Pokročilé vybavení: Parní kondenzátor

Chmelovar v uzavřeném prostoru aneb kam s tou párou... 

Chmelovar je jedním z nejtypičtějších projevů vaření piva. Každého asi napadne typická palčivá vůně (či smrad?), ale z praktického hlediska z 20 litrů vařené mladiny doma vyvaříme obvykle kolem 10 procent objemu neboli 2 litry. Z těchto dvou litrů však vznikne 3400 litrů páry... asi uznáte, že to je vcelku hodně vodní páry. Ale kam s ní?

Ne každý z nás vaří v kuchyni pod digestoří a běžná kuchyňská digestoř nemusí ani stačit. Pokud vaříte v uzavřeném prostoru, existuje ještě další možnost, i když zatím ne příliš častá. Parní kondenzátor.

Termodynamika pro pivovarníky 101: Teorie a praxe ohřevu díla

aneb kolik „šťávy“ potřebujeme pro vaření

Dnes jsem se rozhodl trochu podrobněji popsat něco, co se v diskuzích objevuje velmi často. Jaký vlastně potřebujeme výkon k tomu, abychom mohli uvařit pivo. Je to vlastně naprosto základní otázka, kterou musí každý z nás zodpovědět. Řada z nás prostě vezme hrnec, postaví ho na plotnu, rožne to na plno a uvidí se... No jo, ale když plánujete novou varnu, nebo nákup nového hrnce, bude trochu hloupé koupit hrnec a po tom teprve zjistit, že nemáte, čím ten hrnec ohřát.

Velmi obecná poučka říká: na 10 L potřebujete alespoň 1-1,5 kW. Je to ale skutečně dobrá poučka a platí vždy? Je to příkon nebo výkon? Ne, není to to samé. Je rozdíl mezi litinovou plotýnkou, tištěným tělesem, indukcí a třeba plynem? Na to všechno se teď spolu podíváme.

Počítáme: Nová korekce refraktometru

aneb "Jak se Sean Terrill vydal slepou uličkou..."

zdroj: refraktometr.cz

Je tomu v krátké době podruhé, co se odvážně a drze pouštím do křížku s "výpočtovými bohy". Nejprve to byl Glenn Tinseth a jeho formule, kterou jsem si dovolil zobecnit a upravit do nové metodiky pro výpočet chmelení (IBU), který lze pak použít obecně pro jakékoli chmelení (i pro Whirlpool, naleznete ZDE). Teď je to naproti tomu Sean Terrill, jehož rovnice pro korekci refraktometru je dnes velmi oblíbená. Využívájí ji výpočetní kalkulačky jako třeba Brewersfriend.com, nebo nedávno také Homebrewmap.com. Bohužel to dnes vyzní pro Seana mnohem hůře, protože si ukážeme, proč je jeho rovnice pouze slepá ulička. Navíc vám nabídnu mnohem lepší a přesnější rovnici, která navíc vychází z profesionálně získaných dat, takže její relevance bude mnohem lepší. Pojďme tedy na to!

Cesta hořkých látek 4. díl: Počítáme IBU s novým modelem

aneb kompletní manuál s příklady a programem

V předchozím díle tohoto ambiciózního seriálu jsme spolu prošli celý můj myšlenkový a matematický postup odvození nového modelu odhadu IBU piva. Pro mnohé z vás byl tento článek asi nestravitelný, ale bylo to nutné matematické zlo, bez kterého bychom nemohli přijít s něčím novým a zároveň smysluplným. Tento díl seriálu bude ale pouze o praxi a používání této metodiky, tudíž informace jsou zde pojaty jako manuál k používání pro všechny zájemce, kteří chtějí počítat lépe, smysluplněji a také se i z výsledků něčemu naučit o chmelovaru.

Cesta hořkých látek 3. díl: Vývoj nového modelu

V prvním díle tohoto seriálu jsme si ukázali a diskutovali současný způsob výpočtu IBU, který používají domácí sládkové a také většina minipivovarů. Tento způsob je však velmi omezený ve své možnosti využití pro moderní metody chmelení jako jsou pozdní chmelení, FWH a např. chmelení do Whirlpoolu. V druhém díle seriálu jsme si poté ukázali současný stav pivovarských vědomostí v oblasti isomerizace α-hořkých látek a také jejich výtěžnosti.

Prvními dvěma díly jsem si tedy vytvořil pevnou půdu pod nohama, aby tento seriál vyvrcholil návrhem nového modelu a celé metodiky odhadu IBU, která bude – univerzálnější, lépe popisující realitu a využitelná pro jakékoli myslitelné chmelení (třeba i takové, s kterým teprve někdo přijde).   

