWx14QTF_EDS8KweoZejTjblJILg3BRb4FNZjB3-2D3wq954TqS5CRwBRs726SK4h1iVipSO8srWHO2LM11DpdnyopeR4wbXuStMJsucqasPxxgMbXxzKcGAMacA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Příklad 4: Pro náš recept platí následující: objem mladiny po varu 20 L a bude to čtrnáctka.</span></b><br />
<b><span lang="CS" style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b> <b><span lang="CS">První chmel jsme použili jako FWH to znamená, že ještě než začal var. Na FWH jsme použili 15 g chmele o 10 % </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS">-látek a přidali jsme ho do díla, které mělo teplotu 70 °C.</span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Dílo jsme poté ohřívali a měřili teploty následovně. Za deset minut od přídavku chmele jsme dosáhli teploty 85 °C, za dalších deset minut 95 °C a za dalších deset minut jsme dosáhli varu 100 °C.<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Při dosažení varu jsme přidali další dávku chmele - tentokrát 10 g chmele o 8 % </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS">. Chmelovar jsme provedli 60 minutový a chmelili jsme dále 10 g 8 % </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS"> při 30 minutách a 10 g 12 % </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS"> při 5 minutách.<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Po ukončení chmelovaru jsme během 10 minut ochladili mladinu na 85 °C a přidali chmel do Whirlpoolu (30 g, 11 % </span></b><b><span lang="CS">α</span></b><b><span lang="CS">). Mladina nám pak 20 minut samovolně chladla na 75 °C a poté jsme ji rychle zchladili (během 10 min na 60 °C).<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS">Úkol: Odhadněte průběh koncentrací a konečného IBU pomocí nového modelu a pomocí Tinsethovy formule.<o:p></o:p></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS">Dříve než se ve všech údajích ztratíme, sestavíme si schéma chmelovaru:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm2v6H0IrmjA79iYj27_5zbpWB7ki7J8NIMHXQosCIKVFjT4WmdsKLCq5MnA4crkunMJI-aUhm8HFYwDdNSzrF9E5SW17kmJz6wIbkO1LVsprMaFB7-bBt7KhJuWjenwmvYvgX5NvWwA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm2v6H0IrmjA79iYj27_5zbpWB7ki7J8NIMHXQosCIKVFjT4WmdsKLCq5MnA4crkunMJI-aUhm8HFYwDdNSzrF9E5SW17kmJz6wIbkO1LVsprMaFB7-bBt7KhJuWjenwmvYvgX5NvWwA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Výpočet tady můžeme provést stejným způsobem, který jsme si ukázali v předchozích příkladech. Pro tento příklad už jsem však připravil obecný program v Excelu, který dokáže počítat a znázorňovat tuto metodu obecně, právě na základě zadání schéma chmelovaru. Tudíž si s ním můžete hrát a vyzkoušet ho. Nebudu vás tedy trápit složitým výpočtem ručně, ale vyzkoušejte si použití programu <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNYm1yV2tXWnJvWHM" target="_blank">ZDE</a>. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">My si teď diskutujme až výsledky.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-K0AUzd8wuto/WDS7P0fn88I/AAAAAAAACM0/Fe0BcvHbHSYJpkeFy7xCAAHF2NHvY4fJwCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-K0AUzd8wuto/WDS7P0fn88I/AAAAAAAACM0/Fe0BcvHbHSYJpkeFy7xCAAHF2NHvY4fJwCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div style="background: #FFC000; border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNoSpacing" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 10.0pt;"><span style="color: orange;">Diskuze výsledku a porovnání s programem BeerSmith</span></span></b></h2>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Je poměrně zajímavé porovnat výsledky s tím, co nám vypočítá například program BeerSmith pro stejné zadání. BeerSmith však počítá Whirlpool pouze nad 85 °C, to znamená, že z něj vlastně pro toto zadání nedostaneme nic navíc oproti našemu výpočtu z Tinsethova vzorce, protože chmel přidáváme až při 85 °C a pak nám dílo chladne. Nemáme to tedy jak v BeerSmithu odhadnout.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Jak jsme si ukázali, rychlost isomerizace velmi zásadně závisí na tom, jakou teplotu máme, tudíž pokud jako BeerSmith uvažujeme stejnou isomerizaci pro jakékoli provedení Whirlpoolu, nebo někde uděláme tlustou čáru a menší teploty už nepočítáme, dopouštíme se menší či větší chyby a hlavně se posuneme od rozumného odhadu spíše k věštění.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Ukažme si rychle ještě variaci tohoto příkladu, která nám lépe poslouží pro porovnání s výsledky BeerSmithu. Ten počítá totiž standardně s 20 minutovým Whirpoolem při teplotě nad 85 °C (v nové verzi 2.3 jdou nastavit i jiné délky). Ukažme si, jestli má smysl počítat Whirlpool takto jednoduše, prostě bez ohledu na konkrétní teplotu, a jestli pouze stačí říci, že se držíme nad 85 °C a šmitec… asi chápete, že to nestačí. Jinak bych se na to neptal, ale ukažme si to.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Nejprve si ale řekněme, že výsledek pro naše zadání z <b>BeerSmith 2.2 je 51 IBU a z BeerSmith 2.3 je 56 IBU</b> (za pomoc s těmito čertovskými nástroji děkuji Martinovi „Grádyšovi“ Březovi, protože já jsem si k nim nikdy cestu nenašel a asi nenajdu).<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Můžeme si teď pomoci úpravou schématu v mém programu a vypočítat IBU při různých teplotách Whirlpoolu. Změňme pouze teploty během přídavku chmele a před chlazením. Tzn. např. pro 95 °C Whirlpool se změní schéma Whirlpoolu na:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghzcWVtDKsmWfooi4UAIdXb3D3YGbt2u3vwqgG7RS27taW5_XDxnh60fAzGwoM0_5h3HINkMsAOABZ1sGdqh1hMpHTAKapA6-hXxWGGEucbjyoCIT_b4fiom3X2yxJmsb38JhKCa0X9Q/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghzcWVtDKsmWfooi4UAIdXb3D3YGbt2u3vwqgG7RS27taW5_XDxnh60fAzGwoM0_5h3HINkMsAOABZ1sGdqh1hMpHTAKapA6-hXxWGGEucbjyoCIT_b4fiom3X2yxJmsb38JhKCa0X9Q/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Zbytek schéma a zadání ponecháme stejné. Měníme tedy pouze teploty Whirlpoolu a chceme si ukázat výsledek při Whirlpoolu pro 95 °C, 90 °C, 85 °C, 75 °C a 65 °C. Výsledky můžete vidět shrnuty na následujícím grafu:<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-z27Kv3bs4A8/WDS7dVxEMfI/AAAAAAAACM4/xf_DOOnmQL4yk0Pa7a8EzORY1RTC23hMgCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-z27Kv3bs4A8/WDS7dVxEMfI/AAAAAAAACM4/xf_DOOnmQL4yk0Pa7a8EzORY1RTC23hMgCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Z výsledků na tomto grafu můžete snadno vidět, že BeerSmith nám dává poměrně dobrý odhad IBU pro teplotu Whirlpoolu 85-90 °C, což je poměrně dobré zjištění, protože znamená, že při teplotách na které je „stavěný“ docela dobře funguje. Problém je zejména pokud provedeme chmelení při vyšší nebo nižší teplotě, protože výsledky se liší i o 10 IBU, což už může být poměrně zásadní a znatelná změna. Pokud bychom tedy provedli Whirlpool při 95 °C tak z BeerSmith dostaneme asi o 11-16 IBU nižší IBU (v závislosti na verzi programu), než odpovídá odhadu na základě přesné teploty. Naopak pokud ho provedeme při 65 °C tak nám BeerSmith odhadne o 9-14 větší IBU, než teplotě odpovídá. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Rozdíl mezi 20 min Whirlpoolem při 75 °C a 95 °C je 25 IBU a to už je poměrně zásadní rozdíl pro hořkost piva, který není dobré zanedbat. Teplota má tedy naprosto zásadní vliv a BeerSmith to umí postihnout pouze pro použité teploty mezi 85-90 °C, na které je „stavěný“.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Z toho tedy plyne ta <b>nejzásadnější výhoda mého nového výpočtu – je naprosto univerzální</b>. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS">To znamená</span></b><span lang="CS"> – nemusíte se starat o to, jestli pro Váš postup zrovna BeerSmith umí nebo neumí počítat. <b>Prostě jednoduše zadáte teploty a časy, které dodržujete a dostanete kvalifikovaný rozumný odhad výsledného IBU</b>. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Můžete si snadno taky zkoušet a hrát s otázkami typu - no a co když? – už nemusíte věštit z křišťálové koule, ale snadno je vypočtete. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Má vliv FWH na hořkost, nebo je to jako bychom ho přidali při 60 min? Odpověď máte hned na dosah… a nemusíte zavádět nějaké předpoklady, nebo „pseudokorekční“ koeficienty.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Co víc k novému modelu říci? Myslím, že už jsem toho řekl dost, zbytek si už můžete vyzkoušet sami.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><i>Petr Novotný</i></span><br />
<span lang="CS"><i><br /></i></span>
<span lang="CS"><br /></span>
<span lang="CS"><span style="color: red;"><b>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:</b> </span>Vyskytl se oprávněný dotaz, <b>jaký objem a stupňovitost by se měly do modelu dosadit</b>. V článku jsem tuto informaci opomněl, protože mě to nenapadlo zvlášť vypíchnout. Jediný správný objem, který byste měli do výpočtu sázet je - <b>objem mladiny po schlazení včetně kalů a chmelového mláta</b>. Co se týče stupňovitosti dosazujte - <b>EPM = sílu vašeho piva</b>, odpovídá síle mladiny před zakvašením. Pak dosáhnete nejlepší přesnosti odhadu. Pokud vás zajímá proč jsou správně zrovna tyto údaje, čtěte dále pod tabulkou symbolů.*</span><br />
<span lang="CS"><i><br /></i></span>
<span lang="CS"><i><br /></i></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNYm1yV2tXWnJvWHM" target="_blank"><span style="font-size: large;">PROGRAM PRO VÝPOČET NOVOU METODIKOU KE STAŽENÍ ZDE</span></a><br />
<span style="font-size: large;"><br /></span> <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNWVJZNkRTRmZDTkE" target="_blank"><span style="font-size: large;"><span id="goog_1347146360"></span><span id="goog_1347146361"></span><span id="goog_1347146363"></span><span id="goog_1347146364"></span>MANUÁL K PROGRAMU ZDE</span></a><br />
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS"><b>Poněvadž je program nový, můžou se vyskytnout neočekávané komplikace. Veškeré problémy a připomínky mi prosím hlašte a já se postarám o nápravu. Případně poradím s tím, co děláte špatně.</b></span><br />
<span lang="CS"><b><br /></b></span> <span lang="CS"><b>V brzké době pravděpodobně možná zpracuji kompletní a detailní manuál, pokud na základě Vašich reakcí bude potřeba.</b></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidIPTPAkHzIEdOhsBeQaMYLrQ_9768rzBDlYTzj78Ya5p8jqo966RvxaSnC8NPof70eEr087f79l-nqHBaKbK-VlWUZZwAeHPgRzE0S8pftjd_AquZB363zxiYm_l2XMnzm3qidVvXXA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidIPTPAkHzIEdOhsBeQaMYLrQ_9768rzBDlYTzj78Ya5p8jqo966RvxaSnC8NPof70eEr087f79l-nqHBaKbK-VlWUZZwAeHPgRzE0S8pftjd_AquZB363zxiYm_l2XMnzm3qidVvXXA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br />
____________________________________________________<br />
<i>* Protože jsou reakce isomerizace a degradace reakcemi prvního řádu (nebo alespoň pseudoprvního), mají charakter pravděpodobnosti a nezávisí na tom, jak moc je látka koncentrovaná. Prostě proto, že k tomu, aby reakce proběhla, není potřeba, aby ta molekula potkala někoho dalšího. Vystačí si sama. Proto je výpočtu zcela jedno, jaký objem do něj dosadíte. Vždycky to dopadne tak, že celkové množtví molekul bude stejné. Lišit se ale bude koncentrace, která se odvíjí od toho, kolik těch molekul bude na litr, a tedy od toho, jaký objem jste zvolili. Můžeme to ale snadno přepočítat, nebo ještě lépe už od začátku počítáme s objemem, který nás zajímá. Nás zajímá IBU mladiny (piva) takže se potřebujeme dostat ke koncentraci, která odpovídá objemu, který nám reprezentuje naši poslední koncentraci. Tudíž nás to zajímá na objem mladiny po schlazení včetně kalů. Proč včetně kalů? No protože s kaly ztratíme část mladiny, kdybychom to tedy napočetli na objem bez kalů (v kvasné nádobě) tak vlastně říkáme, že se to zahustilo víc, než je pravda. Zanedbali bychom totiž ztrátu mladiny (a tak i hořkých látek) v kalech.</i><br />
<i><br /></i>
<i>Pokud tedy budeme počítat objem sladiny, tak si IBU podhodnotíme a spárvné bude vyšší. Pokud naopak zvolíme objem mladiny po odstranění kalů, tak IBU nadhodnotíme a správné bude nižší. To jak velkou chybu uděláme, bude záviset na tom, jak velký máme odpar a nebo ztráty do kalů. Proto chybu nedělejte a počítejte rovnou se správným objemem. ;-)</i><br />
<i><br /></i>
<i>Co se týče stupňovitosti, tak odpověd je skryta v rešerši z této série článků. Člen se sílou mladiny pochází ze ztráty do kalů (neovlivňuje tedy samotnou reakci), kolik se toho na kaly naadsorbuje závisí hlavně na tom, kolik kalů bude na konci a to zobrazujeme skrze sílu mladiny samozřejmě také na konci. Je tedy nesmysl průměrovat třeba sílu sladiny a mladiny a tu dosazovat. Neuděláte tím velkou chybu, protože rozdíl síly není velký a závislost není silná. Nicméně si opět nekomplikujte život a dosazujte sílu mladiny (tj. EPM).</i><br />
______________________________________________________<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Poděkování: Za testování programu a podnětné poznámky děkuji Martinu Urbanovi. Za revizi také děkuji Jirkovi Valovi, který vyladil některé mé pravopisné prohřešky. Oba byli cennou zpětnou vazbou ohledně tohoto seriálu, tak abych vychytal většinu nesrozmutelností a chybek dříve, než jsem to vypustil mezi všechny.</i></div>
<br />
<br /></div>
<div style="border-top: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 0cm 0cm 0cm;">
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 0cm 0cm 0cm; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS" style="color: windowtext; font-size: 18.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 20.0pt;">Literatura</span></b><b><span lang="CS" style="color: windowtext; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 20.0pt;"><o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-top-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 0cm 0cm 0cm; padding: 0cm;">
<b><span lang="CS" style="color: windowtext; font-size: 18.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 20.0pt;"><br /></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"> <!--[if supportFields]><b style='mso-bidi-font-weight:normal'><span lang=CS
style='font-size:16.0pt;mso-bidi-font-size:20.0pt;line-height:107%;font-family:
"Calibri",sans-serif;mso-fareast-font-family:Calibri;color:windowtext;
mso-ansi-language:CS;mso-fareast-language:ZH-CN;mso-bidi-language:HI'><span
style='mso-element:field-end'></span></span></b><![endif]--></span></div>
<div style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0cm 0cm 1.0pt 0cm;">
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<!--[if supportFields]><b
style='mso-bidi-font-weight:normal'><span lang=CS style='mso-bidi-font-size:
20.0pt;color:windowtext;mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN Mendeley Bibliography CSL_BIBLIOGRAPHY <span
style='mso-element:field-separator'></span></span></b><![endif]--><span style="mso-no-proof: yes;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[1]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>S. Kappler, M. Krahl, C. Geissinger, T. Becker, M. Krottenthaler, Degradation of Iso-α-Acids During Wort Boiling, J. Inst. Brew. 116 (2010) 332–338. doi:10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[2]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>T.H.H.S. Hellhammer, Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus, (2005) 4434–4439.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[3]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>B. Jaskula-Goiris, G. Aerts, L. De Cooman, Hop ??-acids isomerisation and utilisation: An experimental review, Cerevisia. 35 (2010) 57–70. doi:10.1016/j.cervis.2010.09.004.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[4]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>B.J.S. Hough, J.R. Hudson, Brewing Industry Research Foundation, Nature. 181 (1958) 810–810. doi:10.1038/181810c0.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[5]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>D.E. Briggs, C. a. Boulton, P. a. Brookes, R. Steven, Brewing: science and practice, 2004. doi:10.1002/jsfa.2344.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[6]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>B. Jaskula, P. Kafarski, G. Aerts, L. De Cooman, A kinetic study on the isomerization of hop α-acids, J. Agric. Food Chem. 56 (2008) 6408–6415. doi:10.1021/jf8004965.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[7]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>B. Jaskula, G. Aerts, L. De Cooman, Potential impact of medium characteristics on the isomerisation of hop α-acids in wort and buffer model systems, Food Chem. 123 (2010) 1219–1226. doi:10.1016/j.foodchem.2010.05.090.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<span style="mso-no-proof: yes;">[8]<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>MarkG.Malowicki, Hop Bitter Acid Isomerization and Degradation Kinetics in a Model Wort-Boiling System, (2004).<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span lang="CS"><br /></span></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com24tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-45488907020781947402016-11-23T05:44:00.000-08:002016-11-23T05:44:44.224-08:00Cesta hořkých látek 3. díl: Vývoj nového modelu<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">V prvním díle tohoto seriálu jsme si ukázali a diskutovali současný způsob výpočtu IBU, který používají domácí sládkové a také většina minipivovarů. Tento způsob je však velmi omezený ve své možnosti využití pro moderní metody chmelení jako jsou pozdní chmelení, FWH a např. chmelení do Whirlpoolu. V druhém díle seriálu jsme si poté ukázali současný stav pivovarských vědomostí v oblasti isomerizace </span><span lang="CS">α</span><span lang="CS">-hořkých látek a také jejich výtěžnosti.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Prvními dvěma díly jsem si tedy vytvořil pevnou půdu pod nohama, aby tento seriál vyvrcholil návrhem nového modelu a celé <b>metodiky odhadu IBU</b>, která bude – <b>univerzálnější, lépe popisující realitu a využitelná pro jakékoli myslitelné chmelení</b> (třeba i takové, s kterým teprve někdo přijde). <o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="color: windowtext; mso-ansi-language: CS;">Tento díl je tedy zlatým hřebem série. Protože jste již jistě nažhaveni jako já, pojďme se do toho pustit. Tento díl bude obsahovat poměrně hodně matematiky a je mi naprosto jasné, že mnoho z vás (možná spíš většina) s takovým přístupem nepřišla nikdy do kontaktu. Je však potřeba abych demonstroval můj postup vývoje modelu a přístupy, které jsem využil, aby bylo jasné, že metoda nespadla z nebe. Pokud se tedy s matematikou nebudete cítit komfortně, můžete směle přeskakovat vzorce a přečíst si pouze teorii. Schválně jsem si využití modelu a příklady schoval až do 4. dílu seriálu, kde už se s námi ke čtení mohou vrátit i ti, kterým se z následující matiky udělá zle…<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="color: windowtext; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACF0/d340dbGWRS4gm1MkqTFcamgEzBw0iwIOQCPcB/s1600/sch%25C3%25A9ma.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="382" src="https://3.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACF0/d340dbGWRS4gm1MkqTFcamgEzBw0iwIOQCPcB/s640/sch%25C3%25A9ma.png" width="640" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="color: windowtext; mso-ansi-language: CS;"></span></div>
<a name='more'></a><br />
<br />
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></h2>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></h2>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></h2>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></h2>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></h2>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></h2>
<h2>
<span style="color: orange;"><span style="font-size: 21.3333px;"> </span></span></h2>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16pt; line-height: 22.8267px;"><span style="color: orange;">Kinetický model isomerizace</span></span></b></h2>
<div>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16pt; line-height: 22.8267px;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS" style="color: windowtext; mso-ansi-language: CS;"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Základním stavebním kamenem nového modelu je přesnější model isomerizace α-hořkých látek na základě odborné literatury. Mnoha vědci bylo potvrzeno, že isomerace α-hořkých látek je reakcí prvního řádu </span><!--[if supportFields]><span lang=CS
style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:
yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ { "id"
: "ITEM-1", "itemData" : { "author" : [ {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Hellhammer", "given" : "T Homas H S",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" } ], "id" :
"ITEM-1", "issue" : "1", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2005" ] ] }, "page" :
"4434-4439", "title" : "Isomerization and Degradation
Kinetics of Hop (Humulus", "type" : "article-journal"
}, "uris" : [ "http://www.mendeley.com/documents/?uuid=e0de2f83-d1e2-4317-ac45-b8b55835b530"
] }, { "id" : "ITEM-2", "itemData" : {
"DOI" : "10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.", "author"
: [ { "dropping-particle" : "", "family" :
"Jaskula-Goiris", "given" : "Barbara",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Aerts", "given" :
"Guido", "non-dropping-particle" : "", "parse-names"
: false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Cerevisia", "id" :
"ITEM-2", "issue" : "3", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" :
"57-70", "title" : "Hop ??-acids isomerisation and
utilisation: An experimental review", "type" :
"article-journal", "volume" : "35" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[2,3]", "plainTextFormattedCitation" : "[2,3]",
"previouslyFormattedCitation" : "[2,3]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[2,3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Bohužel jak bylo prokázáno, vzniklé iso-α-hořké látky podléhají degradaci během varu, která je taktéž reakcí prvního řádu vzhledem k iso-látkám </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : {
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Hellhammer", "given" : "T Homas
H S", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issue" : "1",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2005" ] ] },
"page" : "4434-4439", "title" :
"Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus",
"type" : "article-journal" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=e0de2f83-d1e2-4317-ac45-b8b55835b530"
] }, { "id" : "ITEM-2", "itemData" : {
"DOI" : "10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Jaskula-Goiris", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Aerts", "given" : "Guido",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Cerevisia", "id" :
"ITEM-2", "issue" : "3", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" :
"57-70", "title" : "Hop ??-acids isomerisation and
utilisation: An experimental review", "type" :
"article-journal", "volume" : "35" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] }, { "id" : "ITEM-3", "itemData" : {
"DOI" : "10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x",
"ISSN" : "00469750", "abstract" : "A
detailed study on the degradation of iso-a-acids was conducted. Because of the
complexity of the wort matrix and interfering interactions during real wort
boiling, the investigation of degradation kinetics was performed in an aqueous
solution. Degradation was investigated as a function of time (0-90 min),
temperature (80-110\u00b0C), pH value (4-7), original gravity (10-18\u00b0P)
and ion content of the water (0-500 ppm Ca2+ and Mg2+). After 90 min of
boiling, over 20% of the dosed iso-a-acids could no longer be detected. A
strong dependence of degradation could be shown due to high temperature, low
pH, high original gravity and a high Mg2+ content. The cis:trans ratio and
co-iso-\u03b1-acid content did not change significantly. Losses of isohumulones
could be lowered by reducing the temperature and original gravity, as well as
by heightening the pH value. High amounts of Ca2+ and Mg2+ salts also led to an
increase in degradation products. Solutions to decrease degradation and thereby
possible improvements in sensory bitter quality are discussed.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Kappler", "given" : "S",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Krahl", "given" :
"M", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Geissinger", "given" : "C",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Becker", "given" :
"T", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Krottenthaler", "given" : "M",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" } ], "container-title" :
"Journal of the Institute of Brewing", "id" :
"ITEM-3", "issue" : "4", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" :
"332-338", "title" : "Degradation of Iso-\u03b1-Acids
During Wort Boiling", "type" : "article-journal",
"volume" : "116" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=2da28765-7ac2-40fe-9b7c-12755fd67800"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[1\u20133]", "plainTextFormattedCitation" :
"[1\u20133]", "previouslyFormattedCitation" :
"[1\u20133]" }, "properties" : { "noteIndex" : 0
}, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[1–3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Isomerizaci nám tedy vhodně popisuje následující chemická rovnice a kinetický model (soustava diferenciálních rovnic).</span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5K0Wv6JlxUOmLL8YwAQcrNupwVK4w21naleDvgO8Gh9P_UNmzIq6RV4yk4EgP6rjE34paARmr7gtlnOWZFodbfz_ZLEhiEY5-FfqvHnzMD0XreLRN2E7V-Z10mKrNyvnUdOBbbFI8Xg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5K0Wv6JlxUOmLL8YwAQcrNupwVK4w21naleDvgO8Gh9P_UNmzIq6RV4yk4EgP6rjE34paARmr7gtlnOWZFodbfz_ZLEhiEY5-FfqvHnzMD0XreLRN2E7V-Z10mKrNyvnUdOBbbFI8Xg/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS">Pokud uvažujeme konstantní teplotu, má systém analytické řešení, které lze získat vyřešením soustavy těchto diferenciálních rovnic následovně:<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-s5f7YF58URc/WDDbSI1aPzI/AAAAAAAACI0/WTKZJFEUqjI_DicBt5O9A_Xdr7SigW9EwCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-s5f7YF58URc/WDDbSI1aPzI/AAAAAAAACI0/WTKZJFEUqjI_DicBt5O9A_Xdr7SigW9EwCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-FhEX3kw44hM/WDDbd47WDMI/AAAAAAAACI4/DLt4NrVYrb8EF5kH-vwS_Mx9K2oES_KXQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-FhEX3kw44hM/WDDbd47WDMI/AAAAAAAACI4/DLt4NrVYrb8EF5kH-vwS_Mx9K2oES_KXQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Naším cílem je však model IBU, který zohledňuje změny teplot, tudíž neexistuje jednoduchý analytický vztah, který nám vyjádří koncentraci iso-α-hořkých látek z počátečních podmínek, protože rychlostní konstanty jsou závislé na teplotě (tudíž nejsou konstantní). Obecný tvar závislosti rychlostních konstant je vyjádřen Arheniovým vztahem následovně:</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-itBJMDm6zyg/WDDbsWKRIAI/AAAAAAAACI8/jV-yYI6apKkqXBbegO2-4482WwnTEmTRwCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-itBJMDm6zyg/WDDbsWKRIAI/AAAAAAAACI8/jV-yYI6apKkqXBbegO2-4482WwnTEmTRwCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS">Pro model potřebujeme tedy znát zejména aktivační energie reakcí, ty lze nalézt v literatuře </span><!--[if supportFields]><span lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span
style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION {
"citationItems" : [ { "id" : "ITEM-1",
"itemData" : { "abstract" :
"Solubilitylimitsofalpha-acids(humulonesfoundwithinthehopconeofthe
Humuluslupulusplant)werexperimentalymeasuredinapHbufered,aqueous solution,andfoundtobelimitedtoaproximately90pmatpH5.2.Therate
ofisomerizationofalphacidstoiso-alphacidswasthendeterminedacrosa
rangeoftemperatures(90to130\u00b0C)inordertocharacterizetherateatwhich
iso-alpha-acidsareformeduringketleboiling.Concentrationsofhumulonesand
iso-humuloneswerequantifiedbyhighpresureliquidchromatography(HPLC).
Theisomerizatiorireactionwasfoundtobefirstorder,withreactionratevarying
asafunctionoftemperature.Rateconstantswerexperimentalydeterminedas k1
(7.9x10h1)e158fortheisomerizationreactionofalpha-acidstoiso-alpha- acids,andk2
(4.1x1012)e\u00b04forthesubsequentdegradationofiso-alpha-
acidstouncharacterizedegradationproducts.Activationenergywascalculated
as98.6kJpermoleforisomerization,and108.0kJpermolefordegradation.
