Zobrazují se příspěvky se štítkemVaření piva. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVaření piva. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 15. listopadu 2019

Pivní klinika – ordinuje Dr. Diversity


Máte dotaz ohledně domácího vaření piva, nebo třeba knihy Pivařka, se kterým si nevíte rady? Tak jste tady správně. Stačí napsat a slibuji, že všechny dotazy budou zodpovězeny. Zajímavé dotazy a odpovědi zveřejním buďto na těchto stránkách, nebo na stránkách časopisu Pivař.

Žádná otázka není hloupá. Hloupé je pouze nevědět a nesnažit se najít odpověď.


Cílem je nabídnout pomocnou ruku všem, kteří tápou, a zároveň vytvořit něco poučného i pro všechny ostatní. Mnoho dotazů se opakuje a zároveň trápí nejen vás ale i celou řadu vašich kolegů. Tímto způsobem získáte tedy nejen odpověď na svou otázku, ale zároveň pomůžete svým kolegům, kteří si dotaz a odpověď budou moci přečíst a dozvěť se třeba něco nového.

Vyhrávají tak vlastně všichni!


středa 23. října 2019

Pivařka: Erratum / Chybovník, 1. i 2. vydání


Jako v každé obsáhlé publikaci, tak i v Pivařce se mohou vyskytnou menší či větší tzv. tiskařští šotkové. Ne snad, že by za mě někdo tajemně zasáhl do knihy a způsobil nějaký překlep nebo chybku, ale prostě během procesu tvorby a revizí jsem jednoduše něco přehlédl a nevšimli si toho ani ti, kteří to po mě četli. Je dobrým zvykem v zahraničních publikacích, že autoři vedou chybovník neboli Erratum. V Česku to možná tak obvyklé není, avšak já to považuji za velmi rozumné a také správné. Myslím, že udělat chybu je lidské a správný chlap se ji nestydí přiznat, i kdyby byla sebemenší. Proto jsem se rozhodl založit tento příspěvek, kde budu shromažďovat vše špatné, co v Pivařce kdokoliv najde. Zároveň to může sloužit pro všechny, kteří si mohou případně svou Pivařku vzít k ruce a tužkou si chybu opravit. Proto prosím všechny, kteří v knize něco najdou, nebo si myslí, že našli, aby mi to oznámili. Dosáhneme tak toho, že bude Pivařka zas o kousek lepší a bude aktuální.

Může se jednat o překlep, ale také skutečnou chybu, takových ale věřím bude v Pivařce minimum, pokud nějaká. Další oblastí jsou samozřejmě pravopisné chyby, které mohou sice někomu trhat oči, avšak mi jistě odpustíte, že těm se zde věnovat nebudu. Je sice pravdou, že knihu revidovalo po jazykové stránce hned několik lidí, nicméně si nedělám iluze, že by tam nějaká hrubka nezůstala. To je vzhledem ke složitosti našeho pravopisu a rozsahu knihy téměř nemožné. Důležité je, že pravopisná chyba neovlivní faktickou správnost knihy a o tu jde v Erratu zejména. S tím také souvisí, že pokud zjistím, že se naše pivní poznání v některých oblastech  posunulo k jinému názoru, než je prezentován, tak se to v tomto článku pokusím adresovat.

Najdete zde "chybovník" pro obě vydání. Tzn. jak Pivařka - Tajemství domácího pivovarství, tak i Pivařka na druhou – Průvodce domácího sládka.

Pojďme tedy na to!

sobota 24. srpna 2019

Pivařka na druhou – Průvodce domácího sládka

23. 8. 2019 v 11:02. To je důležitý časový údaj. Je to čas, kdy jsme provedli nejposlednější úpravy a odeslali kompletní tisková data. V pondělí se tiskne!


Druhé vydání kompletně přepracované Pivařky je tedy na světě – prozatím pouze v elektronickém světě nul a jedniček, ale v pondělí se zhmotní i ve své fyzické podobě na starém dobrém papíře. S distribucí a všemi dalšími starostmi ale i radostmi byste se ji měli na pultech vašich knihkupectví dočkat do konce září. Podrobnosti oznámím v následujících dnech a týdnech.

Teď se spolu jen trochu mrkneme na některé základní novinky a budete si moci prohlédnout taky nějaké ty ukázky. V následujících článcích pak proberu některé novinky i více do hloubky.