Tento díl je tedy zlatým hřebem série. Protože jste již jistě nažhaveni jako já, pojďme se do toho pustit. Tento díl bude obsahovat poměrně hodně matematiky a je mi naprosto jasné, že mnoho z vás (možná spíš většina) s takovým přístupem nepřišla nikdy do kontaktu. Je však potřeba abych demonstroval můj postup vývoje modelu a přístupy, které jsem využil, aby bylo jasné, že metoda nespadla z nebe. Pokud se tedy s matematikou nebudete cítit komfortně, můžete směle přeskakovat vzorce a přečíst si pouze teorii. Schválně jsem si využití modelu a příklady schoval až do 4. dílu seriálu, kde už se s námi ke čtení mohou vrátit i ti, kterým se z následující matiky udělá zle…

Cesta hořkých látek 2. díl: Z chmelu až do piva - literární review

Pokud chceme vytvořit jakýkoli rozumný, robustní a univerzální model pro odhad IBU, neměli bychom pouze ustrnout u dat a výsledků, ale je velmi důležité správně pochopit všechny děje, které cestu hořkých látek ovlivňují. Musíme se teď hluboko ponořit do detailů tohoto procesu a pokusit se najít odpověď na to, co se skutečně děje na molekulární úrovni. Poté budeme vědět, co a jak skutečně cestu chmelových látek ovlivňuje, a to bychom měli zohlednit ve funkčním modelu. V předchozím díle seriálu na toto téma jsem vám ukázal, jak lze odvodit Tinsethovu formuli a lehce naznačil její nedostatky. Dnes se tedy ponoříme ještě hlouběji do tohoto problému. Tentokrát prozatím bez matematiky, kterou si ušetříme až do dalších dílů seriálu, kde odhalím nový přístup k výpočtu IBU.

Cesta hořkých látek 1. díl: Úvod a Tinsethova formule

Výpočet hodnoty hořkosti je jedním z klíčových výpočtů tvorby receptu každého domácího sládka a také sládka v minipivovaru. Oproti velkým pivovarům totiž nedisponujeme laboratorním vybavením, které by nám hodnoty hořkých látek dokázalo změřit. Potřebujeme však během tvorby receptu nebo třeba jen změny surovin odhadnout budoucí hořkost piva, tak bychom uvařili skutečně to, co chceme uvařit. Je tedy zcela běžné, že domácí sládkové a sládkové v minipivovarech musí obvykle počítat více, než jejich „průmysloví“ kolegové.

V této sérii článku bych chtěl zmapovat současné znalosti nejen o samotném výpočtu hořkosti, ale především dostupné vědecké poznatky o celém chmelovaru. V prvním díle si dnes ukážeme běžné odhadové výpočty a zaměříme se zejména na to, kde se vzaly a jaké mají limity. Druhý díl série půjde hlouběji do vědeckých znalostí této problematiky a pokusí se nalézt data a východiska pro třetí díl série, kde budu prezentovat zcela novou metodiku odhadu IBU, která si dokáže poradit i s chmelením, na kterém si současné metody lámou zuby – pozdní chmelení a chmelení ve Whirlpoolu, FWH aj.

foto: Marek Švančara, Tomáš Křížek, Petr Novotný

Pivařka: Výpočet hmotnosti sladů (sypání)

Aktuálně se na internetu intenzivně řeší výpočet sypání. Bohužel jsem si uvědomil, že nikde není vlastně tahle problematika uspokojivě vysvětlena a naopak je často pojata chybně. Proto jsem se rozhodl nesyslit si tuto část až do Pivařky, ale podělit se o to již teď. V Pivařce to pak ještě rozvineme a obohatíme o nomogramy ;-).

Pivařka: Pivní výpočty hrou (Sycení piva)

aneb Ztracené umění nomografie

Jak jsem nedávno sliboval, přináším Vám první ochutnávku z připravované knihy Pivařka - Tajemství domácího pivovarnictví. Samozřejmě Vás jistě bude zajímat, kdy kniha vyjde. Přesný datum samozřejmě nikdo z nás neví, nicméně musíme mít do konce roku hotovo, pak už je míč na straně vydavatele (nakladatelství Jota). Můžeme však předpokládat, že do léta by měla být kniha na pultech. Do té doby bude určitě dobré využít čas a představit si některé věci, které nejsou v knihách úplně běžné a budou pevně doufám velkou devizou Pivařky. Dnes si představíme právě zmíněné NOMOGRAMY. Jestli jste toto slovo nikdy neslyšeli, rozhodně se nebojte, brzy si ho vysvětlíme. Slovo samotné může vypadat složitě a nabubřele, ale za chvíli sami pochopíte, že pro Vás samotné je používání nomogramů ta nejjednodušší možná metoda provádění výpočtů. Když se vám tato metoda bude líbit, již teď vám nabídnu dva plně funkční nomogramy v kvalitě pro používání při každém vaření.

Níže naleznete nomogramy: Výpočet množství dextrózy pro nasycení piva a Výpočet tlaku vhodného pro nasycení piva

Nomogramy budou však samozřejmě až za odměnu na konci článku... Musíme si totiž nejdřív vysvětlit, co jsou, jak vznikly a jak je používat. Vytvoříme si tak pevnou půdu pod nohama a až kniha vyjde nebudete překvapeni, co to tam je za čmáranice...

Než se pohodlně usadíte k obrazovce, připravte si pravítko... nebo kus něčeho rovného.