\ufffcLosesofiso-humulonestodegradationproductswerepronouncedforcasesin
whichboilingwascontinuedbeyondtwohalf-livesofalphaconcentration.Several
factorsknowntoafecthoputilizationweretheninvestigatedforpotentialimpact
onrateofisomerization.Ofthefactorstested(glucoseat10Plato,maltose
at10Plato,calciumat10pm,andpHrangingfrom4.8to6.0)nonewere
showntoafecttherateofproductionofiso-alphacids.WhilepHhadamarked
efectontheconcentrationsofalphacidsasmeasured,thediferencesmaybe
atributedtosolubilityisues(asthesolubilitylimitwasaproachedandexceded
withdecreasingpH)andidnotapeartoafecttherateofiso-alphaproduction.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "MarkG.Malowicki", "given" :
"", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2004" ] ] }, "title" :
"Hop Bitter Acid Isomerization and Degradation Kinetics in a Model
Wort-Boiling System", "type" : "article-journal" },
"uris" : [ "http://www.mendeley.com/documents/?uuid=ac294795-59d7-4673-a2c2-4fe3374b77bf"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[8]", "plainTextFormattedCitation" : "[8]",
"previouslyFormattedCitation" : "[8]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[8]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhW4gCnwOYtpFwAn3X5clIs7n7dFBUSjiiw7MGoQcISE0dQy5A7BfeeeIurBfhfOTTbuxjt-ry_dU_TOgQowIw7i_ZvUnz313OTtVSfQRolFyGdoGKdt108cltNE4z0QbwmWB7PkOF7LQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhW4gCnwOYtpFwAn3X5clIs7n7dFBUSjiiw7MGoQcISE0dQy5A7BfeeeIurBfhfOTTbuxjt-ry_dU_TOgQowIw7i_ZvUnz313OTtVSfQRolFyGdoGKdt108cltNE4z0QbwmWB7PkOF7LQ/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">V této práci však autoři vyhodnotili rychlostní konstanty a aktivační energie pro isomerizaci extraktu. Jak jsme si řekli už v předchozím článku, tak rychlost isomerizace je při použití pelet rychlejší, protože vegetativní materiál chmelu katalyzuje reakci. Rychlostní konstantu pro isomerizaci z pelet můžeme nalézt v publikaci </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Jaskula-Goiris", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Aerts", "given" : "Guido",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Cerevisia", "id" :
"ITEM-1", "issue" : "3", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" :
"57-70", "title" : "Hop ??-acids isomerisation and
utilisation: An experimental review", "type" :
"article-journal", "volume" : "35" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[3]", "plainTextFormattedCitation" : "[3]",
"previouslyFormattedCitation" : "[3]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Bohužel zde využili velice zvláštní systém fitování experimentálních dat, a tak nelze jejich data využít pro náš model přímo. </span><br />
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS">Je potřeba zmínit, že v tomto ohledu je bohužel zmiňovaná publikace velice vágní a troufám si říci neprofesionální, poněvadž je dobrým zvykem uvádět kinetické modely a jejich předpoklady. Zde pouze ignorovali precizní metodiku vyvinutou jejich kolegy </span><!--[if supportFields]><span lang=CS style='mso-ansi-language:
CS'><span style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:yes'></span>ADDIN
CSL_CITATION { "citationItems" : [ { "id" :
"ITEM-1", "itemData" : { "abstract" :
"Solubilitylimitsofalpha-acids(humulonesfoundwithinthehopconeofthe
Humuluslupulusplant)werexperimentalymeasuredinapHbufered,aqueous
solution,andfoundtobelimitedtoaproximately90pmatpH5.2.Therate
ofisomerizationofalphacidstoiso-alphacidswasthendeterminedacrosa
rangeoftemperatures(90to130\u00b0C)inordertocharacterizetherateatwhich
iso-alpha-acidsareformeduringketleboiling.Concentrationsofhumulonesand
iso-humuloneswerequantifiedbyhighpresureliquidchromatography(HPLC).
Theisomerizatiorireactionwasfoundtobefirstorder,withreactionratevarying asafunctionoftemperature.Rateconstantswerexperimentalydeterminedas
k1 (7.9x10h1)e158fortheisomerizationreactionofalpha-acidstoiso-alpha-
acids,andk2 (4.1x1012)e\u00b04forthesubsequentdegradationofiso-alpha-
acidstouncharacterizedegradationproducts.Activationenergywascalculated
as98.6kJpermoleforisomerization,and108.0kJpermolefordegradation.
\ufffcLosesofiso-humulonestodegradationproductswerepronouncedforcasesin
whichboilingwascontinuedbeyondtwohalf-livesofalphaconcentration.Several
factorsknowntoafecthoputilizationweretheninvestigatedforpotentialimpact
onrateofisomerization.Ofthefactorstested(glucoseat10Plato,maltose
at10Plato,calciumat10pm,andpHrangingfrom4.8to6.0)nonewere
showntoafecttherateofproductionofiso-alphacids.WhilepHhadamarked
efectontheconcentrationsofalphacidsasmeasured,thediferencesmaybe
atributedtosolubilityisues(asthesolubilitylimitwasaproachedandexceded
withdecreasingpH)andidnotapeartoafecttherateofiso-alphaproduction.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "MarkG.Malowicki", "given" :
"", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2004" ] ] }, "title" :
"Hop Bitter Acid Isomerization and Degradation Kinetics in a Model
Wort-Boiling System", "type" : "article-journal" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=ac294795-59d7-4673-a2c2-4fe3374b77bf"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[8]", "plainTextFormattedCitation" : "[8]",
"previouslyFormattedCitation" : "[8]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[8]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Naštěstí se mi podařilo dostat až k jejich primárním datům a data refitovat pro naši uvažovanou kinetiku. Musíme také doufat, že se přítomností vegetativního materiálu chmele příliš nemění hodnoty aktivačních energií, protože vyhodnocení přímo pro chmel nejsou v literatuře k dispozici. Výsledek refitování je tedy následující:</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVGmov4KR0Yo8ZEIk_jDSgmOyQMgWtfsB_EUjOyzcQG4c59-MkU_d7O8BNQZD9ah0cxRWtT4AVBeITpFXtHAln2yH14-tx0DBvZqzZGsiCNSY_ZK-CQUNiesoRRXa_QfYEVie-w73XBw/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVGmov4KR0Yo8ZEIk_jDSgmOyQMgWtfsB_EUjOyzcQG4c59-MkU_d7O8BNQZD9ah0cxRWtT4AVBeITpFXtHAln2yH14-tx0DBvZqzZGsiCNSY_ZK-CQUNiesoRRXa_QfYEVie-w73XBw/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Máme tedy k dispozici relevantní data pro závislost rychlostních konstant na teplotě, a tudíž můžeme řešit náš model pro různé teploty. Podívejme se tedy, jak vypadá taková reakce při různých teplotách na následujících grafech.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhV8sVRKzRXHMePJwd2GXXQ-QxUO4B-vbmQHH_XxiLN6ueNzx-KY1Qw-tNqkiLmfDtymEwwRodh5sSR62DYbj7eEiOJttZDBKhvsi9piuevBtyMoO99GLHxnv3C6vbhLk2YpWE_jlFYGg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhV8sVRKzRXHMePJwd2GXXQ-QxUO4B-vbmQHH_XxiLN6ueNzx-KY1Qw-tNqkiLmfDtymEwwRodh5sSR62DYbj7eEiOJttZDBKhvsi9piuevBtyMoO99GLHxnv3C6vbhLk2YpWE_jlFYGg/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Na grafech můžeme vidět průběhy koncentrací jednotlivých látek pro počáteční přídavek 100 mg/L α-hořkých látek. Je velmi dobře vidět, že pro 80 °C probíhají všechny reakce mnohem pomaleji, než při varu. Konkrétně se můžeme podívat na obsah iso-látek při 60 minutách varu. Je vidět, že při 100 °C je koncentrace téměř na maximální hodnotě a dosahuje přibližně 52 mg/L, zatímco při 80 °C je přibližně třetinová kolem 18 mg/L. Dobré je si také všimnout, že díky degradaci iso-látek nastává během varu okamžik, kdy je koncentrace nejvyšší a poté již pouze klesá, maximum při 100 °C nastává přibližně kolem 70 minut a delší var už vede k poklesu iso-látek, což je jedna z věcí, kterou starší metodika dle Tinsetha taktéž nepodchycuje. Teď se tedy ještě podíváme na koncentraci iso-látek, ale pro více teplot chmelení, abychom viděli právě vliv degradace pro různé teploty.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-uiTGFqIg2f8/WDDcpTjhb-I/AAAAAAAACJM/DoK5xb3zb-0cAt60U2BZYv2NqI4X1WChQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-uiTGFqIg2f8/WDDcpTjhb-I/AAAAAAAACJM/DoK5xb3zb-0cAt60U2BZYv2NqI4X1WChQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS">Na tomto grafu se krásně ukazuje, že to není tak jednoduché, jak uvažuje Tinsethova formule, ale po nějakém čase vždy začne koncentrace iso-α-látek klesat, a tudíž i ve výsledku bude klesat konečné IBU. Také je vidět, že při varu (100 °C) je maximální dosažitelná výtěžnost pouze lehce nad 50 %, a to ještě nepočítáme žádné úbytky na kaly a kvasnice.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Model, který rozumně zohledňuje vliv teploty na rychlost isomerizace tedy máme, teď je však potřeba upravit model dále na vliv kalů a kvasnic.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">Vliv hustoty mladiny – kalů bílkovin</span></span></b></h2>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Jak už jsme si řekli v minulém článku, tak bylo prokázáno, že reakce isomerizace nezávisí na hustotě mladiny. Hustota mladiny se promítá do výtěžnosti hořkých látek totiž spíše tak, že čím hustší je mladina tím více obsahuje kalů, na které se váží hořké látky.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Pro výpočet celkové výtěžnosti chmelu tedy využijeme obdobný tvar rovnice, jako jsme ukazovali u Tinsethovy formule:</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_-j_TV8_MnWIP6NQv3P9BulPv-5HLp5DSjVMsjBwt0sztiW5S26m3aixsmASl_OqmTqpcUAtlqdNX_gOHUPODS3DTvLFlXSU3iaw_r0wqoMCR1IoqtA2Mx0vP3ApI-YeRVFLpBa615Q/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_-j_TV8_MnWIP6NQv3P9BulPv-5HLp5DSjVMsjBwt0sztiW5S26m3aixsmASl_OqmTqpcUAtlqdNX_gOHUPODS3DTvLFlXSU3iaw_r0wqoMCR1IoqtA2Mx0vP3ApI-YeRVFLpBa615Q/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Koncentraci iso-α-hořkých látek c<sub>B</sub> už umíme vypočítat díky předchozímu výpočtu. Teď nám tedy chybí zjistit faktor kvasnic FK a faktor hustoty FH. Tyto členy nemusí být jednoduchá čísla - konstanty, ale mohou to být i funkce. Pojďme si tedy diskutovat, jaký tvar těchto členů očekáváme vzhledem k mechanismu dějů, které zde probíhají. Všimněte si, že až do této chvíle stavíme model na poměrně fundamentální úrovni, což má tu výhodu, že poté můžeme fitovat jakákoli experimentální data, protože nezanášíme nejistotu ryze empirických představ a také nám model nakonec nejen bude počítat, ale také nám může říci něco o konkrétních dílčích dějích. <o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Hlavním členem vlivu hustoty je adsorpce hořkých látek na kaly. Očekáváme tedy, že pokud nemáme žádné kaly (tzn. vaříme jen ve vodě), měla by být adsorpce rovna 0. Se vzrůstající koncentrací mladiny, nám vzrůstá i množství kalů, a tak by se měla zvyšovat adsorpce. Proto jsme člen právě zvolili ve formě 1-FH. FH je tedy funkcí koncentrace mladiny a veličiny, která popisuje adsorpci na kaly. Obecně také závisí adsorpce na koncentraci látek v roztoku, to zde však pro zjednodušení zanedbáme. Tvar funkce tedy předpokládáme následující:</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-rFb6nfFe1gI/WDDdN5Pz9FI/AAAAAAAACJY/hhkJtNr86zo1h4xVAxwMAyUeJFJPKilxgCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-rFb6nfFe1gI/WDDdN5Pz9FI/AAAAAAAACJY/hhkJtNr86zo1h4xVAxwMAyUeJFJPKilxgCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Stupně plato nám tedy slouží k popisu síly mladiny, s čímž souvisí množství bílkovin, a konstanta K nám slouží k popisu adsorpce na kaly. Je to vlastně rovnice přímky začínající v hodnotě 1 a klesající se sílou mladiny (směrnice K). Pokud bychom měli možnost vyjádřit množství sražených kalů, byl by to samozřejmě mnohem lepší parametr, avšak to záleží na tolika faktorech, že budeme těžko hledat lepší variantu, než tento tvar. Navíc jsme si v minulém článku ukázali experimentální data, kde bylo poměrně dobře vidět, že přímka tuto závislost popisuje velmi dobře </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x", "ISSN" :
"00469750", "abstract" : "A detailed study on the
degradation of iso-a-acids was conducted. Because of the complexity of the wort
matrix and interfering interactions during real wort boiling, the investigation
of degradation kinetics was performed in an aqueous solution. Degradation was
investigated as a function of time (0-90 min), temperature (80-110\u00b0C), pH
value (4-7), original gravity (10-18\u00b0P) and ion content of the water
(0-500 ppm Ca2+ and Mg2+). After 90 min of boiling, over 20% of the dosed
iso-a-acids could no longer be detected. A strong dependence of degradation
could be shown due to high temperature, low pH, high original gravity and a
high Mg2+ content. The cis:trans ratio and co-iso-\u03b1-acid content did not
change significantly. Losses of isohumulones could be lowered by reducing the
temperature and original gravity, as well as by heightening the pH value. High
amounts of Ca2+ and Mg2+ salts also led to an increase in degradation products.
Solutions to decrease degradation and thereby possible improvements in sensory
bitter quality are discussed.", "author" : [ {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Kappler", "given" : "S",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Krahl", "given" :
"M", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Geissinger", "given" : "C", "non-dropping-particle"
: "", "parse-names" : false, "suffix" :
"" }, { "dropping-particle" : "",
"family" : "Becker", "given" : "T",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Krottenthaler", "given"
: "M", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Journal of the Institute of Brewing",
"id" : "ITEM-1", "issue" : "4",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2010" ] ] },
"page" : "332-338", "title" : "Degradation
of Iso-\u03b1-Acids During Wort Boiling", "type" :
"article-journal", "volume" : "116" },
"uris" : [ "http://www.mendeley.com/documents/?uuid=2da28765-7ac2-40fe-9b7c-12755fd67800"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[1]", "plainTextFormattedCitation" : "[1]",
"previouslyFormattedCitation" : "[1]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[1]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. <o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Tvar funkce bychom tedy měli poměrně dobrý, otázka teď zní, kde vzít potřebnou konstantu K. V literatuře jsem bohužel nenašel ucelená a vhodná data, z kterých bych byl schopen vyhodnotit tuto závislost. Do doby, než budeme mít k dispozici vhodná data (a já doufám, že je naměřím) bude asi nejvhodnější těžit z toho, co máme a běžně používáme – Tinsethova formule. Tvar, který má Tinsethova formule pro závislost hustoty, jsme si již ukazovali v prvním článku:</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8S739AqXPzrPJVLf1Nsf35kh7eIvnYo2jZ1f3M9Fk2vx4iwOc0r_fygbX3rIpNUXQDAvf-Fym06tILNcBAc16wuwE7c0zgVmB6VZkgEmSWQJSDRz5q5s5iV_utvyE-Pk48Wm_rA8TlA/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8S739AqXPzrPJVLf1Nsf35kh7eIvnYo2jZ1f3M9Fk2vx4iwOc0r_fygbX3rIpNUXQDAvf-Fym06tILNcBAc16wuwE7c0zgVmB6VZkgEmSWQJSDRz5q5s5iV_utvyE-Pk48Wm_rA8TlA/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Mohlo by se tedy zdát, že máme vyřešeno a vezmeme rovnou tento tvar. Bylo by to možné, avšak hodí se zde ukázat na některé praktické důsledky volby takovéhoto tvaru rovnice. Jak jsme si řekli tak v Tinsethově formuli má člen obsahují čas základ ve zjednodušené chemické představě isomerizace, kde se neuvažuje degradace. Naproti tomu tento člen pro vliv hustoty, nemá absolutně žádný teoretický základ, tudíž byl pravděpodobně prostě zvolen, aby dobře fitoval data. Splňuje také podmínku toho, že je roven jedné pro čistou vodu (cokoliv na nultou je totiž 1). Podívejme se ale na tvar této funkce v následujícím grafu:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwz1VoU2-_JfvcUl2CnOfQGaKOE1rsgmhE5kWyL1GiJM8BC152Ko_VP9aQK3ehHtA6bRZ9Tq1r25qLhlrKbkcZubsbrX-rlvVKQqDerX4G5x0yGT4wbWDDJzk69QLm4FEGs1cwE6CNUQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwz1VoU2-_JfvcUl2CnOfQGaKOE1rsgmhE5kWyL1GiJM8BC152Ko_VP9aQK3ehHtA6bRZ9Tq1r25qLhlrKbkcZubsbrX-rlvVKQqDerX4G5x0yGT4wbWDDJzk69QLm4FEGs1cwE6CNUQ/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Funkce je sice prohnutá, ale tak málo, že v rámci chyby měření a odhadu není mezi přímkou a touto mocninnou funkcí de facto žádný rozdíl. Co to znamená? No, znamená to, že se tato funkce v Tinsethově formuli chová jako by byla něco víc, než ve skutečnosti je. Je to tedy krásná ukázka toho, co se stane, když bez dostatku teorie fitujete experimentální data a zvolíte tvar funkce jen tak od boku dle svého uvážení. Ano, na data se to „naroubuje“ velmi dobře, aby to fungovalo, ale nic kromě bince to navíc nepřinese </span><span lang="CS" style="font-family: "wingdings"; mso-ansi-language: CS; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span><span lang="CS">. Takže na závěr z toho plyne pouze to, že to co se Tinseth rozhodl popsat složitou mocninou funkcí, popisuje se stejnou přesností jednoduchá přímka, která má navíc ale oporu v teorii a literárních datech:<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-7paIbcyRyAg/WDDd0YmvBaI/AAAAAAAACJo/F7nISPp4j2sURPdjERQ9EAQtte9My7xkQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-7paIbcyRyAg/WDDd0YmvBaI/AAAAAAAACJo/F7nISPp4j2sURPdjERQ9EAQtte9My7xkQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">Vliv kvasinek</span></span></b></h2>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Z literární rešerše jsme v minulém článku zjistili, že ztráta hořkých látek během kvašení je přibližně 20-30 %, tudíž zde někde očekáváme naši hodnotu FK. Vzpomeňme na první článek, kde jsme si rozebrali Tinsethovu formuli a označili, že faktor FK zde je přibližně 0,6. Je vcelku jasné, že v Tinsethově formuli ve skutečnosti neodpovídá tomu, kolik procent se ztratí díky kvasinkám, protože na to je to příliš velké číslo. Ve skutečnosti totiž Tinseth touto konstantou musel dohnat to, že jeho uvažovaná kinetika má v principu až 100 % výtěžnost, což nemohl samozřejmě nikdy změřit, protože to díky degradaci není pravda. Jak jsme si již ukázali, tak maximální výtěžnost isomerizace je kolem 50-60 %. Tudíž FK v Tinsethově formuli zároveň obsahuje i jakousi korekci na maximální výtěžnost, kterou my teď nepotřebujeme, protože jsme se vydali cestou reálnějšího popisu kinetiky isomerace. Takže to je ta dobrá zpráva.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Opět zde bohužel platí to, že dokud nemáme k dispozici lepší než Tinsethova data, budeme se snažit vytvořit model tak, aby pro běžné podmínky dával na konec výsledky stejné jako Tinseth. Tudíž jsem faktor FK vyhodnotil pomocí refitování dat z Tinsethovy formule, tak aby na konci chmelovaru pro běžná rozmezí hustot vycházelo přibližně stejné IBU (+-2%). Porovnání refitovaného modelu a Tinsethovy formule můžete vidět na následujících grafech.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-JgQa-sHA20k/WDDeHk4k0-I/AAAAAAAACJs/RJzCh2EckJUYjTuwqgHf2_1DfRyu23kQQCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-JgQa-sHA20k/WDDeHk4k0-I/AAAAAAAACJs/RJzCh2EckJUYjTuwqgHf2_1DfRyu23kQQCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Z těchto dat jsem tedy vyhodnotil hodnotu FK=0,23. Pokud bychom to tedy označili za teoretickou hodnotu ztráty během kvašení, dostáváme se velmi blízko hodnotám z literatury, což značí, že náš model poměrně rozumně popisuje i skutečnou podstatu problému a fitování nemá pouze empirický smysl, ale také naznačuje ztráty látek v jednotlivých částech procesu. Dokud však nebudeme mít k dispozici vlastní podrobná data, nebudeme schopni z toho vyvodit silnější závěry.<o:p></o:p></span><br />
<span lang="CS"><br /></span>
<br />
<h2>
<span lang="CS" style="background-color: white; color: orange;">Vliv formy chmelu</span></h2>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<div style="text-align: justify;">
Chmelové hlávky dosahují menší výtěžnosti než chmelové pelety kvůli nižšímu kontaktnímu povrchu. Tinsethova formule byla získána z dat pro hlávkový chmel a pelety do ní zavádíme skrze empirický faktor F, který je pro pelety obvykle brán jako 1,1. To znamená, že pelety mají asi o 10 % větší výtěžnost než hlávky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V našem modelu jsme použili literární data pro isomerizaci pelet a následně jsem výsledky narouboval refitováním Tinsethovy formule pro pelety do konečného modelu. Zde tedy máme základní model právě pro pelety, a tudíž faktor F nepotřebujeme. Chmelení pomocí hlávek je dnes poměrně okrajové, a tak to dává větší smysl, než opačný přístup.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud ale použijete hlávky, tak nejlépe tuto skutečnost do nového modelu zakomponujete pomocí korekce při výpočtu dávky <span style="text-align: justify;">α-látek z chmelení. Abychom byli konzistentní s Tinsethovo formulí musíme zde použít převrácený korekční faktor 1/1,1=0,909. Počáteční efektivní koncentraci chmelení tedy vypočteme následovně:</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: justify;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-ZHUIWpCRfxs/WDSY1ObbWVI/AAAAAAAACMA/NezHLRMq2iU6VzzdvfcQe94Qcyt-qEgcACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-ZHUIWpCRfxs/WDSY1ObbWVI/AAAAAAAACMA/NezHLRMq2iU6VzzdvfcQe94Qcyt-qEgcACLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b><span lang="CS" style="font-size: 18.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 10.0pt;">Závěr<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Získali jsme tedy mnohem obecnější model pro výpočet výtěžnosti iso-α-hořkých látek, než je Tinsethova formule. Tento model bude možno v budoucnu využít i pro rozumné fitování experimentálních dat, které doufejme získám. Do té doby jsem však využil dostupných literárních dat a výsledků Tinsethovy formule, tak aby pro běžné použití během varu vykazoval nový model stejné výsledky jako dnes používaná Tinsethova formule, což je dobré i pro „zpětnou kompatibilitu“ tohoto modelu s běžně používanými výpočty. Výhodné je také to, že tento model má i poměrně solidní teoretický základ, a tudíž jeho členy skutečně říkají i něco o tom „jak to funguje“.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Pokud tedy model použijete pro běžný var a běžné doby setrvání chmele (<90 min), získáte vlastně stejné výsledky jako pro Tinsethovu formuli. Pokud však využijete např. velké množství pozdního chmelení a chmelení do Whirlpoolu, tak tento model vám poskytne relevantní výsledky, zatímco Tinsethova formule naprosto ztroskotá. Výhoda tohoto modelu je, že do něj stačí nasypat skutečné teploty a časy, při kterých je chmel v kapalině a dostaneme výsledek, který lze považovat za vysoce kvalifikovaný odhad a nemusíme využívat „věštících“ konstant, jak to v současnosti dělají výpočetní programy. Nevýhodou samozřejmě je, že nemáme jednoduchý vzorec jako u Tinsetha a pro měnící se teploty musíme výpočet provádět numericky. To je však pouze technická obtíž, kterou za vás někdo může vyřešit, nebo ji zvládnete vyřešit i sami, i když o tom možná ještě nevíte.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Abych mohl skutečně nazvat tento nový model jako vyvinutou metodiku, musíme si v příštím díle seriálu ukázat konkrétní využití a výpočetní postupy, které může použít běžný domácí sládek, nebo sládek malého pivovaru, který se rozhodne využívat moderních postupů chmelení. Slibuji vám, že jakkoli tento díl seriálu vypadal složitě, tak v dalším díle dostanete jasné a jednoduché pomůcky, které jsem pro tuto metodiku vytvořil v Excelu, aby byl výpočet pro každého skutečně hračka. Těšit se tak můžete na spoustu praktických příkladů a také program k výpočtu. Uvidíte, že výsledky jsou opravdu velmi hezké a názorné i pro naše pochopení chmelovaru.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Na konec tohoto dílu si ale ještě přehledně shrňme kompletní odvozený model z tohoto dílu seriálu o cestě hořkých látek…</span><span lang="CS" style="line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-font-size: 10.0pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpR8sASIMt1FD_i3CoODo8Y3gvPEYr3rjKAE1Z5TFbfZJZzYQw1Puw4ogwj2AuoYR0iehvPLiF9pOwTpC5f08ejtLU5sL7iPqO-vdrfKjkbBqI9Dmye5PdYsTVsFkyKokppe9DXVOn2A/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpR8sASIMt1FD_i3CoODo8Y3gvPEYr3rjKAE1Z5TFbfZJZzYQw1Puw4ogwj2AuoYR0iehvPLiF9pOwTpC5f08ejtLU5sL7iPqO-vdrfKjkbBqI9Dmye5PdYsTVsFkyKokppe9DXVOn2A/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><i>Petr Novotný</i></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-dfutNIpve4w/WDOiiHGRS3I/AAAAAAAACLw/PfZzhhQ1_DENyZ6grOnwtTl7K2XdXu_OwCLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://1.bp.blogspot.com/-dfutNIpve4w/WDOiiHGRS3I/AAAAAAAACLw/PfZzhhQ1_DENyZ6grOnwtTl7K2XdXu_OwCLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><span style="color: red;"><b>Zdroje</b></span></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<div style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0cm 0cm 1.0pt 0cm;">
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[1] S. Kappler, M. Krahl, C. Geissinger, T. Becker, M. Krottenthaler, Degradation of Iso-α-Acids During Wort Boiling, J. Inst. Brew. 116 (2010) 332–338. doi:10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[2] T.H.H.S. Hellhammer, Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus, (2005) 4434–4439.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[3] B. Jaskula-Goiris, G. Aerts, L. De Cooman, Hop ??-acids isomerisation and utilisation: An experimental review, Cerevisia. 35 (2010) 57–70. doi:10.1016/j.cervis.2010.09.004.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[4] B.J.S. Hough, J.R. Hudson, Brewing Industry Research Foundation, Nature. 181 (1958) 810–810. doi:10.1038/181810c0.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[5] D.E. Briggs, C. a. Boulton, P. a. Brookes, R. Steven, Brewing: science and practice, 2004. doi:10.1002/jsfa.2344.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[6] B. Jaskula, P. Kafarski, G. Aerts, L. De Cooman, A kinetic study on the isomerization of hop α-acids, J. Agric. Food Chem. 56 (2008) 6408–6415. doi:10.1021/jf8004965.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[7] B. Jaskula, G. Aerts, L. De Cooman, Potential impact of medium characteristics on the isomerisation of hop α-acids in wort and buffer model systems, Food Chem. 123 (2010) 1219–1226. doi:10.1016/j.foodchem.2010.05.090.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[8] MarkG.Malowicki, Hop Bitter Acid Isomerization and Degradation Kinetics in a Model Wort-Boiling System, (2004).<o:p></o:p></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-29526211557061883532016-11-19T14:59:00.001-08:002016-11-22T08:05:27.945-08:00Cesta hořkých látek 2. díl: Z chmelu až do piva - literární review<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Pokud chceme vytvořit jakýkoli rozumný, robustní a univerzální model pro odhad IBU, neměli bychom pouze ustrnout u dat a výsledků, ale je velmi důležité správně pochopit všechny děje, které cestu hořkých látek ovlivňují. Musíme se teď hluboko ponořit do detailů tohoto procesu a pokusit se najít odpověď na to, co se skutečně děje na molekulární úrovni. Poté budeme vědět, co a jak skutečně cestu chmelových látek ovlivňuje, a to bychom měli zohlednit ve funkčním modelu. V předchozím díle seriálu na toto téma jsem vám ukázal, jak lze odvodit Tinsethovu formuli a lehce naznačil její nedostatky. Dnes se tedy ponoříme ještě hlouběji do tohoto problému. Tentokrát prozatím bez matematiky, kterou si ušetříme až do dalších dílů seriálu, kde odhalím nový přístup k výpočtu IBU.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACF0/d340dbGWRS4gm1MkqTFcamgEzBw0iwIOQCPcB/s1600/sch%25C3%25A9ma.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="380" src="https://3.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACF0/d340dbGWRS4gm1MkqTFcamgEzBw0iwIOQCPcB/s640/sch%25C3%25A9ma.png" width="640" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">V této ilustraci jsem se snažil zachytit jednotlivé kroky při výrobě piva, které významně ovlivňují konečný obsah hořkých látek (IBU). Pojďme si je tedy blíže projít a vysvětlit si základní pojmy a důležité aspekty těchto kroků. Je dobré si uvědomit, že celková výtěžnost chmele přesahuje jen výjimečně 40 %, což znamená, že různými nežádoucími ději jsme připraveni nejméně o 60 % hořkých látek, které chmel obsahuje. Podívejme se tedy na následující graf, který přibližně znázorňuje kam a v jaké míře se hořké látky ztrácí. Jedná se pouze o přibližné hodnoty z knihy Pivovarství – Basařová, skutečné hodnoty se můžou výrazně lišit. Obecně je v literárních zdrojích uváděno, že cca 20-30 % hořkých látek zůstane nevyužito pro isomerizaci a skončí například v chmelovém mlátě, 20-30 % hořkých látek se naváže na bílkoviny vysrážené během chmelovaru a přibližně mezi 10-30 % látek se dále naváže na kvasinky, nebo je vyneseno v kalech do kvasné deky.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-1ZbCTC60Cgo/WDDVGQM00CI/AAAAAAAACIE/-8QX_yKLDkYIw9Vf0exuyEBRAx71EBMwACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="275" src="https://3.bp.blogspot.com/-1ZbCTC60Cgo/WDDVGQM00CI/AAAAAAAACIE/-8QX_yKLDkYIw9Vf0exuyEBRAx71EBMwACLcB/s320/o1.PNG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Trochu nelogicky si teď dovolím začít od diskuze ztrát během chlazení mladiny, protože děje při samotném chmelovaru jsou z našeho pohledu nejsložitější a také klíčovou částí, a tak si je schováme až nakonec.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS;"><span style="color: orange;">Chlazení mladiny</span></span></b></h2>
<div class="Standard">
<b><span lang="CS" style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></b></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Během chlazení mladiny dochází ke srážení bílkovin ve formě kalů, kde podle teploty srážení rozlišujeme na kaly horké a chladové (nebo také hrubé a jemné). Na tyto bílkoviny se navazuje nemalá část hořkých látek z tekutiny, které jsou tak ztraceny spolu s usazenými kaly (cca 20-30 %).<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Ztráta hořkých látek během tohoto procesu neoddiskutovatelně souvisí se sílou mladiny, což můžeme vidět například na níže uvedeném grafu, který jsem převzal z odborné literatury </span><!--[if supportFields]><span lang=CS
style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:
yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ { "id"
: "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x", "ISSN" :
"00469750", "abstract" : "A detailed study on the
degradation of iso-a-acids was conducted. Because of the complexity of the wort
matrix and interfering interactions during real wort boiling, the investigation
of degradation kinetics was performed in an aqueous solution. Degradation was
investigated as a function of time (0-90 min), temperature (80-110\u00b0C), pH
value (4-7), original gravity (10-18\u00b0P) and ion content of the water
(0-500 ppm Ca2+ and Mg2+). After 90 min of boiling, over 20% of the dosed
iso-a-acids could no longer be detected. A strong dependence of degradation
could be shown due to high temperature, low pH, high original gravity and a
high Mg2+ content. The cis:trans ratio and co-iso-\u03b1-acid content did not
change significantly. Losses of isohumulones could be lowered by reducing the
temperature and original gravity, as well as by heightening the pH value. High
amounts of Ca2+ and Mg2+ salts also led to an increase in degradation products.