úterý 5. září 2017

Časopis Pivař: 2. díl

Minulý týden jsme vydali druhý díl magazínu Cechu domácích pivovarníků - Pivař! Rozhodně jsme se nenechali zahanbit prvním dílem, i tentokrát je časopis nabit kvalitními články od čekých pivních nadšenců a domovarníků! Co je obsahem tohoto čísla, a jak se vlastně k časopisu můžete zdarma dostat se dočtete v tomto článku...

pátek 13. ledna 2017

Recenze: Sušené kvasinky na Weissbier - WB-06 vs. MJ M20

Prototyp stylu Weissbier
V české kotlině jsou stále nejvíce dostupné sušené kvasinky. I když se postupně ozývají prvotní výkřiky, kdy lze sehnat i některé tekuté zejména od White Labs, nebo Wyeast, stejně mám ty sušky tak nějak radši. Dají se snadno skladovat, dávkovat, vydrží mnooooohem déle, nemusím se zaobírat starterem, cena příznivá atd. Problém je však ten, že jsme měli ještě do nedávna poměrně omezený výběr. Pokud se začneme bavit o  vaření pšeničného piva Weissbier / Weizen, tak drtivá většina českých domovarníků použivá Safbrew WB-06. Minulý rok se v ČR ale rozšířily kvasnice Magrove Jack's, které tak trochu narušily současný monopol kvasinek především od Fermentis. Protože jsem osobně nikdy nebyl s WB-06 úplně spokojen, protože to podle mě prostě nejsou správné kvasinky na Weizen (ještě se k tomu dostaneme proč), tak jsem mile rád vyzkoušel MJ M20 Bavarian Wheat. Mám tak teď zkušenosti s oběma produkty, a tudíž si troufám shrnout svá pozorování. Protože vím, že Weissbier je velmi oblíbeným produktem českých domovarníků, tak to možná někomu z Vás může pomoci ve snaze posunout ty naše pšenky více směrem k autentickém Weissbieru, jak byste si ho dali v bavorské hospůdce.

čtvrtek 12. ledna 2017

Počítáme: Nová korekce refraktometru

aneb "Jak se Sean Terrill vydal slepou uličkou..."


zdroj: refraktometr.cz
Je tomu v krátké době podruhé, co se odvážně a drze pouštím do křížku s "výpočtovými bohy". Nejprve to byl Glenn Tinseth a jeho formule, kterou jsem si dovolil zobecnit a upravit do nové metodiky pro výpočet chmelení (IBU), který lze pak použít obecně pro jakékoli chmelení (i pro Whirlpool, naleznete ZDE). Teď je to naproti tomu Sean Terrill, jehož rovnice pro korekci refraktometru je dnes velmi oblíbená. Využívájí ji výpočetní kalkulačky jako třeba Brewersfriend.com, nebo nedávno také Homebrewmap.com. Bohužel to dnes vyzní pro Seana mnohem hůře, protože si ukážeme, proč je jeho rovnice pouze slepá ulička. Navíc vám nabídnu mnohem lepší a přesnější rovnici, která navíc vychází z profesionálně získaných dat, takže její relevance bude mnohem lepší. Pojďme tedy na to!


pondělí 26. září 2016

Pivařka: Výpočet hmotnosti sladů (sypání)

Aktuálně se na internetu intenzivně řeší výpočet sypání. Bohužel jsem si uvědomil, že nikde není vlastně tahle problematika uspokojivě vysvětlena a naopak je často pojata chybně. Proto jsem se rozhodl nesyslit si tuto část až do Pivařky, ale podělit se o to již teď. V Pivařce to pak ještě rozvineme a obohatíme o nomogramy ;-).












pondělí 29. srpna 2016

Pivařka: Pivní výpočty hrou (Sycení piva)

aneb Ztracené umění nomografie

Jak jsem nedávno sliboval, přináším Vám první ochutnávku z připravované knihy Pivařka - Tajemství domácího pivovarnictví. Samozřejmě Vás jistě bude zajímat, kdy kniha vyjde. Přesný datum samozřejmě nikdo z nás neví, nicméně musíme mít do konce roku hotovo, pak už je míč na straně vydavatele (nakladatelství Jota). Můžeme však předpokládat, že do léta by měla být kniha na pultech. Do té doby bude určitě dobré využít čas a představit si některé věci, které nejsou v knihách úplně běžné a budou pevně doufám velkou devizou Pivařky. Dnes si představíme právě zmíněné NOMOGRAMY. Jestli jste toto slovo nikdy neslyšeli, rozhodně se nebojte, brzy si ho vysvětlíme. Slovo samotné může vypadat složitě a nabubřele, ale za chvíli sami pochopíte, že pro Vás samotné je používání nomogramů ta nejjednodušší možná metoda provádění výpočtů. Když se vám tato metoda bude líbit, již teď vám nabídnu dva plně funkční nomogramy v kvalitě pro používání při každém vaření.