Solutions to decrease degradation and thereby possible improvements in sensory
bitter quality are discussed.", "author" : [ {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Kappler", "given" : "S", "non-dropping-particle"
: "", "parse-names" : false, "suffix" :
"" }, { "dropping-particle" : "",
"family" : "Krahl", "given" : "M",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Geissinger", "given" :
"C", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Becker", "given" : "T",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Krottenthaler", "given"
: "M", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Journal of the Institute of Brewing",
"id" : "ITEM-1", "issue" : "4",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2010" ] ] },
"page" : "332-338", "title" : "Degradation
of Iso-\u03b1-Acids During Wort Boiling", "type" :
"article-journal", "volume" : "116" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=2da28765-7ac2-40fe-9b7c-12755fd67800"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[1]", "plainTextFormattedCitation" : "[1]",
"previouslyFormattedCitation" : "[1]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[1]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhfaNgRw_CiHOW8D_j8zOJbalQ6igRaXb_RsUIE46xJ3-zWHPjyNuc246caJSC5dgf9LXjWx2So3rUQoXL1h9-c5ebghXB4eeElsP-edHyYjqpP5DfjBeVfzpc9egd6XRIxtHkQyvJSQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="186" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhfaNgRw_CiHOW8D_j8zOJbalQ6igRaXb_RsUIE46xJ3-zWHPjyNuc246caJSC5dgf9LXjWx2So3rUQoXL1h9-c5ebghXB4eeElsP-edHyYjqpP5DfjBeVfzpc9egd6XRIxtHkQyvJSQ/s400/o1.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span style="text-align: justify;">Závislost to samozřejmě není nikterak překvapivá, poněvadž je zřejmé, že čím silnější dílo vaříme, tím více obsahuje mimo cukru také bílkovin, a tedy vznikne i více kalů, které pak naváží více hořkých látek.</span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Mnoha výzkumníky bylo potvrzeno, že samotná isomerace obvykle de facto nezávisí na koncentraci samotných cukrů v mladině (síle piva) </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : {
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Hellhammer", "given" : "T Homas
H S", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issue" : "1",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2005" ] ] },
"page" : "4434-4439", "title" :
"Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus",
"type" : "article-journal" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=e0de2f83-d1e2-4317-ac45-b8b55835b530"
] }, { "id" : "ITEM-2", "itemData" : {
"DOI" : "10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Jaskula-Goiris", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "", "parse-names"
: false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Aerts", "given" :
"Guido", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Cooman", "given" : "Luc",
"non-dropping-particle" : "De", "parse-names" :
false, "suffix" : "" } ], "container-title" :
"Cerevisia", "id" : "ITEM-2", "issue" :
"3", "issued" : { "date-parts" : [ [
"2010" ] ] }, "page" : "57-70", "title"
: "Hop ??-acids isomerisation and utilisation: An experimental
review", "type" : "article-journal",
"volume" : "35" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[2,3]", "plainTextFormattedCitation" : "[2,3]",
"previouslyFormattedCitation" : "[2,3]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[2,3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Je ale obecně známým faktem, že výtěžnost hořkých látek na síle piva závisí. Je tedy zřejmé, že úbytek hořkost v závislosti na síle piva je způsoben zejména vyšším obsahem bílkovin v silnější mladině. Zde je tedy možno hledat skutečný prapůvod faktoru výtěžnosti hořkých látek v závislosti na síle mladiny. Zde také mohou hrát roli ionty Ca<sup>2+</sup> a Mg<sup>2+</sup>, které podporují srážení kalů a tím zvyšují ztrátu hořkých látek.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">Kvašení piva</span></span></b></h2>
<div class="Standard">
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Během kvašení a zrání piva mohou hořké látky podléhat degradačním reakcím, avšak největší část je navázána na kvasničné buňky, případně vynesena s kaly do kvasničné deky.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Některé výzkumy naznačují, že dobře flokulující kvasinky absorbují hořké látky méně, i když je jich v díle stejné množství. Ne vždy se tento vliv ale podařilo prokázat. Mezi svrchními a spodními kvasnicemi není v rozsahu adsorpce hořkých látek žádný obecný rozdíl. Absorpce hořkých látek na kvasinky obvykle nepřesahuje cca 25-30 % </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1038/181810c0", "ISSN" : "0028-0836",
"author" : [ { "dropping-particle" : "", "family"
: "Hough", "given" : "By J S",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Hudson", "given" :
"J R", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Nature", "id" :
"ITEM-1", "issued" : { "date-parts" : [ [
"1958" ] ] }, "page" : "810-810",
"title" : "Brewing Industry Research Foundation",
"type" : "article-journal", "volume" :
"181" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=a4673119-3929-41c2-8429-4a01fbed3463"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[4]", "plainTextFormattedCitation" : "[4]",
"previouslyFormattedCitation" : "[4]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[4]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Dalo by se zde stejně jako u bílkovin očekávat, že ztráty hořkých látek porostou s počtem přítomných kvasinek. Více kvasinek vždy obsahují silnější piva, nejen kvůli větší zákvasné dávce, ale také kvůli většímu nárůstu buněk, poněvadž mají k dispozici více potravy. Každý kvasničný kmen se však může chovat trochu rozdílně a některé nevykazují na hustotě mladiny žádnou závislost, jiné naopak ano, jak je vidět z následujícího grafu </span><!--[if supportFields]><span lang=CS
style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:
yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ { "id"
: "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1038/181810c0", "ISSN" : "0028-0836",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Hough", "given" : "By J S",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Hudson", "given" :
"J R", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Nature", "id" :
"ITEM-1", "issued" : { "date-parts" : [ [
"1958" ] ] }, "page" : "810-810",
"title" : "Brewing Industry Research Foundation",
"type" : "article-journal", "volume" :
"181" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=a4673119-3929-41c2-8429-4a01fbed3463"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[4]", "plainTextFormattedCitation" : "[4]",
"previouslyFormattedCitation" : "[4]" }, "properties"
: { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[4]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.</span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-LqZnWUgCJ-E/WDDV2RZ3AXI/AAAAAAAACIM/yIAMcOrmlVE05A7TIfMk1HlYw4WP0OYIACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="296" src="https://1.bp.blogspot.com/-LqZnWUgCJ-E/WDDV2RZ3AXI/AAAAAAAACIM/yIAMcOrmlVE05A7TIfMk1HlYw4WP0OYIACLcB/s400/o1.PNG" width="400" /></a></div>
<h2>
<b><span lang="CS" style="font-size: 16pt; line-height: 107%;"><span style="color: orange;">Chmelovar</span></span></b></h2>
<div class="Standard">
<b><span lang="CS" style="color: red; font-size: 16.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></b></div>
<h3>
<b><span lang="CS">Rozpouštění</span></b></h3>
<div class="Standard">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Během chmelovaru dochází k nejdůležitějším dějům pro budoucí hořkost piva. Chmel obsahuje α-hořké látky, které jsou však v pivu jen málo rozpustné za běžné teploty (cca 100 mg/L). Pivo a mladina mají totiž mírně kyselé pH cca 5.2, které není pro rozpouštění těchto látek zcela vhodné. Při 100 °C je rozpustnost α-hořkých látek při pH 5 již cca 200-300 mg/L. Zároveň se také α-hořké látky mnohem více srážejí a později váží na kaly a kvasinky, tudíž znatelná množství neisomerizovaných α-hořkých látek můžeme nalézt pouze v pivech chmelených za studena </span><!--[if supportFields]><span lang=CS style='mso-ansi-language:
CS'><span style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:yes'></span>ADDIN
CSL_CITATION { "citationItems" : [ { "id" :
"ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1002/jsfa.2344", "ISBN" : "1855739062",
"ISSN" : "0022-5142", "PMID" :
"14510250", "abstract" : "Brewing is one of the oldest
and most complex technologies in food and beverage processing. Its success
depends on blending a sound understanding of the science involved with an
equally clear grasp of the practicalities of production. Brewing: Science and
Practice provides a comprehensive and authoritative guide to both aspects of
the subject. After an initial overview of the brewing process, the book reviews
malts, adjuncts, and enzymes. Chapters explain water, effluents, and wastes;
detail the science and technology of mashing, including grist preparation;
discuss hops and are followed by chapters on wort boiling, clarification, and
aeration. Additional chapters present information on yeast biology, metabolism,
and growth; fermentation, fermentation technologies, and beer maturation; and
native African beers. After a discussion of brewhouses, the authors consider a
number of safety and quality issues, including beer microbiology and the
chemical and physical properties of beer, which contribute to qualities such as
flavor. A final group of chapters cover packaging, storage, distribution, and
the retail handling of beer. Based on the authors' unrivaled experience in the
field, Brewing: Science and Practice will be a standard work for the
industry.", "author" : [ { "dropping-particle" :
"", "family" : "Briggs", "given" :
"Dennis E.", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Boulton", "given" : "Chris a.",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Brookes", "given" :
"Peter a.", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Steven", "given" : "Roger",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" } ], "container-title" :
"Journal of the Science of Food and Agriculture", "id" :
"ITEM-1", "issue" : "1", "issued" : { "date-parts"
: [ [ "2004" ] ] }, "number-of-pages" : "881",
"title" : "Brewing: science and practice", "type"
: "book", "volume" : "86" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=f3183e3f-1413-42bc-ab89-ea00949d0efa"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" : "[5]",
"plainTextFormattedCitation" : "[5]",
"previouslyFormattedCitation" : "[5]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[5]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Chmelové pelety jsou poměrně jemně namlety, a tak je kontaktní plocha mezi chmelem a kapalinou daleko větší, než u hlávkového chmele. Proto pelety dosahují obvykle větší celkové výtěžnosti hořkých látek. Měli bychom však spíše mluvit o tom, že isomerizace při použití hlávkového chmelu probíhá pomaleji (ne hůře), což je z hlediska mechanismu podstatný rozdíl.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Rozpouštění α-hořkých látek z chmelu předchází samotné isomerizaci. Hořké látky se musí dostat z relativně komplexní matrice chmelu. Jestliže je rozpouštění příliš pomalé může zpomalit isomerizační děje.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-0yVuEYaSTUk/WDDWO2q6ROI/AAAAAAAACIQ/ZXUHIpW37fkzCF-PHbqAWre_QodEF8ktACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://2.bp.blogspot.com/-0yVuEYaSTUk/WDDWO2q6ROI/AAAAAAAACIQ/ZXUHIpW37fkzCF-PHbqAWre_QodEF8ktACLcB/s400/o1.PNG" width="313" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div align="center" class="Standard">
<span lang="CS">Rozpustnost hořkých látek v závislosti na pH. Převzato z </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1002/jsfa.2344", "ISBN" : "1855739062",
"ISSN" : "0022-5142", "PMID" :
"14510250", "abstract" : "Brewing is one of the oldest
and most complex technologies in food and beverage processing. Its success
depends on blending a sound understanding of the science involved with an
equally clear grasp of the practicalities of production. Brewing: Science and
Practice provides a comprehensive and authoritative guide to both aspects of
the subject. After an initial overview of the brewing process, the book reviews
malts, adjuncts, and enzymes. Chapters explain water, effluents, and wastes;
detail the science and technology of mashing, including grist preparation;
discuss hops and are followed by chapters on wort boiling, clarification, and
aeration. Additional chapters present information on yeast biology, metabolism,
and growth; fermentation, fermentation technologies, and beer maturation; and
native African beers. After a discussion of brewhouses, the authors consider a
number of safety and quality issues, including beer microbiology and the
chemical and physical properties of beer, which contribute to qualities such as
flavor. A final group of chapters cover packaging, storage, distribution, and
the retail handling of beer. Based on the authors' unrivaled experience in the
field, Brewing: Science and Practice will be a standard work for the
industry.", "author" : [ { "dropping-particle" :
"", "family" : "Briggs", "given" :
"Dennis E.", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle"
: "", "family" : "Boulton", "given" :
"Chris a.", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Brookes", "given" : "Peter a.",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Steven", "given" :
"Roger", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Journal of the Science of Food and
Agriculture", "id" : "ITEM-1", "issue" :
"1", "issued" : { "date-parts" : [ [
"2004" ] ] }, "number-of-pages" : "881",
"title" : "Brewing: science and practice", "type"
: "book", "volume" : "86" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=f3183e3f-1413-42bc-ab89-ea00949d0efa"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[5]", "plainTextFormattedCitation" : "[5]",
"previouslyFormattedCitation" : "[5]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[5]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
</td></tr>
</tbody></table>
<h3>
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">Isomerizace</span></span></b></h3>
<div class="Standard">
<b><span lang="CS" style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Po rozpuštění α-hořkých látek v mladině nastává veledůležitá isomerizace hořkých látek, kdy chemickou reakcí vznikají iso-α-hořké látky, které jsou více rozpustné a nesrážejí se tolik jako jejich neisomerizované protějšky. Souhrnnou chemickou rovnici izomerizace můžete vidět na následujícím obrázku.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-C4Vw31hw3iY/WDDWei_m8wI/AAAAAAAACIU/IfK00mGzMsk6wEJ04aKraUq-0IkqNN0_ACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="125" src="https://2.bp.blogspot.com/-C4Vw31hw3iY/WDDWei_m8wI/AAAAAAAACIU/IfK00mGzMsk6wEJ04aKraUq-0IkqNN0_ACLcB/s400/o1.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="Standard">
<br /></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Isomerizace probíhá výrazně až za vyšší teploty > 70-80 °C, což je jeden z důvodů proč se chmelovar provádí varem (ne však jediný!). Množství vzniklých iso-α-hořkých látek má přímou souvislost s konečnou hořkostí piva. Jedním ze způsobů jak popsat isomerizaci jsme si již ukázali <a href="https://www.blogger.com/goog_1555248768">při odvození Tinsethovy formule. Tam jsme uvažovali jednoduchou reakci α</a></span><a href="https://www.blogger.com/goog_1555248768"><span lang="CS" style="font-family: "arial" , sans-serif; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-font-family: Arial;">→</span><i><span lang="CS">iso</span></i></a><span lang="CS"><a href="http://diversity-pivo.blogspot.com/2016/10/cesta-horkych-latek-1-dil-uvod.html" target="_blank">-α.</a><o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Ve skutečnosti není problém zdaleka tak jednoduchý, protože α-hořké látky nejsou pouze jedinou chemickou látkou. Nejvíce jsou zastoupeny humulon a kohumulon, ale chmel obsahuje ještě další α-hořké látky. Každá z těchto látek může vykazovat jinou rychlost isomerizace, což bylo dokázáno v literatuře </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "", "family"
: "Jaskula-Goiris", "given" : "Barbara",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Aerts", "given" :
"Guido", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" : "Cooman",
"given" : "Luc", "non-dropping-particle" :
"De", "parse-names" : false, "suffix" :
"" } ], "container-title" : "Cerevisia",
"id" : "ITEM-1", "issue" : "3",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2010" ] ] },
"page" : "57-70", "title" : "Hop ??-acids
isomerisation and utilisation: An experimental review", "type" :
"article-journal", "volume" : "35" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] }, { "id" : "ITEM-2", "itemData" : {
"DOI" : "10.1021/jf8004965", "ISBN" :
"0021-8561", "ISSN" : "00218561",
"PMID" : "18598038", "abstract" : "In this
article, a detailed study on hop alpha-acid isomerization kinetics is
presented. Because of the complex wort matrix and interfering interactions
occurring during real wort boiling (i.e., trub formation and
alpha-acids/iso-alpha-acids complexation), this investigation on alpha-acid
isomerization kinetics was performed in aqueous buffer solution as a function
of time (0-90 min) and heating temperature (80-100 degrees C). Rate constants
and activation energies for the formation of individual iso-alpha-acids were
determined. It was found that iso-alpha-acid formation follows first-order
kinetics and Arrhenius behavior. Differences in activation energies for the
formation of trans- and cis-isomers were noticed, the activation energy for the
formation of trans-iso-alpha-acids being approximately 9 kJmol (-1)
lower.", "author" : [ { "dropping-particle" :
"", "family" : "Jaskula", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "", "parse-names"
: false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Kafarski", "given" :
"Pawel", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Aerts", "given" : "Guido", "non-dropping-particle"
: "", "parse-names" : false, "suffix" :
"" }, { "dropping-particle" : "",
"family" : "Cooman", "given" : "Luc",
"non-dropping-particle" : "De", "parse-names" :
false, "suffix" : "" } ], "container-title" :
"Journal of Agricultural and Food Chemistry", "id" :
"ITEM-2", "issue" : "15", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2008" ] ] }, "page" :
"6408-6415", "title" : "A kinetic study on the isomerization
of hop \u03b1-acids", "type" : "article-journal",
"volume" : "56" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=11fa42ed-296c-4648-a858-c70165af5030"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[3,6]", "plainTextFormattedCitation" : "[3,6]",
"previouslyFormattedCitation" : "[3,6]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[3,6]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Z rozdílné rychlosti isomerizace pak plyne i rozdílné složení vzniklých <i>iso</i>-α-hořkých látek. Běžně však tyto vlivy neuvažujeme, protože z našeho pohledu je důležitá zejména souhrnná konverze všech α-hořkých látek. Co je však v literatuře prokázáno a je potřeba brát v úvahu je degradace hořkých látek </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : {
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Hellhammer", "given" : "T Homas
H S", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issue" : "1", "issued"
: { "date-parts" : [ [ "2005" ] ] }, "page" :
"4434-4439", "title" : "Isomerization and Degradation
Kinetics of Hop (Humulus", "type" : "article-journal"
}, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=e0de2f83-d1e2-4317-ac45-b8b55835b530"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" : "[2]",
"plainTextFormattedCitation" : "[2]",
"previouslyFormattedCitation" : "[2]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[2]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Neplatí totiž, že by všechny α-hořké látky, které zreagují, byly nakonec nalezeny ve formě <i>iso</i>-α-hořkých látek. Probíhá totiž ještě degradace, která znemožňuje 100% konverzi na <i>iso</i>-látky. To znamená, že i kdybychom nadobro omezili veškeré ztráty látek, které jsme si dříve popsali, tak nikdy, ani kdybychom chmel vařili ve vodě a nekonečně dlouho, nedosáhneme 100 % výtěžnosti. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Kdybychom vařili mladinu velmi dlouho, tak vlivem degradace <i>iso</i>-látek nakonec nebudeme mít v mladině žádné <i>iso</i>-α-hořké látky. Zejména pokud je dodržován delší než 90 min chmelovar, projeví se degradace již na poklesu koncentrace <i>iso</i>-látek. Neznamená to však, že by degradace neprobíhala dříve </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : {
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Hellhammer", "given" : "T Homas
H S", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issue" : "1",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2005" ] ] },
"page" : "4434-4439", "title" :
"Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus",
"type" : "article-journal" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=e0de2f83-d1e2-4317-ac45-b8b55835b530"
] }, { "id" : "ITEM-2", "itemData" : {
"DOI" : "10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x",
"ISSN" : "00469750", "abstract" : "A
detailed study on the degradation of iso-a-acids was conducted. Because of the
complexity of the wort matrix and interfering interactions during real wort
boiling, the investigation of degradation kinetics was performed in an aqueous
solution. Degradation was investigated as a function of time (0-90 min),
temperature (80-110\u00b0C), pH value (4-7), original gravity (10-18\u00b0P)
and ion content of the water (0-500 ppm Ca2+ and Mg2+). After 90 min of
boiling, over 20% of the dosed iso-a-acids could no longer be detected. A
strong dependence of degradation could be shown due to high temperature, low
pH, high original gravity and a high Mg2+ content. The cis:trans ratio and
co-iso-\u03b1-acid content did not change significantly. Losses of isohumulones
could be lowered by reducing the temperature and original gravity, as well as
by heightening the pH value. High amounts of Ca2+ and Mg2+ salts also led to an
increase in degradation products. Solutions to decrease degradation and thereby
possible improvements in sensory bitter quality are discussed.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Kappler", "given" : "S",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Krahl", "given" :
"M", "non-dropping-particle" : "", "parse-names"
: false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Geissinger", "given" :
"C", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Becker", "given" : "T", "non-dropping-particle"
: "", "parse-names" : false, "suffix" :
"" }, { "dropping-particle" : "",
"family" : "Krottenthaler", "given" :
"M", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Journal of the Institute of Brewing",
"id" : "ITEM-2", "issue" : "4",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2010" ] ] },
"page" : "332-338", "title" : "Degradation
of Iso-\u03b1-Acids During Wort Boiling", "type" :
"article-journal", "volume" : "116" },
"uris" : [ "http://www.mendeley.com/documents/?uuid=2da28765-7ac2-40fe-9b7c-12755fd67800"
] }, { "id" : "ITEM-3", "itemData" : {
"DOI" : "10.1016/j.foodchem.2010.05.090", "ISBN"
: "0308-8146", "ISSN" : "03088146",
"abstract" : "Many brewing variables, e.g., pH, boiling time,
temperature, and the presence of metal catalysts, are essential in view of the
isomerisation of hop \u03b1-acids into iso-\u03b1-acids. In this work, a
comparative study on the impact of several selected factors on \u03b1-acids
isomerisation was performed in both buffer model solutions and wort, in order
to find out enhanced boiling conditions for higher isomerisation
yields.Increase of the pH of the reaction mixture has a positive effect on the
isomerisation yield, in particular in wort, whereas wort gravity only becomes a
limiting factor for \u03b1-acids conversion at high extract levels. Of the
metal catalysts tested, in particular Mg2+, Al3+, and especially Fe3+ showed to
have a pronounced positive impact on iso-\u03b1-acids formation in wort.
However, due to precipitation phenomena, this effect was not observed for Al3+
and Fe3+ in the aqueous buffer model system. Neither the presence of glucose or
polyphenols, nor ionic strength seem to exert any influence on \u03b1-acids
conversion. \u00a9 2010 Elsevier Ltd.", "author" : [ { "dropping-particle"
: "", "family" : "Jaskula", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Aerts", "given" : "Guido",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Food Chemistry", "id" :
"ITEM-3", "issue" : "4", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" :
"1219-1226", "title" : "Potential impact of medium
characteristics on the isomerisation of hop \u03b1-acids in wort and buffer
model systems", "type" : "article-journal",
"volume" : "123" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=886fe912-f7cc-4257-83b3-a3446eff8fc9"
] }, { "id" : "ITEM-4", "itemData" : {
"DOI" : "10.1021/jf8004965", "ISBN" :
"0021-8561", "ISSN" : "00218561",
"PMID" : "18598038", "abstract" : "In this
article, a detailed study on hop alpha-acid isomerization kinetics is
presented. Because of the complex wort matrix and interfering interactions
occurring during real wort boiling (i.e., trub formation and
alpha-acids/iso-alpha-acids complexation), this investigation on alpha-acid
isomerization kinetics was performed in aqueous buffer solution as a function
of time (0-90 min) and heating temperature (80-100 degrees C). Rate constants
and activation energies for the formation of individual iso-alpha-acids were
determined. It was found that iso-alpha-acid formation follows first-order
kinetics and Arrhenius behavior. Differences in activation energies for the
formation of trans- and cis-isomers were noticed, the activation energy for the
formation of trans-iso-alpha-acids being approximately 9 kJmol (-1) lower.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Jaskula", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Kafarski", "given" : "Pawel",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Aerts", "given" :
"Guido", "non-dropping-particle" : "", "parse-names"
: false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Journal of Agricultural and Food
Chemistry", "id" : "ITEM-4", "issue" : "15",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2008" ] ] },
"page" : "6408-6415", "title" : "A kinetic
study on the isomerization of hop \u03b1-acids", "type" :
"article-journal", "volume" : "56" },
"uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=11fa42ed-296c-4648-a858-c70165af5030"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[1,2,6,7]", "plainTextFormattedCitation" :
"[1,2,6,7]", "previouslyFormattedCitation" :
"[1,2,6,7]" }, "properties" : { "noteIndex" : 0
}, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[1,2,6,7]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Tinsethova formule však degradaci látek neuvažuje, tudíž se pro delší doby chmelovaru můžeme dostat do problémů s přesností vzorce.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Pokud se bavíme o kinetice isomerizace (jak rychle probíhá), potřebujeme znát kinetický model a rychlostní konstanty. Tato data se vyhodnocují experimentálně. Vynikající inženýrský přístup zvolili například Malowicky a Hellhamer </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : {
"abstract" :
"Solubilitylimitsofalpha-acids(humulonesfoundwithinthehopconeofthe
Humuluslupulusplant)werexperimentalymeasuredinapHbufered,aqueous
solution,andfoundtobelimitedtoaproximately90pmatpH5.2.Therate
ofisomerizationofalphacidstoiso-alphacidswasthendeterminedacrosa
rangeoftemperatures(90to130\u00b0C)inordertocharacterizetherateatwhich
iso-alpha-acidsareformeduringketleboiling.Concentrationsofhumulonesand
iso-humuloneswerequantifiedbyhighpresureliquidchromatography(HPLC).
Theisomerizatiorireactionwasfoundtobefirstorder,withreactionratevarying
asafunctionoftemperature.Rateconstantswerexperimentalydeterminedas k1 (7.9x10h1)e158fortheisomerizationreactionofalpha-acidstoiso-alpha-
acids,andk2 (4.1x1012)e\u00b04forthesubsequentdegradationofiso-alpha-
acidstouncharacterizedegradationproducts.Activationenergywascalculated
as98.6kJpermoleforisomerization,and108.0kJpermolefordegradation.
\ufffcLosesofiso-humulonestodegradationproductswerepronouncedforcasesin
whichboilingwascontinuedbeyondtwohalf-livesofalphaconcentration.Several
factorsknowntoafecthoputilizationweretheninvestigatedforpotentialimpact
onrateofisomerization.Ofthefactorstested(glucoseat10Plato,maltose
at10Plato,calciumat10pm,andpHrangingfrom4.8to6.0)nonewere
showntoafecttherateofproductionofiso-alphacids.WhilepHhadamarked
efectontheconcentrationsofalphacidsasmeasured,thediferencesmaybe
atributedtosolubilityisues(asthesolubilitylimitwasaproachedandexceded
withdecreasingpH)andidnotapeartoafecttherateofiso-alphaproduction.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "MarkG.Malowicki", "given" :
"", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-1", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2004" ] ] }, "title" :
"Hop Bitter Acid Isomerization and Degradation Kinetics in a Model
Wort-Boiling System", "type" : "article-journal" },
"uris" : [ "http://www.mendeley.com/documents/?uuid=ac294795-59d7-4673-a2c2-4fe3374b77bf"
] }, { "id" : "ITEM-2", "itemData" : {
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Hellhammer", "given" : "T Homas
H S", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"id" : "ITEM-2", "issue" : "1",
"issued" : { "date-parts" : [ [ "2005" ] ] },
"page" : "4434-4439", "title" :
"Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus",
"type" : "article-journal" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=e0de2f83-d1e2-4317-ac45-b8b55835b530"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[2,8]", "plainTextFormattedCitation" : "[2,8]",
"previouslyFormattedCitation" : "[2,8]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[2,8]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Ti publikovali data na modelovém systému varu s chmelovým extraktem, který eliminuje možné vlivy rozpouštění látek z chmele. Pokusy prováděli v pufru o různém pH odpovídající reálným podmínkám díla a testovali také vliv cukrů a iontů na reakci. Jejich výsledný kinetický model uvažuje isomerizaci následovanou degradací a velmi dobře popisuje experimentální data, jak je vidět z následujícího grafu:<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1PJwPKU1icNmS90FO_vnA9pEUF37px0dsNlM77JWqcjQgfGz49UhqfsQlu2XRkquFnAkwkH0czNYvUzNxBTByH-rmiVODSXiOnyXLVWKbIn05jo5IEbeUT58Ys0j9-BQ9im8uoND3Mg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1PJwPKU1icNmS90FO_vnA9pEUF37px0dsNlM77JWqcjQgfGz49UhqfsQlu2XRkquFnAkwkH0czNYvUzNxBTByH-rmiVODSXiOnyXLVWKbIn05jo5IEbeUT58Ys0j9-BQ9im8uoND3Mg/s400/o1.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Jejich práce je pro nás v této oblasti značným přínosem. Také dokonce vyhodnotili závislost rychlosti reakce na teplotě, což jsou právě ta data, které potřebujeme pro vývoj lepšího modelu predikce IBU. O těchto údajích se však zmíním více až v následujícím díle seriálu, kdy odvodíme obecný model a novou metodiku výpočtu IBU. Prozatím pouze zmíníme, že stejní vědci, jak už jsem předesílal, potvrdili také, že isomerizace nezávisí na přítomnosti cukrů a ve zkoumané oblasti příliš ani na pH. Tím předeslali i obecnou validitu jejich dat pro skutečné dílo. Při použití chmelových pelet by se však dalo předpokládat, že isomerizace bude bržděná ještě nutným rozpouštěním, tudíž je potřebné získat data pro rychlost isomerizace při použití chmelových pelet.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Mnohé jejich závěry byly potvrzeny a rozvedeny dalšími výzkumníky </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Jaskula-Goiris", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Aerts", "given" : "Guido",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Cerevisia", "id" :
"ITEM-1", "issue" : "3", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" : "57-70",
"title" : "Hop ??-acids isomerisation and utilisation: An
experimental review", "type" : "article-journal",
"volume" : "35" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[3]", "plainTextFormattedCitation" : "[3]",
"previouslyFormattedCitation" : "[3]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">. Jak se ukázalo rychlost isomerizace je dokonce pro pelety rychlejší než pro extrakt (Brew B), takže přesně naopak, než by se jednoduše dalo předpokládat. Je tedy pravděpodobné, že vegetativní materiál chmelu katalyzuje (urychluje) isomerizaci. Urychlení totiž nastalo i pro extrakt při přídavku chmelového mláta (Brew C z předchozí tabulky) </span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-begin;
mso-field-lock:yes'></span>ADDIN CSL_CITATION { "citationItems" : [ {
"id" : "ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" :
"1373-7163", "ISSN" : "13737163",
"abstract" : "This paper gives an overview of the research
performed at KaHo Sint-Lieven in relation to hop ??-acids isomerisation
kinetics, utilisation, and beer bitterness stability. It is the intention to
present an extensive experimental review on ??-acids isomerisation in both wort
and buffer model solutions, and to provide a clear insight into important
developments and recent findings related to this intriguing topic. In addition,
hop utilisation and beer bitterness stability are evaluated as a function of
current hopping technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.",
"author" : [ { "dropping-particle" : "",
"family" : "Jaskula-Goiris", "given" :
"Barbara", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Aerts", "given" : "Guido",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Cooman", "given" :
"Luc", "non-dropping-particle" : "De",
"parse-names" : false, "suffix" : "" } ],
"container-title" : "Cerevisia", "id" :
"ITEM-1", "issue" : "3", "issued" : {
"date-parts" : [ [ "2010" ] ] }, "page" :
"57-70", "title" : "Hop ??-acids isomerisation and
utilisation: An experimental review", "type" :
"article-journal", "volume" : "35" },
"uris" : [ "http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[3]", "plainTextFormattedCitation" : "[3]",
"previouslyFormattedCitation" : "[3]" },
"properties" : { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG3ZkrUY4JFB4KA4cRX0DeSf13vgMmaPMiOggeLthUtJUf7jYjxgQQRXooaFNOF12zkP9YoNTgTPJ-Vqom39twgy0-N1cGpomakBrM0hf36qxYcMWWBLIMETqd0Ee-6Yh9mTxfARR1Ig/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="125" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG3ZkrUY4JFB4KA4cRX0DeSf13vgMmaPMiOggeLthUtJUf7jYjxgQQRXooaFNOF12zkP9YoNTgTPJ-Vqom39twgy0-N1cGpomakBrM0hf36qxYcMWWBLIMETqd0Ee-6Yh9mTxfARR1Ig/s400/o1.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">Isomerizaci α-hořkých látek může také omezovat jejich nízká rozpustnost, proto může být závislá na množství přidaného chmelu. Stejní vědci však až do koncentrace 240 mg/L α-hořkých látek nepozorovali žádný vliv, což pokryje většinu z případů, s kterými se pivovarník setkává. Vyšší koncentrace už nebyly měřeny </span><!--[if supportFields]><span lang=CS style='mso-ansi-language:
CS'><span style='mso-element:field-begin;mso-field-lock:yes'></span>ADDIN
CSL_CITATION { "citationItems" : [ { "id" :
"ITEM-1", "itemData" : { "DOI" :
"10.1016/j.cervis.2010.09.004", "ISBN" : "1373-7163",
"ISSN" : "13737163", "abstract" : "This
paper gives an overview of the research performed at KaHo Sint-Lieven in
relation to hop ??-acids isomerisation kinetics, utilisation, and beer
bitterness stability. It is the intention to present an extensive experimental
review on ??-acids isomerisation in both wort and buffer model solutions, and
to provide a clear insight into important developments and recent findings
related to this intriguing topic. In addition, hop utilisation and beer
bitterness stability are evaluated as a function of current hopping
technologies. ?? 2010 Published by Elsevier B.V.", "author" : [
{ "dropping-particle" : "", "family" :
"Jaskula-Goiris", "given" : "Barbara",
"non-dropping-particle" : "", "parse-names" :
false, "suffix" : "" }, { "dropping-particle" :
"", "family" : "Aerts", "given" :
"Guido", "non-dropping-particle" : "",
"parse-names" : false, "suffix" : "" }, {
"dropping-particle" : "", "family" :
"Cooman", "given" : "Luc",
"non-dropping-particle" : "De", "parse-names" :
false, "suffix" : "" } ], "container-title" :
"Cerevisia", "id" : "ITEM-1", "issue" :
"3", "issued" : { "date-parts" : [ [
"2010" ] ] }, "page" : "57-70", "title"
: "Hop ??-acids isomerisation and utilisation: An experimental
review", "type" : "article-journal",
"volume" : "35" }, "uris" : [
"http://www.mendeley.com/documents/?uuid=4a744718-a612-429d-9c20-2e128b109135"
] } ], "mendeley" : { "formattedCitation" :
"[3]", "plainTextFormattedCitation" : "[3]",
"previouslyFormattedCitation" : "[3]" }, "properties"
: { "noteIndex" : 0 }, "schema" :
"https://github.com/citation-style-language/schema/raw/master/csl-citation.json"
}<span style='mso-element:field-separator'></span></span><![endif]--><span lang="CS">[3]</span><!--[if supportFields]><span
lang=CS style='mso-ansi-language:CS'><span style='mso-element:field-end'></span></span><![endif]--><span lang="CS">.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<h2>
<b><span lang="CS"><span style="color: orange;">Závěr</span></span></b></h2>
<div class="Standard">
<b><span lang="CS"><br /></span></b></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"> </span></div>
<div class="Standard" style="text-align: justify;">
<span lang="CS">V tomto článku jsme si shrnuli současné pivovarské vědecké znalosti mapující cestu hořkých látek od chmelu až do piva. Zachytili jsme tedy tzv. „state of the art“ této oblasti. Víme, kde všude se nám látky ztrácejí a co limituje naši výtěžnost. Nejdůležitější však je, že je možno v literatuře nalézt dostatečné množství kinetických dat isomerizace α-hořkých látek, což nám umožní vytvořit vylepšenou metodiku odhadu IBU piva. V dalším článku bude tedy tento smělý cíl završen a nakonec celé série budu demonstrovat možnosti, které využití současných vědeckých znalostí o chmelovaru přináší. Odvozená metoda by měla přinést zlepšení přesnosti odhadu zejména pro nové nekonvenční techniky chmelení, jako je pozdní chmelení a chmelení do Whirlpoolu a případně First Wort Hop.<o:p></o:p></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><i>Petr Novotný</i></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS"><i>Poděkování: za jazykovou revizi a revizi srozimetelnosti děkuji pokusným králíkům - Jirkovi Valovi a Martinovi Urbanovi.</i></span><br />
<span lang="CS"><br /></span> <span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><b><span style="color: red; font-size: large;">Zdroje </span></b></span></div>
<div class="Standard">
<br /></div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"></span></div>
<div style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0cm 0cm 1.0pt 0cm;">
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[1] S. Kappler, M. Krahl, C. Geissinger, T. Becker, M. Krottenthaler, Degradation of Iso-α-Acids During Wort Boiling, J. Inst. Brew. 116 (2010) 332–338. doi:10.1002/j.2050-0416.2010.tb00783.x.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[2] T.H.H.S. Hellhammer, Isomerization and Degradation Kinetics of Hop (Humulus, (2005) 4434–4439.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[3] B. Jaskula-Goiris, G. Aerts, L. De Cooman, Hop -acids isomerisation and utilisation: An experimental review, Cerevisia. 35 (2010) 57–70. doi:10.1016/j.cervis.2010.09.004.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[4] B.J.S. Hough, J.R. Hudson, Brewing Industry Research Foundation, Nature. 181 (1958) 810–810. doi:10.1038/181810c0.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[5] D.E. Briggs, C. a. Boulton, P. a. Brookes, R. Steven, Brewing: science and practice, 2004. doi:10.1002/jsfa.2344.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[6] B. Jaskula, P. Kafarski, G. Aerts, L. De Cooman, A kinetic study on the isomerization of hop α-acids, J. Agric. Food Chem. 56 (2008) 6408–6415. doi:10.1021/jf8004965.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[7] B. Jaskula, G. Aerts, L. De Cooman, Potential impact of medium characteristics on the isomerisation of hop α-acids in wort and buffer model systems, Food Chem. 123 (2010) 1219–1226. doi:10.1016/j.foodchem.2010.05.090.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0cm 0cm 1.0pt 0cm; padding: 0cm;">
[8] MarkG.Malowicki, Hop Bitter Acid Isomerization and Degradation Kinetics in a Model Wort-Boiling System, (2004).<o:p></o:p></div>
</div>
<div class="Standard">
<span lang="CS"><br /></span></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-55913873431177246492016-10-22T17:11:00.000-07:002016-10-23T07:13:34.806-07:00Cesta hořkých látek 1. díl: Úvod a Tinsethova formule<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Výpočet hodnoty hořkosti je jedním z klíčových výpočtů
tvorby receptu každého domácího sládka a také sládka v minipivovaru. Oproti
velkým pivovarům totiž nedisponujeme laboratorním vybavením, které by nám
hodnoty hořkých látek dokázalo změřit. Potřebujeme však během tvorby receptu
nebo třeba jen změny surovin odhadnout budoucí hořkost piva, tak bychom uvařili
skutečně to, co chceme uvařit. Je tedy zcela běžné, že domácí sládkové a
sládkové v minipivovarech musí obvykle počítat více, než jejich
„průmysloví“ kolegové.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V této sérii článku bych chtěl zmapovat současné
znalosti nejen o samotném výpočtu hořkosti, ale především dostupné vědecké
poznatky o celém chmelovaru. V prvním díle si dnes ukážeme běžné odhadové
výpočty a zaměříme se zejména na to, kde se vzaly a jaké mají limity. Druhý díl
série půjde hlouběji do vědeckých znalostí této problematiky a pokusí se nalézt
data a východiska pro třetí díl série, kde budu prezentovat zcela novou
metodiku odhadu IBU, která si dokáže poradit i s chmelením, na kterém si
současné metody lámou zuby – pozdní chmelení a chmelení ve Whirlpoolu, FWH aj.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACFw/RiNrCNUgz_YMdOCtnl903Svja_xmRQaGgCEw/s1600/sch%25C3%25A9ma.png" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="382" src="https://1.bp.blogspot.com/-WDQvcg6xTA8/WAuMDtAl_TI/AAAAAAAACFw/RiNrCNUgz_YMdOCtnl903Svja_xmRQaGgCEw/s640/sch%25C3%25A9ma.png" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">foto: Marek Švančara, Tomáš Křížek, Petr Novotný</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b><span style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"></span></b></div>
<a name='more'></a><h2>
<b><span style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></h2>
<h2>
</h2>
<div>
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<b><span style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<h2>
<b><span style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">ÚVOD</span></span></b></h2>
<div>
<b><span style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Při výpočtu IBU je klíčový odhad výtěžnosti chmele.
Výtěžnost chmele je podíl iso-α-hořkých látek v pivu vůči
celkové hmotnosti α-hořkých látek, které nasypeme během chmelovaru. Při
znalosti této výtěžnosti můžeme snadno vypočítat výsledné IBU piva
z hmotnosti chmelu, jeho obsahu hořkých látek a objemu mladiny, jako:<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-uxO-c9a4YYU/WAuJO-P3XHI/AAAAAAAACE0/SKt0FgzdUU8WaHuCGeLWUjbnTMMrZTkMACLcB/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://4.bp.blogspot.com/-uxO-c9a4YYU/WAuJO-P3XHI/AAAAAAAACE0/SKt0FgzdUU8WaHuCGeLWUjbnTMMrZTkMACLcB/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: center;">
<i><span style="color: blue;">Seznam symbolů a zkratek se nachází na konci článku. Pokud si chcete vypočítat IBU chmelení, nebo si tyto znalosti osvěžit přečtěte si též článek <a href="http://diversity-pivo.blogspot.com/2016/01/proces-2-dil-chmelovar.html" target="_blank">Proces 2. díl: Chmelovar.</a></span></i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jediné, co tedy skutečně neznáme a potřebuje odhadnout je
právě výtěžnost U. K odhadu lze využít celou řadu metod s různou
přesností. Nejjednodušší metodou je hodnotu prostě odhadnout, je to však samozřejmě
nejméně přesná metoda. Nejpoužívanější odhadovou metodou dnešní doby je jistě
tzv. Tinsethova formule, kterou používají také všechny výpočetní programy. Tato
formule uvažuje závislost výtěžnosti na době varu a hustotě mladiny (případně
formě chmelu).<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWRwneGf1PkdkmskP5LgIIb91VVEUDueBWB49n1M6lGW096dvMxs153H-3ovNcvnGj9zIfnpK9yKOIRONmPIOgn9vasIc25urpbdpSrLjidO__hw0Ijv5XGuWnXRMo_Er0hvGhTLuHKg/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWRwneGf1PkdkmskP5LgIIb91VVEUDueBWB49n1M6lGW096dvMxs153H-3ovNcvnGj9zIfnpK9yKOIRONmPIOgn9vasIc25urpbdpSrLjidO__hw0Ijv5XGuWnXRMo_Er0hvGhTLuHKg/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jak si dále ukážeme je forma této formule zjednodušenou
představou o isomerizaci hořkých látek, tudíž poskytuje dobrý odhad IBU, při
běžných podmínkách.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">Limity
Tinsethovy formule v dnešním pivovarství</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="font-size: 12.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Od doby kdy Glenn Tinseth přišel s touto formulí,
kterou získal fitováním svých experimentálních dat naměřených při testech
s hlávkovým chmelem, prodělalo pivovarství značný vývoj a řada
z těchto změn nehraje ve prospěch přesnosti tohoto odhadu.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
První problém je již s tím, že dnes je v naprosté
většině chmel v peletách místo hlávkového chmelu, který měřil právě
Tinseth. Chmelové pelety obvykle dosahují cca o 10 % větší výtěžnosti než
hlávky, tudíž se tento problém řeší zavedením faktoru F = 1,1 pro pelety. Je
však třeba si uvědomit, že jsme tím původně skutečně naměřenou závislost
zatížili dalším odhadem, který nebyl nikým skutečně ověřen. Vzhledem
k přesnosti to však není zásadní problém.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V posledních letech se obrovsky rozšířila obliba
pozdního chmelení a chmelení do Whirlpoolu. Obzvláště během chmelení při
chlazení mladiny mezi 80-100 °C ještě stále probíhá isomerizace hořkých látek,
a tak dochází k nezanedbatelnému vzrůstu IBU. Tinsethova formule však sama
o sobě uvažuje pouze dobu varu, tudíž uvažuje výtěžnost chmelu po ukončení varu
za nulovou. Dnes však často sládkové směřují třeba i polovinu množství chmele
na poslední minuty varu a do Whirpoolu, čím dochází k obrovské chybě
odhadu IBU. Autoři některých programů (např. BeerSmith) se rozhodli tento
nedostatek řešit zavedením možnosti určit výtěžnost pro chmel přidaný do
Whirlpoolu. Můžete si tak zvolit hodnotu této výtěžnosti, nebo ponechat
přednastavenou hodnotu. Stejně tak jsou řešeny metody jako First Wort Hop.
Jedná se však o totální věštění z křišťálové koule, které je ještě
absurdnější, když si uvědomíme, jak relativně precizně se snažíme počítat
pomocí Tinsetha během varu a posléze využijeme na další kroky tu nejhrubší a
nejobyčejnější metodu… <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pak se Vám stane, že program vypočte, že když přidáte chmel
na konci chmelovaru (0 min) získáte 0 IBU, ale když ho přidáte ještě déle při
Whirlpoolu, získáte třeba 20 IBU. Nesmysl! Nemyslíte? Ukazuje to pouze na
absolutní nekonzistenci ve výpočtu, kdy mícháme doslova jablka a hrušky.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Skutečně rozumný odhad výtěžnosti při Whirlpoolu musí
zohledňovat konkrétní teplotu a také čas při této teplotě. Vzhledem
k tomu, že u toho mladina chladne, musí dokonce rozumný výpočet umět
zohlednit i teplotní gradient.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span style="color: orange;">A jak z toho
ven?</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Zní to složitě a někdo si jistě myslí, že třeba i nemožně.