Níže naleznete nomogramy: Výpočet množství dextrózy pro nasycení piva a Výpočet tlaku vhodného pro nasycení piva

Nomogramy budou však samozřejmě až za odměnu na konci článku... Musíme si totiž nejdřív vysvětlit, co jsou, jak vznikly a jak je používat. Vytvoříme si tak pevnou půdu pod nohama a až kniha vyjde nebudete překvapeni, co to tam je za čmáranice...

Než se pohodlně usadíte k obrazovce, připravte si pravítko... nebo kus něčeho rovného.


pátek 6. května 2016

Pivařka - od zadání k zalomení receptu...

Dnes bych trochu rád osvětlil, jak se s recepty, které zadáváte pracuje a proč se to vlastně dělá... Při komunikaci s autory to podle času totiž často nestíhám dobře vysvětlit a ti, kteří naší snahu nesledovali úplně od začátku můžou být "mimo obraz". Zároveň si tak já ušetřím vysvětlování a vždycky vás v mailu odkážu na tento článek. V tuto chvíli už se počet mailů, které jsem kvůli Pivařce napsal pohybuje v řádu stovek, tudíž asi chápete proč jsem v nich většinou dosti strohý...

Berte to tedy jako návod, jak se vyznat v tom jak se "vaří" Pivařka...



středa 30. března 2016

Pivařka - Tajemství domácího pivovarnictví

Dnes bych Vás rád informoval o skvělém projektu, který mám to štěstí s dalšími "blázny" uskutečňovat. Jak název napovídá, jedná se o sbírku pivních receptů přímo od Vás domovarníků, nezůstáváme však jen u toho a publikace bude obsahovat i teoretickou část, kterou mám po faktické stránce na starosti já a primárně bude vycházet z tohoto blogu. Protože jsou to hlavně Vaše (tedy naše) recepty, využijte unikátní šance se účastnit a přidat svůj kousek díla do této skládačky. Autor receptů bude vždy u receptu uveden, tedy se můžete předvést a podělit s ostatními kolegy. Takovýto komunitní projekt nemá v ČR zatím obdoby, a pokud je mi známo ani v zahraničí... V tomto příspěvku se budu snažit zveřejňovat a aktualizovat klíčové informace, především pro Vás, kteří nemáte facebook.

POZOR: PŘÍJEM RECEPTŮ KONČÍ 10.7.2016 VE 24:00!!!!!

úterý 5. ledna 2016

Proces 2. díl: Chmelovar

Varna.
Poté, co jsme spojením předku a výstřelků získali sladinu, nás čeká poslední etapa horké fáze vaření. Chmelovar je zjednodušeně povaření sladiny s chmelem, výsledný produkt poté nazýváme mladina a ten už po zchlazení odevzdáme do náruče kvasinkám.

Chmelovar má mnohem více důsledků, než jen hořčení pomocí chmelu. Při chmelovaru odpaříme přebytečnou vodu k získání finální stupňovitosti, ukončíme veškerou enzymatickou aktivitu sladových enzymů, čímž zafixujeme složení sacharidů a dalších látek před zakvašením...

pátek 11. prosince 2015

Proces 1. díl: Rmutování

Vystírka a především rmutování má obrovský vliv na úspěch a chuť výsledného piva. Jestliže chceme pivo sušší, nebo chceme pivo spíše sladovější, musíme tomu přizpůsobit také průběh rmutování. Základem je pomocí enzymů, které si obilky vytvořily především při sladování, rozštěpit složitější cukry na jednodušší, které jsou schopny kvasinky zkvasit na alkohol a CO2.

Pamatujte však, že to není jediným důsledkem rmutování. Zde se již opravdu začíná rozhodovat o charakteru našeho piva. Dobře zcukřeno ještě neznamená, že dopadne výsledek dle našich představ, je to však nutnou podmínkou.