Pravda je totiž, že dnešní požadavky nás pivovarníků již překonali možnosti
tohoto zastaralého výpočtu. Mým osobním názorem, který mi asi nikdo nedokáže
vymluvit, je to, že je čas kompletně zrevidovat a zobecnit výpočet IBU, tak aby
vyhovoval našim současným potřebám a také byl ve shodě s dnešními
pivovarskými poznatky.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V rámci tohoto seriálu se tedy pokusím prokousat až k
vývoji funkční metodiky výpočtu, která má za cíl eliminovat nedostatky
současného způsobu výpočtu. Je tedy zřejmé, že tento seriál článků bude místy
velmi odborný a často i po matematické stránce nestravitelný pro velkou část
čtenářstva. Bohužel to v tomto případě někdy nepůjde jinak, ale pokusím se
vše vysvětlovat co nejsrozumitelněji. Matematické pasáže může většina
z vás přeskočit. Protože však chci, aby bylo vidět, že výsledek nespadl
odkudsi z nebe, ale má jasný smysl v teorii, je nezbytné projít tuto
problematiku kompletně.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jako bonus k tomuto článku a zároveň příslib věcí
budoucích si teď rozebereme, kde se vzala Tinsethova formule a co v ní
jednotlivé členy znamenají. Uvidíte tak, že má opravdu chemický základ a
nespadla jen tak z nebe…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>V dalším díle
této série se budeme věnovat literární rešerši ohledně poznatků o isomerizaci a
výtěžnosti chmele, tak abychom se mohli pustit do vývinu nové a lepší metody
výpočtu IBU. Podíváme se tedy skutečně do hloubky tohoto děje, taky abychom ho
co nejlépe pochopili. Jistě se je tedy na co těšit!<o:p></o:p></b></div>
<div class="MsoNormal">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoNormal">
<b><br /></b></div>
<div style="border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<h2 style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<b><span style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><span style="color: orange;">Odvození obecné formy Tinsethovy formule</span></span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<b><span style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<b><i>UPOZORNĚNÍ </i></b><i>: Pokud se s matematikou nekamarádíte,
berte vzorce jako hezké obrázky a vystačte si přečtením textu. Většina
pivovarským výpočtů obvykle vyžaduje pouze sčítání a násobení. Při odvozování
jako je toto je však už potřeba zapojit středoškolskou a v případně i
vysokoškolskou matematiku (diferenciální počet, včetně řešení diferenciálních
rovnic).<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Iso-hořké látky vznikají isomerizací z hořkých látek,
které jsou obsažené v chmelu. Pokud uvažujeme právě pouze isomerizaci
reprezentuje tuto skutečnost následující rovnice:<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKElUr9lbVTH7WVnPer2RsfX-o6ax60oKfrsKJTO0I7K75dR5oUVH7WVRGxS70IhvVVMb5siTUkD1RKtSRZWumRRJUBPhR183FZxwuANI9-YlIewXAXQ5pPPZfNSp0T4BDHasMyC7YjA/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKElUr9lbVTH7WVnPer2RsfX-o6ax60oKfrsKJTO0I7K75dR5oUVH7WVRGxS70IhvVVMb5siTUkD1RKtSRZWumRRJUBPhR183FZxwuANI9-YlIewXAXQ5pPPZfNSp0T4BDHasMyC7YjA/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm; text-align: center;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>α-hořké látky<span style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r></span><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math"'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>znač.<span style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r><m:r><m:rPr><m:scr
m:val="roman"/><m:sty m:val="b"/></m:rPr><b style='mso-bidi-font-weight:
normal'><span style='color:red'>A</span></b></m:r></span></m:e></m:d><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr><span style='mso-spacerun:yes'> </span>→<span
style='mso-spacerun:yes'> </span>iso-α-hořké látky (znač. </m:r><m:r><m:rPr><m:scr
m:val="roman"/><m:sty m:val="b"/></m:rPr><b style='mso-bidi-font-weight:
normal'><span style='color:#00B0F0'>B</span></b></m:r><m:r><m:rPr><m:scr
m:val="roman"/><m:sty m:val="p"/></m:rPr>)</m:r></span></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shapetype coordsize="21600,21600" filled="f" id="_x0000_t75" o:preferrelative="t" o:spt="75" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter">
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0">
<v:f eqn="sum @0 1 0">
<v:f eqn="sum 0 0 @1">
<v:f eqn="prod @2 1 2">
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth">
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight">
<v:f eqn="sum @0 0 1">
<v:f eqn="prod @6 1 2">
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth">
<v:f eqn="sum @8 21600 0">
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight">
<v:f eqn="sum @10 21600 0">
</v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:formulas>
<v:path gradientshapeok="t" o:connecttype="rect" o:extrusionok="f">
<o:lock aspectratio="t" v:ext="edit">
</o:lock></v:path></v:stroke></v:shapetype><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 303.75pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image001.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm; text-align: center;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><b
style='mso-bidi-font-weight:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
color:red'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty m:val="b"/></m:rPr>A</m:r></span></b><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr> →</m:r><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty m:val="b"/></m:rPr><b
style='mso-bidi-font-weight:normal'><span style='color:#00B0F0'>B</span></b></m:r></span></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 32.25pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image002.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Když zanedbáme vliv
transportních jevů z chmelu, můžeme izomerizaci popsat klasickou chemickou
kinetikou reakce 1. řádu v následujícím diferenciálním tvaru. Uvažujeme,
že na začátku je počáteční koncentrace alfa hořkých látek odpovídající dávce
z chmelu (značeno c<sub>A0</sub>) a v tekutině nejsou ještě žádné
iso-hořké látky (c<sub>B</sub>(0)=0):<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha9sST2An7fV4sfXjhvC5sKlddTSw_gzbvRSc5JwezlNx6fd6wp4GNNMqaC_fDFS-a8bHMwPRg76mlic1bDEOYabSP0-GstlDSGdpReLuWAV5vT3AcOmRd-QsBI5_eIxJ7rO7SOWx3UQ/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha9sST2An7fV4sfXjhvC5sKlddTSw_gzbvRSc5JwezlNx6fd6wp4GNNMqaC_fDFS-a8bHMwPRg76mlic1bDEOYabSP0-GstlDSGdpReLuWAV5vT3AcOmRd-QsBI5_eIxJ7rO7SOWx3UQ/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>dc</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>dt</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><span
style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r><m:r>t</m:r><m:r>=0<span
style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>0</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 26.25pt; width: 166.5pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image003.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>dc</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>B</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>dt</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><span
style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r><m:r>t</m:r><m:r>=0<span
style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>B</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>0</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=0<span
style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 26.25pt; width: 168.75pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image004.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Rovnici bilance α-hořkých
látek vyřešíme snadno separací proměnných a integrací:<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXlaCjmkREsRl122Z1uGen6OiCns3Lna7f5nX72ZeWHpoDl2tLuMUoTI6r6EXJp2LAbLQ85_V4qQIlQi1Stjp4i_0pU8aWcL2vkWoKFomj6yb-gi6mdHaIKh8dELX5qUfnG4j6zYsKKg/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXlaCjmkREsRl122Z1uGen6OiCns3Lna7f5nX72ZeWHpoDl2tLuMUoTI6r6EXJp2LAbLQ85_V4qQIlQi1Stjp4i_0pU8aWcL2vkWoKFomj6yb-gi6mdHaIKh8dELX5qUfnG4j6zYsKKg/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:nary><m:naryPr><m:limLoc
m:val="subSup"/><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:
"Cambria Math";mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:
minor-fareast;mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;
mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:naryPr><m:sub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:sub><m:sup><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:sup><m:e><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>dc</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:num><m:den><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:den></m:f></m:e></m:nary><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:nary><m:naryPr><m:limLoc
m:val="subSup"/><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:
"Cambria Math";mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:
minor-fareast;mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;
mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:naryPr><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>0</m:r></span></i></m:sub><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>t</m:r></span></i></m:sup><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>dt</m:r></span></i></m:e></m:nary></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 32.25pt; width: 96.75pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image005.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><m:rPr><m:scr m:val="roman"/><m:sty
m:val="p"/></m:rPr>ln</m:r><m:r><i style='mso-bidi-font-style:normal'>(</i></m:r></span><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:num><m:den><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>)=-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>t</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 25.5pt; width: 76.5pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image006.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>
</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ascii-font-family:"Cambria Math";mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;mso-hansi-font-family:"Cambria Math";
font-style:italic;mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>e</m:r></span></i></m:e><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>t</m:r></span></i></m:sup></m:sSup></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 64.5pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image007.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Zajímají nás však
zejména iso-α-hořké látky (B), které může vypočítat
jednoduše ze stechiometrie reakce a dosazením předchozího výsledku:<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjubIMhy_HT6HEibPxG0PRQPCuBCiwTiPKV5heZUgUQbsxPW5dFv1MwOdO-WUvnzvI0tDMVMKydZjIRjMOq_sNTG9cw0V7RWifG-E-mjeTVJV6Zui2mkpD0jejQMJYiRCzlghQILsa90Q/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjubIMhy_HT6HEibPxG0PRQPCuBCiwTiPKV5heZUgUQbsxPW5dFv1MwOdO-WUvnzvI0tDMVMKydZjIRjMOq_sNTG9cw0V7RWifG-E-mjeTVJV6Zui2mkpD0jejQMJYiRCzlghQILsa90Q/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r><span
style='mso-spacerun:yes'> </span></m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>B</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>-</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 70.5pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image008.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>B</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>-</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>
</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ascii-font-family:"Cambria Math";mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;mso-hansi-font-family:"Cambria Math";
font-style:italic;mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>e</m:r></span></i></m:e><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>t</m:r></span></i></m:sup></m:sSup></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 93pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image009.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>B</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>∙</m:r><m:r>(1-</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>e</m:r></span></i></m:e><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>t</m:r></span></i></m:sup></m:sSup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>)</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 99pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image010.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Pokud by byla tedy
situace pouze takto jednoduchá, potřebovali bychom znát pouze rychlostní
konstantu k a ihned bychom ze znalosti dávkování chmele snadno a přesně
vypočetli IBU piva. Situace je však taková, že z tohoto množství se část
látek absorbuje na kaly a další část je ztracena při kvašení a zrání absorpcí
na kvasinky. Tato ztráta se pohybuje například podle Pivovarství od Basařové
kolem 60-70 %, což koresponduje s tím, že
výtěžnost chmelu je obvykle kolem max. 30-40 %.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Můžeme tedy zavést
opravy této koncentrace na ztrátu vlivem kalů, které je úměrná hustotě mladiny
(faktor hustoty FH) a korekci na další ztráty během kvašení a zrání (Faktor
ztráty kvašením a zráním FK). IBU potom můžeme vyjádřit jako:<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-SMI-GBpugjk/WAuKXZ5yWHI/AAAAAAAACFQ/tAA-ClxQGrUkHMOBSZ-W02k0RbNAwzfdwCLcB/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-SMI-GBpugjk/WAuKXZ5yWHI/AAAAAAAACFQ/tAA-ClxQGrUkHMOBSZ-W02k0RbNAwzfdwCLcB/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>IBU</m:r><m:r>=</m:r></span></i><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>1-</m:r><m:r>FK</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>∙</m:r></span></i><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>1-</m:r><m:r>FH</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>B</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>1-</m:r><m:r>FK</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>∙</m:r></span></i><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>1-</m:r><m:r>FH</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>A</m:r><m:r>0</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>∙</m:r><m:r>(1-</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>e</m:r></span></i></m:e><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>-</m:r><m:r>k</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>t</m:r></span></i></m:sup></m:sSup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>)</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 336pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image011.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Nesmíme tady
zapomenout, že když podělíme hodnotu IBU počáteční koncentrací hořkých látek c<sub>A0</sub>
získáme tak výtěžnost chmele U:<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-OXraxrTOY48/WAuKpjGX6jI/AAAAAAAACFY/mY2P7hGI3t8g8gKhcB4j7PKWzf5BSlzswCLcB/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://3.bp.blogspot.com/-OXraxrTOY48/WAuKpjGX6jI/AAAAAAAACFY/mY2P7hGI3t8g8gKhcB4j7PKWzf5BSlzswCLcB/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Odvodili jsme tak tedy
obecný tvar formule pro výpočet výtěžnosti chmele. Samozřejmě nás tedy zajímají
ještě hodnoty faktorů ztrát. Připomeňme si tedy podobu Tinsethovy formule,
která nám teď už pravděpodobně bude připadat velmi povědomá…<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2yRGfxlbqSMYlMXlyKslnf4e1tAKpsxRvy4798JiS1r-nYPfTO0uFTMeZOftf4GuNzsRsR5KRoi362bMqDWRqJoMs3nlEfmfJLSG1OqkItKOW8iUwVIvSF2Xkq8IBGVsVlKZjiDCI2A/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2yRGfxlbqSMYlMXlyKslnf4e1tAKpsxRvy4798JiS1r-nYPfTO0uFTMeZOftf4GuNzsRsR5KRoi362bMqDWRqJoMs3nlEfmfJLSG1OqkItKOW8iUwVIvSF2Xkq8IBGVsVlKZjiDCI2A/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Vidíme, že ne náhodou
má tedy Tinsethova formule tvar přesně takový, jaký má. Jednoduchým porovnání
ihned vidíme, že v Tinsethově formuli je rychlostní konstanta k=0,04 a
faktor ztráty kvašením je přibližně 0,6 (1-FK=0,398 ->FK=0,602). Faktor
ztráty z kalů je zde vyjádřen funkcí, která právě obsahuje hustotu, tedy platí,
že:<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-k2lpDMc_tzKr085_5kwgVS6y-1c9GKNYrAr8T8dkTwI3_vMWgvLGsXxO89QzIlQOPSSz4Im_SRyGODatChYVMLyzNdyhJgQHla3Jogz6NVO27KtBFGOrZ109si9tz7PhMDW-IJRKWw/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-k2lpDMc_tzKr085_5kwgVS6y-1c9GKNYrAr8T8dkTwI3_vMWgvLGsXxO89QzIlQOPSSz4Im_SRyGODatChYVMLyzNdyhJgQHla3Jogz6NVO27KtBFGOrZ109si9tz7PhMDW-IJRKWw/s1600/t1.PNG" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt; padding: 0cm;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>1-</m:r><m:r>FH</m:r><m:r>=</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><m:d><m:dPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>1,25∙</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>10</m:r></span></i></m:e><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>-</m:r><m:r>4</m:r></span></i></m:sup></m:sSup></m:e></m:d></m:e><m:sup><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>SG</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>M</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>-</m:r><m:r>1</m:r></span></i></m:sup></m:sSup></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 107%;"><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 14.25pt; width: 136.5pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image014.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Je tedy jasně vidět, že
Tinseth věděl, co dělá a tvar jeho formule nespadl z nebes, nebo mu nebyl
vnuknut duchy ve spánku. Jen připomenu, že koeficienty získal Tinseth regresí
svých experimentálních dat.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Tak takhle to funguje.
Jednoduché, ne?<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Sami brzy budete moci
vidět, že když budeme chtít opravdu výpočet zlepšit a zobecnit, budeme se muset
potýkat se složitějšími problémy. Ve skutečnosti to ale nebude až tak hrozné…
(za předpokladu, že vám tohle přišlo jako mě jednoduché <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span> ).<o:p></o:p></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<i>Petr Novotný</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Poděkování patří autorům fotek z úvodního schéma. <b>Fotku chmelu mi laskavě poskytl Marek Švančara. Krásnou fotku piva a pracující manženlky v pozadí a také forku kvasící mladiny mi poskytl Tomáš Křížek.</b> Oba poskytli fotky do připravované knihy Pivařka. <b>Kluci díky moc za spolupráci!!!</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Máte další krásné fotky týkající se piva? Tak šup sem s nimi, stále sháníme vhodné fotografie, vaše autorství bude v knize samozřejmě uvedeno a bude Vám taktéž patřit obrovské poděkování... Ještě je stále čas se různým způsobem zapojit, tak nepropásněte šanci. Autoři, kteří se zapojí, budu moci knihu získat s výraznou slevou.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1L3hWaNlFdp88xL2qjlZs07u6FwxrEjeZi7TzQqjSbSliA1Lm6qZda24kyyBc70WkRlfe4vyaA2bYHDkWwEc7_Sg-aWxrHH6HTIbQ25mdhzTOgWfqtVvrXGJWxND08kjUXOvlBJEjzw/s1600/t1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="304" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1L3hWaNlFdp88xL2qjlZs07u6FwxrEjeZi7TzQqjSbSliA1Lm6qZda24kyyBc70WkRlfe4vyaA2bYHDkWwEc7_Sg-aWxrHH6HTIbQ25mdhzTOgWfqtVvrXGJWxND08kjUXOvlBJEjzw/s640/t1.PNG" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-34318076012301358692016-09-26T17:46:00.000-07:002017-01-05T08:49:48.893-08:00Pivařka: Výpočet hmotnosti sladů (sypání)<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Aktuálně se na internetu intenzivně řeší výpočet sypání.
Bohužel jsem si uvědomil, že nikde není vlastně tahle problematika uspokojivě
vysvětlena a naopak je často pojata chybně. Proto jsem se rozhodl nesyslit si
tuto část až do Pivařky, ale podělit se o to již teď. V Pivařce to pak
ještě rozvineme a obohatíme o nomogramy ;-).<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-cO-3G9sHTjQ/V-m-kC1P8uI/AAAAAAAACC0/4bJyZ95b5dM_4qImShvXt-ES3gA2a5-hACLcB/s1600/14448980_10207447089275266_4572034565213418577_n.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="203" src="https://1.bp.blogspot.com/-cO-3G9sHTjQ/V-m-kC1P8uI/AAAAAAAACC0/4bJyZ95b5dM_4qImShvXt-ES3gA2a5-hACLcB/s640/14448980_10207447089275266_4572034565213418577_n.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Slad je základní surovinou při výrobě piva, proto je výpočet
sypání sladu základní dovedností každého sládka. Každý asi tuší, že na výrobu
10 L dvanáctky bude třeba méně sladu než na výrobu 100 L sedmnáctky… Existuje hned
několik způsobů, jak vypočítat potřebné množství sladu pro zamýšlené pivo. Já
zde budu demonstrovat dva způsoby o různé úrovni přesnosti a také si povíme,
jaké mají výhody a nevýhody. Řada technologických kroků při výrobě piva s sebou
nese menší či větší ztráty extraktu, a proto budeme muset i tyto ztráty ve
výpočtu zohlednit.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Při výpočtu sypání se volí jako základní objem tzv. <b>velikost várky (batch size)</b>, což
chápeme jako <b>objem mladiny v kvasné
nádobě před zakvašením</b>. Zajímá nás totiž, kolik jsme dokázali extrahovat
látek ze sladu a právě objem a stupňovitost mladiny nám říká, jak byl náš
postup účinný. Navíc kvasnou nádobu máme obvykle cejchovanou, a tudíž objem
mladiny před zakvašením máme snadno k dispozici.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jako první potřebujeme určit hmotnost extraktu, který
potřebujeme získat, abychom připravily objem mladiny o zamýšlené stupňovitosti.
Jedná se vlastně o celkovou hmotnost extraktu původní mladiny, který vypočteme
jako:<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiC-3FUOCh10sWOUD4UwernIcl4udNDa6pN67VU3ZHeZe1wV28T60nkApLZUhyqRxkqAyzLxh_Ew2kGHgUhNjPOqw_bY7muHoX7k0xkmAJQ-CSWULjeeP8YHlNljD181z68Pk6Pppjokg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiC-3FUOCh10sWOUD4UwernIcl4udNDa6pN67VU3ZHeZe1wV28T60nkApLZUhyqRxkqAyzLxh_Ew2kGHgUhNjPOqw_bY7muHoX7k0xkmAJQ-CSWULjeeP8YHlNljD181z68Pk6Pppjokg/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>EPM</m:r><m:r>
</m:r></span></i><m:d><m:dPr><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ascii-font-family:"Cambria Math";mso-hansi-font-family:"Cambria Math";
font-style:italic;mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>kg</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>V</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>M</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>∙</m:r><m:r>OG</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>P</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>M</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>100</m:r></span></i></m:den></m:f></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shapetype id="_x0000_t75"
coordsize="21600,21600" o:spt="75" o:preferrelative="t" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe"
filled="f" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter"/>
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0"/>
<v:f eqn="sum @0 1 0"/>
<v:f eqn="sum 0 0 @1"/>
<v:f eqn="prod @2 1 2"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @0 0 1"/>
<v:f eqn="prod @6 1 2"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="sum @8 21600 0"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @10 21600 0"/>
</v:formulas>
<v:path o:extrusionok="f" gradientshapeok="t" o:connecttype="rect"/>
<o:lock v:ext="edit" aspectratio="t"/>
</v:shapetype><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75" style='width:123.75pt;
height:39pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image001.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pak tedy víme, kolik extraktu musíme ze
sladu získat. Z této hodnoty se však musíme dopracovat k hmotnosti
sladu, jež je potřeba navážit.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Nebojte
se, pokud neumíte číst ve vzorcích. Za chvíli si vše prakticky ukážeme. Teď ale
musíme vysvětlit a definovat některé pojmy.<o:p></o:p></i><br />
<i><br /></i>
<i><b>Pozn.: Ne všechny použité symboly budou vysvětleny ihned v textu. Obvykle se dají snadno pochopit, ale seznam všech symbolů je uveden na konci tohoto článku. Nebo si <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNdFBFUGlhOENMMVU" target="_blank">z tohoto odkazu </a>stáhněte seznam symbolů v PDF a mějte ho otevřený v sousedním okně, což může být praktičtější.</b></i></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;"><i><br /></i></span></h3>
<h2>
<span style="color: orange;"><b><span style="font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Účinnost extrakce sladu</span></b></span></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Efektivita je právě ta veličina, která je vždy závislá na
našem postupu a vybavení. Proto je důležité, abyste si ji postupně několika
várkami určili. Pokud si zavedete standardní postup práce a budete vařit se
stejným vybavením, budete dosahovat pravidelně velmi podobných účinností.
Jedině na základě takovéto vlastní hodnoty efektivity budeme schopni velmi
přesně predikovat naše výsledky a vypočíst potřebné množství surovin bez toho aniž
bychom museli ředit, či zahušťovat mladinu. Pokud však teprve s vařením
začínáte, potom využijte běžné hodnoty účinností, které se dále dozvíte.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h3 style="margin-left: 17.85pt; text-align: justify; text-indent: -17.85pt;">
<span style="color: orange;"><b>1.<span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-numeric: normal; font-weight: normal; line-height: normal;"> </span></b><!--[endif]--><b>metoda – celková výtěžnost <o:p></o:p></b></span></h3>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 17.85pt; text-align: justify; text-indent: -17.85pt;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Nejjednodušším
vyjádřením účinnosti je celková výtěžnost sladu. Získaný extrakt zde vztahujeme
na celkovou hmotnost sladu. Je to číslo, které nám říká, kolik procent sladu
jsme dokázali převést (vytěžit) až do formy extraktu ve sladině,
či mladině. Hodnota celkové výtěžnosti Y<sub>C</sub> je vždy číslo mezi 0-1.
Nejčastěji doma dosáhneme výtěžnosti kolem 0,55 – 0,60 (tj. 55-60 %).</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-7PFtuzIzfLw/V-m6LsS0W4I/AAAAAAAACBo/Qfru4MsiPL4h14fqeeL9n4xx-RHPg-xKwCLcB/s1600/v%25C3%25BDt.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="104" src="https://2.bp.blogspot.com/-7PFtuzIzfLw/V-m6LsS0W4I/AAAAAAAACBo/Qfru4MsiPL4h14fqeeL9n4xx-RHPg-xKwCLcB/s400/v%25C3%25BDt.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: 18pt; text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>Y</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>z</m:r><m:r>í</m:r><m:r>skan</m:r><m:r>ý
</m:r><m:r>extrakt</m:r></span></i></m:num><m:den><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>h</m:r><m:r>motnost</m:r><m:r>
</m:r><m:r>sladu</m:r></span></i></m:den></m:f><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>EPM</m:r><m:r>
(</m:r><m:r>kg</m:r><m:r>)</m:r></span></i></m:num><m:den><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>m</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:den></m:f></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:164.25pt;height:41.25pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image003.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jak číst tuto hodnotu? Například hodnota celkové výtěžnosti 0,6
nám říká: 60 % sladu jsme převedli do podoby extraktu v mladině a 40 %
z hmotnosti sladu tvořili naše ztráty – necukerné složky sladu, ztráta
extraktu v chmelovém mlátě aj.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Problém takto vyjádřené účinnosti spočívá právě v tom,
že ne celý obsah sladového šrotu má potenciál stát se extraktem. Slad prostě
obsahuje nerozpustné látky, které se do roztoku nepřevádějí a zůstávají nakonec
v mlátě.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Proto je u každého sladu laboratorně zjišťována tzv.
extraktivnost (nebo také extrakt v sušině), kterou každý výrobce u svých
sladů deklaruje. Předpokládáme, že v laboratoři dokáží extrahovat ze sladu
maximum možného extraktu, proto při vaření piva dosáhneme vždy menší hodnoty
celkové výtěžnosti, než je extraktivnost sladu. Extraktivnost základních sladů
(Plzeňský, Pšeničný, Pale Ale aj.) je obvykle nejvyšší kolem 0,8 (80 %),
karamelové slady mají extraktivnost kolem 0,75 a pražené přibližně 0,65. Díky
extraktivnosti můžeme popsat i další suroviny jako jsou sladové výtažky, cukr,
med atd.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="border: solid windowtext 1.0pt; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNormal" style="border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
Tady přicházíme k tomu,
kde se bere veličina rozdíl laboratoř varna, který můžete většinou nalézt ve
všech tabulkách kolujících na českém internetu. Využít tuto veličinu je však
pro naše potřeby poměrně nepraktické a na konci článku si řekneme proč. Teď se
raději věnujme tomu jak to udělat lépe, chytřeji a nakonec i jednodušeji.<o:p></o:p></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Použití celkové výtěžnosti sladu je tedy méně přesné pokud
měníme hodně zastoupení sladů a používáme další nesladové suroviny (cukry,
výtažky, aj.). Na druhou stranu pro řadu domácích sládků, kteří vaří stále
stejná piva ze základních sladů (např. ležáky) a jen malého přídavku dalších
sladů (třeba na barvu), bude tento přístup bohatě postačovat a oceníme
především jeho jednoduchost.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 17.85pt; text-align: justify; text-indent: -17.85pt;">
<b><br /></b></div>
<h3 style="margin-left: 17.85pt; text-align: justify; text-indent: -17.85pt;">
<span style="color: orange;"><b>2.<span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-numeric: normal; font-weight: normal; line-height: normal;"> </span></b><!--[endif]--></span><b><span style="color: orange;">metoda – efektivita varny </span><o:p></o:p></b></h3>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 17.85pt; text-align: justify; text-indent: -17.85pt;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Pokud
používáme více druhů sladů o různé extraktivnosti je přesnější tuto skutečnost
do výpočtu zahrnout. Efektivita varny je na anglicky psaném internetu
označována obvykle jako BrewHouse Efficiency a je to právě ten systém, který
používají všechny pivovarnické programy a kalkulačky (BrewersFriend, BeerSmith).
Není to vůbec složité a ukáži Vám, že vyrovnat se těmto programům není žádný
problém, protože se jen na oko tváří složitě, ale výpočty samotné složité
nejsou.</div>
<o:p></o:p><br />
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Efektivitu
varny definujeme jako následující podíl, kde využíváme již zmíněnou celkovou
hmotnost extraktu v mladině:</div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>EF</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>V</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>z</m:r><m:r>í</m:r><m:r>skan</m:r><m:r>ý
</m:r><m:r>extrakt</m:r><m:r>=</m:r><m:r>EPM</m:r><m:r> (</m:r><m:r>kg</m:r><m:r>)</m:r></span></i></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>extrak</m:r><m:r>č</m:r><m:r>n</m:r><m:r>í
</m:r><m:r>potenci</m:r><m:r>á</m:r><m:r>l</m:r><m:r>=</m:r><m:r>kolik</m:r><m:r>
</m:r><m:r>extraktu</m:r><m:r> </m:r><m:r>by</m:r><m:r> </m:r><m:r>z</m:r><m:r>í</m:r><m:r>skali</m:r><m:r>
</m:r><m:r>v</m:r><m:r> </m:r><m:r>laborato</m:r><m:r>ř</m:r><m:r>i</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>EPM</m:r><m:r>
(</m:r><m:r>kg</m:r><m:r>)</m:r></span></i></m:num><m:den><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>(</m:r><m:r>m</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>S</m:r><m:r>1</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>E</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>S</m:r><m:r>1</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>+</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>m</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>S</m:r><m:r>2</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>E</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>S</m:r><m:r>2</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>+…)</m:r></span></i></m:den></m:f></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:453.75pt;height:70.5pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image005.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5ELnwWx8BSdYL_O2XfoG6-fPtR-Ip5kbGOBdE51JuiCo-S8hCG0Gnl2QL_Rcs6xRRQC3WElv-3G-djwesxzzPVg7xo2YsRY88b1MdCBGDxhHVhhsCZds-Qh9_zopqEmsgJnvVBaBQSA/s1600/ef.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="128" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5ELnwWx8BSdYL_O2XfoG6-fPtR-Ip5kbGOBdE51JuiCo-S8hCG0Gnl2QL_Rcs6xRRQC3WElv-3G-djwesxzzPVg7xo2YsRY88b1MdCBGDxhHVhhsCZds-Qh9_zopqEmsgJnvVBaBQSA/s640/ef.PNG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Výhoda
této efektivity je právě v tom, že v sobě zahrnuje vliv použití
různých sladů o různé extraktivnosti. Nezávisle na použitých sladech je poté
při dodržení postupu práce přibližně konstantní. Nejčastěji dosahují domácí
sládkové efektivity 0,75 (tj. 75 %). <o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Abyste
se neztratili v těchto pojmech tak si ještě připomeňme, že jsme se právě
naučili dvěma způsoby vyjádřit <u>účinnost</u> našeho postupu (jak účinně
pracujeme). První způsob využíval <u>výtěžnost sladu</u> a druhý <u>efektivitu
varny</u>.<o:p></o:p><br />
<br />
<b>Abychom si nakonec ukázali, jaké jsou výtěžnosti většiny českých domácích sládků, využil jsem unikátní sestavu dat, kterou mám díky Pivařce. Protože mám díky tomuto porjektu velmi dobrý soubor dat o Vašich receptech, zpracoval jsem pro Vás přehledný graf s rozumnou statistickou relevancí...</b></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAIZPCjfdEfhoPTw4vWtME1q1vC8y_gA53hUF-Yr5zE3okhYNDF7DPhtV_w0BhNo3YxCA22UkK7gjvhAfWQsTBRD-Ljpc8M7fO0_0WsQxvPHuLuI_0XOmaPrjTcwpQCpeT_sXkvM1Qmw/s1600/histogram.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="540" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAIZPCjfdEfhoPTw4vWtME1q1vC8y_gA53hUF-Yr5zE3okhYNDF7DPhtV_w0BhNo3YxCA22UkK7gjvhAfWQsTBRD-Ljpc8M7fO0_0WsQxvPHuLuI_0XOmaPrjTcwpQCpeT_sXkvM1Qmw/s640/histogram.PNG" width="640" /></a></div>
<br />
<br /></div>
<h2 style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<b><span style="font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><span style="color: orange;">Jak to využít k výpočtu sypání?</span></span></b></h2>
<div>
<b><span style="font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><span style="color: orange;"><br /></span></span></b></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<b style="text-indent: -18pt;"><span style="color: red; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">1. <span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-numeric: normal; font-weight: normal; line-height: normal;"> </span></span></b><b style="text-indent: -18pt;"><span style="color: red;">metoda – celková
výtěžnost</span></b></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="text-align: justify; text-indent: -18pt;">
<b><span style="color: red;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Celkové množství sladu m<sub>C</sub> v kg teď můžeme
vypočítat jednoduše pomocí celkové výtěžnosti:<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-j4eL8qccHB8/V-m6s8yCkLI/AAAAAAAACB0/ozwUnm_6ngw_TfrAOtq3V6CeZG25Lci_QCLcB/s1600/mc.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="95" src="https://1.bp.blogspot.com/-j4eL8qccHB8/V-m6s8yCkLI/AAAAAAAACB0/ozwUnm_6ngw_TfrAOtq3V6CeZG25Lci_QCLcB/s400/mc.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="text-indent: -18pt;"><span style="color: red; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">2.<span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-numeric: normal; font-weight: normal; line-height: normal;"> </span></span></b><b style="text-indent: -18pt;"><span style="color: red;">metoda – efektivita
varny </span></b></div>
<div class="MsoListParagraph" style="text-align: justify; text-indent: -18pt;">
<b><span style="color: red;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokud bychom zde chtěli rovnou využít efektivitu
varny, budeme se muset nejdříve rozhodnout, jaké slady a v jakém
hmotnostním procentu w<sub>Si</sub> použijeme. Poté spočítáme průměrnou
extraktivnost sladu E posčítáním příspěvků jednotlivých sladů:<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-6PaKY5oNWos/V-m63I5xj5I/AAAAAAAACB4/tbZ3GxVgX54oopFDzFMfjAUweTnLYPoYwCLcB/s1600/E.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="58" src="https://3.bp.blogspot.com/-6PaKY5oNWos/V-m63I5xj5I/AAAAAAAACB4/tbZ3GxVgX54oopFDzFMfjAUweTnLYPoYwCLcB/s400/E.PNG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 0cm; text-align: center;">
<span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: left;">
Celkové množství sladu m<sub>C</sub> v kg,
pak vypočteme podle vzorce:<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYBxHG58I7zX1RIn9-wGqPfNnmTZAyV2P0gEo1dmvJf8-fZEpDQ8eIjBrkslZ7iDyhbHlEaU72zqQ8rmgxP1XM1kdPhQyj7aLwfUAI1ioNe0gvacP9VnYrga4Rhg9qMU0wuDwjqQeL8A/s1600/m2.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="86" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYBxHG58I7zX1RIn9-wGqPfNnmTZAyV2P0gEo1dmvJf8-fZEpDQ8eIjBrkslZ7iDyhbHlEaU72zqQ8rmgxP1XM1kdPhQyj7aLwfUAI1ioNe0gvacP9VnYrga4Rhg9qMU0wuDwjqQeL8A/s200/m2.PNG" width="200" /></a></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>m</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>EPM</m:r></span></i></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>E</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>EF</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>V</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:den></m:f></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:62.25pt;height:41.25pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image011.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Jediné
v čem se tyto výpočty liší, je tedy jmenovatel zlomku, kde zde vystupuje
součin extraktivnosti a efektivity varny. Pozorný čtenář si tak jistě všiml, že
platí následující vztah mezi celkovou výtěžností a efektivitou varny:<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1SIh_6E-ErrZW2PBjc3Zts6VsTV0ubKxUMwSBzg9EF01KAURaGlQEkX_avjPu7Vhj8psD_IU3FuVMousxAiq8xuJD6q3zGF29LYNU7qWlO2FgPtMgmzCj4Vn-qypwcjZAhYuL3pGieA/s1600/vyt.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="66" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1SIh_6E-ErrZW2PBjc3Zts6VsTV0ubKxUMwSBzg9EF01KAURaGlQEkX_avjPu7Vhj8psD_IU3FuVMousxAiq8xuJD6q3zGF29LYNU7qWlO2FgPtMgmzCj4Vn-qypwcjZAhYuL3pGieA/s200/vyt.PNG" width="200" /></a></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>Y</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r><m:r>E</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>EF</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>V</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:57.75pt;height:27pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image013.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Ne
náhodou nám po dosazení za extraktivnost 0,8 a efektivitu varny 0,75 vyjde
celková účinnost 0,6. Nepřímo to ukazuje pouze na to, že většina používaných
sladů jsou slady základní, které mají velmi podobnou účinnost. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
A
teď dost teorie a pojďme si to ukázat v praxi. Je to totiž mnohem jednodušší,
než to vypadá.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<b>Př.: Chceme uvařit pivo 16 Plato o objemu
mladiny 25 L.<o:p></o:p></b></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Pokud
využijeme výtěžnost sladu, je to vše co potřebujeme znát pro určení hmotnosti
sladu… Ano, samozřejmě musíme znát i výtěžnost sladu pro naši varnu.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Nejdříve
vypočteme hmotnost extraktu v mladině, jež potřebujeme získat:<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-jBxxY-rOc-I/WG54YUW4LkI/AAAAAAAACOg/XTUBoszi6fwwwWGBM1fMjoMNgQj_TJ6NACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="75" src="https://2.bp.blogspot.com/-jBxxY-rOc-I/WG54YUW4LkI/AAAAAAAACOg/XTUBoszi6fwwwWGBM1fMjoMNgQj_TJ6NACLcB/s640/o1.PNG" width="640" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>EPM</m:r><m:r>
</m:r></span></i><m:d><m:dPr><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ascii-font-family:"Cambria Math";mso-hansi-font-family:"Cambria Math";
font-style:italic;mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:dPr><m:e><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>kg</m:r></span></i></m:e></m:d><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>V</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>M</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>∙</m:r><m:r>OG</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>P</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>M</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>100</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=25
</m:r><m:r>L</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>1,065∙</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>16 °</m:r><m:r>P</m:r></span></i></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>100</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=4,26
</m:r><m:r>kg</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:276.75pt;height:39pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image015.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i><span style="font-size: 8.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Pozn. K přepočtu mezi
°P a OG využijeme některé přepočtové vzorce, nebo nejjednodušší „trik se
čtyřkou“. Vynásobíme stupňovitost čtyřmi a tím získáme setiny a tisíciny OG
(16*4=64 tj. OG 1,064). Já jsem však využil přesnější vzorec SG = 1+ (plato / (258.6 – ( (plato/258.2)
*227.1) ) ). Pro tento výpočet však stačí i operovat se čtyřkou.<o:p></o:p></span></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i><span style="font-size: 8.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><br /></span></i></div>
<div class="MsoListParagraph" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Teď
už tedy můžeme vypočíst sypaní pomocí celkové výtěžnosti. Zde použijeme běžnou
hodnotu výtěžnosti 0,6 (použijte pokud jste si ji zatím nevypočetli pro svou
varnu):<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-sUECqIAz1sw/WG54xGM5FtI/AAAAAAAACOk/5exbqY5CV5YxClWp9xMmoHm7p_FCK2E9ACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://1.bp.blogspot.com/-sUECqIAz1sw/WG54xGM5FtI/AAAAAAAACOk/5exbqY5CV5YxClWp9xMmoHm7p_FCK2E9ACLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>m</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=
</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-ascii-font-family:"Cambria Math";mso-hansi-font-family:"Cambria Math";
font-style:italic;mso-bidi-font-style:normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>pot</m:r><m:r>ř</m:r><m:r>ebn</m:r><m:r>ý
</m:r><m:r>extrakt</m:r></span></i></m:num><m:den><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>v</m:r><m:r>ý</m:r><m:r>t</m:r><m:r>ěž</m:r><m:r>nost</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>EPM</m:r><m:r>
(</m:r><m:r>kg</m:r><m:r>)</m:r></span></i></m:num><m:den><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>Y</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>4,26 </m:r><m:r>kg</m:r></span></i></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>0,6</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=7,10
</m:r><m:r>kg</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:278.25pt;height:41.25pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image017.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Teď
se pokusme využít pro výpočet efektivitu varny. Nejdříve musíme tedy zvolit
procentuální zastoupení sladů. Řekněme, že budeme vařit IPA a jako základní
zvolíme Pale Ale slad. Poté přidáme 5 % sladu CaraHell pro zlepšení plnosti
chuti, pěny, barvy a aroma. Pro dosažení měděné barvy využijeme 5 % sladu CaraMunich
2.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Teď
vypočteme průměrnou extraktivnost použitých sladů:</div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwE_qXkzu8J1yRPjG-rSvnK0znFLpZMpUFYLG0pULENahq2-uGp7QQOvubi8o4w8wP9MWnoRIN-4o9JfRIJ1yhhADJyvPFFH16zFvdlZMJslNCCj_Do3gjE_QAyZMUb5IXnhVq0nekTg/s1600/E.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="50" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwE_qXkzu8J1yRPjG-rSvnK0znFLpZMpUFYLG0pULENahq2-uGp7QQOvubi8o4w8wP9MWnoRIN-4o9JfRIJ1yhhADJyvPFFH16zFvdlZMJslNCCj_Do3gjE_QAyZMUb5IXnhVq0nekTg/s640/E.PNG" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>E</m:r><m:r>=</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>E</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>S</m:r><m:r>1</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>w</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>S</m:r><m:r>1</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>+</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>E</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>S</m:r><m:r>2</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>w</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>S</m:r><m:r>2</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>+</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>E</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>S</m:r><m:r>3</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>w</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>S</m:r><m:r>3</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=0,79∙0,9+0,74∙0,05+0,73∙0,05=0,7845</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:372.75pt;height:27pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image019.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Poté nezbývá, než odhadnout celkové množství sladu:<o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-5C1W1KmV2qw/WG55CDKBAYI/AAAAAAAACOo/0D33cQLhXckbnvJ-EYBIRrtu7EAmEzNsACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://2.bp.blogspot.com/-5C1W1KmV2qw/WG55CDKBAYI/AAAAAAAACOo/0D33cQLhXckbnvJ-EYBIRrtu7EAmEzNsACLcB/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>m</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>C</m:r></span></i></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>EPM</m:r></span></i></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>E</m:r><m:r>∙</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>EF</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>V</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=</m:r></span></i><m:f><m:fPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:fPr><m:num><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-fareast-font-family:
"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>4,26 </m:r><m:r>kg</m:r></span></i></m:num><m:den><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>0,7845∙0,75</m:r></span></i></m:den></m:f><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast'><m:r>=7,24
</m:r><m:r>kg</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75"
style='width:187.5pt;height:41.25pt'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image021.png"
o:title="" chromakey="white"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Jednotlivé mezivýsledky shrnuje následující
tabulka, nejvhodnější je vytvořit si pro výpočet obdobnou.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-FNMEgxrnErY/V-m8BIhsmKI/AAAAAAAACCc/VbEdQbgMMX8mi3mmukyTpTZ2gBTZaCTRQCLcB/s1600/tab.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="270" src="https://2.bp.blogspot.com/-FNMEgxrnErY/V-m8BIhsmKI/AAAAAAAACCc/VbEdQbgMMX8mi3mmukyTpTZ2gBTZaCTRQCLcB/s640/tab.PNG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<!--[if gte vml 1]><v:shape
id="Obrázek_x0020_3" o:spid="_x0000_i1025" type="#_x0000_t75" style='width:453.75pt;
height:125.25pt;visibility:visible;mso-wrap-style:square'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image023.emz"
o:title=""/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
Rozdíl
mezi jednotlivými výpočty zde vyšel malý, avšak bude záviset na tom, jak si
nastavíme hodnoty výtěžnosti a efektivity. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="margin-left: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Výpočet efektivity z údajů o várce: Tyto výpočty stojí
a padají na vyjádření koeficientu účinnosti našeho varního postupu. Musíte si
je tedy vyhodnotit každý z údajů o vaší várce. Samotné určení těchto
koeficientů je analogické s tím, co jsme počítali teď. Zvládnete to to
určitě sami… Poradím, že jednoduše využijeme vzorce, ze začátku článku, kde
jsme si definovali jednotlivé veličiny.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>To už je dnes vše důležité k tomuto článku. Náže ještě uvádím seznam použitých symbolů a diskuzi nad tím, co můžeme nalézt na českém internetu ohledně výpočtů sypání...</b><br />
<br />
<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Petr Novotný</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
Pokud se Vám nelíbí, jak blog zobrazuje vzorce (stejně jako mě), můžete si stáhnou článek v PDF na <a href="https://drive.google.com/open?id=0BwXZq6QZJerNUURVQmYweWVQbWM" target="_blank">tomto odkazu</a>.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p><br /></o:p>
<o:p><br /></o:p>
<o:p><br /></o:p>
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-k5RSi_qEgTo/V-m-UQahuDI/AAAAAAAACCw/0xdxRGXLsaMTvG9iDMOjg3QiPEnwFueYgCLcB/s1600/symb.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="339" src="https://3.bp.blogspot.com/-k5RSi_qEgTo/V-m-UQahuDI/AAAAAAAACCw/0xdxRGXLsaMTvG9iDMOjg3QiPEnwFueYgCLcB/s640/symb.PNG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b>
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b>
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b>
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b>
<br />
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b>
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b>
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="line-height: 115%;"><span style="color: red; font-size: large;"><br /></span></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<br />
<br />
<b><span style="line-height: 18.4px;"><span style="color: red; font-size: large;">Diskuze nad tím, co najdete na internetu</span></span></b><br />
<br />
<br />
Obvykle na internetu naleznete postupy, které využívají tzv.
rozdílu laboratoř varna. Teď si vysvětlíme, proč tento postup není pro nás
příliš praktický a vhodný. Prapůvod tohoto vzorce je asi zejména z knihy Franty
Machače, který uvádí toto:</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-k4VQFf9F66E/V-m8KnxydhI/AAAAAAAACCg/qfHzNBU_pG8sfrU1m6kt-8KLhe8yi6oBwCEw/s1600/mach.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="71" src="https://3.bp.blogspot.com/-k4VQFf9F66E/V-m8KnxydhI/AAAAAAAACCg/qfHzNBU_pG8sfrU1m6kt-8KLhe8yi6oBwCEw/s200/mach.PNG" width="200" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Kde V je objem mladiny (ale vroucí),
S je sypání v kg, p je stupňovitost
mladiny (studené), h je hustota mladiny (studené, doporučená jako 1,04),
E je extraktivnost sladu (doporučená jako 75 %) a r je rozdíl laboratoř varna doporučené mezi
10-15 %.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tak nejprve si řekněme, co je tady
špatně. Chyby, které v tomto přístupu jsou, pramení zejména z toho,
že vzorec pan Machač převzal z knihy od Kosaře a špatně interpretoval.
Kosař totiž napsal knihu, která je specializovaná pro vaření piva ve velkém a pro
praxi v pivovarech. Navíc kniha reflektuje situaci velkých pivovarů v tom,
že vlastně pojednává o vaření <u>jednosladových</u> ležáků. Od toho je, asi
uznáte, naše vaření často dosti daleko.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Teď k nepochopení Kosařova úmyslu. První
problém je v tom, že se vůbec zavádí koeficient 0,96 pro horkou mladinu,
protože v domácích podmínkách bychom měli měřit rozhodně mladinu chladnou.
Proč? Prostě je to snazší a přesnější… Pak je tady hustota mladiny, která je
nešikovně doporučena jako 1.04, což ale platí pouze pro desítku (10*4=40
->1,040). Měli bychom tedy dosazovat ne obecně 1.04, ale opravdovou hustotu,
která se odvíjí od plánované stupňovitosti. Pokud bychom tedy vařili 16 °P, pak
dosazujeme cca 1,064 (16*4=64 ->1,064) atd. Další chyba je to, že zde
uvažujeme extrahovatelnost sladu 75 %. Běžné dnešní základní slady mají totiž
80 %, což je další nepřesnost, které se vzorec dopouští. Kosař dokonce říká: Pokud je sypání složeno z více druhů sladu nebo surogátů, je předem nutno
vypočítat buď průměrný extrakt sypání, nebo celkovou hmotnost sypání naopak
přepočítat na tzv. standardní slad s extraktem v původní hmotě 75 %. V knize „Uvařte si pivo doma“ se na to bohužel zapomnělo, nebo se tomu nedostalo náležitého pochopení.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokud bychom tedy vzorec použili úplně
správně (jak ho také navrhl Kosař), všimli
byste si asi snadno, že je ekvivalentní s přístupem celkové výtěžnosti
sladu, což jsme se v článku naučili. (celková výtěžnost sladu je totiž
právě E-r )<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Teď se ještě podívejme, co je na tomto
přístupu pro nás špatně obecně. Vzorec se totiž tváří lepší, než je. Zavedením
dvou veličin (E a r) místo jedné (Y<sub>C</sub>) jsme si totiž pokřivili vzorec
pro obecné použití. Tím, že naše práce se projevuje pouze v koeficientu r
a E volíme stále stejné, si ničíme vypovídající hodnotu této efektivity.
Matematicky totiž není proporční k tomu, jak jsme byli při vaření účinní. <u>Nemá
smysl zavádět extraktivitu sladu, dokud nepoužijeme zohlednění všech
extraktivností všech sladů, tedy přístup 2.</u> Jinak totiž vypočtené
koeficienty neplatí pro naši varnu obecně, ale jsou specifické pouze pro daný
recept (sypání). Výtěžnost sladu, nebo ještě lépe efektivita varny jsou však
mnohem lépe konstantní pro různé várky. Zejména efektivita varny je při
dodržení podobného postupu platná pro téměř jakékoli sypání.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
PS: Abych předešel nepochopení. Nemám nic osobně proti panu
Machačovi. Jistě si zaslouží uznání, protože byla jeho kniha pro spoustu
domovarníků dobrým začátkem. Obsahuje však řadu nepřesností a chyb. Doufejme
tedy, že ve druhém vydání, které pan Machač oznámil, bude vše zásadní opraveno…<o:p></o:p></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-27999610409652076882016-08-29T17:25:00.001-07:002016-08-31T08:36:46.857-07:00Pivařka: Pivní výpočty hrou (Sycení piva)<span style="color: orange; font-size: x-large;"><i>aneb Ztracené umění nomografie</i></span><br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jak jsem nedávno sliboval, přináším Vám první ochutnávku z připravované knihy Pivařka - Tajemství domácího pivovarnictví. Samozřejmě Vás jistě bude zajímat, kdy kniha vyjde. Přesný datum samozřejmě nikdo z nás neví, nicméně musíme mít do konce roku hotovo, pak už je míč na straně vydavatele (nakladatelství Jota). Můžeme však předpokládat, že do léta by měla být kniha na pultech. Do té doby bude určitě dobré využít čas a představit si některé věci, které nejsou v knihách úplně běžné a budou pevně doufám velkou devizou Pivařky. Dnes si představíme právě zmíněné <b>NOMOGRAMY</b>. Jestli jste toto slovo nikdy neslyšeli, rozhodně se nebojte, brzy si ho vysvětlíme. Slovo samotné může vypadat složitě a nabubřele, ale za chvíli sami pochopíte, že pro Vás samotné je používání nomogramů ta nejjednodušší možná metoda provádění výpočtů. Když se vám tato metoda bude líbit, již teď vám nabídnu dva plně funkční nomogramy v kvalitě pro používání při každém vaření.<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-3I8uXRgdWQ4/V8TEB4QfSkI/AAAAAAAAB0Q/RVofdfPLq3cNxON-eL1dtW5bUOpDh-f8gCK4B/s1600/14193740_10207259407187831_932866809_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="126" src="https://1.bp.blogspot.com/-3I8uXRgdWQ4/V8TEB4QfSkI/AAAAAAAAB0Q/RVofdfPLq3cNxON-eL1dtW5bUOpDh-f8gCK4B/s400/14193740_10207259407187831_932866809_n.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;">Níže naleznete nomogramy: <span style="color: red;">Výpočet množství dextrózy pro nasycení piva</span> a <span style="color: red;">Výpočet tlaku vhodného pro nasycení piva</span></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Nomogramy budou však samozřejmě až za odměnu na konci článku... Musíme si totiž nejdřív vysvětlit, co jsou, jak vznikly a jak je používat. Vytvoříme si tak pevnou půdu pod nohama a až kniha vyjde nebudete překvapeni, co to tam je za čmáranice...</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">Než se pohodlně usadíte k obrazovce, připravte si pravítko... nebo kus něčeho rovného.</span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a>Vím dobře, že některé pivovarnické výpočty a vzorce jsou pro běžného smrtelníka (třeba 20 let po posledním styku s matematikou) téměř nepřekonatelný oříšek. Jak už jsem Vám předesílal, existují i jiné možnosti, jak
ledacos vypočítat a zároveň se u toho neztratit v matematice. Jsou případy, kdy už k výpočtům nestačí pouze obyčejná kalkulačka, která umí sčítat,
odčítat, násobit a dělit. V tu chvíli potřebujeme lepší kalkulačku, nebo
nejlépe tabulkový procesor na počítači. A nebo třeba NOMOGRAMY!<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span style="color: orange;">Co je to nomogram? Srovnání s dalšími metodami.</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Než se skutečně pustíme do hravého počítání, musím
vysvětlit, co to je takový nomogram. Asi si myslíte, že jste se s takovým slovem zatím nikdy nesetkali, ale zdání zde velmi klame. Nomogramy pravděpodobně každý potkáváme zcela denně.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Venku je letní teplý den a mi si říkáme kolik je asi stupňů
a běžíme k teploměru. Ejhle, máme tu nomogram. Většina teploměrů má dvě
stupnice, pokud si tedy přečteme kolik je °C, můžeme si hned vedle přečíst
kolik je ve °F. Takže díky této dvojité stupnici vlastně můžeme převádět mezi
°C a °F , aniž bychom si museli někde hledat převodový vztah. To samé
můžeme pozorovat na většině skládacích metrů. Ten má často také dvě stupnice –
cm a palce. Opět díky této dvojité škále můžeme nejen měřit v obou
veličinách, ale také mezi nimi převádět. Vůbec nemusíme znát kolik je palec
centimetrů. Prostě si snadno přečteme, kolik se vejde palců do jednoho metru
hned naproti… Určitě by Vás napadla celá řada dalších příkladů. Všechny tyto dvojité stupnice jsou nejednoduššími nomogramy.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Nomogram je
tedy grafická (geometrická) pomůcka k výpočtu vztahů mezi několika veličinami (minimálně
2). Nomogramy však umějí počítat mnohem víc a mohou mít mnohem
složitější tvary. V tomto článku se setkáme s nomogramy,
jež slouží k výpočtu rovnic se třemi veličinami.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Asi jsme již všichni někdy potkali vyjádření dat pomocí grafů. Pokud máme již tři veličiny, byl by takový graf 3D plocha, což samozřejmě nejsme schopni na 2D stranách příliš dobře vykreslit. Už vůbec z takového grafu nic neodečteme. Můžeme
si sice volit různé parametry a vykreslit několik závislostí do 2D grafu, v takovém grafu se občas snadno ztratíte.
Naproti tomu se nomogramy zdají svou jednoduchostí téměř jako zázrak.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Teď vám to hodlám demonstrovat na příkladu nasycení piva pomocí dextrózy. Množství dextrózy, které bychom měli použít pro nasycení piva, je závislé na teplotě lahvovaného piva a plánovém nasycení. Běžně používaných 6 g/L platí pro běžné nasycení (kolem 4-5 g/L <span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">CO</span><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 7pt; line-height: 115%;">2</span>) a teplotu 20 °C. Pokud máme jinou teplotu, nebo chceme jiné nasycení měli bychom tuto běžnou hodnotu upravit. Trochu více teorie kolem toho si teď schován až do Pivařky a teď se rovnou podíváme na jednotlivé přístupy, které jsem výše popisoval abychom si demonstrovali co umí takový nomogram. Jen ještě připomínám tabulku nasycení různých pivních stylů z minulého článku o nasycení.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-XwJy_URwUFc/V8b5a-kAoYI/AAAAAAAAB1Q/CPUAeRKvTvk9GLDlE3QByiQ3GaZ5jUXMgCK4B/s1600/styly%2Bco2.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-XwJy_URwUFc/V8b5a-kAoYI/AAAAAAAAB1Q/CPUAeRKvTvk9GLDlE3QByiQ3GaZ5jUXMgCK4B/s400/styly%2Bco2.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Tabulka běžného nasycení pro různé pivní styly. (Pozn. g/L = 1,96 Volumes)</td></tr>
</tbody></table>
</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Máme tedy v zásadě pět možností: <b>1)</b> čistý výpočet (nebudu ukazovat)<b> 2)</b> 3D graf<b> 3)</b> parametrický graf <b>4) </b> tabulka <b>5)</b> nomogram. Ukážeme si tedy jak dopadne takový obrázek výsledku jednotlivých možností, když chceme znázornit množství potřebné dextrózy v závislosti na nasycení a teplotě.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h3 style="text-align: justify;">
Možnost 1: Výpočet podle rovnic </h3>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
první rovnice pro počáteční obsah <span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;">CO<sub>2</sub></span> v pivě (dosadíme teplotu) a druhá pro hmotnost dextrózy dosadíme výsledek první rovnice za <span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;">CO<sub>2</sub><sup>0</sup></span><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><sub> </sub></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<!--[if gte msEquation 12]><m:oMathPara><m:oMath><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>c</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>C</m:r></span></i><m:sSub><m:sSubPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSubPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>O</m:r></span></i></m:e><m:sub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>2</m:r></span></i></m:sub></m:sSub></m:sub></m:sSub><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>=1,013</m:r><m:r>∙</m:r><m:r>(0,0011∙</m:r></span></i><m:sSup><m:sSupPr><span
style='font-family:"Cambria Math",serif;mso-ascii-font-family:"Cambria Math";
mso-hansi-font-family:"Cambria Math";font-style:italic;mso-bidi-font-style:
normal'><m:ctrlPr></m:ctrlPr></span></m:sSupPr><m:e><i style='mso-bidi-font-style:
normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>t</m:r></span></i></m:e><m:sup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>2</m:r></span></i></m:sup></m:sSup><i
style='mso-bidi-font-style:normal'><span style='font-family:"Cambria Math",serif'><m:r>-</m:r><m:r>0,0969∙</m:r><m:r>t</m:r><m:r>+3,12)</m:r></span></i></m:oMath></m:oMathPara><![endif]--><!--[if !msEquation]--><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><v:shapetype coordsize="21600,21600" filled="f" id="_x0000_t75" o:preferrelative="t" o:spt="75" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter">
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0">
<v:f eqn="sum @0 1 0">
<v:f eqn="sum 0 0 @1">
<v:f eqn="prod @2 1 2">
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth">
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight">
<v:f eqn="sum @0 0 1">
<v:f eqn="prod @6 1 2">
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth">
<v:f eqn="sum @8 21600 0">
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight">
<v:f eqn="sum @10 21600 0">
</v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:formulas>
<v:path gradientshapeok="t" o:connecttype="rect" o:extrusionok="f">
<o:lock aspectratio="t" v:ext="edit">
</o:lock></v:path></v:stroke></v:shapetype><v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 28.5pt; width: 219.75pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata chromakey="white" o:title="" src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image001.png">
</v:imagedata></v:shape></span><!--[endif]--><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcqjVZXA7HeW7g5gtQU0qbtXYOmD0ylP22wz7cXkZqBqqe56xNAhJTD4EwN0JWC6MsNZnz7nmZSmIKaE85KX2gwaFSd5wqwLrGC3v8TWaRQadhnQ-crvPVrYUmmCsGPnJ1GAEKVz2CBA/s1600/c0.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="45" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcqjVZXA7HeW7g5gtQU0qbtXYOmD0ylP22wz7cXkZqBqqe56xNAhJTD4EwN0JWC6MsNZnz7nmZSmIKaE85KX2gwaFSd5wqwLrGC3v8TWaRQadhnQ-crvPVrYUmmCsGPnJ1GAEKVz2CBA/s400/c0.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p> </o:p> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXhOYDEUCewaSOwwrpwwEezGUH6n6Cyxt5WH7M6fK60X2A2Yma6NjKJ_2GaINWvd4P4ZD45hwdyG5bPWSIp9q2uZHHHkJF1b9ipAXqLT-q75i73VPIEDOjZxpSyNKu3Z5gK2PPjhqW_g/s1600/m.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXhOYDEUCewaSOwwrpwwEezGUH6n6Cyxt5WH7M6fK60X2A2Yma6NjKJ_2GaINWvd4P4ZD45hwdyG5bPWSIp9q2uZHHHkJF1b9ipAXqLT-q75i73VPIEDOjZxpSyNKu3Z5gK2PPjhqW_g/s400/m.JPG" /></a></div>
<h3>
<b>Možnost 2) 3D graf </b> </h3>
<div class="MsoNormal">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-MxdWsJMmgvc/V8S5UDTzRoI/AAAAAAAABzU/hhpVwudtghQfJQKLmpplr23FLQYfPmpzACK4B/s1600/param.jpg" imageanchor="1"></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6nwJs0taHBU6kltXfZuImdDxkbFT0o8R0eWvdqxUeVCruIL1E0DrTLQNLYw8Lja_5B89yG8Jle81qSAXE6pUlUiBLaVNHqwU6UXKo7RqWfRASMpxxi11F_UGGvAXNLKSSiOtmnQwBPg/s1600/3D+dextr.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="456" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6nwJs0taHBU6kltXfZuImdDxkbFT0o8R0eWvdqxUeVCruIL1E0DrTLQNLYw8Lja_5B89yG8Jle81qSAXE6pUlUiBLaVNHqwU6UXKo7RqWfRASMpxxi11F_UGGvAXNLKSSiOtmnQwBPg/s640/3D+dextr.jpg" width="640" /></a></div>
<h3>
Možnost 3) Parametrický graf</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-MxdWsJMmgvc/V8S5UDTzRoI/AAAAAAAABzU/hhpVwudtghQfJQKLmpplr23FLQYfPmpzACK4B/s1600/param.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="480" src="https://2.bp.blogspot.com/-MxdWsJMmgvc/V8S5UDTzRoI/AAAAAAAABzU/hhpVwudtghQfJQKLmpplr23FLQYfPmpzACK4B/s640/param.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h3>
Možnost 4) Tabulka</h3>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJCuE541izAYksw_1WaeJwiLcM2WQucxDTf6_ivvpngoILk6L6T3yd8UD8KOzmT4nnFCxGxhzqOQ1Ssn5e9z_Ekz42B8V5SKtUIIfBpQb-Jx23qRc6dOQr1fGEr320yvviXoznM5xL4w/s1600/tabulka.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="291" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJCuE541izAYksw_1WaeJwiLcM2WQucxDTf6_ivvpngoILk6L6T3yd8UD8KOzmT4nnFCxGxhzqOQ1Ssn5e9z_Ekz42B8V5SKtUIIfBpQb-Jx23qRc6dOQr1fGEr320yvviXoznM5xL4w/s640/tabulka.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<h3>
Možnost 5) NOMOGRAM</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-LLm6x56AkCU/V8S71BdyZ0I/AAAAAAAABzs/vNfVn-2CQWAC7PLyFIiZtXtxY5P6yi4wACK4B/s1600/nomo%2Bukazka.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-LLm6x56AkCU/V8S71BdyZ0I/AAAAAAAABzs/vNfVn-2CQWAC7PLyFIiZtXtxY5P6yi4wACK4B/s400/nomo%2Bukazka.JPG" width="341" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Teď si všichni snadno můžeme udělat obrázek o tom, jak vypadá ten stejný problém vyjádřenéý různým způsobem. Vzorce se mnoho lidí zalekne, ale všechny další metody pouze tento vzorec interpretují, takže je uvnitř těch obrázků ten samý vzorec skryt. Pouze jsem tu matematiku udělal za Vás a tady je výsledek.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V 3D grafu je daleko nejvíce různých hodnot, avšak jak sami vidíte nedá se z něj odečítat...Pro naše účely je tedy nepoužitelný. Z parametrického grafu lze odečítat poměrně snadno, ale pokud máme vynesenu závislost pro málo parametrů (jako je tomu i tady), tak se často stane, že výsledek budeme muset hledat někde mezi jednotlivými čarami a to může být nepřehledné a také nepřesné. Pokud máme naopak parametrů mnoho, tak se snadno ztratíme. Tabulka je na tom velmi podobně, protože obvykle nemáme dostatek potřebných řádků a sloupečků. Pokud ano je tabulka velmi rozsáhlá a obtížně se v ní hledá. Asi sami vidíte, že ze všech prezentovaných forem nám nomogram poskytuje nejširší škálu možných hodnot. V tomto případě je v něm dokonce snadno skryt i mezivýpočet počáteční koncentrace oxidu uhličitého v závislosti na teplotě. Správná vypočtená hodnota se jednoduše určí propojením čarou nalezených hodnot. Uprostřed máme výsledek... No není to zázrak?</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Pozn. Není potřeba spojovací čáru kreslit. Stačí na papír přiložit pravítko. Ano, ne každý máte zrovna po ruce pravítko. Není důležité co to je. Pouze to musí být rovné :-). Takže funguje cokoliv od papíru až po řidičák...</i></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div style="background: #D9D9D9; border: solid windowtext 1.0pt; mso-background-themecolor: background1; mso-background-themeshade: 217; mso-border-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 1.0pt 4.0pt 1.0pt 4.0pt;">
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<b>Trocha historie - <o:p></o:p></b><b>Ztracené umění nomografie</b></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoNormal" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border: none; padding: 0cm; text-align: justify;">
V devatenáctém a
dvacátém století byly nomogramy široce využívány v každé technické praxi,
protože pro problémy, které řešíme velmi často, je to velmi elegantní a rychlé
řešení. S příchodem a rozvojem počítačů ztratila tato grafická metoda
počítání prakticky na důležitosti. Všichni, kteří hojně nomogramy využívali,
přesídlili před obrazovky počítačů. S tím se také postupně vytratili lidé,
kteří umějí nomogramy sestrojit. Informací o nomogramech je tak dnes jako
šafránu. Sestrojit funkční nomogram je tak trochu o geometrii a matematice, ale
obrovskou část bychom rozhodně mohli nazvat spíš jako umění. Když jsem se
rozhodl, že je to přesně to koření, které Pivařka potřebuje, byl jsem
poměrně zoufalý ohledně hledání informací o nomogramech. Naštěstí jsem po
delším pátrání na internetu objevil vynikající článek jistého Rona Doerflera
s příznačným názvem – The Lost Art of Nomography. Ronovi tak pravděpodobně
vděčím za to, že jsem do tajů nomografie alespoň trochu pronikl. Takže díky
Rone!<o:p></o:p></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="color: orange;">Tipy pro práci s
nomogramy<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Dávejte pozor na měřítka os. Ne vždy jsou jednotlivé dílky
stejně daleko od sebe. Některé složitější nomogramy mají například logaritmické
měřítko, z čehož plyne, že se na jedné ose může i v různých částech
nacházet jiná nejmenší jednotka. Zde však platí jednoduchá pravidla, kterými se
snažím co nejvíce zpřehlednit nomogramy. Využívám tři délky úseček, jež
označují na ose hodnotu. U nejdelší se nachází vždy číselný popisek hodnoty,
podle ní se tedy zorientujeme tak, že najdeme dvě hodnoty, mezi kterými se naše
hledaná hodnota nachází. Střední délka čáry značí vždy přesně poloviční
hodnotu mezi nejbližšími dlouhými čarami. Nakonec jsou tu nejkratší čárky, které
ještě dělí úsek mezi středními čarami na stejně velké úseky hodnot. Nebojte ve
skutečnosti je to jednodušší, než se zdá z tohoto popisku.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokud se trefíte na ose někde mezi dvě čárky, bohatě postačí se s ničím
více netrápit a hodnotu odečíst na nejbližší z nich. Vždy se totiž jedná o
odhady s menší přesností, než je nejmenší dílek. To také mimo jiné
znamená, že i když na počítači ze vzorce dostaneme hodnotu klidně na deset
desetinných míst, neznamená to, že je to hodnota bližší realitě, než to co
odečteme z nomogramu. Tak jako tak je to odhad s nějakou chybou.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Nomogramy
mají i své limity měřítka, a tak zde např. nenajdete hodnoty pro nasycení větší než 6 g/L, což přichází v úvahu pouze výjimečně. Zpravidla jsem se snažil pokrýt všechny
případy, které by běžný domovarník potkává. Samozřejmě však nelze
pokrýt všechny abnormality.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pamatujte, že
nomogram může být sice velký pomocník, avšak není všemocný. Není totiž nic víc
než graficky znázorněným vzorcem… Výhodou je to, že matematiku jsem Vám převedl do geometrie a vy už si jen "hrajete s pravítkem".</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;">PŘÍKLADY VÝPOČTU NASYCENÍ PIVA S NOMOGRAMY</span></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pojďme si tedy ukázat příklad výpočtu nasycení pomocí nomogramu. Aby to nebylo líto Vám, kteří používáte nucené sycení, nebo zbytkový cukr s hradícím ventilem, zařadím zde rovnou i nomogram pro tento případ... V článku si ukážeme, jak se v nomogramu pracuje, avšak kvalita obrázku ze stran blogu je nevalná, proto vám na konci textu poskytnu odkaz, odkud si můžete nomogramy stáhnout v plné kvalitě a vytisknete si je na A4 k vašemu použití při vaření.</div>
<h4 style="text-align: justify;">
<b><br /></b><b>Př. <span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;">Máme
20 litrů piva, které nám prokvasilo při teplotě 15 °C. Chceme dosáhnout
nasycení 4,9 g/L. Kolik dextrózy máme použít?</span></b></h4>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">Spojíme tedy zamýšlenou koncentraci nasycení na ose vlevo s teplotou na ose vpravo a uprostřed na žluté ose odečteme výsledek.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"><br /></span></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-B8VCBtAY7-Q/V8TB-iABgPI/AAAAAAAABz4/Mba28KB-mScHovHP2BTFAm5FaBugTF69wCK4B/s1600/cel%25C3%25BD%2Bnomogram%2Bdextroza.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://2.bp.blogspot.com/-B8VCBtAY7-Q/V8TB-iABgPI/AAAAAAAABz4/Mba28KB-mScHovHP2BTFAm5FaBugTF69wCK4B/s640/cel%25C3%25BD%2Bnomogram%2Bdextroza.JPG" width="452" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Hned vidíme, že bychom měli použít přibližně 6,7 g dextrózy na 1 L piva. To znamená 3,35 g/0,5 L,. Pokud používáme cukr najednou do celého objemu piva a poté teprve lahvujeme dostáváme celkem 6,7 * 20 = 134 g detrózy. Jednoduché jako facka, ne?</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<i>EDIT: Jen jsem zapomněl podotknout, že nomogram je určen skutečně pouze pro dextrózu. Dávkování jiných cukrů jako je sacharóza a DME je trochu jiné, protože trochu jinak zkvašují (u dextrózy to je vlastně jen proto, že obsahuje i vodu). Nicméně jsem samozřejmě myslel i na vás "nedextrovače", ale nemá smysl konstruovat další podobný nomogram, když většina lidí používá stejně dextrozu. Tudíž použijte tento nomogram také,<span style="color: red;"><b> p</b></span><b><span style="color: red;">okud používáte sacharózu (běžný cukr) tak výsledek nomogramu vynásobte číslem 0,91 a pokud používáte sušený výtažek (DME) tak vynásobte 1,39.</span></b></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<h4>
Př.: Kyvetu máme za teploty 8 °C v lednici a chceme dosáhnout běžného nasycení 4,9 g/L <span style="font-family: "calibri" , sans-serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;">CO<sub>2</sub></span>. Jaký tlak máme nastavit na redukčním ventilu tlakové lahve?</h4>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3y-wWlVIi-Lc-beCMPZqO91QC5zQe392COrf7zMoYv-sM8cXPBXX5Vk5psnf4YE5Qga8k0J6rIdEEDi7vlUie5l3-4NTMGBAcM5ZoriZwSp6FxpmgerJCpzIzYAJOO8LY5-V3BJma7A/s1600/cel%25C3%25BD+nomogram+Nucen%25C3%25A9.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3y-wWlVIi-Lc-beCMPZqO91QC5zQe392COrf7zMoYv-sM8cXPBXX5Vk5psnf4YE5Qga8k0J6rIdEEDi7vlUie5l3-4NTMGBAcM5ZoriZwSp6FxpmgerJCpzIzYAJOO8LY5-V3BJma7A/s640/cel%25C3%25BD+nomogram+Nucen%25C3%25A9.JPG" width="440" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ihned tedy víme, že je potřeba nastavit na redukčním ventilu tlak přibližně 1,0 Bar. Mohlo by se Vám zdát, že jsou jednotky v této oblasti daleko od sebe, avšak je to tak schválně, protože na redukčním ventilu stejně nenastavíme tlak přesněji než 0,1 bar.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b><span style="color: orange;">ZÁVĚREM</span></b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Už si tedy asi dokážete představit, co takový nomogram je a jaké možnosti nám nabízí. Věřím tedy, že se nomogramy budou těšit oblibě a stanou se velmi cenou součástí Pivařky. Problémy jako je právě nasycení, najdete obvykle ve formě rozsáhlých tabulek, které já osobně nemám rád, protože se v nich obvykle těžko vyznám a dlouze se v nich hledá. Naproti nomogram je poměrně zábavná pomůcka, z které jde i hodnoty odečíst mnohem podrobněji než z tabulky - není to magie, ale pouze geometrie ;-)</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Do samotné Pivařky mám připraveno mnoho dalších nomogramů - ABV, korekce Brix, reálný extrakt, výživovou hodnotu, korekce hustoty na teplotu, množství DME, LME nebo cukru k přípravě roztoku o dané síle, kompletní výpočet hmotnosti sypání včetně efektivity, výpočet barvy piva, výtěžnost hořkých látek během chmelovaru (pro IBU), velikost starteru, target gravity (konečná hodnota po prokvašení) a samozřejmě tyto dva nomogramy z tohoto článku. Myslím, že se tedy máte na co těšit! Tak co, jak se Vám nomogramy líbí? Nějaké další nápady?</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>PS</b>: Nomogram lze využít na všechny strany. To znamená, že jakákoli kombinace dvou veličin vede protažením čáry na třetí osu k výsledku. Když místo toho použijeme samotný vzorec, musíme si postupně z rovnice vyjádřit jednotlivé proměnné, což už je často za hranicemi našich matematických schopností.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>PS2: </b>Samozřejmě už přemýšlíte, že jsem vám zapomněl poskytnou ty slibované nomogramy. Nezapomněl. Uvědomte si však kolik je v těchto věcech práce. To, že Vám je poskytuji ještě před vydáním knihy, je z mé dobré vůle a kvůli propagaci zajímavého tématu. Byl bych tedy velmi nerad, kdybyste tyto grafy samovolně šířili po internetu. Pokud je chcete někomu doporučit, odkažte ho na tento článek. Protože jsem nomogramy vytvořil sám a nikde jinde je nemůžete nalézt, vztahují se na ně samozřejmě autorská práva. Právě protože dávám všem možnost přístupu k nomogramům ve výborné kvalitě, myslím, že nemá nikdo reálný důvod s těmito grafy jakkoli kupčit. <span style="color: red;"><a href="https://drive.google.com/folderview?id=0BwXZq6QZJerNLTNwSDBEWGE3VVk&usp=sharing">ODKAZ ZDE</a></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Petr Novotný</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Poděkování: </b><i>Rád bych poděkoval za konečnou grafickou úpravu nomogramů dvornímu grafikovi Pivařky Radku Michelovi. Díky Radku!</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
zdroj dat rovnováhy CO2 v pivě: http://braukaiser.com/wiki/index.php?title=Carbonation_Tables (přístup 29/8/2016)</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com16tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-84869864014351383852016-08-26T13:25:00.001-07:002016-08-26T13:26:47.313-07:00Omluvy a výmluvy... a Povidla českého pravopisuTento příspěvek nebude dnes o pivu. Mám však pocit, že se s Vámi musím o cosi podělit.<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Prvně bych chtěl říci, že jsem se dnes s hrůzou podíval, že poslední příspěvek na mém blogu je 2 měsíce starý! To jsem si sliboval, že minimálně jeden měsíčně bude, protože mě to navíc hrozně baví. Moje výmluvy jsou ledajaké: velké osobní změny v mém životě (to Vás sice asi nemusí zajímat, ale promoce, svatba a stěhování za oceán stojí dost času :-) ). Další výmluvou je samozřejmě to, že se snažím maximum svého pivovarského času věnovat Pivařce. Tam budou rozebrány takřka všechny informace o vaření piva, a tak asi chápete, že v tuto chvíli nemá cenu a ani nemám čas dělat separátní články sem. Práce probíhají usilovně, i když to tak navenek nevypadá. Je to obrovský žrout času, navíc to nechceme rozhodně odbýt. V tomhle ale cítím jisté manko a chtěl bych začít postupně ukazovat, co děláme a jak to děláme. Zaprvé Vás snad udržím trochu v natěšenosti a pak si třeba připravím i pevnou půdu pod nohama.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
S radostí Vám tedy slibuji, že se příští týden dočkáte prvního článku. Bude o něčem, co bude pevně věřím jednou z nejatraktivnějších částí Pivařky - NOMOGRAMY. Pravděpodobně vůbec netušíte, co to je zač. Tak se těšte a příští týden sami uvidíte... PS: ukážeme si výpočty nasycení piva velmi hravou formou.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgifRg6Sg8P2H4gaLLhGn0bT3haKGSESO5ddhxQVfUSTIov6okXmLbzRX_MLBloZ92xm70VTgK8MVdJuxy-ye2G06vhj16fluovTuGq-tQStNFy3QyfkGjePW_S8DzWHjqi8HZvAPCfdQ/s1600/zahlavi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="126" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgifRg6Sg8P2H4gaLLhGn0bT3haKGSESO5ddhxQVfUSTIov6okXmLbzRX_MLBloZ92xm70VTgK8MVdJuxy-ye2G06vhj16fluovTuGq-tQStNFy3QyfkGjePW_S8DzWHjqi8HZvAPCfdQ/s400/zahlavi.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Další omluvou a výmluvou je druhá část nadpisu tohoto článku. Ano, pravopis je přiznávám jednou z mých slabších stránek. Zejména pokud píši rychle. Nepřemýšlím nad pravopisem a natropím spoustu hrubek, které bych v diktátu ve škole nikdy neudělal. Kompletní opravování hrubek mi často zabere mnohem více času, než psaní článku. Proto prosím buďte ohleduplní a odpusťte mi, že tomu nevěnuji svůj čím dál cennější volný čas. Je to jen blog, který Vám chce zprostředkovat informace. V Pivařce si samozřejmě hrubky ohlídáme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Abyste však nebyli ochuzeni o článek, tak Vám k přečtení nabízím můj "fejeton", který jsem před časem na téma pravopisu napsal. Nebude to sice o pivu, ale možná je tam přinejmenším něco k zamyšlení. Budu rád když si to přečtete. Nicméně pokud Vás to nezajímá, nemusíte si článek teď celý otevírat... Pokud se Vám to naopak bude líbit, budu rád, když se ozvete. Mám ještě další "fejetony" v záloze a můžu s tím pro odlehčení i pokračovat.</div>
<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-fDcqczBCZFQ/V8CiA4hxpbI/AAAAAAAABxk/4kHMQ9PwHcQIbEbLAKMx7JG3BFDWshg5ACK4B/s1600/povidla%2Bnadpis.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="102" src="https://3.bp.blogspot.com/-fDcqczBCZFQ/V8CiA4hxpbI/AAAAAAAABxk/4kHMQ9PwHcQIbEbLAKMx7JG3BFDWshg5ACK4B/s400/povidla%2Bnadpis.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<!--[if gte vml 1]><v:shapetype
id="_x0000_t75" coordsize="21600,21600" o:spt="75" o:preferrelative="t"
path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe" filled="f" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter"/>
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0"/>
<v:f eqn="sum @0 1 0"/>
<v:f eqn="sum 0 0 @1"/>
<v:f eqn="prod @2 1 2"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @0 0 1"/>
<v:f eqn="prod @6 1 2"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth"/>
<v:f eqn="sum @8 21600 0"/>
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight"/>
<v:f eqn="sum @10 21600 0"/>
</v:formulas>
<v:path o:extrusionok="f" gradientshapeok="t" o:connecttype="rect"/>
<o:lock v:ext="edit" aspectratio="t"/>
</v:shapetype><v:shape id="_x0000_s1027" type="#_x0000_t75" style='position:absolute;
left:0;text-align:left;margin-left:254.95pt;margin-top:55.6pt;width:252.35pt;
height:300.2pt;z-index:251661312;mso-position-horizontal-relative:margin;
mso-position-vertical-relative:margin'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image001.jpg"
o:title="povidla"/>
<w:wrap type="square" anchorx="margin" anchory="margin"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQgVDlY0HY8WjxDygx2RY1Dymg8E9j0ZlJys_pYqsHiNPeRXdB6FFrWizMNrLtOu4I3U6jEXXei-6Uj4Twyx3p557XcKFpEttKhxgeLj29dzBvv2kT8yg1dZQbeJdJUZLBnvaFrCy1IA/s1600/povidla.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQgVDlY0HY8WjxDygx2RY1Dymg8E9j0ZlJys_pYqsHiNPeRXdB6FFrWizMNrLtOu4I3U6jEXXei-6Uj4Twyx3p557XcKFpEttKhxgeLj29dzBvv2kT8yg1dZQbeJdJUZLBnvaFrCy1IA/s320/povidla.jpg" width="268" /></a><span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Dneska
se pouštím na tenký led. Umíte pravopis? Já se přiznám, že mi dělá občas
problémy. Bůh češtiny je však nemilosrdný! Nauč se česky! S čárkami se moc
nekamarádíš, že? Vrať se do školy! Je jedno, jak hlubokou a kvalitní myšlenku
jste schopni vymyslet. Jestliže ji zveřejníte, najdou se tací, kteří jsou
zástupci boha češtiny zde na Zemi. Nejspíš znáte ten pocit zostuzení, který si
Vás potom najde. Co na tom, že si často řekneme, jak jsme mohli tak hloupou
chybu udělat. To už je pozdě… Takovéto poklesky se neodpouští.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Čeština
je bezesporu velmi těžkým jazykem. Po mnoha letech strávených ve školních
lavicích stále dlouze přemýšlíme nad výjimkami a pravidly, abychom se nakonec
s nejistotou a hanbou radši obtížné frázi vyhnuli. Místo aby slova do
textu plynula ladně jako myšlenky, neohrabaně plaveme čubičku ve všech rodech,
vzorech, čárkách, i/y, prostě pravidlech a výjimkách. Asi tak stejně ladně jako
bychom plavali v povidlech. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<!--[if gte vml 1]><v:shape id="_x0000_s1026"
type="#_x0000_t75" style='position:absolute;left:0;text-align:left;
margin-left:251.7pt;margin-top:501.2pt;width:238.25pt;height:190.2pt;
z-index:251659264;mso-position-horizontal-relative:margin;
mso-position-vertical-relative:margin'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image003.jpg"
o:title="papousek"/>
<w:wrap type="square" anchorx="margin" anchory="margin"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--><span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Pro
ilustraci se podívejme do jazykového okénka, co nám ta čeština dnes přichystala.
Víte, co je vlys na fasádě? Lis-lisovat-vlis není v otázce chyba? Ne! Vlys
je ozdobný pruh na stěně, nebo prkénko k sestavování podlahy. Ani
v jednom případě není lisovaný, kde se tedy slovo v češtině vzalo?
Vlys pochází z latinského <i>phrygium</i>
(ozdoba, výšivka), to se vyvinulo v pozdně latinské <i>frisium</i>, z něj francouzské <i>frise</i>,
z něhož se v němčině stalo <i>Fries</i>. V
češtině slovo skončilo jako <i>vlys</i>…
Ypsilon je patrně vzpomínka na latinské <i>phrygium</i>,
které vzniklo z řeckého <i>frýx</i> neboli <i>frýžský</i>. To je nuda! Tři řádky informací,
které si už ani teď nepamatujeme. Teď uvažte, co všechno musíte vědět, abyste
si dokázali pravopis slova vlys odůvodnit.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2Jm0zTemgV9AAP-9eX3ooi_vsRdzNJw_sXFAx2hBOnIPg3C4XnTs3jwTmHViXSJptkHCZeVO8AJrmqUb2rNx5r2K5AHu_jEW8_-RL7EUrwGv86fC5OJNKG6GwMJ4Cou_jbRxyZyvnFw/s1600/papousek.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="255" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2Jm0zTemgV9AAP-9eX3ooi_vsRdzNJw_sXFAx2hBOnIPg3C4XnTs3jwTmHViXSJptkHCZeVO8AJrmqUb2rNx5r2K5AHu_jEW8_-RL7EUrwGv86fC5OJNKG6GwMJ4Cou_jbRxyZyvnFw/s320/papousek.jpg" width="320" /></a><span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">A
teď přijde otázka za zlatého bludišťáka. Na vysokém bidle měl pták dobré bydlo.
Když zafoukal vítr, obě b*dla shodil. Jaké i/y je správně? Bidlo-tyč-Bydlo-dům
pffff hlava se mi točí. To je horší než Bermudský trojúhelník. Šalamounsky bych
musel nakonec odpovědět, že je ta věta nesmysl, protože na klacku snad nemůže
být regulérní bydlo, ne? To je na obydlí málo i pro ptáka. Nemyslíte? <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Určitě
znáte kopu dalších zábavných a těžko pochopitelných vyjímek, pravidel a
chytáků, protože je na ně čeština vskutku bohatá. Samostatnou pohádkou je psaní
čárek. Někteří lidé čárky rádi vynechávají, jiní je píší „na pocit“, mnozí je
použijí kdekoliv to lze jen vymyslet a nakonec existuje nemalá komunita lidí
využívající náhodný generátor čárek. Ty, kteří v čárkách chyby nedělají,
já neznám. Navíc je psaní čárek ve složitějších větách občas subjektivní. Jak
poznat, jestli je přívlastek nezbytný pro smysl věty, nám neporadí žádná
příručka, ale pouze náš jazykový cit.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<!--[if gte vml 1]><v:shape id="Obrázek_x0020_2"
o:spid="_x0000_s1028" type="#_x0000_t75" alt="Výsledek obrázku pro like"
style='position:absolute;left:0;text-align:left;margin-left:101.65pt;
margin-top:113.3pt;width:152.85pt;height:152.85pt;z-index:251664384;
visibility:visible;mso-wrap-style:square;mso-wrap-distance-left:9pt;
mso-wrap-distance-top:0;mso-wrap-distance-right:9pt;
mso-wrap-distance-bottom:0;mso-position-horizontal:right;
mso-position-horizontal-relative:margin;mso-position-vertical:absolute;
mso-position-vertical-relative:margin'>
<v:imagedata src="file:///C:/Users/Petr/AppData/Local/Temp/msohtmlclip1/01/clip_image005.jpg"
o:title="Výsledek obrázku pro like"/>
<w:wrap type="square" anchorx="margin" anchory="margin"/>
</v:shape><![endif]--><!--[if !vml]--><!--[endif]--><a href="http://1.bp.blogspot.com/-brW6HsiGLq4/V8Ciq7lLYwI/AAAAAAAABx8/sKw7QoRPqRwDYfGyGrHbzYV94D-4oEsLgCK4B/s1600/Palec.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://1.bp.blogspot.com/-brW6HsiGLq4/V8Ciq7lLYwI/AAAAAAAABx8/sKw7QoRPqRwDYfGyGrHbzYV94D-4oEsLgCK4B/s400/Palec.jpg" /></a><span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Jak na konec píšeme nejčastěji? Trochu kontrastu nám jistě
neuškodí. OMG 3:) Kazdej si chybama udela casem svoji podobu povidel LOL kera
je stejne unique jjako kazdej :-D a je presvedcen o jejich zpravnosti :-P Nice 8-)
nejhustsi proste nejbestovnejsi myslenky dnes postujem na FiBicko a datlujem do
SMS </span><span style="font-family: "wingdings"; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">J</span><span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"> kery si po sobe nekotroluem :v pac je to stejne fuck =) hlavne
ze to má LIKY (y) NEDELAM SI Z VAS (.)(.) a misto carek je krutoprisny psat smajliky
;-) pusu tak :-* a tamto tak (_!--(_!_) TO BEZ PRDELE. To je děs! Takhle
všechno pěkně za sebou. Vraťme se však k původní myšlence.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 12.0pt; line-height: 107%;">Samozřejmě
být kultivovaným člověkem znamená ovládat pravopis, což Vám ale nezabrání
natropit ve chvilce nepozornosti chyb jako máku. Hrubky děláme všichni! Kdo
tvrdí, že ne, lže si do kapsy. Buďme tedy v téhle oblasti ohleduplnější a
nesnažme se chyby u ostatních zbytečně hledat, protože je najdeme. Co kdybychom
radši trochu důrazu, který věnujeme pravopisu, přenesli do vlastní
stylistiky a slovní zásoby? Na pravopis máme foršrift z Ústavu pro jazyk
český, ale kolik lidí je dnes schopno vyjádřit svou myšlenku pěkně napsaným
odstavcem, nebo jen jednou hezkou českou větou? Ty zrůdnosti z minulého
odstavce se vážně nepočítají! A nakonec se vraťme ještě na začátek, úplný
začátek. Ať už písmo vymyslel kdokoliv, idea byla jistě jiná. Písmo mělo
sloužit k zachycení myšlenek a událostí, a ne k samoúčelnému
handrkování o to, kdo je větší Čech. Když budete používat strohé věty, nejspíš
uděláte mnohem méně chyb, nebo to bude úplně jedno, ale není to právě ten
nejhorší úpadek češtiny a písma? Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí…<o:p></o:p></span></div>
<br />
<i>Petr Novotný</i><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-58087612077129993912016-06-13T06:43:00.000-07:002017-03-19T08:39:51.833-07:00Nasycení s dextrosou: Různé množství podle objemu?<br />
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-G3cFWvCu_VY/V16yVoBeoJI/AAAAAAAABsg/oXTBiQWbuRU0BdZjglt1GEtk9PKYUYdOgCK4B/s1600/light-bulb-1002783_1280.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-G3cFWvCu_VY/V16yVoBeoJI/AAAAAAAABsg/oXTBiQWbuRU0BdZjglt1GEtk9PKYUYdOgCK4B/s200/light-bulb-1002783_1280.jpg" width="165" /></a><br />
<div style="text-align: justify;">
Viděl jsem to kdesi už mockrát. Často se dočteme, že při použití 5 L soudků a kegů máme dávat na nasycení jiné množství dextrózy, než do lahví... V závislosti na tom, kde si to přečteme, nám budou tvrdit, že máme použít od 1/3 do 2/3 obvyklého množství. Mě toto tvrzení nedává žádný smysl, a tak jsem vždy tvrdil, že je to hloupost. Nedávno se toto téma opět zjevilo a já si řekl, že už toho mám dost! Musím se tomu konečně podívat blíže na zoubek, abych všem pochybovačům mohl odpovědět a opřít se o čísla. Tak tady to je :-)</div>
<br />
<br />
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Začneme krátkým rozborem situace. Nasycení provádíme různými metodami - cukr, nuceně, se zbytkáčem atd. Chceme vždy dosáhnout toho samého - aby naše pivo nebylo větrák bez řízu. V nejlepším případě také chceme, aby pivo nebylo nedosycené, ani přesycené. Různé pivní styly mají různé optimální nasycení. O tom se můžeme přesvědčit v této tabulce:</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-1CR7LZr5KaU/V16b3EYj4_I/AAAAAAAABqk/jC6tRrhd4AgsOyq_I4qfKeYvpllyYxExACK4B/s1600/nasycen%25C3%25AD.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="246" src="https://4.bp.blogspot.com/-1CR7LZr5KaU/V16b3EYj4_I/AAAAAAAABqk/jC6tRrhd4AgsOyq_I4qfKeYvpllyYxExACK4B/s400/nasycen%25C3%25AD.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Pozn.: Mezi Volumes a g/L platí převodní faktor 1,96.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Z čehož plyne, že jsme tak nějak nejzvyklejší na nasycení kolem 2,5 Volume tj. 4,9 g/L oxidu uhličitého. Což odpovídá právě té situaci, kdy máme pivo při 20 °C a surogujeme 6 g/L dextrózou. Potom dosáhneme právě někam kolem této hodnoty.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Kde se bere CO<sub>2</sub>?</span></h3>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Oxid uhličitý vzniká kvašením z cukrů. Jestliže chceme spočítat, kolik máme dát dextrózy, měli bychom započíst množst<span style="background-color: white;">ví CO<sub>2</sub></span>, který už v pivě přirozeně je z kvašení v závislosti na teplotě. Blíže to tady dnes nebudu rozvádět, více informací naleznete na internetu, nebo si můžete počkat na Pivařku, kde se tomu budu věnovat...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pojďme zpět k našemu problému. Zajímavé na tomto tématu je to, že i když najdete na řadě solidních portálů (byo.com atd.) informaci o snižování množství dextrózy do kegu atd., tak na žádném solidním portálu nezjistíte proč! Dokonce je tato úprava množství implementována i v BeerSmith. Když prolistujeme řadu diskuzí, zjistíme, že těch pár motáků, co tuto teorii podporují, má jediný argument - různý poměr plynné a kapalné fáze u různých obalů (tzv. headspace). Někteří toto ještě podpoří jakousi pseudologikou ohledně stavové rovnice plynu atd. To zde nehodlám tlumočit, protože to je pouze prznění fyziky a chemie...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
Moje logika velí:</h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud chceme dosáhnout určitého nasycení, je potřeba určitého množství<span style="background-color: white;"> CO</span><sub>2</sub>, tedy dextrózy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co se týče toho volného objemu nad pivem. Vzhledem k tomu, že v tom plynu toho moc není, tak na tom ani nijak zásadně nemůže záviset obsah v kapalině, ale to ještě vysvětlím podrobněji.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Výpočty to je něco, co mi celkem vždycky šlo, tudíž to bude právě ta zbraň, o kterou se zde můžu a musím opřít. Proto vám tady budu prezentovat seriózní inženýrský výpočet z nejlepších dostupných dat. Je mi jasné, že sledovat tyto výpočty bude pro řadu z Vás už vysoká matematika, tudíž jestli nechcete, můžete sjet dolů na výsledky. Musím zde však naznačit postup výpočtu, aby bylo jasné, že jsem si to nevycucal z prstu. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: red;">____________________________________________________________________________</span></b></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: red;">Výpočet</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><span style="color: red;">Máme pivo o teplotě 10 °C a přidáme k němu vždy běžných 6 g/L dextrozy. Jaké bude výsledný obsah </span></span><span style="color: red;"><span style="background-color: white;">CO</span><sub>2</sub></span><span style="background-color: white;"><span style="color: red;"> v pivě a tlak v sudu? Jakou to má závislost na poměru plynu a kapaliny (headspace)?</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Základní rovnicí, jež popisuje nasycení piva na základě
teploty a tlaku systému, je tzv. rovnovážná rovnice:<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYIA8IV9DBH2BIylxSiRFgBvqfWpqQuiV7SSpsmQfXvMXBd0AXyinjzFTKFGHh_Ut31Ia5-veFe8EH9ZXoIre-GVqGpjRaZs1pbnek6LX8WTzw12AvekR76dJfrTKObxHyB7R_VCxEgA/s1600/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" imageanchor="1" style="background-color: white; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="54" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYIA8IV9DBH2BIylxSiRFgBvqfWpqQuiV7SSpsmQfXvMXBd0AXyinjzFTKFGHh_Ut31Ia5-veFe8EH9ZXoIre-GVqGpjRaZs1pbnek6LX8WTzw12AvekR76dJfrTKObxHyB7R_VCxEgA/s320/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="320" /></a> racionalizováno ze zdroje <a href="http://braukaiser.com/wiki/index.php?title=Carbonation_Tables">ZDE</a>.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Po dosazení přetlaku v barech a teploty ve °C získáme z této
rovnice koncentraci </span><span style="background-color: white;">CO</span><sub>2</sub><span style="background-color: white;"> v pivu. Tato rovnice se nám bude hodit na více
místech. <i>(možná, že ji bude řada z vás od teď používat pro výpočet nasycení při nuceném sycení radši než ty obsáhlé dostupné tabulky ;-) )</i><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">První co musíme určit jsou tedy naše počáteční podmínky. Na
počátku máme pivo po fermentaci za atmosférického tlaku a teploty 10 °C (tj.
přetlak p = 0). Po dosazení do rovnice nám vyjde, že v pivě již teď máme 2,27
g/L CO<sub>2</sub>.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Uvažujme celkový objem 1 L (na volbě objemu vůbec nezávisí !!!).
Objem volného prostoru bude roven číslo XG (příklad 5 %, tj. 0,05), jež budeme
postupně měnit. Uvažujeme, že před uzavřením kegu byl plynný prostor zaplněn CO<sub>2</sub>
(např. jsme ho před tím profoukli, ale to není pro výpočet tolik důležité). Další
oxid uhličitý je tedy v plynném prostoru a ten odhadneme ze stavové
rovnice ideálního plynu.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifykrtACWtqfxnJJkNOKl9m852Bf4tBpIcGIBr2epn763HCBCs29q4apANYUba6wr5519kEVWD0Z7bXFslpU6oXgWV1quRlwt5GdSLKki4hPGvU2SnDS_S3bCIFT9-Fic65MhAgsWMNQ/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifykrtACWtqfxnJJkNOKl9m852Bf4tBpIcGIBr2epn763HCBCs29q4apANYUba6wr5519kEVWD0Z7bXFslpU6oXgWV1quRlwt5GdSLKki4hPGvU2SnDS_S3bCIFT9-Fic65MhAgsWMNQ/s1600/o1.PNG" /></a></div>
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Předpokládáme, že dextróza zkvasí úplně,
tudíž ze stechiometrie lze odvodit, že z 1 g dextrózy (hydrát) vznikne
0,444 g CO<sub>2</sub>. Vznikne nám tedy dalších:<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxIwhMJ1tLyXWDxCYtlhiwP39mqtSY6X6edGWLS4VN6dqr_kAeuytOnaeOnAvRCp9lDOIGMJf-AuvUmzmJpbd-99eeuPPStnapMTrDq4mFqHhd4BBRLrgnPx_XNRrHLf_666Yu9s94dw/s1600/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" imageanchor="1" style="background-color: white; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="41" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxIwhMJ1tLyXWDxCYtlhiwP39mqtSY6X6edGWLS4VN6dqr_kAeuytOnaeOnAvRCp9lDOIGMJf-AuvUmzmJpbd-99eeuPPStnapMTrDq4mFqHhd4BBRLrgnPx_XNRrHLf_666Yu9s94dw/s640/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Dohromady máme tedy v systému na 1 L:<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyiPqYnXnXiuf0SMjeswaTK0_CUs9DDXEIPflRdF2zVypF_A6DG4dul6R0VsOntNBbsY9lgfUyo7yc_V5JA6jQGLxd9OydtjXQFjyCHJibIrFJsTLe6efdm-Dy6bc8BcwucX2M4MxHBg/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="34" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyiPqYnXnXiuf0SMjeswaTK0_CUs9DDXEIPflRdF2zVypF_A6DG4dul6R0VsOntNBbsY9lgfUyo7yc_V5JA6jQGLxd9OydtjXQFjyCHJibIrFJsTLe6efdm-Dy6bc8BcwucX2M4MxHBg/s640/o1.PNG" width="640" /></a></div>
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Tento oxid uhličitý se musí rozdělit mezi
plyn a kapalinu a rozdělí se právě tak, jak mu velí rovnováha (podle
rozpustnosti). Rovnovážná rovnice je pořád stejná. K této rovnici musíme
ještě přidat rovnici bilance mezi plynou (G) a kapalnou (L) fází, poněvadž máme
dvě neznámé – tlak a koncentrace v pivu. Nakonec máme 2 rovnice o dvou
neznámých, které vyřešíme….<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">rovnice rovnováhy (říká – v jakém poměru
se rozdělí mezi plyn a kapalinu):<o:p></o:p></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-j5h_Tsta234/WM6mMJc1QTI/AAAAAAAACsM/Es6XDmXU9BEs-TZ-eK4kFkhI5fG3Xnz0ACLcB/s1600/o1.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="64" src="https://3.bp.blogspot.com/-j5h_Tsta234/WM6mMJc1QTI/AAAAAAAACsM/Es6XDmXU9BEs-TZ-eK4kFkhI5fG3Xnz0ACLcB/s400/o1.PNG" width="400" /></a></div>
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">kde p ze stavové rovnice:<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-NPOhTNBL5F0/V16p5DDxwNI/AAAAAAAABrM/rMW2nDnf24swhVXv2TyALlfs9AxAXJqXACK4B/s1600/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" imageanchor="1" style="background-color: white; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="124" src="https://2.bp.blogspot.com/-NPOhTNBL5F0/V16p5DDxwNI/AAAAAAAABrM/rMW2nDnf24swhVXv2TyALlfs9AxAXJqXACK4B/s200/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">rovnice bilance (říká pouze: celkové množství se rozdělí
mezi plyn a kapalinu):<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-ux_YLSvpsxU/V16qFHt7H9I/AAAAAAAABrU/sS0TOVDFWV8rOcXyGTq4BOyWocGtAsIpACK4B/s1600/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" imageanchor="1" style="background-color: white; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="55" src="https://4.bp.blogspot.com/-ux_YLSvpsxU/V16qFHt7H9I/AAAAAAAABrU/sS0TOVDFWV8rOcXyGTq4BOyWocGtAsIpACK4B/s320/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="320" /></a></div>
<div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Po vyřešení pro náš příklad dostaneme:</span></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-jFuTd9t0mvo/V16qMPvDPyI/AAAAAAAABrg/M6J4kswDmUM-lPq_5OL_rH-dX2-D7gGYQCK4B/s1600/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" imageanchor="1" style="background-color: white; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="67" src="https://4.bp.blogspot.com/-jFuTd9t0mvo/V16qMPvDPyI/AAAAAAAABrg/M6J4kswDmUM-lPq_5OL_rH-dX2-D7gGYQCK4B/s320/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;">Z čehož vychází přetlak 1,18 Bar. </span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><span style="color: red; font-size: large;">Konec příkladu</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white;"><span style="color: red;">______________________________________________________________________________</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;">Výsledky:</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V následující tabulce můžete vidět výsledky výpočtů pro různé poměry plynu (% headspace). Co z nich plyne? Na objemu plynného prostoru nasycení příliš nezávisí. Pokud tedy udržíme dávkování, tak změny vlivem tohoto prostoru jsou velmi malé. Dokonce vychází, že čím více máme volného prostoru, tak bychom měli pro dosažení stejného nasycení malinko dextrózy přidat... Z této tabulky nás zajímají zejména poslední body, protože při stáčení nenecháváme více jak 10 % volného prostoru. Když se podíváme na rozložení oxidu uhličitého mezi kapalnou a plynnou fází, tak vidíme, že v plynu je množství oxidu uhličitého velmi malé, proto také na velikosti volného (plynného) prostoru nezáleží, jak by nám někteří chtěli vnutit... </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0IEh6_GB0RBftKhUMMW7o5QZpFSRFPYkluDiljpjla_0PivOjlamb6n-IrdSZ5SzrdDZnlrlcPayXA_K1UuvlUjray2gSRpGv9Wcdp_TUsELcDld6YLPaiedOs39MtcjbQqhpaazmXQ/s1600/v%25C3%25BDsl.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="290" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0IEh6_GB0RBftKhUMMW7o5QZpFSRFPYkluDiljpjla_0PivOjlamb6n-IrdSZ5SzrdDZnlrlcPayXA_K1UuvlUjray2gSRpGv9Wcdp_TUsELcDld6YLPaiedOs39MtcjbQqhpaazmXQ/s400/v%25C3%25BDsl.JPG" width="400" /></a></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<span style="color: orange;">Diskuze:</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud chceme dosáhnout určitého nasycení, musíme dosáhnout potřebného tlaku v systému, jemuž podle rovnováhy odpovídá dané nasycení. Pokud použijeme menší množství dextrózy než vypočteme, dosáhneme menšího nasycení... to je jednoduchá matematika.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pivo může být i tak dobré a pitelné, ale není stejně nasycené. Nasycení je funkcí pouze teploty a tlaku (případně složení piva). Rozhodně <b>NEZÁVISÍ NA OBJEMU</b>. Na objemu může pouze velmi malinko záviset výsledný tlak, což ovlivní nasycení. Když dávkujeme cukr na surogaci, změny jsou však vzhledem k našim přesnostem zanedbatelné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud má snad být snižování množství pouze prevencí pro 5 L soudky, které nemusí vydržet tlak nad 2 bary, který se tam skutečně v závislosti na teplotě může objevit. Potom bych vám asi doporučil se na soudky vykašlat, protože pokud chceme dělat výborné pivo, tak musíme mít odpovídající materiál... Volba je samo sebou na nás.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: red;">Optimální nasycení prostě ničím neošidíme - spojitost mezi tlakem, teplotou a nasycením prostě obejít nelze! Pokud chceme dané nasycení, musíme dávkovat všude stejně, protože potřebujeme stejné množství <span style="background-color: white;">CO</span><sub>2</sub>. Pokud nemůžeme používat "správné" množství kvůli problémům s obalem, či následným stáčením, nebo nechceme a dáme půlku, tak musíme počítat s tím, že pivo bude jinak nasyceno...</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
To je asi tak vše, co jsem chtěl říci a otevírám volnou diskuzi na toto mýtické téma... :-)<br />
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>PS: </b>poněvadž jsem nepředpokládal velký zájem o přesné pochopení výpočtu, opomněl jsem vysvětlit všechny symboly. Oprava je tedy zde:<br />
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-33IH_qsVHzM/V17O8H-thRI/AAAAAAAABsw/QoZ8c2WuklQyaD2-3lHPdtoHaw5wcNJoQCK4B/s1600/symboly.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="584" src="https://2.bp.blogspot.com/-33IH_qsVHzM/V17O8H-thRI/AAAAAAAABsw/QoZ8c2WuklQyaD2-3lHPdtoHaw5wcNJoQCK4B/s640/symboly.JPG" width="640" /></a></div>
Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com19tag:blogger.com,1999:blog-6381925904699185711.post-76665472491377988872016-05-06T14:09:00.001-07:002016-05-07T01:59:43.402-07:00Pivařka - od zadání k zalomení receptu...<div style="text-align: justify;">
Dnes bych trochu rád osvětlil, jak se s recepty, které zadáváte pracuje a proč se to vlastně dělá... Při komunikaci s autory to podle času totiž často nestíhám dobře vysvětlit a ti, kteří naší snahu nesledovali úplně od začátku můžou být "mimo obraz". Zároveň si tak já ušetřím vysvětlování a vždycky vás v mailu odkážu na tento článek. V tuto chvíli už se počet mailů, které jsem kvůli Pivařce napsal pohybuje v řádu stovek, tudíž asi chápete proč jsem v nich většinou dosti strohý...</div>
<br />
<i>Berte to tedy jako návod, jak se vyznat v tom jak se "vaří" Pivařka...</i><br />
<i><br /></i>
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirhuyuUYuXoRbGKP81v0NsfDJuhJV9kOn3fqdHLA4e79e-PNJ6iAQ2fEKLWDVMqmDquxWFs1v-ztzLLbBoSObCcJMk5B3m_L7zuZtrkH3l5O1RRfT6W1eMLOn5VYIDg03Yl3xyjezC3g/s1600/zahlavi.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="201" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirhuyuUYuXoRbGKP81v0NsfDJuhJV9kOn3fqdHLA4e79e-PNJ6iAQ2fEKLWDVMqmDquxWFs1v-ztzLLbBoSObCcJMk5B3m_L7zuZtrkH3l5O1RRfT6W1eMLOn5VYIDg03Yl3xyjezC3g/s640/zahlavi.jpg" width="640" /></a></i><br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<h2>
<b><span style="color: orange;">Po stopách semaforového systému...</span></b></h2>
<br />
Nejprve si tedy popišme cestu vašeho receptu a jak se s ním manipuluje:<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: red;">1) </span></b>po zadání receptu do <a href="https://docs.google.com/forms/d/11ppuj10615QW-rsfqw7j0BGnmdR965QHyfNkCGSpX0Y/viewform">formuláře</a> Vám udělím přístup do tabulky s recepty, kde si můžete prohlídnout jak recepty ostatních, tak zejména svůj kvůli kontrole údajů. Přístup Vám přijde na mail, který jste uvedli ve formuláři. Jinak se nelze do tabulky dostat... Pozor ti z vás, co máte mail od googlu a zadali jste jiný, budete mít pravděpodobně známý problém (více na konci článku).<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4ReV8TGNGGdgV-cFzaBnD4EPh45xQSFyl2TWZUYzYEk6zQjVO-f9Nb3cL4ckRq4z9vFKG_1ybf24wRel9e1cRMqhu9WvJzRMZOQc_Oaod1ie4w3MKDICUt4HiFC4ivioxj0sCy_s07Q/s1600/print.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="130" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4ReV8TGNGGdgV-cFzaBnD4EPh45xQSFyl2TWZUYzYEk6zQjVO-f9Nb3cL4ckRq4z9vFKG_1ybf24wRel9e1cRMqhu9WvJzRMZOQc_Oaod1ie4w3MKDICUt4HiFC4ivioxj0sCy_s07Q/s400/print.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Něco takového vám přijde do mailu...</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: red;">2)</span></b> až přijde ta správná chvíle, začnu se Vašemu receptu věnovat a provedu základní kontrolu úplnosti. Poté recept přepočtu, což popíšu dále. Zpravidla potřebuji ještě nějaké doplnění, tudíž Vás kontaktuji mailem. Po přepočtení receptu se zbarví první kolonka v tabulce receptu červeně, což znamená, že nad receptem začne vyšívat Radek (nebo Ondra Mlejnek).</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9I84g6YUqfVgSzI5BVHF7xOrEk8EtYPIFSN8_339YlPocDpCCi4Qi5DCsVITFY_DwZuZi3srs_a1J6pGWd4-PyQ8G38xUjR6qywFyEVMRTtA0VwPWCtJ-MoA3-PVX5DDR0RN_-O3l3w/s1600/%25C4%258Derven%25C3%25A1.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="155" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9I84g6YUqfVgSzI5BVHF7xOrEk8EtYPIFSN8_339YlPocDpCCi4Qi5DCsVITFY_DwZuZi3srs_a1J6pGWd4-PyQ8G38xUjR6qywFyEVMRTtA0VwPWCtJ-MoA3-PVX5DDR0RN_-O3l3w/s320/%25C4%258Derven%25C3%25A1.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">krok 2 - přepočteno</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<span style="color: red;"><b>3)</b></span> Radek začne recept předělávat do grafiky a občas zjistí další chybějící údaje. Následuje další doplnění. Pokud je vše OK druhé políčko se zbarví oranžově.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Fma-HbgNC1SxGdgtYwetSxU5ucYClXmR8jRm4yflCCY492PdvYOxl_yHsLFlhb5VGCDLaNFmyzvj7XBS4eM6IOjr0TBMjRax0soqeJ8jXcc1YmJGdptHJeOQqTjDgLoxvCzc5D_C2Q/s1600/oran%25C5%25BEov%25C3%25A1.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="159" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Fma-HbgNC1SxGdgtYwetSxU5ucYClXmR8jRm4yflCCY492PdvYOxl_yHsLFlhb5VGCDLaNFmyzvj7XBS4eM6IOjr0TBMjRax0soqeJ8jXcc1YmJGdptHJeOQqTjDgLoxvCzc5D_C2Q/s320/oran%25C5%25BEov%25C3%25A1.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">krok 3 - zalomeno do grafiky</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<span style="color: red;"><b>4)</b></span> v tuto chvíli můžete očekávat, že Vám mailem přijde v PDF recept. Poprosím Vás, abyste zkontrolovali, jestli nechybí žádné suroviny atd. Až pošlu mail třetí kolonka se zbarví fialově.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgi51KdaX6VBEaF-f0JP5iKZ0QLYT6807oRgt1EOMVBN63KCpkP5GipzJ-vXRY821GPKnYD8RBaW-8JgfASHM4JumlhxLNk-E5otAt0JI3ljiIwCPoarGl6gckqAI4U4O3EEDBGgKtvaA/s1600/fialov%25C3%25A1.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="159" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgi51KdaX6VBEaF-f0JP5iKZ0QLYT6807oRgt1EOMVBN63KCpkP5GipzJ-vXRY821GPKnYD8RBaW-8JgfASHM4JumlhxLNk-E5otAt0JI3ljiIwCPoarGl6gckqAI4U4O3EEDBGgKtvaA/s320/fialov%25C3%25A1.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">krok 4 - odesláno ke kontrole</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="color: red;">POZOR:</span> množství surovin se pravděpodobně nebude shodovat s tím, co jste zadali (viz dále). Také bude v kolonce styl X, poněvadž styly budeme řešit až posléze... Nemusí být také ještě zařazena etiketa, i když jste ji nahráli. V tuto chvíli jde hlavně o kontrolu použitých surovin.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud jste etiketu nenahráli, nebo ji nemáte, už pravděpodobně chápete, že je to s ní prostě hezčí :-).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: red;">5)</span></b> po tom, co řeknete, že je vše v pořádku, třetí kolonka se zbarví zeleně. Recept je tedy v podstatě připraven a publikovatelný. Tady prozatím tento proces končí. Samozřejmě grafická podoba, kterou jste viděli, ještě není ta úplně finální, poněvadž není ani znám konečný formát stran atd. </div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhooHXBgXJMNMHGgEkedbOTAW3JIql-SZs9wemGzbzYIlyDzBIgXV7k6bdoP54o1QBG7TvKa4gJjQbJS8ETuWVjt0Vg3zN6aM3PQeIbvdE4MX94SUfzkgT3hNpaJ0q5NS0XoZlmSQCtcg/s1600/zelen%25C3%25A1.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="158" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhooHXBgXJMNMHGgEkedbOTAW3JIql-SZs9wemGzbzYIlyDzBIgXV7k6bdoP54o1QBG7TvKa4gJjQbJS8ETuWVjt0Vg3zN6aM3PQeIbvdE4MX94SUfzkgT3hNpaJ0q5NS0XoZlmSQCtcg/s320/zelen%25C3%25A1.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">krok 5 - a máte nás zatím z krku - odsouhlaseno</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<h2>
<span style="color: orange;">Proč a jak přepočítávám recepty?</span></h2>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Tak abychom zajistili, že všechny recepty budou srovnatelné a konzistentní je potřeba je poněkud uniformovat. První věcí je objem. Jak jsme zjistili, nejčastějším objemem v našich domácích podmínkách je přibližně 25 L mladiny na spilce, což je objem, na který recepty přepočítávám.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dalším a větším problémem je výtěžnost. Z ankety na fb a mých zkušeností vyplynulo, že nejčastější dosahovaná výtěžnost se pohybuje kolem 75 %. Jedná se o výtěžnost mladiny na spilce oproti laboratorní extraktivnosti sladu (v BeerSmith se označuje jako BrewHouse efficiency). Takže recept je taktéž přepočten na tuto výtěžnost.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
IBU je přepočítána podle průměrného obsahu alfa zadaných chmelů, tak aby opět pro všechny recepty v Pivařce byl výpočet stejný. Pokud zadáváte IBU a můj výpočet se výrazně liší, obvykle se snažím vyšetřit proč. Pokud je to tím, že jste měli jiný obsah alfa, naladíme IBU tak, aby byla stejná jako u vás. Potom to také může být jiným výpočtem, pak je potřeba ponechat můj výsledek (kvůli konzistenci publikace).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Aby se i po přepočtu stále jednalo o stejný recept, snažím se držet následující veličiny ve shodě s vaším zadáním:</div>
<br />
<ul>
<li>OG, FG - přesně dle zadání</li>
<li>hustota rmutu</li>
<li>EBC</li>
<li>IBU</li>
<li>...</li>
</ul>
<br />
<br />
<b><span style="color: red;">Problém s maily...</span></b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Pokud máte účet u googlu a zadali jste do formuláře jiný mail, můžete mít problém se dostat do formuláře. Důvod je jednoduchý. Pokud jste v prohlížeči trvale přihlášeni do svého google účtu, tak zejména pokud používáte Chrome (logicky) má tento účet při přístupu do tabulky prioritu. Tabulka totiž využívá Google Docs. Přístup do tabulky funguje jako osobní odkaz do zadaného mailu. To znamená, že je spojen s tímto mailem. Google Docs si tedy myslí naivně, že se do tabulky snažíte přijít přes svůj google účet, který ale nemá oprávnění se do tabulky dostat, takže vás nepustí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Řešení je jednoduché. Oznamte mi svůj google mail a já mu udělím oprávnění. Nebo se nejdříve odhlašte z googlu a až potom se pokuste jít do tabulky. Pokud ani tyto možnosti nepomůžou (což nepředpokládám) vyřešíme to spolu jinak...</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-style: italic;"><br /></span></div>
<i><br /></i>
<i><br /></i>
<i>Petr Novotný</i><br />
<i><br /></i>
<i>v případě nejasností se neváhejte ozvat! Do předmětu mailu uvádějte prosím Pivařka.</i><br />
<br />
novotny.petr@hotmail.cz<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />Petr Novotnýhttp://www.blogger.com/profile/13877895909797882858noreply@blogger.com3